Zadání pro semináře z předmětu ´Mezinárodní právo veřejné II -- mezinárodní právo humanitární´ (seminář č. 2 a 3) Ak. r. 2005/2006 Situace: Předci rodiny Ali Al-Bireha žili již za vlády Otomanů nad Palestinou v Tubasu v oblasti západního břehu řeky Jordánu. Vlastnili několik úrodných pozemků o rozloze 51 hektarů, kde rostly rovněž olivovníky a datlovníky. Půdu skrápěla voda ze dvou studní, jež byly životodárné. Ali Al-Bireh zdědil pozemky po otci jako třiadvacetiletý mladý muž, a to během studia na brněnské Vojenské akademii Antonína Zápotockého dne 5. dubna 1967, a sice na základě písemné závěti, kterou podepsal otec Omar Al-Bireh rok před smrtí. Notář Mahmud Kassem v Tubasu potvrdil platnost závěti podle zákonů a nařízení, které nadále platily na tomto území po ukončení mandátní správy Velkou Británií dne 15. května 1948. Právní stav a platnost dosavadních právních předpisů byly potvrzeny prohlášením č. 2 vydaném generálem Hašemem, jenž byl jmenován jordánským králem Abdulahem jako vojenský guvernér všech území na západním břehu řeky Jordán. Závaznost toliko ztratily ty předpisy, které byly v rozporu s transjordánským zákonem o obraně z roku 1935. Po složení státních závěrečných zkoušek dne 25. dubna 1967 na brněnské fakultě vojenských technologií se Ali Al-Bireh ihned vrátil domů, aby převzal rodinné dědictví. Během tzv. šestidenní války, která byla započata dne 5. června 1967, Izrael dobyl kromě Sinajského poloostrova, východního Jeruzaléma, Gazy a Golanských výšin také oblasti západního břehu Jordánu. Dne 5. června 1977 rozhodl izraelský vojenský velitel oblasti Jehuda Fabera na základě rozkazu č. 568 o rekvizici půdy vlastníka Ali Al-Bireha z naléhavých důvodů vojenských a bezpečnostních potřeb. Samotná rekvizice půdy byla provedena oblastní izraelskou správou civilní povahy o rok později. Od té chvíle se na rekvírovaném pozemku začal budovat nezměrným úsilím kibuc Šalom, kde se usídlili nově příchozí osadníci z Izraele. Otázky: 1) Lze pokládat válku v roce 1967 mezi Izraelem, Jordánskem a Egyptem za mezinárodní ozbrojený konflikt? a. Použijí válčící strany Ženevskou úmluvu o ochraně civilních osob za války z roku 1949 na ozbrojený konflikt? b. Kdy aplikace Ženevské úmluvy o ochraně civilních osob za války začíná a kdy končí? 2) Kdy je území považováno za okupované podle mezinárodního práva humanitárního? a. Je to záležitost skutečnosti nebo právního postavení nebo obojího, kdy lze pokládat území za okupované? b. Je právní pojem ´okupovaného území´ shodný podle Haagské úmluvy o zákonech a obyčejích pozemní války z roku 1907 a Ženevské úmluvy o ochraně civilních osob za války z roku 1949? c. Koho a co chrání Haagská úmluva o zákonech a obyčejích pozemní války z roku 1907? d. Koho a co chrání Ženevská úmluva o ochraně civilních osob za války z roku 1949? 3) Upravuje Ženevská úmluva o ochraně civilních osob za války z roku 1949 buď otázku, kdo zahájil ozbrojený konflikt a zdali k jeho chování vedla spravedlivá příčina, anebo zdali je jeho kontrola území legitimní? 1) Analyzujte de facto provádění závazků vyplývajících z Ženevské úmluvy o ochraně civilních osob z roku 1946 Izraelem. a. Může být Ženevská úmluva o ochraně civilních osob rozdělena na humanitární a nehumanitární závazky? 5) Může být soukromé vlastnictví vyvlastněno, konfiskováno nebo rekvírováno na okupovaném území podle mezinárodního práva humanitárního? a. Kým? b. Kdy může být soukromé vlastnictví vyvlastněno, konfiskováno nebo rekvírováno? c. Týká se rekvizice movitého i nemovitého majetku? d. Srovnejte Haagskou úmluvu o zákonech a obyčejích války pozemní z roku 1907 s Ženevskou úmluvou o ochraně civilních osob za války. 6) Byla půda Ali Al-Bireha rekvírována pro naléhavou bezpečnostní a vojenskou potřebu? a. Lze předpokládat, že potřeby okupační armády nebo vojenské nutnosti ospravedlňují rekvizici soukromého majetku? 7) Dovoluje mezinárodní právo humanitární dobrovolné osídlování občanů okupační mocnosti na obsazeném území, aniž by jim vláda pomáhala nebo podporovala? a. Poněvadž válečná okupace představuje dočasný stav, porušuje založení stálých osad na okupovaných území pravidla mezinárodního práva humanitárního? b. Dovoluje stavbu takových osad na okupovaných územích ve prospěch místního palestinského obyvatelstva? 8) Je tzv. haagské právo použitelné na tento případ? a. Jsou použitelná jeho smluvní pravidla? b. Jsou použitelná obyčejová pravidla obecného mezinárodního práva? c. Může se žalobce domáhat smluvních pravidel tzv. haagského práva před vnitrostátními soudy? 9) Jsou pravidla Ženevské úmluvy o ochraně civilních osob za války z roku 1949 součástí obyčejového obecného mezinárodního práva? a. Rozvinulo se obyčejové právo tohoto normového obsahu v letech 1949-1977? Právní předpisy: CHUTNÁ, M., JÍLEK, D., Mezinárodní právo humanitární v dokumentech, Brno, 1994. HOBZA, A., Dokumenty ke studiu mezinárodního práva, Praha, 1931. Povinná literatura: POTOČNÝ, M., Mezinárodní právo veřejné. Zvláštní část, Praha, 1996, str. 261-305; POTOČNÝ, M., ONDŘEJ, J., Mezinárodní právo veřejné. Zvláštní část, Praha, 2003. Doporučená literatura: ČEPELKA, Č., ŠTURMA, P., Mezinárodní právo veřejné, Praha, 2003, str. 681-752. Případ: Legal Consequences of the Construction of a Wall in the Occupied Palestinian Territory, ICJ, Year 2004, 9 July 2004, General List No. 131.