Každý list, který odevzdáváte, podepište! Mezinárodní právo soukromé Písemná část postupové zkoušky – varianta č. XXXXIV ^ +-------------------------------------------------------------------------------------------+ | Vyplňuje student | | Vyplňuje zkoušející^****) | |--------------------------------------------------------+-+--------------------------------| |Jméno, příjmení, UČO: | | Počet bodů: | |--------------------------------------------------------+-+--------------------------------| |Datum zkoušky: | | A | B | C |∑| |--------------------------------------------------------+-+-------+-------+-------+--------| |Požadovaný zkoušející (pořadí): | | | | | | |--------------------------------------------------------+-+-----------------------+--------| |Odevzdávám zadání (jeden tištěný a jeden připevněný | | | | |list) a ^***) dalších | |Hodnocení písemné části| | |listů | | | | |--------------------------------------------------------+-+--------------------------------| |Souhlasím se zasláním výsledku hromadným e-mailem:^**) | | | |ANO – NE^*) Podpis: | | | +-------------------------------------------------------------------------------------------+ ^*) Nehodící se škrtněte ^**) E-mail s výsledky bude v případě jeho souhlasu a podpisu zaslán na účet studenta vedený na is.muni.cz ^***) Počet dalších listů uveďte slovy ^****) Bodová hodnocení písemné části zkoušky jsou zveřejněna na IS MU. Část A V tomto testu se posuzuje pravdivost výroku. V políčku před číslem otázky vyznačte pravdivost výroku písmenem „A“, nepravdivost výroku písmenem „N“. Opravu nesprávné odpovědi proveďte tak, že před políčko pro vyznačení odpovědi uvedete správné písmeno odpovědi. V pochybnostech platí vždy odpověď uvedená nejvíce vlevo před políčkem. Nenapsaná odpověď se považuje za chybnou. +--------------------------------------------------------------------------------------------+ | | 1.|Komunitární směrnice zakládají i požadavky v oblasti mezinárodního práva soukromého.| | | | |Některé z nich byly provedeny proto v ZMPS. | | |-+---+------------------------------------------------------------------------------------+-| | | 2.|Použití termínu „erga omnes“ ve vztahu k charakteristice unifikovaného kolizního | | |-| |práva znamená, že se kolizní norma použije před normou vnitrostátního původu, a to |-| | | |vždy. | | |-+---+--------------------------------------------------------------------------------------| | | 3.|Vznik věcných práv se ve vztazích s mezinárodním prvkem podle českého práva může řídit| |-| |právem místa polohy věci, pokud neodpovídá rozumnému uspořádání vztahu něco jiného. | | | | | |-+---+--------------------------------------------------------------------------------------| | | 4.|K právnímu řádu rozhodnému se podle českého práva přistupuje jako k právu, soud přitom| |-| |msuí dodržet všechna ústavněprávní pravidla legis fori. | | | | | |-+---+--------------------------------------------------------------------------------------| | | 5.|Dodatečná volba práva je přípustná jen tehdy, jedná-li se o nějaký druh dispozice | | | |s předměty občanskoprávních vztahů. | |-+---+--------------------------------------------------------------------------------------| | | 6.|Přijetí zpětného odkazu se posuzuje v prvé řadě podle kritéria, zda je přijetí tohoto | | | |odkazu v rozporu s veřejným pořádkem, či nikoliv. | |-+---+--------------------------------------------------------------------------------------| | | 7.|Účinky vyvlastnění movitých věcí v sobě zahrnují v zahraničí i respektování norem | |-| |veřejného práva státu, podle jehož práva k vyvlastnění došlo (exteritorialita práva). | | | | | |-+---+--------------------------------------------------------------------------------------| | | 8.|Kolizní volbou práva se rozumí situace, kdy se má podle vůle stran přihlížet ke | | | |kolizním ustanovením zvoleného právního řádu. | |-+---+--------------------------------------------------------------------------------------| | | 9.|Posun české doktríny ve směru k využívání tzv. imperativních norem se projevil v tom, | |-| |že se používá bez dalšího norem třetího státu, zatímco normy legis causae jsou vždy | | | |zvažovány. | |-+---+--------------------------------------------------------------------------------------| | |10.