Interaktivní osnova pro předmět Evropské právo - Evropská studia
Mgr. Matěj Čuhel
Interaktivní osnova pro předmět Evropské právo - Evropská studia
Info
Term
Autumn 2006
Charakteristika předmětu

Smyslem předmětu Evropské právo je poskytnout studentům základní znalosti v oboru práva EU, které zahrnují vývoj ES a EU od vzniku po současnost, institucionální právo, pojem a podstatu práva ES a EU včetně vztahu k právu vnitrostátnímu a tzv. materiální právo ES, tedy právní úpravu jednotného vnitřního trhu ES (čtyři základní svobody). Pozornost je věnována také poslednímu vývoji (Ústavní smlouva EU).

Studijní materiály

Doporučené publikace:
  • Křepelka, F.: Multimediální učební pomůcka
  • Týč, V: Základy práva Evropské unie pro ekonomy, Linde Praha
  • Tichý, Arnold, Svoboda, Zemánek, Král: Evropské právo
  • Tichý a kol.: Dokumenty ke studiu evropského práva
Internet:
    viz. níže
Tato interaktivní osnova v žádném případě nenahrazuje učební texty. Slouží pouze jako přehled nejdůležitější látky probrané na přednáškách a zdroj doplňujících informací.
Chapter contains:
1
Study text
Teacher recommends to study from 18/9/2006.
Chapter contains:
1
Study text
Teacher recommends to study from 18/9/2006.
Chapter contains:
1
Study text
Teacher recommends to study from 18/9/2006.
Teacher recommends to study from 18/9/2006.
Orgány ES/EU

Již bylo řečeno, že struktura orgánů ES/EU refletkuje skutečnost, že ES jsou nadstátní mezinárodní organizací. Vykazují tak smíšené znaky federativních států na straně jedné a mezinárodních organizací na straně. Základní výčet orgánů je obsažen v čl. 7 SES. Patří mezi ně:
  1. Evropský parlament;
  2. Rada EU;
  3. Komise;
  4. Soudní dvůr;
  5. Účetní dvůr;
Kromě těchto orgánů disponují ES/EU dalšími, které plní buď funkce velmi specifické či hrají roli poradních orgánů, např.
  • Hospodářský a sociální výbor
  • Výbor Regionů
  • Evropská centrální banka
  • Evropská investiční banka
  • Evropská rada
Nejvýznamnější roli mezi orgány bezesporu hraje tandem tandem Komise – Rada EU. Snaha je o co nejširší zapojení Evropského parlamentu, jehož smyslem je zejména odstraňování tzv. demokratického deficitu. (odtud institucionální trojúhelník).

Charakteristika orgánů:

Rada EU
S tímto orgánem se lze setkat pod různými, staršími či i neoficiálními, názvy, např. Rada = Rada EU = Rada ES = Rada ministrů
Pozor ale, RadaEU není totéž co Rada Evropy či Evropská Rada!
Do roku 1967 existovaly 3 Rady, pro každé Společenství zvlášť. Poté byly sloučeny v současnou jednu s kompetencemi ve věech Společenstvích i II. a III. pilíři EU. Právní úprava je obsažena v čl. 202 - 210 SES. Sídlo v Bruselu.

Rada je kolektivní orgán, reprezentuje zájmy členských států. Skládá se ze zástupců vlád čl.st., kteří jsou oprávněni zavazovat svůj stát. Existují různé formace, má tedy variabilní složení - jako tzv. všeobecná rada vs. technické rady: Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy; Hospodářství a finance – tzv. ECOFIN; Justice a vnitřní věci; Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a záležitosti spotřebitelů; Konkurenceschopnost; Doprava, telekomunikace a energie; Zemědělství a rybolov; Životní prostředí; Vzdělávání, mládež a kultura.

