Prameny obecně Kontinetálně-evropský systém : 1) Právní normativní akt 2) Normativní smlouva Anglo-americká /saská/ rodina práva : 1) Právní obyčej 2) Precedent 3) Právní literatura 4) Další prameny Prameny práva í î 1. Materiální smysl 2. Formální smysl ( zdroj, příčina vzniku ) ( forma ) `i vnější – zdroje poznání P Forma î vnitřní – struktura právní normy `i užší – výsledek, rezultát činnosti Forma î širší – stanovený postup d- pramen práva `i mezinárodně-právní Dle vzniku koncepce - monistická î vnitrostátní - dualistická Forma znamená: 1. přechod od neurčitého k určitému 2. přechod nepublikovaného k publikaci Členění pramenů práva v ČR 1. podle toho, kdo vydává: Parlament Poslanecká sněmovnae Ú,ÚZ, Z, ratifikace normativ. smluv Senát e Zák. opatření Vláda e Nařízení vlády Ministerstva e Vyhlášky Zastupitelstva ÚSCe Obecně-závazné vyhlášky /obecní a krajská/ í î samostatná působnost přenesená působnost Rada obce, kraje e Nařízení 2. podle právní síly: a) nejvyšší ( Ú, ÚZ ) b) vyšší ( Z, ZO, normativní smlouvy ) c) nižší ( všechny ostatní ) 3. podle původnosti a odvozenosti: d- dle původnosti a) primární / zákonné právní normativní akty/ b) sekundární / podzákonné / d- dle odvozenosti a) původní b) odvozené 4. Podle kompetence - věcná obce a kraje /chybí vymezení společné působnosti/ - časová omezená, neomezená ( např. zákonné opatření) - prostorová (územní) celostátní, lokální 5. Problematika právních principů jako pramenů práva Vztah primárního a sekundárního normativního právního aktu 1. k provedení, konkretizaci primárního ( bývá občas překročeno) 2. na základě výslovného zmocnění ( čl. 78 Ú ČR – zmocnění vlády) 3. nesmí si odporovat ( v praxi si někdy odporují ) Pozn.: Terciální odvozenost náš právní řád principielně nezná Odlišné prameny práva v jednotlivých právních odvětvích : 1) Rozhodnutí prezidenta (ústavní právo) 2) Obchodní zvyklosti (obchodní právo ) Problematika a role tzv. dobrých mravů Interní normativní instrukce Druhy : /dle okruhu zavázaných/ Interní normativní a individuální Účel : konkretizace činnosti Kdo : nadřízený Zmocnění : netřeba spec. zmocnění, plyne z řídících pravomocí Forma : není třeba písemné formy Soulad : s obecně závaz. právními akty Podoba : nejčastější - usnesení - příkaz, pokyn - rozkaz - instrukce Příklady : rozkazy v ozbrojených silách, vládní usnesení, pokyny nadřízeného v hospodářské sféře nebo veřejné správě POZOR tzv. Externí důsledky interních normativních instrukcí Právní obyčeje Závaznost za těchto podmínek a) – existence od nepaměti / okamžik oficiální paměti 1189, vláda Richarda I/ b) nepřerušenost trvání (kontinuity) c) rozumnost d) prvek lokality e) určitost f) vynutitelnost g) pokojný užitek (utility) h) shoda (soulad s jinými obyčeji) Precedent Individuální právní akt soudního nebo správního orgánu, první rozhodnutí v dané věci. Precedentní rozhodování /soudcovská tvorba práva/ je typické pro anglo-americkou právní rodinu, systém / kulturu / práva. Pravomoc k tvorbě precedentů mají soudci tzv. vyšších soudů Principy vytváření : 1. Princip zachovávání precedentů 2. Princip hledání rozdílů- hlavní metodol. postup