1 Co je MPS, jeho složky, účel? Právní obor řešící soukromoprávní vztahy s mezinárodním prvkem Mezinárodní právo soukromé a procesní Kde podat návrh na zahájení řízení, vyřešit hmotněprávně, jak uznat a vykonat cizí rozhodnutí MPS ­ prameny Vnitrostátní Mezinárodní Komunitární (řazené do tzv. evropského justičního prostoru) Kolize vnitrostátní vs. mez. normy čl. 10 Ústavy Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. Aplikační přednost mezinárodních smluv splňujících podmínky tohoto článku NEJEDNÁ SE O VYŠŠÍ PRÁVNÍ SÍLU Kolize vnitrostátní vs. komunit. normy Řešení plyne ze zřizovacích smluv (prim.právo) Aplikační přednost Přímý účinek (nařízení) To stejné vyplývá i z judikatury ESD Kolize mezinárodní vs. komunit. normy Obecně není nikde řešeno V rámci evropského justičního prostoru je tato otázka řešena přímo v komunitárních normách SOUBĚHY MEZINÁRODNÍCH SMLUV Ideální : - jedna ze smluv přímo obsahuje pravidla řešení Vzor: Ženevské úmluvy vs. New Yourská úmluva (čl. 7 NY) Článek VII. 1. Ustanovení této Úmluvy se nedotýkají platnosti mnohostranných nebo dvoustranných dohod uzavřených Smluvními státy o uznání a výkon rozhodčích nálezů, ani nemohou zbavit žádnou zúčastněnou stranu případného práva použití v rozsahu stanoveném zákonodárstvím nebo smlouvami země, v níž je nález uplatňován. Ženevský protokol o doložkách o rozsudím z roku 1923 a Ženevská úmluva o vykonatelnosti cizích rozhodčích výroků z roku 1927 pozbudou platnosti mezi Smluvními státy v době a v rozsahu, v němž se tato Úmluva stane pro ně závaznou. 2 KOLIZE MEZINÁRODNÍCH SMLUV se stejným PŘEDMĚTEM Vídeňská úmluva o smluvním právu obsahuje pravidla pro tento případ střetu. a) čl. 59 odst. 1. písm. a) - lex posterior derogat priori (zákon pozdější ruší zákon dřívější). Toto pravidlo lze použít tam, kde je zřetelné, že nová úprava má nahradit úpravu dřívější a vedle sebe nemohou existovat. b) čl. 59 odst. 1 písm. b). - smlouvy mohou existovat vedle sebe, použije té úpravy, dle níž lze dosáhnout určitého výsledku snadněji a účinněji. SMLOUVY SE NETÝKAJÍ TÉHOŽ PŘEDMĚTU Vídeňská úmluva tuto situaci neupravuje. V praxi mohou nastat různé situace: stejný předmět úpravy nepřímý (mezinárodní kupní smlouva), samotná úprava je realizována pomocí různých metod, resp. různých druhů norem. Závěr: přednost má unifikace hmotně právní jedna smlouva upravuje okruh otázek úžeji než druhá. Např. smlouva o právní pomoci v. smlouva o vymáhání výživného. Jak hodnotit specialitu? Závěr: různé možnosti, v praxi často dle pravidla maximální účinnosti Proces zjišťování právního režimu obchodní transakce 1. Pravomoc 2. Kvalifikace 3. Hledání přímé normy (pokud není, pokračuji) 4. Podřazení pod kolizní normu 5. Navázání na národní právní řád 6. Aplikace tohoto právního řádu ad KVALIFIKACE Abych mohl vůbec hledat buď přímou normu, nebo normu kolizní, musím vědět, pro CO tuto normu hledám. Proces, kdy zjišťujeme, znaky jakého právního institutu (kupní smlouvy, smlouvy o obch. zastoupení, dědění) vykazuje skutkový stav, který posuzujeme. Soud postupuje nejtypičtěji při kvalifikaci podle svého národního práva ­ tj. kvalifikace lex fori Kvalifikace lex causae Kvalifikace funkční, smluvní ad HLEDÁNÍ PŘÍMÉ NORMY Vzhledem k tomu, že přímá úprava má přednost před úpravou kolizní, je nejprve nutné zjistit, zda na danou právní otázku není aplikovatelná nějaká přímá úprava. To, že najdu přímou úpravu, ještě neznamená, že ji automaticky aplikuji musím si potvrdit její aplikační předpoklady ad PODŘAZENÍ POD KOLIZNÍ NORMU Neexistuje-li přímá úprava, je nutné postupovat metodou kolizní. Musí soud použít kolizní normu? - ANO Jakou? ­ v naprosté většině soud používá své kolizní normy. Jsou určité výjimky, z nichž podstatný je tzv. zpětný odkaz. Za ,,své" je nutné samozřejmě považovat i případné komunitární kolizní normy (Římská úmluva o právu rozhodném pro závazky ze smluv) 3 Kolizní normy Kolizní normy mají specifickou konstrukci : rozsah navázání Okruh právních otázek, na které se kolizní norma vztahuje. Pro potřebu podřazení pod rozsah je nutné kvalifikovat = zjistit, zda posuzovaný skutkový stav naplňuje znaky nějakého hmotněprávního institutu (např. kupní smlouva, obchodní zastoupení, osvojení, dědění) Provádí určení právního řádu. Typicky obsahuje hraniční určovatel = skutečnost natolik významná, specifická pro okruh právních otázek v rozsahu, že rozhoduje o určení práva. Kolizní normy - členění Kolizní normy mají specifickou konstrukci : jednostranné dvoustranné samostatné nesamostatné dispozitivní kogentní vnitrostátní unifikované ad NAVÁZÁNÍ NA PRÁVNÍ ŘÁD Musí se jednat o právní řád státu ­ nelze navazovat na nestátní prostředky úpravy (i když v nové komunitární úpravě pokus byl, nakonec staženo) Soud MUSÍ aplikovat právní řád, na který odkazuje kolizní norma. Nemá povinnost znát jeho obsah, ale je povinen ZJISTIT obsah cizího práva ­ tj. s cizím právem se zachází jako s právem, nikoliv jako s právní skutečností. ad APLIKACE CIZÍHO PRÁVNÍHO ŘÁDU Soud je povinen aplikovat cizí právo tak, aby byl schopen vyřešit danou situace. Je povinen cizí právo aplikovat tak, jak by učinil soudce ve státě, odkud toto právo pochází = včetně judikatury. Nesprávná aplikace cizího práva ­ možnost podání opravného prostředku. Nepoužít cizího práva je možné v případě výhrady veřejného pořádku a mezinárodně kogentních norem