Link: Preview Témata pro seminární práce z předmětu "Právní klinika I." -- 1. návrh a) teoretická témata Činnost dotčených orgánů státní správy v územním řízení o Vymezení pojmu souhlas (případně souhlasné stanovisko) dotčených orgánů státní správy a pojmu dohoda s orgány státní správy -- charakteristické rysy, způsob vydání, rozdíly o Příklady, kdy je třeba souhlasu, a kdy stačí dohoda -- zák. o ochraně přírody a krajiny a jiné složkové zákony, vymezení příslušných orgánů státní správy o Institut biologického hodnocení -- charakteristika tohoto právního institutu, případy jeho použití Stavební firma v areálu své provozovny pálí odpady z plastových obalů. o Rozeberte toto chování z hlediska zákona o odpadech a zákona o ochraně ovzduší (ustanovení kterých paragrafů jsou tímto chováním porušovány) o Jaké jsou možné sankce, a které správní úřady jsou příslušné tyto sankce uložit o Jaký by byl rozdíl, kdyby pytle s odpadky pálil soused (fyzická osoba) na svém dvoře Neoprávněné vypouštění odpadních vod z důvodů špatného způsobu uskladnění hnojiv a nevhodně postavených hospodářských budov vede k znečišťování studen s pitnou vodou o Vyhledejte právní předpisy, jejichž ustanovení dopadají na uvedenou problematiku o Rozeberte možné sankce dle jednotlivých právních předpisů o Na který orgán státní správy je nutné adresovat svou stížnost v tomto směru (stavební úřad, vodohospodářský úřad, hygienik.....) Ochrana nerostného bohatství o Jaká řízení se vedou dle horního zákona a jaká dle zákona o geologických pracích o Kdo v jednotlivých řízeních rozhoduje o Kdo jsou účastníci o Jaká je možnost účasti občanského sdružení (najít ZP14/95 Sdělení Ministerstva životního prostředí ve věci účasti občanských sdružení na ochraně přírody a krajiny podle § 70 odst. 2 a 3 z. o ochraně přírody a krajiny) o Jaká je časová posloupnost jednotlivých řízení Integrované povolení versus EIA o Rozdíly, řízení o vydání integrovaného povolení a řízení EIA o Účast veřejnosti o Závaznost obou institutů, výhody a nevýhody jejich paralelní existence Jak je možné dosáhnout změny územního plánu o Kdo má právo navrhovat změny o Možnosti občanů-rozebrat -- práva dle zákona o obcích, místní referendum o Změny územního plánu a EIA -- rozebrat Důvody pro neposkytnutí informací o Obecné vymezení vztahu obou zákonů, kdy se použije který o Dle z.č. 106/1999 Sb. a dle z.č. 123/1998 Sb. o Poskytování informací o trestním řízení -- pokud podám trestní oznámení, mám právo být informován o tom, jestli bylo zahájeno trestní řízení Řízení dle z.č. 50/1976 Sb. o Druhy řízení, jejich časová posloupnost o Účastenství na jednotlivých druzích, práva a povinnosti účastníků o Postavení dotčených orgánů státní správy-rozdíly v jednotlivých řízeních Opravné prostředky proti územnímu rozhodnutí o Druhy, možnosti a podmínky jejich využití o Možná obrana opomenutého účastníka o Správní soudnictví § 43 z.č. 114/1992 Sb. ˙ možné opravné prostředky proti rozhodnutí vlády o povolení výjimky ) Předběžné opatření vs. odklad vykonatelnosti rozhodnutí ve správním soudnictví o obecné podmínky pro vydání každého z těchto rozhodnutí o vzájemný vztah -- absolutní nebo relativní neslučitelnost? o vztah k otázce ochrany "soukromoprávních nároků" před správním soudem b) praktické příklady 1. V obci X se připravuje záměr těžby vyhrazeného nerostu. V dotčeném území se nachází lesní pozemky i zemědělská půda. Oblast zamýšlené těžby sousedí s vodním tokem. V oblasti není stanoveno záplavové území, avšak zaplavení části pozemku, na němž má být nerost těžen, není v případě mimořádně výrazného zvýšení hladiny vodního toku zcela vyloučeno. Těžba se pravděpodobně dotkne zásob spodních vod. Oblast plánované těžby rovněž bezprostředně sousedí (v délce cca 200m) se současně zastavěným územím obce X. Některé pozemky v oblasti plánované