OBČANSKÉ PRÁVO OBECNÁ ČÁST verze 1.2 (c) Ivo Telec, 2005 OBECNÉ SOUKROMÉ PRÁVO PRÁVO OBČANSKÉ VŠEOBECNĚ (1 -- 2) "Nezáleží tak na právu samém, ale na duchu, kterým ho necháme proniknouti." Bohuš Tomsa, O filosofické výchově právníka. čsp. Bratislava, 1, 1927, s. 399. TEMATICKÝ OBSAH n přirozené a další základy soukromého práva n právní cit a zdravý rozum n smysl a pojem soukromého práva n svoboda soukromých poměrů n metody tvorby soukromého práva n soustava soukromého práva, soukromoprávní dějepis a zeměpis n globalizace a evropeizace soukromého práva n otevřené právní pojmy n prameny českého občanského práva CIVILISTIKA n Význam n obecná nauka právní n jedna ze zvláštních částí (odvětví) právní vědy = věda občanského práva DIDAKTIKA OBČANSKÉHO PRÁVA n metoda řešení modelových situací, řešení fiktivního případu (moot) n metoda případových studií, řešení skutečného případu (case study) n právně klinická metoda n metoda procesní simulace (právnické divadlo), (moot court) n metoda odborných stáží n metoda právně tvůrčího psaní n doktrinárně paměťová metoda ČLOVĚK V PROSTŘEDÍ n Jedinec n součást životního prostředí [ = pojetí přirozené, odpovědně svobodné n prvek struktury společenských vztahů vč. jejich právní formy čili právních vztahů vč. občanskoprávních vztahů = pojetí sociálně filozofické nebo sociologické vč. teorie socialistického občanského práva L PARADIGMA PRÁVA n Filozoficko antropologické = přirozená důstojnost osobnosti spojená s přirozenými lidskými právy, zákonitostmi světa a vyšší mocí, sub specie aeternitatis r n Sociálně filozofické nebo sociologické = právní vztah = právní forma společenského vztahu s prvky: subjekt, objekt a obsah VYŠŠÍ MOC n Zdroj silového působení ve světě, který je neodvislý od lidské vůle "ať chceme, nebo nechceme" vyšší moc r nižší moc (lidská moc) n Zvláštní pojmový význam v závazkovém právu = nepředvídatelná a neodvratitelná okolnost, např. živelní pohroma; důsledkem zánik závazku pro následnou nemožnost plnění (vis maior) "Osobně pokládám za myšlenku nejhlubší moudrosti víru, že život není začátek a konec, nýbrž jen krátké dějství, krátký úsek dramata, jež spočívá v nezbadatelné hloubce toho, co se dělo s člověkem před jeho narozením a co bude pokračovat po jeho smrti." Emil Svoboda, Ideové základy občanského práva. Praha, Vesmír 1936, s. 14. PRÁVO n Objektivní přirozený řád veškerenstva (physis) n Lidskou vůlí společensky stanovené nebo uznané pravidlo chování (thesis) PŘIROZENÉ ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA n Platnost přirozených práv - uznání neporušitelnosti přirozených práv člověka; preamb. LZPS - slib ústavního soudce chránit neporušitelnost přirozených práv; čl. 85/2 Ú n Důsledky pro právo podústavní - důkaz logický a právně rétorický PŘIROZENÝ A PRÁVNÍ ŘÁD n Přirozený řád (na lidské vůli nezávislý) axiomatická soustava = netřeba dokazovat např. střídání ročních období n Právní řád (lidskou vůlí stanovený) např. zák. č. 54/1946 Sb., o letním čase PŘIROZENÉ A PŘIROZENOPRÁVNÍ n Přirozené = souladné s přirozenými světovými zákonitostmi a důstojností lidského jedince i druhu n Přirozenoprávní = právní doktrína právně filozofická myšlenka (idea) součást právní ideologie různé myšlenky lišící se zdrojem přirozených práv nebo jejich poznatelností PŘIROZENÉ PRÁVO n Objektivní pojmový význam = přirozené světové zákonitosti (objektivní řád dějů) se zdrojem ve vyšší moci, např. zákon rovnováhy (Gleichgewichtsgesetz) n Subjektivní pojmový význam = subjektivní vrozená přirozená práva každého člověka obsahově vyplývající z přirozených světových zákonitostí (přirozeného