Otázky ke kapitole o doručování Kapitola 1 a) Otázky doplňovací 1) Jak je definováno doručování? 2) Na koho se procesní předpisy o doručování vztahují? 3) Jaký rozdíl je mezi procesním doručováním a podáním? 4) Jaké jsou důsledky vadného doručení písemnosti? Uveďte alespoň jeden příklad. 5) Jaké jsou důvody podcenění doručování? 6) V jakých typech pramenů jsou předpisy o doručování obsaženy? 7) Co je třeba zohlednit při doručování do zahraničí? b) Výroky 1) Doručování v rámci soudního řízení se vztahuje pouze na fyzické osoby (N) 2) Procesní předpisy o doručování se aplikují na doručování ve všech vztazích. (N) 3) Podání je procesní institut, který zahrnuje doručování ve vztahu jedinec -> soud (A) 4) Správné doručování písemností v soudní řízení poskytuje právní jistotu a ochranu účastníkům. (A) 5) Procesnímu doručování ze zahraničí věnují adresáti v ČR značnou pozornost. (N) 6) Předpisy o doručování členských států EU jsou od přístupu k EU obsaženy pouze v komunitárních právních předpisech.(N) 7) Doručování v občanskoprávních a obchodních věcech je jednou ze stěžejních úprav evropského civilního práva procesního. (A) Kapitola 2 a) Otázky doplňovací 1) Jaké rozlišujeme způsoby doručování písemností v rámci právní pomoci? 2) Jaké zásady při doručování písemností v rámci právní pomoci je nutné dodržovat? 3) Charakterizujte jednotlivé přípustné způsoby doručování v rámci právní pomoci. 4) Jaká pravidla je nutné dodržovat při doručování cizímu státu a osobám požívajícím imunity? 5) Co nového přinesla Haagská úmluva o doručování? 6) Jaká jsou specifika při doručování v rámci rozhodčího řízení? 7) V kterých českých právních předpisech jsou obsažena pravidla pro doručování? b) Výroky 1) Do zahraniční lze doručovat bez jakýchkoli zvláštních formalit. (N). 2) Proti adresátům v zahraničí nelze použít žádných donucovacích prostředků. (A) 3) Doručování v rámci diplomatického styku je často využíváno. (N). 4) Doručování konzulární cestou je rychlejší než doručování diplomatickou cestou. (A) 5) Doručování diplomatickou a konzulární cestou není v komunitárním právu přípustné. (N) 6) Zjednodušující režimy doručování jsou založeny na bilaterálních a multilaterálních úmluvách. (A) 7) Haagská úmluva o doručování umožňuje přímé doručení poštou, doručení oprávněnými úředními osobami, konzulární cestou a diplomatickou cestou. (N) 8) Při doručování cizímu státu a osobám požívajícím imunity není nutné dodržovat jakákoli zvláštní pravidla. (N) 9) Pravidla pro doručování v rámci rozhodčího řízení si mohou strany sjednat. (A) 10) V rámci řízení před správním soudem nemohou být za žádných okolností použity předpisy o doručování zakotvené v občanském soudním řádu. (N) Kapitola 3.1. a) Otázky doplňovací 1) Jaký je aplikační rozsah nařízení o doručování? 2) Jaké formy doručování nařízení připouští? 3) Co je to rogační princip? 4) Čeho se týkalo rozhodnutí ESD „Plumex“? 5) Kdo je v ČR odesílajícím / přijímajícím / ústředním subjektem? Jaké mají tyto subjekty funkci? 6) V jakých jazycích ČR přijímá písemnosti? 7) Co je jádrem problematiky překladu písemnosti? 8) Za jakých okolností lze využít doručení diplomatickou / konzulární cestou? Za jakých podmínek doručení diplomatickými / konzulárními zástupci? 9) Kterou formu doručování byste zvolili jako nejrychlejší? Proč? 10) Za jakých podmínek lze vydat rozhodnutí pro zmeškání, když se žalovaný nedostaví k soudu? 11) Vyjmenujte a odůvodněte negativa a pozitiva, které nařízení o doručování přineslo. b) Výroky 1) Nařízení o doručování navazuje na koncepci Haagské úmluvy o doručování. (A) 2) Podle nařízení o doručování lze doručovat do všech evropských států. (N) 3) Nařízení o doručování se vztahuje na tzv. soukromá doručování (např. upomínka, reklamace). (N) 4) V rozhodnutí „Plumex“ ESD judikoval, že všechny formy doručování dle nařízení jsou rovnocenné. (A) 5) Rozhodnutí „Leffler“ se zabývá problematikou překladu písemnosti doručované dle nařízení o doručování. (A) 6) Zasílání písemnosti je nejrychlejší pomocí tzv. odesílajících a přijímajících subjektů. (N) 7) Doručování pomocí odesílajících a přijímajících subjektů je založeno na použití formulářů. (A) 8) Při doručování poštou je nutné dodržet procesní předpisy platné ve státě, do něhož je doručováno. (A) 9) Úprava doručování obsažená v nařízení o doručování je kvůli možnosti přijetí výhrad nejednotná. (A) 10) Adresát má možnost písemnost, která je v jazyce, který adresát neovládá, pouze při doručování dle části I kapitoly II. (A) Kapitola 3.2. a) Otázky doplňovací 1) Který z odpíracích důvodů uvedený v nařízení Brusel I zahrnuje vadné doručení písemnosti? Která písemnost je zde míněna? 