těžby vlastní fyzické osoby - občané obce X. Obec X, vlastníci přímo dotčených dotčených a sousedních pozemků a místní občanské sdružení M se hodlají projednávání záměru účastnit. Zpracujte právní rozbor popsané situace. Soustřeďte se především na následující otázky: -- jaké právní předpisy budou či mohou být pro povolování těžby relevantní a proč, -- jakých těmito předpisy chráněných zájmů se těžba může dotknout, -- jaká povolení, souhlasy a další zákonem stanovené podklady bude muset investor získat před zahájením těžby (pokud má jít o těžbu legální), jaká správní či jiná řízení a kterými správními úřady budou v této souvislosti vedena -- jaké bude právní postavení obce, občanů dotčených záměrem (vlastníků nemovitostí, ostatních občanů obce) a občanského sdružení v jednotlivých fázích povolování záměru, případně možnosti ochrany jejich práv v období jeho faktické realizace -- jaký je vztah stavebního zákona a zákona o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) v jednotlivých fázích povolování těžby nerostu (zejména vztah mezi úpravou pořizování územního plánu obce, územního a stavebního řízení a procesem stanovování chráněného ložiskového území, dobývacího prostoru, povolování důlních výstavby děl a dobývání ložiska nerostu). 2. V obci L se občan Z nachází v těsném sousedství a) komunikace, b) provozu průmyslové výroby c) z provozoven služeb, včetně pravidelné (3 x týdně v době 20.00-02.00 hod.) hudební produkce d) plánovaného průmyslové výroby Pozn. nikoli současně - jde o 4 varianty základní situace. Občan L je (v případě d) důvodně předpokládá že bude) obtěžován hlukem z uvedeného zdroje, který považuje za nadměrný. Určete (pro všechny čtyři případy, pokud se liší) - jaké jsou povinnosti provozovatelů zdrojů hluku v oblasti ochrany před negativními účinky hluku a z jakých právních předpisů vyplývají, - jaké právní nástroje a postupy může občan L využít k tomu, aby se domohl kontroly skutečného stavu věci "míry hlučnosti", jíž je vystaven, jaké údaje potřebuje mít k dispozici, aby se mohl domáhat nápravy, a jakými způsoby tak poté může učinit - jak lze v souladu se zákonem řešit situaci, kdy hluk přesahuje maximální hygienický imisní limit, jaké postavení mají v této situaci jednotlivé subjekty (provozovatel zdroje, orgán ochrany veřejného zdraví a další správní úřady, Popište, jakým způsobem je otázka ochrany před nadměrným hlukem řešena při územním a stavebním řízení (pravomoci orgánu ochrany veřejného zdraví, možnosti účastníků řízení) a jak situaci ovlivňuje, pokud zdroj hluku podléhá posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. 3. Do České republiky zavítal velký zahraniční investor, který v si ČR založil společnost s r. o. a ve městě R. v okrese B. projevil zájem postavit elektrotechnickou továrnu na výrobu obrazovek a investovat do ní nejméně 220 000 000 Kč a vytvořit v první fázi výstavby přibližně 800 přímých pracovních míst. Město bylo nabídkou potěšeno a investorovi nabídlo ke koupi vlastní pozemky v již připravené průmyslové zóně za městem za symbolickou jednu 1 Kč/m^2. Město R. si od investice slibuje vytvoření mnoha nových pracovních míst, což by pomohlo v řešení vysoké míry nezaměstnanosti ve městě i regionu. V okrese B. je míra nezaměstnanosti o 60 % vyšší, než je celorepublikový průměr. Zpracujte základní právní rozbor jednotlivých fází postupu investora, města a případně dalších subjektů, které ve svém výsledku budou znamenat legální převod pozemků z města na investora. Při popisu se soustřeďte především na následující otázky: a) Jak musí proběhnout proces převodu majetku v rámci obce? b) Je obec nějak limitována při stanovení ceny za pozemky, popřípadě jak? c) Jak může celý proces ovlivňovat občan obce a co může udělat kdokoliv? d) Může investor dosáhnout na veřejnou podporu formou investičních