práva v objektivním právním smyslu) např. subjektivní přirozená práva osobnostní PŘIROZENÉ ZÁKONY n Láska (nikoli nenávist), Amor vincit omnia (Vergilius) kladné "nastavení", absolutní hodnota n Zpětné působení; příčina a následek n Přitažlivost stejnorodosti, Simile gaudet simili n Tíha n Rovnováha; vyrovnání braní a dávání n Pohyb n Vznik a rozklad; koloběh aj. KTERÁ PRÁVA JSOU PŘIROZENÁ? n Práva vrozená (angeborne Rechte), § 16 ABGB ipso facto z povahy osobnosti (ABGB) n přirozená práva osobnostní např. přirozené právo žít; žijeme bez ohledu na stát, kmen, rod, církev aj. společenské autority n jiná práva přirozené povahy r n Práva nabyvatelná (erwerbliche Rechte), § 18 ABGB PŘÍKLADY MEZINÁRODNÍ n Přirozené právo dítěte na život uznané čl. 6 (1) Úmluvy o právech dítěte (1989); sděl. č. 104/91 Sb. n Přirozené právo národů užívat plně a svobodně jejich přírodního bohatství a zdrojů (inherent right) uznané čl. 25 Mezinárod. paktu o hospodář., sociál. a kultur. právech (1966); vyhl. č. 120/1976 Sb. n Přirozené právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu uznané čl. 51 Charty SN (1945); vyhl. č. 30/45 Sb. PŘÍKLADY JUDIKATURNÍ n Přirozené právo porobeného národa na boj proti okupujícímu agresorovi, včetně odporu branného N ÚS č. 55/95 Sb. n Přirozené právo společenských organizací a spolků na vrácení majetkových práv N ÚS č. 24/97 Sb. RYS OSTROVID n Přirozené právo rysa na existenci v naší přírodě MŽP: záchranný program silně ohroženého druhu živočicha rysa ostrovida v České republice (1998) Zvíře y = živý tvor, nikoli věc v právním smyslu USPOŘÁDÁNÍ SUBJEKTIVNÍCH PŘIROZENÝCH PRÁV n Nezadatelné nabytí přirozených práv n Nezadatelná existence přirozených práv n Státem upravený výkon přirozených práv n Státem přiznaná ochrana přirozených práv POZNÁNÍ SUBJEKTIVNÍCH PŘIROZENÝCH PRÁV n Poznání citem - právní cit (cit pro dobro a spravedlnost) vcítění se pomocí svědomí, metoda citové jurisprudence n Poznání zdravým rozumem - povaha věci (Natur der Sache) - míra všech věcí a následky věcí PRÁVNÍ CIT n Součást lidské osobnosti (ducha) (Rechtsempfinden) např. cit pro spravedlnost, cit pro rovnováhu práv a obecných dober (Gleichgewichtsempfindung) = intuitivní zdroj právních pravd ZDRAVÝ ROZUM n Common sense = rozumovému poznání nadřazený praktický soud a hodnocení životní situace dle prožité zkušenosti (empirie) bez vlivu právně teoretických znalostí = intuitivní zdroj základních právních pravd n Rozumné očekávání (reasonable expectation) n Rozumné uspořádání poměrů "Osvícenství je vykročení člověka z jeho samým zaviněné nesvéprávnosti. Nesvéprávnost je neschopnost používat svůj vlastní rozum bez cizího vedení. Tato nesvéprávnost je zaviněna námi samými, když její příčinou není nedostatek rozumu, ale nedostatek rozhodnosti a odvahy používat ho bez cizího vedení. Sapere aude! Měj odvahu používat svůj vlastní rozum!, je tedy heslem osvícenství." Immanuel Kant, Odpověď na otázku: Co je to osvícenství?, 1730. Filos. čas., 41, 1993, č. 3, s. 381. Překl. Loužilův. MRAVNÍ ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA n Souběh a prolínání mravnosti a právnosti n Zlatá pravidla (aureae regulae) soukromého práva: n neplatnost soukromoprávních jednání příčících se dobrým mravům; § 39 o. z. n zákaz výkonu soukromých práv v rozporu s dobrými mravy; § 3 odst. 1 o. z. n občanskoprávní odpovědnost za škodu úmyslným jednáním proti dobrým mravům; § 424 o. z. MRAVNÍ SMYSL A SMYSL PRO KRÁSU n Mravní smysl = schopnost rozeznávat dobro a zlo např. šikanu nájemce bytu pronajímatelem n Smysl pro krásu = schopnost rozeznávat krásu (soulad a