Judikatura k semináři č. 1

   

   

   Prokuristé

   

   Prvorepublikový Nejvyšší soud (Vážný, č. 11 328): Ku platnosti podpisu prokuristy za firmu se
   nevyhledává, by vyznačil u podpisu dodatek naznačující prokuru podle čl. 44 ObchZ. K jeho
   podpisu na směnce stačí, že jej prokurista vyznačí tím, že podepsal, připojiv svůj podpis ke
   znění firmy vyznačenému na směnce razítkem, třebaže bez dodatku naznačujícího prokuru.

   

   Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, č. j. 5 Cmo 308/94 (Soudní rozhledy, č. 4/1996, s. 88 an.):
   součástí podpisu prokuristy je podle § 14 odst. 5 ObchZ doložka o prokuře. Bez této doložky
   nejde o podpis prokuristy. Nestačí jen skutečnost, že jde o osobu zapsanou jako prokurista
   v obchodním rejstříku. Přesto může tento podpis podnikatele zavazovat, byl-li podepsaný
   oprávněn jednat za něj i z jiného důvodu.

   

   Rozsudek Vrchního soudu v Praze čj. 9 Cmo 873/99-40 ze dne 26. listopadu 2001 (publikován
   v časopisu Obchodní právo, č. 4/2002, s. 24an.): oprávnění prokuristy jednat na základě
   udělené prokury vzniká zápisem do obchodního rejstříku a není vázáno na uvedení dodatku
   označujícího prokuru.

   

   Statutární orgány

   

   Rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 29 Odo 216/2003: ustanovení stanov o způsobu jednání
   právnické osoby není vnitřním omezením jednatelského oprávnění ve smyslu ustanovení § 191
   odst. 2 ObchZ. Za taková omezení lze považovat pouze omezení, která zakazují představenstvu
   jako celku nebo osobám jednajícím jménem představenstva, a tedy i jménem společnosti, učinit
   určitý právní úkon či právní úkony anebo takový úkon podmiňují (např. předchozím souhlasem
   valné hromady). Jestliže však stanovy akciové společnosti určují odchylně od třetí věty
   ustanovení § 191 odst. 1 ObchZ způsob jednání jménem společnosti, což se následně zapisuje do
   obchodního rejstříku (v projednávané věci tak, že jménem představenstva žalobkyně jednají
   společně dva jeho členové nebo jeden člen, jestliže k tomu byl písemně pověřen), nejde o
   vnitřní omezení jednatelského oprávnění, ale o stanovení odchylného způsobu jednání jménem
   společnosti, což citované ustanovení obchodního zákoníku umožňuje bez jakéhokoli omezení).

   

   Osoby pověřené určitou činností při provozování podniku (§ 15 odst. 1 ObchZ)

   

   Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2002, sp. zn. 29 Cdo 2074/2000 (publikován in Soudní
   judikatura č. 4/2002 pod označením SJ 68/2002): - jednatelské oprávnění vyplývající
   z ustanovení § 15 ObchZ není založeno na určení příslušných úkonů ve vnitřních organizačních
   předpisech, nýbrž na pověření určitou činností při provozu podniku a na obvyklosti právních
   úkonů, k nimž při této činnosti dochází, přičemž jejichž obvyklost je třeba posuzovat
   objektivně, nezávisle na případném vymezení ve vnitropodnikových normách.

   - přijetí směnky ekonomickým náměstkem ředitele obchodní společnosti lze považovat ve smyslu §
   15 ObchZ za obvyklý úkon.