2) Z jakého důvodu je návrh na zahájení řízení významný pro zajištění ochrany žalované strany? 3) Kdy může soud zohlednit dlužníkovu námitku nepravidelností v řízení? 4) Jaké podmínky doručování musí být splněny, aby nemohla být námitka nepravidelností v řízení z důvodu vad v doručování uznána? 5) Charakterizujte „včasnost doručení“ a doručení „takovým způsobem“ s využitím textu nařízení a judikatury ESD. Proč se nadále nepožaduje formálně řádné doručení? 6) Proč je část judikatury vztahující se k čl. 27 odst. 2 Bruselské úmluvy k výkladu nařízení nevyužitá. 7) Proč je žalovaný povinen využít opravného prostředku proti vadám v doručování již během řízení před národním soudem? b) Výroky 1) Uznání, resp. prohlášení vykonatelnosti z důvodu nepravidelností v řízení je zakotveno v čl. 35 nařízení Brusel I. (N) 2) Odpírací důvod nepravidelnosti v řízení může být uplatněn již v prvoinstančním řízení. (N) 3) Podle aktuální úpravy v nařízení Brusel I jsou náležitostmi doručení „řádnost“ a „včasnost“. (N) 4) K interpretaci čl. 34 odst. 2 nařízení Brusel I lze využít veškeré judikatury vztahující se k čl. 27 odst. 2 Bruselské úmluvy. (N) 5) Fiktivní doručení garantuje možnost dostatečné přípravy řízení. (N) 6) Včasnost a způsob doručení je třeba posuzovat zvlášť v každém konkrétním případě. (A) 7) Pouze formální chyba při doručení nemůže vést k odmítnutí uznání. (A) 8) Žalovaný má povinnost využít některého opravného prostředku proti rozhodnutí z důvodu vadného doručení, který mu skýtá národní právo, jinak nepravidelnosti v řízení jako odpírací důvod nemůže ve fázi uznání rozhodnutí uplatnit. (A) Kapitola 3.3. a 3.4. a) Otázky doplňovací 1) Co jsou minimální normy? Proč je jejich název nepřesný? Jaký je jejich smysl? 2) Ve kterých případech se minimální normy aplikují? 3) Jaký je vztah minimálních norem a předpisů obsažených v nařízení o doručování? 4) Jaké formy doručení připouští nařízení o EET? 5) Lze rozhodnutí potvrdit jako EET, pokud nebyly dodrženy minimální normy? 6) Podle kterého předpisu se řídí problematika překladu písemnosti při doručování dle nařízení o EET? 7) Jaký je minimální obsah písemnosti a poučení? 8) Jaké jsou podmínky pro přezkum ve výjimečných případech? 9) Jaký je smysl včasného doručení? b) Výroky 1) Vztah mezi nařízením o doručování a nařízeními Brusel I a nařízením o EET je vztah obecného a zvláštního. (N) 2) Dle nařízení o EET lze doručit veřejnou vyhláškou. (N) 3) Nařízení o doručování upřednostňuje doručení s potvrzením o přijetí dlužníkem. (N) 4) Nedodržení minimálních norem nelze za žádných okolností zhojit. (A) 5) Potvrzení rozhodnutí jako EET lze ve výjimečných případech přezkoumat. (A) 6) Dle nařízení o EET lze doručovat i elektronickými prostředky. (A) 7) Úprava doručování dle nařízení o EET a nařízení o EPR je prakticky identická. (A) Kapitola 3.5. a) Otázky doplňovací 1) Jak je upraveno doručování v nařízení o drobných nárocích? Která z nabízených variant má přednost? 2) Kterým právním předpisem se bude řídit otázka překladu doručované písemnosti? 3) Existuje v nařízení o drobných nárocích zvláštní úprava překladů? Je závazná? 4) Lze rozhodnutí přezkoumat z důvodu vadného doručení písemnosti, kterou se zahajuje řízení? b) Výroky 1) Doručování dle nařízení o drobných nárocích se přednostně řídí minimálními normami obsaženými v nařízení o EET. (N) 2) Podle nařízení o drobných nárocích se písemnost, kterou se zahajuje řízení, doručuje poštou s potvrzením o přijetí. (A) 3) Nařízení o drobných nárocích neobsahuje zvláštní úpravu překladu písemnosti. (A) 4) Rozhodnutí vydané podle nařízení o drobných nárocích nelze za žádných okolností přezkoumat. (N)