pobídek? Pokud ano, popište jakým způsobem. Může být ve vztahu k investičním pobídkám zohledněna vysoká míra nezaměstnanosti panující ve městě R.? e) Uplatní se v daném nějaká kompetence Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže? Popište případně jaká. 4. Na území obce D se nachází zemědělský objekt, který byl v roce 1983 zkolaudován pro provoz velkokapacitního kravína o maximálním počtu 3 200 krav. Od roku 1990 není objekt jako kravín využíván, v objektech byly přechodně umístěny sklady zboží. V roce 2001 obec obdržela od krajského úřadu oznámení o zahájení procesu posuzování vlivu záměru "přestavby velkokapacitního kravína v obci D na velkovýkrmnu prasat" na životní prostředí (podle zákona č. 244/1992 Sb., v tehdy platném znění. Až v tomto okamžiku se obec D poprvé dozvědě investora J využít bývalý kravín jako výkrmnu pro 5 200 prasat, stejně jako o tom, že investor je vlastníkem objektu včetně pozemků, na němž je umístěn. Občané obce D ani její orgány se záměrem investora nesouhlasí, protože se obávají zhoršení životního prostředí v obci. Obec D neměla v okamžiku, kdy se o záměru investora dozvěděla, dokončen proces schvalování územního plánu obce. V roce 1998 zastupitelstvo schválilo zadání územního plánu a v roce 2000 byl projednán koncept územního plánu a schváleno souborné stanovisko. Od té doby je připravován návrh územního plánu. V zadání, konceptu i souborném stanovisku byla plocha, na níž se nachází objekt bývalého velkokapacitního kravína, označena jako "území zemědělské výroby" a z žádné části těchto dokumentů nevyplývá, že by objekt nebylo možné využít k záměru investora. Obec D má v úmyslu návrh územního plánu upravit a schválit v takové podobě, aby provedení záměru investora vylučoval. Mezitím probíhá proces posouzení vlivu stavby na životní prostředí, po jehož skončení hodlá investor požádat o stavební povolení (příslušný stavební úřad není v obci D). Rozeberte následující okruhy problémů: - Je obec oprávněna změnit obsah návrhu územního plánu oproti schválenému textu souborného stanoviska, tak aby dosáhla svého cíle? Pokud ano, jakými konkrétními úpravami návrhu územního plánu může obec vyloučit provoz velkovýkrmny? Pokud ne, proč? Může v tom případě obec dosáhnout svého cíle jiným postupem v rámci procesu územního plánování? - Jaký je obsah a význam pojmu "limit využití území", jak může obec při zpracování územního plánu tento institut využívat k regulaci budoucích aktivit na svém území? Čím je při tom omezena? - Které správní úřady a jakým postupem jsou povinny zasáhnout, pokud obec při pořizování a schvalování územního plánu poruší zákon? Jakým způsobem se může bránit obec, jestliže se domnívá, že zásah správního úřadu proti jejímu postupu při pořizování územního plánu byl protiprávní? - Jaké další právní postupy (kromě snahy o vyloučení záměru prostřednictvím úpravy územního plánu) může obec D a její občané využít při snaze zabránit záměru investora? Jaká řízení budou o tomto záměru vedena a jaké v nich bude mít obec a občané (kteří) postavení? 5. Podnikatel X plánuje vystavět v obci H (430 obyvatel) golfové hřiště¨, což by mělo přinést zvýšení turistického ruchu v obci a tím i zvýšené příjmy do obecního rozpočtu. V souvislosti s tímto záměrem však došlo k některým majetkoprávním úkonům a dalším aktivitám souvisejícím s hospodařením s obecním majetkem, které vzbudily obavy některých občanů. Konkrétně došlo k tomu, že starosta obce H uskutečnil sám bez předchozího souhlasu zastupitelstva obce následující majetkoprávní úkony: a) uzavřel s podnikatelem X smlouvu o bezplatném užívání pozemku obce pro výstavbu a provoz golfového hřiště, a to "po celou dobu fungování hřiště" b) prodal akcie ve vlastnictví obce v hodnotě 1,9 mil. Kč a výnos z prodeje poskytl podnikateli X jako půjčku pro realizaci jeho