souzvuk) a ošklivost např. umělecké dílo, vzhled výrobku nebo obalu výrobku (design) = průmyslový (vkusový) vzor ÚSTAVNÍ ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA n Subjektivní veřejná ústavní práva občana = státem zformalizovaná přirozená práva člověka n Přímá působnost v poměrech: n soukromých; srv. právo na stávku n veřejných; srv. právo na soudní ochranu SOUKROMÉ PRÁVO V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI n Ústavněprávní pojem občanské společnosti Česko založeno na (preamb. Ú): n úctě k lidským právům n zásadách občanské společnosti - zásada primátu práva soukromého nad (převážně donucujícím) právem veřejným zejm. trestním nebo organizačně technickým (Privatrechtsgesellschaft), - zásada právního státu (materieller Rechtsstaat) - zásada rovnosti v soukromých aj. právech, aj. PRÁVOVĚDNÉ ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA n Právní věda orientace účeloslovně-hodnotová - Teorie "The One Right Answer" n Otevřené právní pojmy generální klausule dotvářené soudcovským aj. používáním v konkrétních případech OPĚT CIVILISTIKA A DALŠÍ n Právní věda - obecná část n právní metodologie n teorie tvorby práva n právní hermeneutika n teorie právní argumentace n Právní věda - zvláštní část n privatistika n publicistika n konstitucionalistika n internacionalistika n civilistika = věda občanského práva n komercionalistika n právní romanistika n kanonistika aj. SMYSL SOUKROMÉHO PRÁVA - Udržování přirozené rovnováhy v soukromých poměrech a jejich vyrovnávání - Východiskem přirozené zákony rovnováhy a vyrovnání brání a dávání, působící ve vesmíru, přírodě a mezi lidmi ÚČEL SOUKROMÉHO PRÁVA n Dobro právního bezpečí soukromých poměrů lidí a právnických osob, a to stanovením: n způsobu výkonu a ochrany přirozených lidských práv, např. práv osobnostních n způsobu nabývání, výkonu a ochrany soukromých práv n soukromoprávní odpovědnosti za ohrožení nebo porušení přirozených nebo soukromých práv PILÍŘE SOUKROMÉHO PRÁVA n Základní právní instituce n ochrana osobnosti a rodiny vč. osobního stavu n vlastnictví n závazky n odpovědnost za delikty i n Římskoprávní význam n personae (osoby) n res (věci) n actiones (žaloby) Gaius: Institutiones 2. stol. J SOUKROMÉ PRÁVO OBJEKTIVNÍ A SUBJEKTIVNÍ n Objektivní právo (lex, law) = soukromoprávní řád = část právního řádu = soubor právních norem a právních principů soukromoprávní povahy n Subjektivní právo (oprávnění), (ius, right) = míra a způsob právně možného chování osob, vyplývajícího z právního řádu a chráněného státním prosazením PRÁVO SPRAVEDLIVÉ A PRÁVO PŘÍSNÉ n Právo spravedlivé, ius aequum n formální spravedlnost, aequum - se stejným se nakládá stejně n materiální spravedlnost, bonum - každý případ má být upraven nebo rozhodnut způsobem mu nejpřiměřenějším - ohled na okolnosti případu n Právo přísné, ius strictum - v soukromém právu výjimkou; např. právo směnečné (směnečná přísnost); přísnost vyrovnávána výhodou umoření směnky SOUKROMOPRÁVNÍ NORMY A SOUKROMOPRÁVNÍ PRINCIPY n Právní normy: platí výlučně příkaz, zákaz, nebo dovolení; jedno ruší druhé n Právní principy: platí souběžně dva nebo více; kříží se a vyvažují se vzájemně, a to: n secundum et intra legem = právní normy n praeter legem = právně politické podněty n extra (contra) legem = ius non scripta SOUKROMÉ PRÁVO A PROCESNÍ PRÁVO n Právo soukromé = hmotné n právo občanské aj. n Procesní právo = formální n procesní právo civilní (občanské) n procesní právo správní n procesní právo soudně správní n procesní právo trestní aj. SOUKROMÉ PRÁVO A PROCESNÍ PRÁVO CIVILNÍ n Soukromé právo - právo občanské, obchodní, pracovní