|Jako právo rozhodné pro pracovněprávní vztahy se využije na prvém místě právo státu, | | | |které si strany zvolily. | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ Část B Poznámky k hodnocení: Akceptována bude odpověď, která obsahuje odůvodněný závěr a odkaz na právní normu, s jejíž pomocí jste k tomuto závěru dospěl(a) [je-li takový odkaz možný]. Zkoušející má možnost v rámci této části udělit další nejvýše 2 body za nadstandardní znalosti projevené v odpovědích. Josef Krupička z Českých Budějovic (fyzická osoba, nepodnikatel) koupil velmi výhodně při své dovolené ve francouzském Bordeaux od tamní podnikatelky Amélie Poulain, chovatelky, 2.500 myší pro své hady Tondu, Pepíka a Jindru a také pro potřeby svých kamarádů chovatelů. Protože neměl myši jak přepravit do České republiky, dohodl se se svým německým známým Bruno Ganzem, rovněž chovatelem, kterého poznal na dovolené, že pro něj přepravu provede vlastním dodávkovým vozem. Uzavřeli proto na formuláři, který Bruno Ganz jako podnikatel pro obdobné účely užívá, bez volby práva smlouvu o zajištění přepravy 2.500 myší z Bordeaux do Českých Budějovic, současně založili pravomoc Okresního soudu v Českých Budějovicích a ve smlouvě byl odkaz na Dodací podmínky přepravy Bruno Ganze. Podle smlouvy byl dopravující povinen zvířata během cesty napájet a krmit. Poněvadž svou povinnost zanedbal, 250 myší ještě na území Francie uhynulo. Josef Krupička posléze uplatnil žalobou u českého soudu nárok na náhradu škody. (Poznámka: přímá úprava, dopadající na mezinárodní přepravu zboží po silnici se v tomto případě nepoužije.) 1. Posuďte následující situaci: Český soud vydal usnesení, kterým řízení ve věci zastavil s tím, že při zkoumání podmínek řízení zjistil, že není založena mezinárodní pravomoc českých soudů. Svůj postoj opřel o ustanovení § 89a OSŘ, podle něhož lze změnit místní příslušnost soudů pouze v obchodních věcech; tou ale spor uvedených stran není, neboť jej nelze posuzovat ani jako fakultativní obchod podle § 262 ObchZ. (Max. 2 body.) Následující otázky řešte z pohledu českého soudu (poznámka: Římská úmluva o právu rozhodném pro závazky ze smluv se stala od 1. 7. 2006 součástí českého právního řádu; spadá-li některá z otázek do předmětu úpravy této úmluvy, vyřešte ji podle této úmluvy): 2. Soud kvalifikoval základní vztah mezi stranami jako přepravní smlouvu podle německého BGB. Jakou kvalifikaci použil a proč? Jak byste zhodnotil(a) její použití v tomto případě? (Max. 1 bod.) 3. Kterým právním řádem se bude řídit závazek mezi Josefem Krupičkou a Bruno Ganzem? (Max. 1 bod.) 4. Který právní řád bude rozhodný pro právní otázku „náhrada škody“, jak je popsána v zadání? (Max. 1 bod.) 5. Podle kterého práva vyřešíte, jaké jsou podmínky inkorporace dodacích podmínek do smlouvy (tj. z hlediska obsahu i formy)? (Max. 2 body.) 6. Jaký vliv by na řízení před českými soudy měla situace, kdy by k úhynu myší došlo proto, že na základě rozhodnutí francouzských úřadů byly zadrženy přepravky se zvířaty z důvodů veterinárních založených zákonem a Bruno Ganz tak ztratil přímý vliv se o ně starat? (Max. 1 bod.) Část C Poznámky k hodnocení: Každá otázka je hodnocena v rozmezí 0 – 2 body (1 bod za správnou odpověď, 2 body za výbornou odpověď). Akceptována je odpověď, která obsahuje odůvodnění závěr a odkaz na právní normu, s jejíž pomocí jste k tomuto závěru dospěl(a) [je-li takový odkaz možný]. Posuďte následující otázky, výroky či doložky a odpovězte na ně, podejte argumenty pro jejich podporu či vyvrácení, případně je zhodnoťte. Tam, kde je to možné, odkažte výslovně na ustanovení právních norem, které se problému dotýkají. 1. Co je to pozitivní konflikt pravomocí? Co může být jeho negativním projevem a jakými způsoby mu lze předcházet? 2. A. Co je to pasivní právní pomoc a v jakých pramenech lze hledat její úpravu? B. Vyjádřete se k požadavku vzájemnosti při výkonu pasivní právní pomoci mezi členskými státy EU. 3. Zohlednil(a) byste v roli rozhodců právní řád státu, v němž má být v budoucnu rozhodčí nález uznán a vykonán a proč? 4. Za jakých podmínek nemusí být mezinárodní rozhodčí nález odůvodněn? 5. Pokud nebude podána námitka nearbitrability sporu ještě před zahájením jednání o věci samé, nelze v budoucnu úspěšně podat návrh na zrušení rozhodčího nálezu. 6. Zhodnoťte z pohledu českého práva následující ujednání, která se objevila ve smlouvě: „Rozhodci budou postupovat v řízení dle slovenského občanského soudního řádu“ a „Rozhodci budou spor rozhodovat dle zásad spravedlnosti.“