záměru. c) zastavil jako záruku za bankovní úvěr podnikatele X, související s uvedeným záměrem, obecní nemovitost. Zastupitelstvo obce poté d) zpětně schválilo prodej akcií, popsaný výše ad b) e) přijalo usnesení, kterým majetkoprávní úkony starosty, uvedené výše ad a) a c) "vzalo na vědomí" Starosta obce dále dlouhodobě f) fakticky neumožňuje zastupitelům ani občanům obce nahlédnout do rozpočtu obce, g) nepředložil rozpočet obce k auditu. Rozeberte výše popsané majetkoprávní úkony starosty resp. zastupitelstva obce (body a) až e)). V případě že odporují požadavkům právních předpisů, uveďte jakých a v čem. Může být jednání starosty relevantní v rovině občanskoprávní resp. obchodněprávní, může mít trestněprávní relevanci? Jaké jsou možnosti zastupitele, občana obce a "každého" iniciovat kontrolní a sankční mechanismy vůči výše popsaným postupům starosty a zastupitelstva obce (včetně těch, které jsou uvedeny ad f) a g))? Jaké mechanismy připadají v úvahu, kým mohou být provedeny a s jakým výsledkem? 6. Společnost L. plánuje v městečku Ch. výstavbu supermarketu. Supermarket má stát na ploše v centru města, která je v územním plánu označená jako smíšená zóna -- zeleň a občanská vybavenost. U pojmu občanská vybavenost je v územním plánu napsána vysvětlivka "maloobchodní prodejny do plochy 500 m2". Plocha samotného supermarketu tvoří 450 m2, plocha parkoviště 1000 m2. Kvůli výstavbě supermarketu bude muset být pokáceno 15 vzrostlých stromů. Orgány města výstavbu podporují. Vlastníky sousedních pozemků jsou manželé N., kteří nesouhlasí s pokácením vzrostlých stromů. Obávají se rovněž ohrožení svého životního prostředí zplodinami z narůstající automobilové dopravy. Proti výstavbě supermarketu protestuje občanské sdružení S., které namítá, že stavba není v souladu s územním plánem, když celková zastavěná plocha je vyšší něž 500 m2, jak určuje územní plán. Občanské sdružení se postupem podle § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny stalo účastníkem územního řízení. Vlastníci sousedních pozemků a občanské sdružení vznesli včas své námitky. Stavební úřad námitky zamítl a územní rozhodnutí vydal podle návrhu investora. Nespokojení účastníci podali odvolání ke krajskému úřadu. V odvoláních vznesli stejné výhrady jako v prvoinstanční fázi řízení. Krajský úřad odvolání zamítl a územní rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění svého rozhodnutí odkázal mimo jiné na imisní studii týkající se vlivů dopravy vyvolané stavbou supermarketu. Tato studie byla do spisu doplněna až ve fázi odvolacího řízení, aniž by na její existenci byli účastníci upozorněni. Připravte právní rozbor možností jednotlivých nespokojených subjektů podat správní žalobu. Zabývejte se zejména těmito aspekty: a) liší se nějak postavení občanského sdružení a vlastníků sousedních pozemků z hlediska oprávnění k podání žaloby (žalobní legitimace)? b) posuďte pravděpodobnou úspěšnost žalobní námitky občanského sdružení týkající se nesouladu s územním plánem. Myslíte si, že je umístění stavby v rozporu s územním plánem? Bude se soud touto námitkou zabývat, pokud ji vznese občanské sdružení? Proč? c) za jakých podmínek se bude soud zabývat žalobní námitkou manželů N., týkající se ohrožení životního prostředí zplodinami z dopravy? d) bylo doplnění imisní studie do spisu způsobem popsaným výše v souladu se zákonem? Pokud ne, s kterým ustanovením kterého zákona shledáváte rozpor? e) pokud dojdete k závěru, že doplněním imisní studie došlo k porušení zákona, může toto porušení namítat kterýkoliv žalující subjekt? f) pokud by soud došel k závěru, že doplněním imisní studie byl porušen zákon, bylo by to dostatečným důvodem pro zrušení napadeného územního rozhodnutí? Proč? g) zabývejte se situací, kdy se po vydání rozhodnutí o odvolání objeví další vlastník sousedního pozemku, který podle všech informací měl být účastníkem řízení. Stavební úřad ovšem udělal chybu a o probíhajícím řízení jej vůbec neinformoval, nepozval ho na ústní jednání a nedoručil mu rozhodnutí. Jaké právní možnosti obrany tento "opominutý" účastník řízení má? Jinak řečeno, jaká podání a ke kterým orgánům by měl podat? Může se obrátit na správní soud? **** 1/ Dne 1.2. 