ZÁKLADY TEORIE PRÁVA III.

                                       Normativní právní akty
                                          Právní normy I.

                                       Právní normativní akt

q   KONKRÉTNÍ PODOBA:

  n   ústavní zákon (Ústava)

  n   zákon

  n   zákonné opatření

  n   nařízení vlády

  n   vyhláška ministerstva

  n   obecně závazná vyhláška kraje

  n   nařízení kraje

  n   obecně závazná vyhláška obce

  n   nařízení obce

                                 Právní normativní akt - vlastnosti

q   výsledek realizované legislativní pravomoci státního orgánu

q   rozhodnutí, usnesení či opatření subjektu nadaného legislativní pravomocí

q   výsledkem procedurálního postupu právem předepsaného, který vrcholí náležitou publikací ‹
― forma právního normativního aktu

q   obsah: nejčastěji právní normy (nikoli ovšem výlučně)



                                  Právní normativní akt - členění

q   Dělící kriterium:

  n   postavení orgánu, který normativní právní akt vydal, a

  n   právní síla

q   Skupiny PNA

  n   primární (zákonné) / sekundární (podzákonné)

  n   původní / odvozené



                                               Ústava

                                               čl. 78

„K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení.“



                                           čl. 79 odst. 3

„Ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona
vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.“



                                          čl. 104 odst. 3

„Zastupitelstva mohou v mezích své působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky.“





NORMATIVNÍ PRÁVNÍ AKT

                                            Právní norma

q    Nehmotné stanovení příkazů, zákazů a dovolení (norma x normativní věta).

q    Všeobecně závazné, státem vydané, jím garantované a sankcionované pravidlo lidského chování,
spočívající v zákazu či dovolení a vyjadřující formálně obecný zájem.

q    Nejmenší rozumná jednotka právního řádu

q    Právní norma je státem vydávané a jím chráněné obecně závazné (obecné) pravidlo chování, které
zakládá práva pro účastníky společenských vztahů určitého druhu a ukládá jim právní povinnosti.

q    Právní norma je obecné pravidlo chování vyjádřené ve zvláštní stanovené nebo uznané formě,
jehož zachovávání je vynutitelné státní mocí.





                                 Právní norma – znaky (vlastnosti)

q   materiální znaky:

  n   normativnosti (regulativnosti),

  n   obecnosti,

  n   státním donucení,

  n   právní závaznosti

q   formální znaky:

  n   pravomoc a působnost příslušného normotvůrce

  n   podmínky platnosti právní normy (publikace)

                                         Prvky právní normy

q   subjekt

  n   normotvůrce

  n   adresát

q   objekt – předmět zájmu normotvůrce

q   obsah – logicko-normativní spojnice objektu se subjektem

                                      Právní norma - působnost

q   ČASOVÁ

q   OSOBNÍ (PERSONÁLNÍ)

q   TERITORIÁLNÍ (ÚZEMNÍ; MÍSTNÍ; PROSTOROVÁ)

q   VĚCNÁ

q   Působnost vyjadřuje relaci právní normy a skutkových podstat, právní normy a osob -
potenciálních adresátů, právní normy a teritoria, právní normy a času.

                                   Časová působnost právní normy

q   platnost – publikace

q   účinnost – norma vyvolává následky

q   doba mezi platností a účinností – legisvakanční lhůta

q   RETROAKTIVITA

  n   pravá

  n   nepravá

q   DEROGACE, ABROGACE

                                      Právní norma - struktura

q   HYPOTÉZA

q   DISPOZICE

q   SANKCE