aj. n Veřejné právo - procesní právo civilní (občanské); o. s. ř. Není jednotné "občanské právo hmotné a procesní", ale zvlášť občanské právo (= soukromé) a zvlášť procesní právo občanské (= veřejné). r Je jednotné "trestní právo hmotné a procesní" (= obojí veřejné). POJETÍ SOUKROMÉHO PRÁVA n Dualistické (české, slovenské aj.) n státem uznaná (zaručená) vrozená přirozená práva osobnostní aj. n státem daná (pozitivní) soukromá práva n Monistické n pozitivistické, např. Gesetzpositivismus L n sociologické, např. Freirechtschule, marxisticko-leninská obecná teorie státu a práva L SOUKROMÉ NEBO VEŘEJNÉ PRÁVO n Právní doktríny - teorie nadřízenosti s výjimkou veřejnoprávních smluv - teorie subjektů, organická - teorie zájmová, Ulpianus: "Publicum est, quod ad statum rei romane spectat, privatum quod ad singulorum utilitatem." n Judikatura R 276/04 Sb. r. NSS SOUKROMÁ NEBO VEŘEJNÁ MOC n Soukromé právo (ius privatum) - soukromá nadřízenost v soukromých poměrech např. obecně příkazní nebo zvlášť pracovně příkazní nadřízenost - výkon nesvrchované soukromé moci, např. soukromé právo výpovědi soukromé smlouvy n Veřejné právo (ius publicum) - veřejná nadřízenost ve veřejných poměrech např. rozkaz - výkon svrchované veřejné moci, např. soudním rozhodováním o právech i - nikdo nemá svrchovanou soukromou moc nad jiným - rovný vztah, např. pracovní poměr - stát má svrchovanou veřejnou moc nad lidmi a právnickými osobami - vrchnostenský vztah, např. služební poměr, procesní vztah soudu a účastníka řízení d- PŘÍKLAD 1: KULTURNÍ PAMÁTKA G Soukromé právo vlastnické k domu. (o. z.) Veřejnoprávní prohlášení stále soukromého domu za kulturní památku s veřejnoprávním ochranným režimem za účelem zachování kulturního dědictví. (z. č. 20/87 Sb., o st. památk. péči) PŘÍKLAD 2: LOGO ^(r) Soukromé právo průmyslově vlastnické k nezapsanému grafickému označení (logu). Veřejnoprávní kvalifikace stále soukromého grafického označení (loga) na základě veřejnoprávního úkonu zápisného úřadu (zápisu označení do veřejného rejstříku ochranných známek) ^(r) se soukromoprávními účinky za účelem zvláštní soukromoprávní ochrany. ROVNOST V PŘIROZENÝCH A SOUKROMÝCH PRÁVECH Každý je roven v uznání svých přirozených osobnostních práv, v jejich výkonu a ochraně, jakož i v nabývání svých soukromých práv a v jejich výkonu a ochraně. ROVNOST V SOUKROMÉM PRÁVU n Nikdo nemá svrchovanou soukromou moc nad jiným - právní princip svobodné vůle v soukromé autonomii - nikomu nelze vnutit závazek - nikdo nemůže soukromě vynutit ochranu svého soukromého práva (vyjma svépomocí); právní princip nemo iudex in causa sua - slabší člověk je soukromým právem chráněn n Zákonodárná metoda (právní technika) soukromoprávně rovného zacházení SOUKROMOPRÁVNÍ OCHRANA SLABŠÍ STRANY n Slabší člověk je soukromým právem chráněn n nezletilec, srv. práva dítěte n nesvéprávný n zaměstnanec n pacient nebo klient n spotřebitel n nájemce bytu n původce výtvorů, např. autor - či vynálezce n menšinový akcionář aj. ZÁKAZ ZNEUŽITÍ MONOPOLU n Monopol n přirozený n právní (výhradní koncese) n Smlouva připojovací (adhézní) obchodník s elektřinou je povinen uzavřít smlouvu o dodávce elektřiny s každým, kdo splňuje předpoklady (legální smluvní přímus) a zákazník podepisuje smluvní formulář předložený monopolistou, jehož obsah nemůže měnit; srv. např. energet. z. č. 458/00 Sb. ROVNOVÁHA A VZÁJEMNOST SOUKROMÝCH PRÁV n Přirozený zákon rovnováhy (Gleichgewichtsgesetz, Law of Equilibrium) n Vzájemnost (reciprocita) smluvních plnění n do ut des, dávám, abys mi za to něco dal n do ut facias, dávám, aby za to pro mne