ČÁST II
LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV UNIE
PREAMBULE
Národy Evropy, vytvářejíce mezi sebou stále těsnější unii, se rozhodly sdílet mírovou budoucnost
založenou na společných hodnotách.
Unie, vědoma si svého duchovního a morálního dědictví, se zakládá na nedělitelných a všeobecných
hodnotách lidské důstojnosti, svobody, rovnosti a solidarity; spočívá na zásadách demokracie
a právního státu. Do středu své činnosti staví jednotlivce tím, že zavádí občanství Unie a vytváří
prostor svobody, bezpečnosti a práva.
Unie přispívá k zachování a rozvíjení těchto společných hodnot při rozmanitosti kultur a tradic
národů Evropy, národní identity členských států a uspořádání jejich veřejné moci na státní, regionální
a místní úrovni; usiluje o podporu vyváženého a udržitelného rozvoje a zajišťuje volný pohyb osob,
služeb, zboží a kapitálu, jakož i svobodu usazování.
K tomuto účelu je nezbytné posílit ochranu základních práv s ohledem na společenský vývoj, sociální
pokrok a vědeckotechnologický rozvoj zřetelnějším vyjádřením těchto práv v podobě listiny.
Při respektování pravomocí a úkolů Unie i zásady subsidiarity potvrzuje tato listina práva, která
vyplývají především z ústavních tradic a mezinárodních závazků společných členským státům,
z Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ze sociálních chart přijatých Unií
a Radou Evropy a z judikatury Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva.
Tuto listinu budou v této souvislosti soudy Unie a členských států vykládat s náležitým zřetelem na
vysvětlení vyhotovená pod vedením prezídia Konventu, jež vypracovalo tuto listinu, a doplněná pod
vedením prezídia Evropského konventu.
Uplatňování těchto práv s sebou nese odpovědnost a povinnosti, jak ve vztahu k druhým, tak ve
vztahu k lidskému společenství a budoucím generacím.
V důsledku toho uznává Unie práva, svobody a zásady, které jsou vyhlášeny níže.
16.12.2004 CS Úřední věstník Evropské unie C 310/41
HLAVA I
DŮSTOJNOST
Článek II-61
Lidská důstojnost
Lidská důstojnost je nedotknutelná. Musí být respektována a chráněna.
Článek II-62
Právo na život
1. Každý má právo na život.
2. Nikdo nesmí být odsouzen k trestu smrti ani popraven.
Článek II-63
Právo na nedotknutelnost lidské osobnosti
1. Každý má právo na to, aby byla respektována jeho fyzická a duševní nedotknutelnost.
2. V lékařství a biologii se musí dodržovat zejména
a) svobodný a informovaný souhlas dotčené osoby poskytnutý zákonem stanoveným způsobem,
b) zákaz eugenických praktik, zejména těch, jejichž cílem je výběr lidských jedinců,
c) zákaz využívat lidské tělo a jeho části jako takové jako zdroj finančního prospěchu,
d) zákaz reprodukčního klonování lidských bytostí.
Článek II-64
Zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu
Nikdo nesmí být mučen ani podroben nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu.
C 310/42 CS Úřední věstník Evropské unie 16.12.2004
Článek II-65
Zákaz otroctví a nucené práce
1. Nikdo nesmí být držen v otroctví nebo nevolnictví.
2. Od nikoho se nesmí vyžadovat, aby vykonával nucené nebo povinné práce.
3. Obchod s lidmi je zakázán.
HLAVA II
SVOBODY
Článek II-66
Právo na svobodu a bezpečnost
Každý má právo na svobodu a osobní bezpečnost.
Článek II-67
Respektování soukromého a rodinného života
Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace.
