Právo EU

Orgány ES/EU

Orgány ES/EU

Již bylo řečeno, že struktura orgánů ES/EU refletkuje skutečnost, že ES jsou nadstátní mezinárodní organizací. Vykazují tak smíšené znaky federativních států na straně jedné a mezinárodních organizací na straně. Základní výčet orgánů je obsažen v čl. 7 SES. Patří mezi ně:
  1. Evropský parlament;
  2. Rada EU;
  3. Komise;
  4. Soudní dvůr;
  5. Účetní dvůr;
Kromě těchto orgánů disponují ES/EU dalšími, které plní buď funkce velmi specifické či hrají roli poradních orgánů, např.
  • Hospodářský a sociální výbor
  • Výbor Regionů
  • Evropská centrální banka
  • Evropská investiční banka
  • Evropská rada
Nejvýznamnější roli mezi orgány bezesporu hraje tandem tandem Komise – Rada EU. Snaha je o co nejširší zapojení Evropského parlamentu, jehož smyslem je zejména odstraňování tzv. demokratického deficitu. (odtud institucionální trojúhelník).

Charakteristika orgánů:

Rada EU
S tímto orgánem se lze setkat pod různými, staršími či i neoficiálními, názvy, např. Rada = Rada EU = Rada ES = Rada ministrů
Pozor ale, RadaEU není totéž co Rada Evropy či Evropská Rada!
Do roku 1967 existovaly 3 Rady, pro každé Společenství zvlášť. Poté byly sloučeny v současnou jednu s kompetencemi ve věech Společenstvích i II. a III. pilíři EU. Právní úprava je obsažena v čl. 202 - 210 SES. Sídlo v Bruselu.

Rada je kolektivní orgán, reprezentuje zájmy členských států. Skládá se ze zástupců vlád čl.st., kteří jsou oprávněni zavazovat svůj stát. Existují různé formace, má tedy variabilní složení - jako tzv. všeobecná rada vs. technické rady: Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy; Hospodářství a finance – tzv. ECOFIN; Justice a vnitřní věci; Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a záležitosti spotřebitelů; Konkurenceschopnost; Doprava, telekomunikace a energie; Zemědělství a rybolov; Životní prostředí; Vzdělávání, mládež a kultura.

Fungování Rady, orgánů, jehož složení je tak proměnlivé, je zásadně ovlivňováno strukturami trvalejšího charakteru. Zásadní vliv mají zejména:
  1. předseda
  2. Generální sekretariát
  3. COREPER
Ad předsednictví Rady
výkon zástupcem čl. st., rotace po 6 měsících. Možnost ovlivňovat činnost ES/EU prostřednictvím vytváření podnětů pro nová politická a legislativní rozhodnutí, pořádání a řídí pracovních schůzek, zprostředkování kompromisů.
  • Finsko: druhá polovina roku 2006
  • Německo: první polovina roku 2007
  • Portugalsko: druhá polovina roku 2007
  • Slovinsko: první polovina roku 2008
  • Francie: druhá polovina roku 2008
  • Česko: první polovina roku 2009
Ad COREPER = Výbor stálých zástupců
COREPER je aparát permanentního charakteru, připravuje a koordinuje činnost Rady a usiluje o dosažení předběžné shody (viz.
A věci (90%) a B věci (politicky citlivé)). Existuje v podobě:
COREPER I: je tvořen zástupci stálých zástupců a jeho úkolem je příprava Rady pro zaměstnanost, sociální politiku a zdraví, Rady pro konkurenční politiku, Rady pro dopravu a telekomunikace, částečně Rady pro zemědělství a rybolov, Rady pro životní prostředí a Rady pro vzdělání a kulturu (hospodářsko-technické otázky).
COREPER II: je tvořen stálými zástupci (velvyslanci) osobně a řeší především politické otázky, připravuje činnost Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy, ECOFIN a Rady pro spravedlnost a vnitro

Úřednický aparát

Sekretariát Rady
Řízen: generálním tajemníkem (vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku)
Příprava materiálů po technické a jazykové stránce
Eliminace diskontinuity Rady (volby v čl. st.…)
Francisco Javier Solana Madariaga