2005 se pan E osobně dostavil na úřad městské části, kde přítomnou tajemnici požádal o pořízení fotokopie programu jednání místního obecního zastupitelstva. Tajemnice mu několikrát řekla, že mu program neofotí a vykázala ho. Argumentovala takto: "My nejsme zařízeni na pořizování fotokopií, nebereme peníze. Jen když jste třeba účastník nějakého přestupku, tak to ano, ale ne za peníze". Pan E se však nehl a seděl dál. Tajemnice zavolala hlídací službu a požádala ji ať pana E vyvedou. Strhla se menší potyčka při které došlo k poškození stolní lampy, telefonního přístroje a zhoršení zdravotního stavu tajemnice spojeného s hypertenzí, což ji omezovalo v obvyklém způsobu života po dobu tří až pěti dní. Následovala obžaloba pana E z trestného činu výtržnictví, rozsudke soudu byl však pro pana E osvobozující. Po té, co byl soudní spor ukončen podal pan E na úřad písemnou žádost o poskytnutí informací, ve které znovu žádal o vyhotovení fotokopie programu jednámí místního obecního zastupitelstva a také o informace týkající se dotací poskytnutých městskou částí za období 1993-2004.Následně mu bylo doručeno toto vyrozumění: Vážený pane, v souvislosti s Vaší žádostí o poskytnutí informací týkajících se poskytování dotací za období 1993-2004, Vám sdělujeme, že vyhledávání a zpracování Vámi požadovaných údajů si vyžádá cca 5 hod. práce odborného referenta. V souladu s ustanovením § 17 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění, Vám sdělujeme, že předpokládaná výše úhrady nákladů podle platného sazebníku úhrad (http://www.mfcr.cz/index.php?d=17) činí 1.400 Kč. 1. Je možné činit rozdíly ve výši úhrady za pořízení fotokopií v případech že se jedná a) o občanské sdružení, b) o účastníka řízení o kterém požaduje informace, c) o f.o. ??? ---viz martinova otázka 2. Jaký by jste navrhli postup v případě, že vám úřad odpoví, avšak vyjádření je neurčité a zmatené, případně velmi obecné, takže z něj nevyplývá jasná opvěď na vaši otázku? 3. Jakými prostředky lze bojovat proti nečinnosti úřadu?Jak se můžete bránit nezákonnému postupu? (nějak jinak to zformulovat- chci aby přišli na to, že mohou podat stížnost dle z. 312/02 Sb a vyhl. 150/1958 Ú.l.) 4. Má MÚ povinnost zhotovit kopii programu zasedání zastupitelstva i když je tento dokument zveřejněn na úřední desce? Podepřete svou argumentaci konkrétním ustanovením.(řešení:§4, §6 odst.2 z.106/99Sb.) 5. Jak se můžete bránit proti požadavku přemrštěné úhrady nákladů spojených s vyhledávání a zpracování vámi požadovaných údajů ? 6.Má úřad povinnost vás informovat o předpokládaných nákladech? 2/ soulad ZoOPK se směrnicí 92/43/EHS (o stanovištích) NP Šumava každoročně vydává Návštěvní řád v jehož rámci určuje i podmínky splavnosti Vltavy. Tyto podmínky platí i v oblasti zvané Vltavský luh. Ten se jednak nachází v 1. zóně NP, je lokalitou dle Ramsarské úmluvy, NPR a zároveň stanovištěm i ptačí oblastí dle evr. směrnic. Neregulovaná vodní turistika v dané lokalitě Vltavského luhu není přínosem v ochraně přírody, a to z těchto důvodů: Laky z lodí kontaminují vodu ve Vltavě, při nízkém stavu hladiny narušují dno řeky,neukázněnost vodáků při vystupování z lodí na břeh (i když je zde zákaz výstupu z lodí), sešlapávání břehů, narušování hnízdění ptáků a dalších živočichů hlukem. Několikrát již bylo ústy okrašlovacího spolku Z. žádáno o posouzení záměru (splavování) dle procesu EIA, vždy však neúspěšně. V odpovědi na výzvu k aplikaci zákona 100/2001 Sb. se MŽP vyjádřilo tak, že se zákon 100/2001 nedá aplikovat, z toho důvodu, že se jedná o vydání právního přepisu (návštvní řád) a že je to pouze v kompetenci správy NP. 1. Co je předmětem Ramsarské úmluvy? 