Článek II-68
Ochrana osobních údajů
1. Každý má právo na ochranu osobních údajů, které se jej týkají.
2. Tyto údaje musí být zpracovány poctivě, k přesně stanoveným účelům a na základě souhlasu
dotčené osoby nebo na základě jiného oprávněného důvodu stanoveného zákonem. Každý má právo
na přístup k údajům, které o něm byly shromážděny, a má právo na jejich opravu.
3. Na dodržování těchto pravidel dohlíží nezávislý orgán.
Článek II-69
Právo uzavřít manželství a právo založit rodinu
Právo uzavřít manželství a založit rodinu je zaručeno v souladu s vnitrostátními zákony, které
upravují výkon těchto práv.
16.12.2004 CS Úřední věstník Evropské unie C 310/43
Článek II-70
Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání
1. Každý má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání. Toto právo zahrnuje
svobodu změnit své náboženské vyznání nebo přesvědčení, jakož i svobodu projevovat své
náboženské vyznání nebo přesvědčení sám nebo společně s jinými, ať veřejně nebo soukromě,
bohoslužbou, vyučováním, prováděním úkonů a zachováváním obřadů.
2. Právo odmítnout vykonávat vojenskou službu z důvodu svědomí se uznává v souladu
s vnitrostátními zákony, které upravují výkon tohoto práva.
Článek II-71
Svoboda projevu a informací
1. Každý má právo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat
a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování veřejné moci a bez ohledu na hranice.
2. Svoboda a pluralita sdělovacích prostředků musí být respektována.
Článek II-72
Svoboda shromažďování a sdružování
1. Každý má právo na svobodu pokojného shromažďování a na svobodu sdružovat se s jinými na
všech úrovních, zejména pokud jde o záležitosti politické, odborové či občanské, což zahrnuje právo
každého zakládat na ochranu svých zájmů odbory a vstupovat do nich.
2. Politické strany na úrovni Unie přispívají k vyjadřování politické vůle občanů Unie.
Článek II-73
Svoboda umění a věd
Umělecká tvorba a vědecké bádání nesmějí být omezovány. Akademická svoboda musí být
respektována.
Článek II-74
Právo na vzdělání
1. Každý má právo na vzdělání a přístup k odbornému a dalšímu vzdělávání.
2. Toto právo zahrnuje možnost bezplatné povinné školní docházky.
3. Svoboda zakládat vzdělávací zařízení při náležitém respektování demokratických zásad a právo
rodičů zajišťovat vzdělání a výchovu svých dětí ve shodě s jejich náboženským, světonázorovým
C 310/44 CS Úřední věstník Evropské unie 16.12.2004
a pedagogickým přesvědčením musí být respektovány v souladu s vnitrostátními zákony, které
upravují jejich výkon.
Článek II-75
Právo svobodné volby povolání a právo pracovat
1. Každý má právo pracovat a vykonávat svobodně zvolené nebo přijaté povolání.
2. Každý občan Unie může svobodně hledat zaměstnání, pracovat, usadit se nebo poskytovat
služby v kterémkoli členském státě.
3. Občané třetích zemí, kteří jsou oprávněni pracovat na území členských států, mají právo na
pracovní podmínky rovnocenné pracovním podmínkám občanů Unie.
Článek II-76
Svoboda podnikání
Svoboda podnikání se uznává v souladu s právem Unie a vnitrostátními zákony a zvyklostmi.
Článek II-77
Právo na vlastnictví
1. Každý má právo vlastnit zákonně nabytý majetek, užívat jej, nakládat s ním a odkazovat jej.
Nikdo nesmí být zbaven svého majetku s výjimkou veřejného zájmu, v případech a za podmínek,
které stanoví zákon, a při poskytnutí spravedlivé náhrady v přiměřené lhůtě. Užívání majetku může
rovněž být upraveno zákonem v míře nezbytné z hlediska obecného zájmu.
2. Duševní vlastnictví je chráněno.
Článek II-78
Právo na azyl
Právo na azyl je zaručeno při dodržování Ženevské úmluvy ze dne 28. července 1951 a Protokolu ze
dne 31. ledna 1967 týkajícího se právního postavení uprchlíků a v souladu s Ústavou.