něco učinil n facio ut des, činím něco, abys mi za to něco dal n facio ut facias, činím něco, abys za to něco učinil pro mne SOUKROMÉ POMĚRY n osobní nebo majetkové všeobecné n tvůrčí - n hospodářské vč. soutěžních n obchodní n pracovní @ aj., např. pojistné n osobní stav (status), např. manželství n jiné soukromé poměry, např. závazky SVOBODA SOUKROMÝCH POMĚRŮ Vše dovoleno, co není zakázáno čl. 2/3 LZPS, čl. 2/4 Ú, § 51, 491/1 o. z. n Svoboda vývoje lidské osobnosti vč. svobody tvorby n Vlastnická svoboda - vlastnictví zavazuje = zákaz zneužití práva vlastnického na úkor jiného n Smluvní svoboda - volba účelu, obsahu a formy závazku, smluvní strany, smluvního typu nebo atypu SVOBODA VŮLE Nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá čl. 2/3 LZPS, čl. 2/4 Ú n Soukromá (privátní) autonomie - např. svobodná práce r nucená práce (trest) n Ius dispositivum každý si svobodně upravuje svá soukromá práva a stát se tomu poddává, není-li výjimečně vázán: n Ius cogens SMLUVNÍ PŘÍMUS n Smluvní přímus ex lege nebo ex contractu Příklad: Zákonná kontraktační povinnost uzavřít i proti své vůli např. pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou: - při výkonu povolání, např. advokáta - provozem silničního motorového vozidla Ž = přímus právně jednat i proti své vůli v zájmu ochrany slabšího (klienta) nebo ochrany všeobecného dobra s volbou s kým jednat (volba pojistitele). DISPOZITIVNOST SOUKROMOPRÁVNÍCH NOREM n Obecné pravidlo dispozitivnosti (§ 2/3 o. z.); zákon se poddává volnímu odchýlení se s výjimkami: n výslovný zákaz odchýlení se od zákona n z povahy zákona vyplývající zákaz odchýlení se, a to: - u práv osobního stavu (statusových) - hrozí-li tím újma jinému nebo veřejnému pořádku SOUKROMÉ PRÁVO PODDAJNÉ NEBO DONUCUJÍÍ n soukromé právo poddajné čemu? stát se poddává svobodné vůli lidí nebo právnických osob n soukromé právo výjimečně donucující jak? stát donucuje zákonem i proti svobodné vůli, je-li k tomu sdostatek rozumný důvod PRÁVOVĚDNÉ METODY TVORBY SOUKROMÉHO PRÁVA n Zákonodárné (legislativně technické) metody n metoda souladu s přirozenými právy n metoda ústavní konformity n metoda rovnosti v soukromých právech n metoda mezinárodní a komunitární konformity n metoda vyšší abstrakce; např. generální klausule n metoda kasuistická; např. zvláštní skutkové podstaty n metoda konvenčních pravidel; např. Legislativní pravidla vlády právní formou usnesení vlády IUS CIVILE n Základ římského práva právní instituty vlastnictví, držby, dědictví, kupní smlouvy, daru, nájmu aj. 6. stol. Corpus iuris civilis n Převzetí římského práva 12. - 16. stol. západní a střední Evropa n Právně dějepisný a pojmově propedeutický význam římského práva PŘEVAŽUJÍCÍ EVROPSKÁ TRADICE n židovsko-křesťanské náboženství n klasická řecká filozofie n římské právo DRUHY SOUKROMÝCH PRÁV n osobní právo statusové; srv. zletilost, svéprávnost aj. osobní stav n jiná osobní práva; např. právo na ochranu osobnosti n majetková práva; např. právo dědické n práva absolutní; např. právo vlastnické n práva relativní; právo závazkové VĚDECKÁ SOUSTAVA SOUKROMÉHO PRÁVA n Obecné soukromé právo (právo občanské) (droit civil, das Zivilrecht, das bürgerliches Recht); ius generale n Zvláštní soukromá práva n právo obchodní n právo cenných papírů n právo pracovní @ n právo průmyslového vlastnictví ^(r) n právo soukromé mezinárodní SOUSTAVA PRÁVA OBČANSKÉHO n Přirozené zásady právní n Osobní práva osobního stavu (statusová práva) - lidí - právnických osob n Právní ochrana přirozeného osobnostního práva n Právo rodinné n Majetková práva absolutní (věcná práva, právo dědické) n