Činnosti Rady
  1. koordinace hospodářské politiky členských států;
  2. legislativní činnost, vykonávaná zpravidla ve spolurozhodování s Evropským parlamentem;
  3. jednání jménem ES navenek s třetími státy a mezinárodními organizacemi – uzavírání mezinárodních smluv;
  4. provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky;
  5. koordinace činnosti členských států a přijímání opatření v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech;
  6. společně s Evropským parlamentem Rada přijímá rozpočet ES
Rada jako legislativní orgán
pravomoc přijímat legislativu, buď sama nebo s EP. Iniciace jí nepřísluší, má ale možnost změny návrhu
přijímá
  • nařízení, směrnice, rozhodnutí, stanoviska;
  • společné akce, společné postoje, rámcová rozhodnutí, rozhodnutí ;
  • závěry, prohlášení a usnesení
Rada EU - rozhodování
Hlasování – v závislosti na řešení otázce:
  • Prostou většinou (1 stát = 1 hlas) - procedurální věci;
  • Kvalifikovanou většinou (tzv. vážené) rozhodnutí týkající se vnitřního trhu a obchodu.
  • Jednomyslné – bez hlasů proti - v oblasti zahraniční politiky, obrany, policejní a justiční spolupráce ve věcech trestních a otázkách daňových
Počet hlasů u hlasování kvalifikovanou většinou závasí na populaci států. Velké státy znevýhodněny.

Evropská rada

Složení : hlavy států/předsedové vlád
Pravomoc:
  • Základní politické otázky
  • Podněty pro další vývoj
  • Obecné politické směry
Komise
Orgán který je:
  • permanentní;
  • kolektivní;
  • nezávislý na členských státech (komisaři nejsou vázáni případnými pokyny členských států, jsou placeni z rozpočtu ES a nemohou být odvolání vládami členských států);
  • kolegiální
  • hájící zájmy ES jako celku
Sídlo Brusel (Lucemburk). Právní úprava je obsažena v čl. 211 – 219 SES. Složení:
25 členů, pouze příslušník čl.st., funkční období 5 let.

Komise je jmenována společnou dohodou čl.st., nutný je předchozí souhlas EP. Jako celek je odpovědna Evropskému parlamentu (vyslovení nedůvěry). Individuální zánik funkce je též možný - odvolání Komisaře ESD.
Přijímání rozhodnutí – kolektivně prostou většinou.
V čele – předseda: řídí činnost Komise, zastupuje EU navenek

Ad Komise - aparát

26 generálních ředitelství (DG) – „ministerstva“ a specializované služby.
V čele DG - generální ředitel podřízený příslušnému komisaři, který má politickou i pracovní odpovědnost za práci daného DG

Pravomoci Komise

  • Kontrolní „hlídací pes smluv“, aktivní legitimace před ESD – zejména žaloba dle čl. 226 a navazující dle č. 228 SES;
  • legislativní
  • iniciativní pravomoc
  • delegovaná pravomoc;
  • výkonná (zejména v oblasti hospodářské soutěže);
  • a pravomoci ve vnějších vztazích (na základě pověření sjednává MS)
Evropský parlament
Nemá stejné postavení jako národní parlamenty (!) – není vrcholným mocenským a legislativním orgánem. Je zástupcem lidu a národů EU.
EP je permanentní orgán složený z 732 členů. Volby jsou všeobecné, přímé, dle různých volebních systémů => Poslanec = reprezentant lidu EU. Funkční období je 5 let (srov. Komisi).
Sídlo: Štrasburk, Lucemburk, Brusel

Vnitřní členění - nikoliv podle národnostního principu. Na polistické skupiny - frakce, a to dle politické příslušnosti (min. 19 poslanců z min. 5 čl.st.)

  1. skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů
  2. skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu
  3. skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu
  4. skupina Zelených/Evropské svobodné aliance
  5. skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice
  6. skupina nezávislých/demokracie
  7. skupina Unie pro Evropu národů

EP – pravomoci

  1. kontrolní - vůči Komisi – možnost interpelací, vyslovení nedůvěry; možnost klást otázky i jiným orgánům i Radě, zřizovat vyšetřovací výbory atd.
  2. legislativní - sám neschvaluje právní předpisy, účastní se dle legislativní procedury
    • konzultace
    • kooperace (spolupráce)
    • spolurozhodování
  3. rozpočtové – navrhuje změny u povinných výdajů, provádí změny u výdajů nepovinných – jedná se o výdaje orgánů EU – do jejich fondů; může zamítnout návrh rozpočtu;