Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, o pravomoci a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských  a ve věcech rodičovské zodpovědnosti – nařízení Brusel II bis

Kde lze nařízení najít?

v     Informační systém pro aproximaci práva: http://isap.vlada.cz/

v     Evropský soudní atlas ve věcech občanských:  http://europa.eu.int/comm/justice_home/judicialatlascivil/html/index_cs.htm?countrySession=16&

v     Není k dispozici česká verze v systému Eur-Lex na portálu Evropské unie

Vývoj nařízení

v     návrh Bruselské úmluvy II, která se týkala pravomoci a uznání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti

v     Nařízení Rady (ES) č. 1347/2000 ze dne 29.5. 2000, o pravomoci a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti obou manželů k dětem („Brusel II“)

v     nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27.11. 2003, o pravomoci a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti  a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1347/2000 („Brusel II bis“)

Výklad nařízení

v     Autonomní, eurokonformní interpretace

v     Článek 2 obsahuje řadu legálních definic:

·        členský stát“: všechny členské státy EU s       výjimkou Dánska

·         „soud“: jakýkoliv orgán rozhodující o otázkách spadajících do rozsahu nařízení – soud, správní úřad, notář

·         „rozhodnutí“: autoritativní individuální akty, ale také vykonatelné veřejné listiny a vykonatelné dohody

Věcná působnost nařízení

v     Rozvod, rozluka, prohlášení manželství za neplatné

v     Přiznání, výkon, převedení a úplné nebo částečné odnětí rodičovské zodpovědnosti

Manželské právo

v     nařízení se vztahuje  i na řízení o určení, zda tu manželství je či není

v     nařízení se nevztahuje na jiné typy právních svazků, např. na soužití osob stejného pohlaví

v     nařízení se nevztahuje na řízení o výživném mezi manželi (Brusel I)

Rodičovská zodpovědnost

Nařízení se vztahuje zejména na (demonstrativně) :

v     právo péče o dítě a právo na styk s dítětem,

v     poručnictví, opatrovnictví a podobné instituty,

v     určení osoby, orgánu nebo jiného subjektu odpovědného za dítě či jeho jmění nebo pověřených zastupováním dítěte nebo či napomáhání dítěti a stanovení jeho úkolů

v     umístění dítěte do pěstounské péče,

v     opatření k ochraně dítěte spojených se správou, zachováním a nakládáním se jměním dítěte

Nařízení se nevztahuje (taxativně) na:

v     Určení nebo popření otcovství,

v     Rozhodnutí o osvojení, preadopční opatření nebo neplatnost či zrušení osvojení,

v     Příjmení a jméno dítěte,

v     Dosažení zletilosti,

v     Vyživovací povinnost,

v     Správu jmění nebo dědictví

v     Opatření přijatá v důsledku trestných činů spáchaných dětmi

Pravomoc soudů v řízení o rozvodu, rozluce a neplatnosti manželství

Kritéria pro určení pravomoci:

v     Obvyklé bydliště,

v     Státní příslušnost

v     Domicil

v     Okolnosti stanovené vnitrostátním právem

Kritérium obvyklé bydliště:

v     obvyklé bydliště obou manželů

v     poslední společné obvyklé bydliště obou manželů, za předpokladu, že jeden z nich v něm ještě bydlí

v     obvyklé bydliště odpůrce,

v     obvyklé bydliště kteréhokoliv z manželů v případě společného návrhu,

v     obvyklé bydliště navrhovatele, pokud v něm bydlel nejméně jeden rok bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení

v     obvyklé bydliště navrhovatele, pokud v něm bydlel nejméně šest měsíců bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení, a zároveň je buď státním příslušníkem tohoto členského státu, nebo v případě Spojeného království a Irska má v tomto členském státě domicil.

Kritérium státní příslušnost:

v     alternativní kritérium pro určení mezinárodní pravomoci ke kritériu obvyklého bydliště

v     zakládá pravomoc soudů toho členského státu, jehož jsou oba manželé státními příslušníky

Kritérium domicil:

v     Vztahuje se jen na Spojené království a Irsko

v     pokud oba manželé mají domicil v jednom z těchto států, pak je dána i mezinárodní pravomoc soudů těchto států

v     Výklad termínu „domicil“ v souladu s národním právem

Zbytková pravomoc:

Pokud mezinárodní pravomoc soudu členského státu nelze určit podle výše uvedených kritérií, použijí se vnitrostátní předpisy členských států

Pravomoc soudů v řízení o rodičovské zodpovědnosti

Základní kritérium - obvyklé bydliště dítěte v době podání návrhu

Zvláštní případy pro určení pravomoci:

Ø      Zachování pravomoci

Ø      Pravomoc v případě únosu

Ø      Sdílení pravomoci

Ø      Pravomoc založená na přítomnosti dítěte

Ø      Zbytková pravomoc

Ø      Postoupení věci k projednání vhodněji umístěnému soudu

Zachování pravomoci

v     Přenesení obvyklého bydliště dítěte do jiného státu – pravomoc soudů původního obvyklého bydliště zachována po dobu 3 měsíců

v     Podmínka – nositel práva styku s dítětem nadále v původním státě obvyklého bydliště dítěte

v     Výjimka- akceptace pravomoci jiných soudů

Pravomoc v případě únosu

v     Soudy příslušné před únosem si ponechávají pravomoc do doby než dítě získá obvyklé bydliště v jiném členském státě a

v     Osoba mající právo péče souhlasily s odebráním nebo zadržením, nebo

v     dítě v jiném státě po dobu 1 roku poté, co osoba mající právo péče znala nebo měla znát místo pobytu dítěte a nevznesla požadavek navrácení a dítě se sžilo s novým prostředím