Článek II-79
Ochrana v případě vystěhování, vyhoštění nebo vydání
1. Hromadné vyhoštění je zakázáno.
2. Nikdo nesmí být vystěhován, vyhoštěn ani vydán do státu, v němž mu hrozí vážné nebezpečí, že
by mohl být vystaven trestu smrti, mučení nebo jinému nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo
trestu.
16.12.2004 CS Úřední věstník Evropské unie C 310/45
HLAVA III
ROVNOST
Článek II-80
Rovnost před zákonem
Před zákonem jsou si všichni rovni.
Článek II-81
Zákaz diskriminace
1. Zakazuje se jakákoli diskriminace založená zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo
sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických
názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození,
zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci.
2. V oblasti působnosti Ústavy, a aniž jsou dotčena její zvláštní ustanovení, se zakazuje jakákoli
diskriminace na základě státní příslušnosti.
Článek II-82
Kulturní, náboženská a jazyková rozmanitost
Unie respektuje kulturní, náboženskou a jazykovou rozmanitost.
Článek II-83
Rovnost žen a mužů
Rovnost žen a mužů musí být zajištěna ve všech oblastech včetně zaměstnání, práce a odměny za
práci.
Zásada rovnosti nebrání zachování nebo přijetí opatření poskytujících zvláštní výhody ve prospěch
nedostatečně zastoupeného pohlaví.
Článek II-84
Práva dítěte
1. Děti mají právo na ochranu a péči nezbytnou pro jejich blaho. Mohou svobodně vyjadřovat své
názory. V záležitostech, které se jich dotýkají, se k těmto názorům musí přihlížet s ohledem na jejich
věk a vyspělost.
2. Při všech činnostech týkajících se dětí, ať už uskutečňované veřejnými orgány nebo soukromými
institucemi, musí být nejvlastnější zájem dítěte prvořadým hlediskem.
C 310/46 CS Úřední věstník Evropské unie 16.12.2004
3. Každé dítě má právo udržovat pravidelné osobní vztahy a přímý styk s oběma rodiči, ledaže by
to bylo v rozporu s jeho zájmy.
Článek II-85
Práva starších osob
Unie uznává a respektuje práva starších osob na to, aby vedly důstojný a nezávislý život a podílely se
na společenském a kulturním životě.
Článek II-86
Začlenění osob se zdravotním postižením
Unie uznává a respektuje právo osob se zdravotním postižením na opatření, jejichž cílem je zajistit
jejich nezávislost, sociální a profesní začlenění a jejich účast na životě společnosti.
HLAVA IV
SOLIDARITA
Článek II-87
Právo pracovníka na informování a na projednávání v podniku
Pracovníci nebo jejich zástupci musí mít na vhodných úrovních zaručeno právo na včasné
informování a projednávání v případech a za podmínek, které stanoví právo Unie a vnitrostátní
právní předpisy a zvyklosti.
Článek II-88
Právo na kolektivní vyjednávání a akce
Pracovníci a zaměstnavatelé či jejich příslušné organizace mají v souladu s právem Unie
a vnitrostátními předpisy a zvyklostmi právo sjednávat a uzavírat na vhodných úrovních kolektivní
smlouvy a v případě konfliktu zájmů vést kolektivní akce na obranu svých zájmů, včetně stávky.
Článek II-89
Právo na přístup ke službám zaměstnanosti
Každý má právo na bezplatné služby zaměstnanosti.
16.12.2004 CS Úřední věstník Evropské unie C 310/47
Článek II-90
Ochrana v případě neoprávněného propuštění
Každý pracovník má v souladu s právem Unie a s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi
právo na ochranu před neoprávněným propuštěním.
