49
pyři
§ 39.
Každá sněmovna zvolí své prezidenty a ostatní funkcionáře, ona jediná má právo přezkoumat a rozhodnout o platnosti voleb.
§ 40. Členové obou komor mohou vykonávat své hlasovací právo pouze osobně, nesmějí přijímat instrukce od svých komitentů.
§ 41. Schůze obou sněmoven jsou veřejné; výjimka může nastat jen usnesením sněmovny, které o tom rozhoduje na žádost desíti členů nebo presidenta na tajné schůzi.
§ 42.      *   '^ Žádný ze členů sněmoven nesmi být během zasedání sněmu soudno ttlhán nebo zatčen bez vysloveného souhlasu sněmovny, vyjma případu dopadení při činu.                                 /
§ 43. Člen některé sněmovny, který přijme státem placené služební místo, ■e musí podrobit nové volbě; vláda nebtde žádnému zvolenému členu odpírat přístup do sněmoven.
[                                                 § 44.   '*&'-«
Sněmovny se scházejí pouze na svolání císaře a nesmějí projedná-it žádné záležitosti poté, co bylo sněmováni rozpuštěno nebo odroče-
/te^/"t
^f
VI.
Působnost říšského sněmu
§ 45. Všechny zákony vyžadují souhlasu obou komor a sankcionování čísni.                                                                                    . . I.          .               ■
§ 46.
ŕ
Při prvém konaném říšském sněmu^a po každém novém nástupu k vlase stanovuje civilní lista císaře pro celou dobu trvání jeho vlády.
Apanéže a vybavení pro členy císařského domu jsou případ od pří-u předkládány říšskému sněmu ke konečnému rozhodnutí.
§ 47.
Každoroční svolení k doplnění stávajícího vojska, svolení ke zru-iení daní a dávek,kontrahování státních dluhů, prodej státních velkostatků, prověření a zjištění ročního rozpočtu státních příjmů a výda-
roční závěrečný účet mohcu nastat pouze cestou zákona.
Takovéto návrhy je třeba předložit nejprve poslanecké sněmovně.