2. Je možné do procesu schvalování návštěvního řádu nějakým způsobem zasáhnout? 3. Co znamená pojem "evropská lokalita" užívaný v ZoOPK? Je možné aplikovat na evropsky významné lokality, které jsou zapsány zatím jen v národním seznamu i ochranu stanovenou §45i? 4. Je popsané jednání a výklad zákonů v souladu s článkem 6. směrnice o stanovištích? 3/ Řízení o odstranění stavby Na sousedním pozemku pana S. byla postavena stavba bez stavebního povolení, tento pozemek byl ve vlastnicktví pana L. Na základě stížností pana S. stavební úřad zahájil řízení o odstranění stavby (§88). které spojil s výzvou panu L., že pokud chce aby byla stavba dodatečně povolena musí do 30.12.2003 předložit určité informace a doklady a zároveň, tím stejným dopisem, stavební úřad rozhodl o přerušení řízení o odstranění stavby do 30.12.2003. Pan L na to reagoval tak, že 13.1. 2004 pozemek převedl do vlastnictví své manželky, paní M. Po tomto převodu stavební úřad již nečinil žádné kroky ve věci odstranění stavby. Dne 1.8.2004 zahájil stavební úřad řízení o odstranění s novým vlastníkem, tedy paní M. a zároveň jako v předchozím případě paní M. vyzval k předložení informací, a taktéž řízení o odstranění stavby přerušil do 30.12. 2004. 1. Jakých procesních chyb se stavební úřad dopustil? 2. Jaký by měl být standartní postup stavebního úřadu v případě řízení o odstranění stavby? 3. Jak můžeme postupovat v případě že je stavební úřad nečinný? 4. Má na průběh řízení o odstranění stavby vliv změna vlastníka stavby o kterou se jedná? 5. Jaký by jste doporučili postup v případě, že v rámci stavebního řízení byl jeden z účastníků opomenut? 4/Sousedské vztahy Na sousedním pozemku chce stavebník postavit gril, udírnu a pergolu, a protože stavbu pro své rozměry již nelze definovat jako drobnou je se sloučeným územním a stavebním řízením spojeno i řízení o výjimce z § 50 odst. 8 vyhlášky o OTP. Stavba je projektována pro 10 osob. Nad stavbu bude vystupovat zděný komín, jeho výška má být 3,1 m nad zemí a půdorys 0,75 × 1,2 m. Stavba je umístěna 2 m od hranice pozemku a náš rodinný dům je vzdálen od této hranice 6,5 m.. Vzhledem k převládajícím západním větrům ve směru od souseda, výšce projektovaného komínu a výšce našich oken, předpokládám vliv kouře a spalin zásadní. o Mohu svým nesouhlasem s umístěním stavby zabránit její realizaci nebo alespoň dosáhnout, aby byla umístěna ve větší vzdálenosti od hranice pozemku? o Pokud na můj nesouhlas nebude brán zřetel mám možnost nějaké obrany a čím mohu argumentovat? o Nebo je jediná možnost nechat se nejprve obtěžovat kouřem a pak se pustit do soudního sporu s pochybným výsledkem s dokazováním jestli kouř obtěžuje nad míru přiměřenou poměrům atd. ? 5/Správní odpovědnost Česká inspekce životního prostředí udělila pokutu firmě ABC za porušení § 16 odst. 3 a § 12 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Dále potom uložila nápravné opatření, tedy povinnost odstranění navezeného materiálu. Firma ABC navážela v průběhu dvou měsíců stavební suť ze stavby čerpací stanice na cizí pozemek, bez souhlasu majitele. Po přezkoumání Českou inspekcí životního prostředí byla zjištěna kontaminace ropnými látkami na předmětném cizím pozemku. o Jaké jsou podmínky nápravy ekologické újmy? o Kdo v tomto případě odpovídá za poškození životního prostředí? o Mohou být nějak postiženi vedoucí zaměstnanci firmy, kteří udíleli pokyny k nedovolenému způsobu likvidace odpadů? o Jaké má právní možnosti majitel kontaminovaného pozemku? o Co by se změnilo, kdyby odpad na předmětný pozemek svévolně vyvážel řidič nákladního vozu, aniž by k tomu měl pokyny?