Článek II-91
Slušné a spravedlivé pracovní podmínky
1. Každý pracovník má právo na pracovní podmínky respektující jeho zdraví, bezpečnost
a důstojnost.
2. Každý pracovník má právo na stanovení maximální přípustné pracovní doby, na denní a týdenní
odpočinek a na každoroční placenou dovolenou.
Článek II-92
Zákaz dětské práce a ochrana mladých lidí při práci
Dětská práce se zakazuje. Minimální věk pro přijetí do zaměstnání nesmí být nižší než věk pro
ukončení povinné školní docházky, aniž jsou dotčena pravidla, která jsou příznivější pro mladé lidi,
a omezené výjimky.
Mladí lidé přijatí do práce musí práci vykonávat za podmínek odpovídajících jejich věku a být
chráněni před hospodářským vykořisťováním a před jakoukoli prací, která by mohla ohrozit jejich
bezpečnost, zdraví nebo tělesný, duševní, mravní nebo sociální rozvoj nebo narušit jejich vzdělávání.
Článek II-93
Rodinný a pracovní život
1. Rodina požívá právní, hospodářské a sociální ochrany.
2. V zájmu zachování souladu mezi rodinným a pracovním životem má každý právo na ochranu
před propuštěním z důvodu spojeného s mateřstvím a právo na placenou mateřskou dovolenou a na
rodičovskou dovolenou po narození nebo osvojení dítěte.
Článek II-94
Sociální zabezpečení a sociální pomoc
1. Unie uznává a respektuje nárok na přístup k dávkám sociálního zabezpečení a k sociálním
službám zajišťujícím ochranu v takových případech, jako je mateřství, nemoc, pracovní úrazy,
závislost nebo stáří, jakož i v případě ztráty zaměstnání, podle pravidel stanovených právem Unie
a vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi.
C 310/48 CS Úřední věstník Evropské unie 16.12.2004
2. Každý, kdo oprávněně pobývá a pohybuje se uvnitř Evropské unie, má nárok na dávky
sociálního zabezpečení a na sociální výhody v souladu s právem Unie a vnitrostátními právními
předpisy a zvyklostmi.
3. Za účelem boje proti sociálnímu vyloučení a chudobě Unie uznává a respektuje právo na sociální
pomoc a pomoc v oblasti bydlení, jejichž cílem je zajistit důstojnou existenci pro všechny, kdo nemají
dostatečné prostředky, v souladu s pravidly stanovenými právem Unie a vnitrostátními právními
předpisy a zvyklostmi.
Článek II-95
Ochrana zdraví
Každý má právo na přístup k preventivní zdravotní péči a na obdržení lékařské péče za podmínek
stanovených vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi. Při vymezování a provádění všech
politik a činností Unie je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví.
Článek II-96
Přístup ke službám obecného hospodářského zájmu
Unie v souladu s Ústavou a s cílem podpořit sociální a územní soudržnost Unie uznává a respektuje
přístup ke službám obecného hospodářského zájmu tak, jak je stanoven vnitrostátními právními
předpisy a zvyklostmi.
Článek II-97
Ochrana životního prostředí
Vysoká úroveň ochrany životního prostředí a zvyšování jeho kvality musí být začleněny do politik
Unie a zajištěny v souladu se zásadou udržitelného rozvoje.
Článek II-98
Ochrana spotřebitele
V politikách Unie je zajištěna vysoká úroveň ochrany spotřebitele.
16.12.2004 CS Úřední věstník Evropské unie C 310/49
HLAVA V
OBČANSKÁ PRÁVA
Článek II-99
Právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu
1. Každý občan Unie má právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu v členském
státě, v němž má bydliště, za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu.
2. Členové Evropského parlamentu jsou voleni v přímých a všeobecných volbách svobodným
a tajným hlasováním.
Článek II-100
Právo volit a být volen v obecních volbách
Každý občan Unie má právo volit a být volen v obecních volbách v členském státě, v němž má
bydliště, za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu.