Majetková práva relativní (závazková) n Právo deliktní SVĚTOVÉ ZÁKONODÁRSTVÍ ratio scripta n Prusko: ALR 1794 n Francie: Code civil 1804 n Louisiana: Code civil 1808 n Rakousko: ABGB 1811 n Německo: BGB 1896 n Švýcarsko: ZGB 1907, obligace 1881 n Itálie: C. c. 1942 n Nizozemí: BW 1970 -- 1992 (10 knih) n Québec: C. c. Q. 1991 n Rusko: GK 1994 -- 1995 (2 části) JINÁ POJETÍ n Anglie: obecné právo (common law) právo ekvity (law of equity) precedenční právo (case law) n Uhersko vč. Horních Uher: zvykové (obyčejové) právo n USA: restatement of law (opětovné shrnutí precedentního práva, kompendium), ALI SOUKROMOPRÁVNÍ ZEMĚPIS n Soukromoprávní soustavy n evropská kontinentální Francie poč. 19. stol. n anglo-americká (common law) Anglie poč. 12. stol. n islámská d- i n Soukromoprávní rodiny (okruhy) n románská n germánská n skandinávská n anglo-americká n islámská n asijská n africká, např. kmenové právo SROVNÁVACÍ VĚDA SOUKROMÉHO PRÁVA n Devíza Lex multiplex ius unum n Cíl n sjednocování (unifikace) soukromého práva n slaďování (harmonizace) soukromého práva srv. též rezoluce EP (1989, 1994) n přibližování (aproximace) soukromého práva DĚJINY n Rakousko vč. Čech, Moravy a Slezska: Codex Theresianus 1766, bez platnosti Josefinisches Gesetzbuch 1786, jen prvý díl ABGB 1811 (cís. pat. č. 946 sb. z. s.) \ 1797 Westgalizisches Gesetzbuch n Uhersko vč. Horních Uher: obyčejové právo n Československo: převážně právní dualismus 1918 - 1950 Čechy, Morava a Slezsko: o. z. o. (ABGB) Slovensko: uherské obyčejové právo 1937 vládní návrh čs. sjednocujícího o. z. DĚJINY n Československo 1950 -- 1964 o. z. č. 141/50 Sb., přiblížení právu sovětskému L 1948 Ústava 1949 zákon o právu rodinném 1950 zákon směnečný a šekový 1953 zákon o právu autorském 1960 Ústava 1963 zákon o rodině 1963 zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním 1963 zákoník mezinárodního obchodu d- DĚJINY n Československo 1964 -- 1992 o. z. č. 40/64 Sb., úpadek občanského práva L 1964 hospodářský zákoník, samostatně 1965 autorský zákon 1965 zákoník práce, samostatně 1969 zákon o odpovědnosti státu za škodu 1982 novela o. z. d- i 1990 ústavní zrovnoprávnění vlastnických práv J 1990 zákon o nájmu a podnájmu nebytových prostor 1990 velká novela hospodářského zákoníku 1991 Listina základních práv a svobod J 1991 zákon o ochraně hospodářské soutěže 1991 velká novela o. z. 1991 obchodní zákoník 1992 zákon o ochraně osobních údajů 1992 zákon o zápisu věcných práv k nemovitostem 1992 zákon o cenných papírech 1992 federální koncept nového o. z. 1992 slovenská a česká Ústava J PŘÍTOMNOST n Česko od 1993 1994 zákon o vlastnictví bytů 1997 zákon o nadacích a nadačních fondech 1998 zákon o odpovědnosti za škodu vadou výrobku 2000 zákon o veřejných dražbách 2000 autorský zákon 2001 zákon o spotřebitelském úvěru 2002 všeobecná kolizní přednost ratifikovaných mezinárodních smluv J 2004 zákon o pojistné smlouvě 2004 platnost práva ES KROKY K BUDOUCNOSTI n Česko YEN 1996 široká koncepce o. z. 2001 věcný záměr o. z. 2002 úzká koncepce o. z. 2002 věcný záměr obchodního zákona 2005 pracovní návrh o. z. 2005 vládní návrh zákoníku práce SJEDNOCOVÁNÍ SOUKROMÉHO PRÁVA n Sjednocování právních norem n Sjednocování judikatury n Sjednocování soukromoprávních doktrín i n Společný základní světonázor a všelidské hodnoty n Pojem práva a soukromého práva zvlášť n Teorie pramenů práva n Právní metodologie - tvorby práva - používání práva -- teorie výkladu práva n Teorie argumentace n Teorie legitimace práva (ospravedlnění) GLOBALIZACE SOUKROMÉHO PRÁVA n Světové sjednocování (unifikace): n práva občanského - mezinárodní smlouvy n práva obchodního - mezinárodní smlouvy - lex mercatoria aj. soft law; např. zásady mezinárodních obchodních smluv UNIDROIT (1994, 2004) n Volba práva u závazků s cizím prvkem SVĚTOVÉ NEBO EVROPSKÉ MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE n Spojené národy (UN) v New Yorku - Výbor pro práva dítěte - Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL) n Haagská konference mezinárodního práva soukromého v Haagu n Mezinárodní ústav pro sjednocování soukromého práva (UNIDROIT) v Římě n Rada Evropy (CE) ve Štrasburku d- i n Mezinárodní organizace práce (ILO) v Ženevě n Světová obchodní organizace (WTO) v Ženevě n Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO/OMPI) v Ženevě n Evropská patentová organizace (EPO) v Mnichově aj. SVĚTOVÉ MEZINÁRODNÍ SMLOUVY n Spojené národy hard law: n Úmluva o právech dítěte (1989) (sděl. č. 104/91 Sb.) n Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží (1981) (sděl. č. 160/91 Sb.) "PRÁVO NENÍ TEXT" n Sjednocování soukromého práva jednotným výkladem: J n mezinárodních smluv n právních předpisů n právních jednání (úkonů) n právních rozhodnutí; zejm. judikátů n Doktrinární význam světové právní vědy - právní hermeneutika = umění výkladu práva OTEVŘENÉ PRÁVNÍ POJMY n Sjednocování soukromého práva používáním otevřených právních pojmů - open concepts, open textures, např. dobrá víra - generální klausule - překonávání odlišností soukromoprávních soustav skrze společné právní jádro, např. v EU n Doktrinární význam světové srovnávací vědy soukromého práva (komparatistiky) OTEVŘENÉ PRÁVNÍ POJMY n Dobrá víra (bona fides) vědomý stav ducha, spočívající v přesvědčení o subjektivním právu nebo o jednání po právu vzhledem ke všem okolnostem, s nímž právní řád spojuje právní následky např. vydržení práva, mala fide závazek vydat i užitky z bezdůvodného obohacení, zápisná překážka známk. OTEVŘENÉ PRÁVNÍ POJMY n Dobré mravy (boni mores) způsoby chování bez újmy jinému člověku, zvířeti nebo přírodě, s nimiž právní řád spojuje právní následky např. negativně překážka platnosti smlouvy nebo výkonu práva, zápisná překážka známková OTEVŘENÉ PRÁVNÍ POJMY n Veřejná morálka veřejné povědomí o chování, které není způsobilé veřejně pohoršit, s nímž právní řád spojuje právní následky např. negativně zápisná překážka průmyslově vzorová OTEVŘENÉ PRÁVNÍ POJMY n Veřejný pořádek (ordre public) stav věcí, vylučující nebezpečí veřejné poruchy způsobilé ohrozit kohokoli, s nímž právní řád spojuje právní následky např. negativně zápisná překážka známková; výhrada v soukromém právu mezinárodním i n zákonodárství nemá definovat neurčité právní pojmy, ale ponechat jejich vymezení až na jejich použití na konkrétní případ n právní doktrína má definovat tyto pojmy vymezením jejich účelu a obsahu n judikatura nemá definovat tyto pojmy, nýbrž je používat na určitý případ ODSTRAŇOVÁNÍ TVRDOSTI n Tvrdost (hardship) práva soukromého r používání otevřených právních pojmů v jednotlivé věci (generální klausule) r ústavně konformní výklad r rebus sic stantibus, smlouva za daného stavu s následnou změnou okolností E zánik závazku § 50a/3 o. z., 292/5 obch. z. E změna závazku soudem, § 99 z. r. n Tvrdost práva veřejného r rozhodnutí na základě správního uvážení v jednotlivé věci; např. ve veřejném zdravotním pojištění NOTORIETY n Skutečnosti obecně známé, které netřeba dokazovat (§ 122 o. s. ř.) - přírodní, např. sled ročních období - společenské, např. sled dnů v týdnu n Zásadní nepatřičnost v právu trestním (platí in dubio pro reo) SJEDNOCOVÁNÍ JUDIKATRUY n Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku n Nejvyšší soud v Brně - stanoviska ke sjednocování rozhodování soudů v civilních věcech - Sb. soud. rozh. a stan. i n Soudní rozhodnutí zásadního významu po právní stránce n právní otázka zásadního významu (pro věc určující) n odpověď na ni má obecný dopad na všechny případy obdobné povahy EVROPEIZACE SOUKROMÉHO PRÁVA n Rada Evropy - mezinárodní smlouvy, např. Evropská úmluva o právním postavení dětí narozených mimo manželství (1975); sděl. č. 47/01 Sb. m. s. - doporučení n Evropská společenství - prvotní zdroj: mezinárodní smlouvy - druhotný (odvozený) zdroj: nařízení, směrnice, rozhodnutí, stanoviska a doporučení PRÁVO EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ n bezprostřední použitelnost práva ES n kolizní přednost práva ES před státním zákonem; srv. čl. 10 Ú n soukromoprávní odpovědnost státu za škodu jedinci porušením práva ES n bezprostřední účinek práva ES v soukromých i veřejných poměrech i n Sjednocování soukromých práv v ES např. - právo obchodních společností n evropské hospodářské zájmové sdružení (EZHS), (nař. 1985) n evropská společnost (SE) a holdingová evropská společnost, (nař. 2001) - soukromé právo mezinárodní Úmluva o právu použitelném pro smluvní závazky (1980) i n Slaďování soukromých práv v ES - jednotný trh vč. soukromoprávní ochrany spotřebitele; co je mimo jednotný trh, zůstává stranou - právní síla a forma směrnice IUS COMMUNE EUROPAEM n Evropské soukromé právo (akademické) - evropský zákoník smluvního práva (ECC) - principy evropského smluvního práva (PECL) - společné jádro soukromého práva v Evropě - evropský občanský zákoník - evropské deliktní právo - evropské rodinné právo = nadstátní (odbornické) právo (soft law) PRAMENY VZNIKU ČESKÉHO OBČANSKÉHO PRÁVA n Ústavněprávní principy n právního státu n svrchovanosti zákona n Formální prameny právních norem n mezinárodní (mezistátní) n nadstátní n vnitrostátní d- i n Formální prameny vnitrostátní n ústavní n podústavní, např. o. z. n zákonné n podzákonné, např. vl. nř., vyhl. n psané (ius scripta) & $ n nepsané (ius nonscripta), např. zásady spravedlnosti použitelné jako hmotné právo dle shodné vůle účastníků rozhodčího řízení SOUSTAVA SOUKROMOPRÁVNÍCH ZÁKONŮ n Obecnost O vlajková loď = o. z. doprovodné lodě = obch. z., a. z., zák. pr. aj. n Podpůrnost nestanoví-li zvláštní zákon jinak, použije se podpůrně o. z. n Přednost stanoví-li zvláštní zákon jinak, použije se přednostně zvláštní zákon před o. z. PŮSOBNOST SOUKROMOPRÁVNÍCH NOREM n věcná - přímá - analogická (per analogiam legis, § 853 o. z., per analogiam iuris, podle zásad práva) zákon případ neupravuje, přičemž má být právně upraven, pročež se použije zákonem upravený případ obdobný n časová; srv. např. intertemporální právní normy n územní vč. podpovrchu a nadpovrchu n osobní vč. cizinců dle zásady národního zacházení; o. z. není zvláštním zákonem soukromého práva mezinárodního PÍSEMNICTVÍ Rouček, Fr. -- Sedláček, Jar. et al.: Komentář k československému obecnému zákoníku občanskému a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. 1. vyd. Praha: V. Linhart 1935 - 1937, sv. 1 - 6. 2. vyd. Praha: Codex Bohemia 1997 - 1998, sv. 1 - 6. d- i Gaius: Učebnice práva ve čtyřech knihách. 3. vyd. Brno: Masarykova univerzita - Doplněk 1999. Překl. J. Kincl. i Justiniánske inštitúcie. 1. vyd. Bratislava: Iura edition 2000. Překl. P. Blaho. i Kincl, Jaromír: Dicta et regulae iuris aneb právnické mudrosloví latinské. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova 1990. i Rebro, Karol: Latinské právnické výrazy a výroky. 1. čes. vyd. Praha: IŽ 1999. Překl. E. Charous. %