Fungování Rady, orgánů, jehož složení je tak proměnlivé, je zásadně ovlivňováno strukturami trvalejšího charakteru. Zásadní vliv mají zejména:
  1. předseda
  2. Generální sekretariát
  3. COREPER
Ad předsednictví Rady
výkon zástupcem čl. st., rotace po 6 měsících. Možnost ovlivňovat činnost ES/EU prostřednictvím vytváření podnětů pro nová politická a legislativní rozhodnutí, pořádání a řídí pracovních schůzek, zprostředkování kompromisů.
  • Finsko: druhá polovina roku 2006
  • Německo: první polovina roku 2007
  • Portugalsko: druhá polovina roku 2007
  • Slovinsko: první polovina roku 2008
  • Francie: druhá polovina roku 2008
  • Česko: první polovina roku 2009
Ad COREPER = Výbor stálých zástupců
COREPER je aparát permanentního charakteru, připravuje a koordinuje činnost Rady a usiluje o dosažení předběžné shody (viz.
A věci (90%) a B věci (politicky citlivé)). Existuje v podobě:
COREPER I: je tvořen zástupci stálých zástupců a jeho úkolem je příprava Rady pro zaměstnanost, sociální politiku a zdraví, Rady pro konkurenční politiku, Rady pro dopravu a telekomunikace, částečně Rady pro zemědělství a rybolov, Rady pro životní prostředí a Rady pro vzdělání a kulturu (hospodářsko-technické otázky).
COREPER II: je tvořen stálými zástupci (velvyslanci) osobně a řeší především politické otázky, připravuje činnost Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy, ECOFIN a Rady pro spravedlnost a vnitro

Úřednický aparát

Sekretariát Rady
Řízen: generálním tajemníkem (vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku)
Příprava materiálů po technické a jazykové stránce
Eliminace diskontinuity Rady (volby v čl. st.…)
Francisco Javier Solana Madariaga

Činnosti Rady
  1. koordinace hospodářské politiky členských států;
  2. legislativní činnost, vykonávaná zpravidla ve spolurozhodování s Evropským parlamentem;
  3. jednání jménem ES navenek s třetími státy a mezinárodními organizacemi – uzavírání mezinárodních smluv;
  4. provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky;
  5. koordinace činnosti členských států a přijímání opatření v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech;
  6. společně s Evropským parlamentem Rada přijímá rozpočet ES
Rada jako legislativní orgán
pravomoc přijímat legislativu, buď sama nebo s EP. Iniciace jí nepřísluší, má ale možnost změny návrhu
přijímá
  • nařízení, směrnice, rozhodnutí, stanoviska;
  • společné akce, společné postoje, rámcová rozhodnutí, rozhodnutí ;
  • závěry, prohlášení a usnesení
Rada EU - rozhodování
Hlasování – v závislosti na řešení otázce:
  • Prostou většinou (1 stát = 1 hlas) - procedurální věci;
  • Kvalifikovanou většinou (tzv. vážené) rozhodnutí týkající se vnitřního trhu a obchodu.
  • Jednomyslné – bez hlasů proti - v oblasti zahraniční politiky, obrany, policejní a justiční spolupráce ve věcech trestních a otázkách daňových
Počet hlasů u hlasování kvalifikovanou většinou závasí na populaci států. Velké státy znevýhodněny.

Evropská rada

Složení : hlavy států/předsedové vlád
Pravomoc:
  • Základní politické otázky
  • Podněty pro další vývoj
  • Obecné politické směry
Komise
Orgán který je:
  • permanentní;
  • kolektivní;
  • nezávislý na členských státech (komisaři nejsou vázáni případnými pokyny členských států, jsou placeni z rozpočtu ES a nemohou být odvolání vládami členských států);
  • kolegiální
  • hájící zájmy ES jako celku
Sídlo Brusel (Lucemburk). Právní úprava je obsažena v čl. 211 – 219 SES. Složení:
25 členů, pouze příslušník čl.st., funkční období 5 let.