Článek II-101
Právo na řádnou správu
1. Každý má právo na to, aby jeho záležitosti byly orgány, institucemi a jinými subjekty Unie řešeny
nestranně, spravedlivě a v přiměřené lhůtě.
2. Toto právo zahrnuje především
a) právo každého být vyslechnut před přijetím jemu určeného individuálního opatření, které by se
jej mohlo nepříznivě dotknout;
b) právo každého na přístup ke spisu, který se jej týká, při respektování oprávněných zájmů
důvěrnosti a profesního a obchodního tajemství;
c) povinnost správních orgánů odůvodňovat svá rozhodnutí.
3. Každý má právo na to, aby mu Unie v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům
členských států nahradila škodu způsobenou jejími orgány nebo jejími zaměstnanci při výkonu jejich
funkce.
4. Každý se může písemně obracet na orgány Unie v jednom z jazyků Ústavy a musí obdržet
odpověď ve stejném jazyce.
C 310/50 CS Úřední věstník Evropské unie 16.12.2004
Článek II-102
Právo na přístup k dokumentům
Každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském
státě má právo na přístup k dokumentům orgánů, institucí a jiných subjektů Unie bez ohledu na
použitý nosič.
Článek II-103
Evropský veřejný ochránce práv
Každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském
státě má právo obracet se na evropského veřejného ochránce práv v případě nesprávného úředního
postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při
výkonu jeho soudních pravomocí.
Článek II-104
Petiční právo
Každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském
státě má petiční právo k Evropskému parlamentu.
Článek II-105
Volný pohyb a pobyt
1. Každý občan Unie má právo volně se pohybovat a pobývat na území členských států.
2. Volný pohyb a pobyt může být v souladu s Ústavou přiznán státním příslušníkům třetích zemí
oprávněně pobývajícím na území členského státu.
Článek II-106
Diplomatická a konzulární ochrana
Každý občan Unie má na území třetí země, kde členský stát, jehož je státním příslušníkem, nemá své
zastoupení, právo na diplomatickou nebo konzulární ochranu kterýmkoli členským státem za
stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu.
16.12.2004 CS Úřední věstník Evropské unie C 310/51
HLAVA VI
SOUDNICTVÍ
Článek II-107
Právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces
Každý, jehož práva a svobody zaručené právem Unie byly porušeny, má za podmínek stanovených
tímto článkem právo na účinné prostředky nápravy před soudem.
Každý má právo, aby jeho věc byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým
a nestranným soudem, předem zřízeným zákonem. Každému musí být umožněno poradit se, být
obhajován a být zastupován.
Bezplatná právní pomoc je poskytnuta všem, kdo nemají dostatečné prostředky, pokud je to
nezbytné k tomu, aby jim byl zajištěn skutečný přístup ke spravedlnosti.
Článek II-108
Presumpce neviny a právo na obhajobu
1. Každý obviněný se považuje za nevinného, dokud jeho vina nebyla prokázána zákonným
způsobem.
2. Každému obviněnému je zaručeno respektování práv na obhajobu.
Článek II-109
Zásady zákonnosti a přiměřenosti trestných činů a trestů
1. Nikdo nesmí být odsouzen za jednání nebo opomenutí, které v době, kdy bylo spácháno, nebylo
podle vnitrostátního nebo mezinárodního práva trestným činem. Rovněž nesmí být uložen trest
přísnější, než jaký bylo možno uložit v době spáchání trestného činu. Pokud poté, co již byl trestný
čin spáchán, stanoví zákon mírnější trest, uloží se tento mírnější trest.
2. Tento článek nebrání souzení a potrestání za jednání nebo opomenutí, které v době, kdy bylo
spácháno, bylo trestné podle obecných zásad uznávaných mezinárodním společenstvím.
