46
§ 9. Při zahájení prvního říšského sněmu skládá císař přísahu na ústi ni listinu a rovněž tak každý následník po nástupu vlády.
§ 10. Císaři jedinému náleží výkonná moc, zákonodárnou moc vykonává spolu s říšským sněmem.
§ 11. Císař obsazuje všechny státní úřady, propůjčuje veškeré hodnostij řády a šlechtické tituly, vykonává vrchní veleni a disponuje pozemní^ i námořními silami.
§ 12. Vyhlašuje válku a uzavírá mír a smlouvy s cizími vládami. Všecb^ smlouvy s cizími státy vyžadují dodatečné schválení říšským sněmem.
§ 13.                        '
Císaři přísluší odměňovat vynikající zásluhy, mé právo udělovat milost a zmírňovat tresty, toto právo však v případě odsouzeni minii závisí na zásahu jedné z obou komor říšského sněmu.
§ 14. Veškeré soudnictví vychází od císaře a je vykonáváno jeho jmen
§ 15.
V říšském sněmu mé císař právo navrhovat zákony, sankcionovaní
všech zákonů přísluší pouze jemu.
§ 16. Každoročně svolává říšský sněm, může jej odročit nebo rozpusti v kterémžto případě je nový sněm svoláván s dodržením lhůty devadesáti dní.                                                                                                       :. •v--/   ... .
V případě úmrtí císaře se má říšský sněm sejít do čtyř týdnů.
III. Občanské a politická práva obyvatel státu
Všem občanům státu je zaručena svoboda víry, svědomí, jakož i osobní svoboda.
Nikdo nesmi být zatčen jinak než při dodržení zákonné formy, s výjimkou dopadení při činu.
Během 24 hodin po uvězněni se musí každý zatčený dozvědět důvod svého zatčení a musí být přidělen svému soudci.
Prohlídky domů mohou být prováděny pouze v případech a pouze 1 mou, které jsou stanoveny zákonem.