Komise je jmenována společnou dohodou čl.st., nutný je předchozí souhlas EP. Jako celek je odpovědna Evropskému parlamentu (vyslovení nedůvěry). Individuální zánik funkce je též možný - odvolání Komisaře ESD.
Přijímání rozhodnutí – kolektivně prostou většinou.
V čele – předseda: řídí činnost Komise, zastupuje EU navenek

Ad Komise - aparát

26 generálních ředitelství (DG) – „ministerstva“ a specializované služby.
V čele DG - generální ředitel podřízený příslušnému komisaři, který má politickou i pracovní odpovědnost za práci daného DG

Pravomoci Komise

  • Kontrolní „hlídací pes smluv“, aktivní legitimace před ESD – zejména žaloba dle čl. 226 a navazující dle č. 228 SES;
  • legislativní
  • iniciativní pravomoc
  • delegovaná pravomoc;
  • výkonná (zejména v oblasti hospodářské soutěže);
  • a pravomoci ve vnějších vztazích (na základě pověření sjednává MS)
Evropský parlament
Nemá stejné postavení jako národní parlamenty (!) – není vrcholným mocenským a legislativním orgánem. Je zástupcem lidu a národů EU.
EP je permanentní orgán složený z 732 členů. Volby jsou všeobecné, přímé, dle různých volebních systémů => Poslanec = reprezentant lidu EU. Funkční období je 5 let (srov. Komisi).
Sídlo: Štrasburk, Lucemburk, Brusel

Vnitřní členění - nikoliv podle národnostního principu. Na polistické skupiny - frakce, a to dle politické příslušnosti (min. 19 poslanců z min. 5 čl.st.)

  1. skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů
  2. skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu
  3. skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu
  4. skupina Zelených/Evropské svobodné aliance
  5. skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice
  6. skupina nezávislých/demokracie
  7. skupina Unie pro Evropu národů

EP – pravomoci

  1. kontrolní - vůči Komisi – možnost interpelací, vyslovení nedůvěry; možnost klást otázky i jiným orgánům i Radě, zřizovat vyšetřovací výbory atd.
  2. legislativní - sám neschvaluje právní předpisy, účastní se dle legislativní procedury
    • konzultace
    • kooperace (spolupráce)
    • spolurozhodování
  3. rozpočtové – navrhuje změny u povinných výdajů, provádí změny u výdajů nepovinných – jedná se o výdaje orgánů EU – do jejich fondů; může zamítnout návrh rozpočtu;
Soudnictví v EU je vykonáváno jak zvláštními soudy EU, tak i soudy členských států. V této části osnovy bude pojednáno o soudních institucích ES/EU a žalobách, o nichž jsou oprávněny rozhodovat.

Aplikace práva tak je zajišťována:
  1. Evrospkým soudním dvorem
  2. Soudem prvního stupně
  3. soudy členských států
Evropský soudní dvůr
Sídlo v Lucemburku. Složen je z 25 soudců, funkční období je 6 let. Činnosti je nápomocno 8 generálních advokátů (nevykonávají funkci zástupce některé ze stran!).

ESD rozhoduje v senátech. Řeší jen „závažné“ spory, odvolání (v otázkách práva) proti rozhodnutím Soudu prvního stupně.

Soud prvního stupně

Sídlo je rovněž v Lucemburku. Složení je z 25 soudců. Genreální advokáti zde nepůsobí. Projednává spory „nižší“ důležitosti a žaloby jednotlivců (neprivilegovaných žalobců).

Aplikace práva ES ESD
Rozlišujeme tzv. přímé a nepřímé žaloby. Také žalobce lze členit na privilegované (čl.st. a orgány ES) a ostatní (FO a PO).

Jednotlivé (vybrané) přímé žaloby:
1. Na porušení povinnosti - čl. 226 SES
2. Na nečinnost
3. Na náhradu škody
4. Na neplatnost

Nepřímé žaloby
- Návrh na zahájení řízení je podán během řízení jiného.
5. Žaloba na neaplikovatelnost
6. Předběžná otázka
Návrh podáva soud členského státu během řízení před ním. Fakultativně – kdykoliv během řízení, obligatorně soud, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravným prostředkem.
Týká se zejména: výkladu práva ES, platnosti sekundárního práva ES
Study now
Teacher recommends to study now - from 18/9/2006.
Druhy řízení před Evropským soudním dvorem (ESD) a Soudem 1. instance

Řízení o neplnění povinnosti členským státem (žaloba na neplnění povinnosti)

Právní základ: čl. 226 – 228 SES

Aktivní legitimace ( „kdo má právo podat žalobu“):
a) Evropská komise (EK)
b) členské státy