Sdílení pravomoci

1. O rodičovské zodpovědnosti se rozhoduje společně s řízením o rozvod, rozluku neplatnost manželství

    Podmínky:

Ø      alespoň jeden z rodičů má rodičovskou zodpovědnost k dítěti, a

Ø      manželé a nositelé rodičovské zodpovědnosti pravomoc soudu přijali (prorogace) a je to v zájmu dítěte

2. O rodičovské zodpovědnosti se rozhoduje společně s jiným řízením

  Podmínky

Ø      dítě má silný vztah  k danému státu, a

Ø      všechny strany řízení pravomoc soudů přijaly (prorogace) a je to v zájmu dítěte

Pravomoc založená na přítomnosti dítěte

–        pravomocné soudy toho státu, kde se dítě nachází

Zbytková pravomoc

–        pokud pravomoc nelze určit podle kritérií stanovených v nařízení, stanoví se podle pravidel vnitrostátního práva

Postoupení věci k projednání vhodněji umístěnému soudu

v     Výjimečně

v     Podmínky:

–        dítě má k tomuto jinému státu zvláštní vztah

–        a je to v zájmu dítěte

v     Může postoupit

–        z vlastní iniciativy,

–        na návrh strany nebo

–        na žádost soudu jiného členského státu, k němuž má dítě zvláštní vztah

Uznání a výkon rozhodnutí

v     obecná procedura

v     zvláštní procedura pro některá rozhodnutí o právu na styk s dítětem a některá rozhodnutí nařizující navrácení dítěte

Obecná procedura - fáze

v     uznání rozhodnutí

v     vykonatelnost rozhodnutí (resp.prohlášení vykonatelnosti rozhodnutí, tzv. exequatur) a

v     výkon rozhodnutí

Uznání rozhodnutí

v     Automaticky

v     Lze žádat o rozhodnutí, že rozsudek má být nebo nemá být uznán

v     Rozhodnutí se nepřezkoumává věcně

v     Nepřezkoumává pravomoc soudu členského státu, který rozhodnutí vydal

Důvody neuznání ve věci rozvodu, rozluky nebo neplatnosti manželství

v     zjevný rozpor s veřejným pořádkem státu místa uznání

v     vady řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí pro zmeškání

v     res iudicata

Důvody neuznání ve věcech rodičovské zodpovědnosti

v     zjevný rozpor s veřejným pořádkem státu místa uznání (zájem dítěte)

v     Vydání rozhodnutí bez slyšení dítěte - porušení základních procesních zásad ve státě místa vydání

v     vady řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí pro zmeškání

v     Zásah do práv osoby s rodičovskou zodpovědností

v     Res iudicata

v     Nedodržení procedury podle článku 56

Vykonatelnost rozhodnutí

v     předmětem výkonu jen rozhodnutí ve věcech rodičovské zodpovědnosti

v     Nutné prohlášení vykonatelnosti (exequatur) ve státě výkonu

–        ve státě vydání musí být vykonatelné

–        na návrh kterékoliv ze stran

v     Návrh na prohlášení vykonatelnosti může soud odmítnout ze stejných důvodů, z jakých může odmítnout uznání rozhodnutí

v     Proti rozhodnutí o vykonatelnosti může kterákoliv ze stran podat opravný prostředek

v     Možný i jen částečný výkon rozhodnutí

Výkon rozhodnutí

v     Podmínkou je prohlášení rozhodnutí za vykonatelné

v     Výkon rozhodnutí podle pravidel národních právních řádů

Zvláštní procedura (zrychlená procedura)

v     rozhodnutí o právu na styk s dítětem

v     rozhodnutí o navrácení dítěte které bylo neoprávněně odebráno nebo zadrženo

Podstata zkrácené procedury

v     Automatické uznání

v     Bez prohlášení vykonatelnosti

v     Není možné uplatnit námitku proti uznání rozhodnutí

v     Soud rozhodnutí opatří zvláštním osvědčením na jednotném formuláři

v     Proti vydání osvědčení není přípustný žádný opravný prostředek

v     Nařízení stanoví podmínky pro vydání osvědčení

Vztah nařízení Brusel II bis k jiným nástrojům

v     vztah speciality k mezinárodním smlouvám mezi dvěma nebo více členskými státy

v     v rozsahu otázek upravených nařízením nahrazuje ve vztahu mezi členskými státy Evropské unie (mimo Dánska) multilaterální mezinárodní smlouvy uvedené v článku 60 (Haagské úmluvy)

v     Specifický vztah k Haagské úmluvě o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí z 19.10. 1996

Návrh nařízení Rady (EC) ze dne 17.7. 2007 doplňující nařízení Brusel II bis

v     na základě Zelené knihy o právu použitelném a pravomoci v otázkách rozvodu ze dne 14.3.2005 (tzv. Řím III)

v     kolizní pravidla ve věcech rozvodu

v     základní pravidlo - omezená volba práva

v     subsidiární pravidlo - nejužší vztah věci k určitému státu

v     možnost prorogace soudu manželi

v     univerzální použitelnost

v     účinnost od 1. března 2008