3. Výše trestu nesmí být nepřiměřená trestnému činu.
Článek II-110
Právo nebýt dvakrát trestně stíhán nebo trestán za stejný trestný čin
Nikdo nesmí být stíhán nebo potrestán v trestním řízení za čin, za který již byl v Unii osvobozen
nebo odsouzen konečným trestním rozsudkem podle zákona.
C 310/52 CS Úřední věstník Evropské unie 16.12.2004
HLAVA VII
OBECNÁ USTANOVENÍ UPRAVUJÍCÍ VÝKLAD
A POUŽITÍ LISTINY
Článek II-111
Oblast použití
1. Ustanovení této listiny jsou při dodržení zásady subsidiarity určena orgánům, institucím a jiným
subjektům Unie, a dále členským státům, výhradně pokud uplatňují právo Unie. Respektují proto
práva, dodržují zásady a podporují jejich uplatňování v souladu se svými pravomocemi, při
zachování mezí pravomocí, které jsou Unii svěřeny v dalších částech Ústavy.
2. Tato listina nerozšiřuje oblast působnosti práva Unie nad rámec pravomocí Unie, ani nevytváří
žádnou novou pravomoc či úkol pro Unii, ani nemění pravomoc a úkoly stanovené v dalších částech
Ústavy.
Článek II-112
Rozsah a výklad práv a zásad
1. Každé omezení výkonu práv a svobod uznaných touto listinou musí být stanoveno zákonem
a respektovat podstatu těchto práv a svobod. Při dodržení zásady proporcionality mohou být
omezení zavedena pouze tehdy, pokud jsou nezbytná a pokud skutečně odpovídají cílům obecného
zájmu, které uznává Unie, nebo potřebě ochrany práv a svobod druhého.
2. Práva uznaná touto listinou, jež jsou podrobněji upravena v dalších částech Ústavy, jsou
vykonávána za podmínek a v mezích v nich stanovených.
3. Pokud tato listina obsahuje práva odpovídající právům zaručeným Úmluvou o ochraně lidských
práv a základních svobod, jsou smysl a rozsah těchto práv stejné jako ty, které jim přikládá uvedená
úmluva. Toto ustanovení nebrání tomu, aby právo Unie poskytovalo širší ochranu.
4. Pokud tato listina uznává základní práva, která vyplývají z ústavních tradic společných členským
státům, musí být tato práva vykládána v souladu s těmito tradicemi.
5. Ustanovení této listiny, která obsahují zásady, mohou být prováděna akty přijímanými orgány,
institucemi a jinými subjekty Unie a akty členských států, provádějí-li právo Unie, při výkonu jejich
pravomocí. Před soudem se jich lze dovolávat pouze pro účely výkladu a kontroly zákonnosti těchto
aktů.
16.12.2004 CS Úřední věstník Evropské unie C 310/53
6. K vnitrostátním právním předpisům a zvyklostem musí být plně přihlíženo tak, jak je stanoveno
v této listině.
7. Soudy Unie a členských států náležitě přihlížejí k vysvětlením vypracovaným jako pomůcka pro
výklad Listiny základních práv.
Článek II-113
Úroveň ochrany
Žádné ustanovení této listiny nesmí být vykládáno jako omezení nebo narušení lidských práv
a základních svobod, které v oblasti své působnosti uznávají právo Unie, mezinárodní právo
a mezinárodní smlouvy, jejichž stranou je Unie nebo všechny členské státy, včetně Evropské úmluvy
o ochraně lidských práv a základních svobod, a ústavy členských států.
Článek II-114
Zákaz zneužití práv
Žádné ustanovení této listiny nesmí být vykládáno tak, jako by dávalo jakékoli právo vyvíjet činnost
nebo dopustit se činu zaměřeného na zmaření kteréhokoli z práv a svobod uznaných v této listině,
nebo na jejich omezení ve větším rozsahu, než tato listina stanoví.
C 310/54 CS Úřední věstník Evropské unie 16.12.2004