Důvod žaloby: „neplnění povinnosti ze Smlouvy“ = neplnění povinnosti vyplývající z primárního i sekundárního práva
„Neplnění povinnosti“ = jednání i opomenutí
Průběh řízení dle čl. 226 a násl. SES

a) řízení zahájené EK
Neformální fáze – EK „zjišťuje, co se děje“, žádá vysvětlení
Formální fáze – zahájena „výstražným dopisem“
− odůvodněné stanovisko (vč. přesných požadavků a lhůty)
− žaloba k ESD
Rozhodnutí ESD – konstatování ne-/porušení práva, případně určení způsobu nápravy

Nerespektování rozhodnutí členským státem: opět zapojení EK (odůvodněné stanovisko vč. lhůty) → při nerespektování EK navrhne ESD uložení pokuty
Pokuta (sankce) – uložena (novým) rozhodnutím ESD, je placena, dokud členský stát nesplní uloženou povinnost
Případ z praxe: „odpad na Krétě“ (EK v. Řecko)
Průběh řízení dle čl. 226 a násl. SES

b) řízení zahájené členským státem
Právo členského státu obrátit se s žalobou na ESD
Zapojení EK: žalující členský stát se obrátí na EK, ta zprostředkuje jednání
Znovu odůvodněné stanovisko EK → další postup ad a)

Řízení o neplatnost aktu instituce (žaloba na neplatnost)

Právní základ: čl. 230 a násl. SES
Aktivní legitimace:
a) „privilegovaní žalobci“ – členské státy, instituce (EK, EP, R) + ve zvláštních případech Účetní dvůr a ECB
b) „neprivilegovaní žalobci“ – fyzické osoby (FO), právnické osoby (PO) – jen pokud se jich akt přímo dotýká nebo pokud jsou adresáty; podávají žalobu k Soudu 1. instance!

Důvody žaloby: nedostatek pravomoci při vydání aktu
zneužití pravomoci při vydání aktu
porušení podstatných formálních náležitostí
porušení primárního nebo sekundárního práva
„akt“ = jakýkoliv právně závazný dokument, tj. např. rozhodnutí, závazné opatření, mezinárodní smlouva atd.
Rozhodnutí ESD/Soudu 1. instance – zrušení napadeného aktu/jeho části

Řízení o nečinnosti instituce (žaloba na nečinnost)

Právní základ: čl. 232 SES
Aktivní legitimace:
a) „privilegovaní žalobci“ - členské státy, instituce (EK, EP, R) + ve zvláštních případech Účetní dvůr a ECB
b) „neprivilegovaní žalobci“ – FO, PO - jen pokud se jich akt měl přímo dotýkat nebo pokud měly být adresáty; podávají žalobu k Soudu 1. instance!

Důvod žaloby: opomenutí („instituce nejednala, i když měla jednat“); opomenutí = porušení primárního anebo sekundárního práva
Průběh řízení:
Výzva žalobce směrem k instituci → povinnost instituce se vyjádřit do 2 měsíců
Žaloba k ESD/Soudu 1. instance
Rozhodnutí ESD/Soudu 1. instance: konstatování opomenutí

Řízení o náhradu škody

Právní základ: čl. 235 ve spojení s čl. 288 SES
Aktivní legitimace: FO, PO, odborové organizace
Důvod žaloby: škoda způsobená orgány nebo zaměstnanci Společenství při výkonu jejich činnosti = „škoda způsobená ES“
Vznik odpovědnosti ES: protiprávní jednání ES → škoda → příčinná souvislost

Promlčecí lhůta 5 let!
Rozhodnutí ESD: konstatování nároku + určení způsobu náhrady (u peněžitých náhrad možno určit i úroky)
- vykonatelnost rozhodnutí!

Řízení v pracovněprávních záležitostech

Právní základ: čl. 236 SES, Služební řád ES
Příslušnost zvláštního tribunálu pro zaměstnanecké spory v rámci ES! → zvláštní soudní senát přičleněný k Soudu 1. instance
Aktivní legitimace: osoba s právním zájmem na řešení sporu
Povinné předběžné řízení („vyjasňování pozic mimo soudní řízení“)


Previous