H I S TO R I E A V Ý VO J E V R O P S K É I N T EG R AC E P Ř E H L E D K L Í ČOV ÝC H S M LU V Právo EU - úvod N A D S TÁT N O S T P R AVO M O C I E S Studijní materiály - knihy Knihy: KŘEPELKA, F.: Právo Evropské unie (vloženo CD ROM), 2. dotisk 1. vydání 2006 TÝČ, V. Základy práva Evropské unie pro ekonomy - 5. aktualizované vydání, LINDE Praha, 2006, 288 s., ISBN: 80-7201-631-8 TICHÝ, L. Evropské právo, 3. vydání. Praha : C.H. Beck, 2006. 879 s. ISBN 071794309071794309 ROZEHNALOVÁ, Naděžda - TÝČ, Vladimír. Vnější obchodní vztahy Evropské unie. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2006. 207 s. (Spisy PrF MU v Brně. Řada teoretická ; 299). ISBN 8021040734. TICHÝ, L. Dokumenty ke studiu evropského práva - 3. přepracované vydání : LINDE Praha, 2006, 912 s. ISBN: 80-7201-573-7 CRAIG, P., de BÚRCA, G.: EU Law - Text, cases and materials, Oxford UP, Oxford 2003 SEHNÁLEK, D. Vybraná judikatura Evropského soudního dvora ke studiu práva Evropské unie. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2007. 102 s. PrF č. 392. ISBN 978-80-210-4254-4. Studijní materiály - Internet EU (v češtině) Portál EU: http://www.europa.eu/ Evropský soudní dvůr: http://curia.europa.eu/ Právo EU: http://eur-lex.europa.eu/ Historická judikatura ESD v češtině:Historická judikatura ESD v češtině: http://curia.europa.eu/cs/content/juris/index.htm tuzemské http://isap.vlada.cz/ http://www.euroskop.cz/ Historie evropské integrace Cíle přednášky Podmínky a příčiny vzniku ES Historický vývoj ES Orientace v pojmech - odlišení ES a EU Vícevrstevná integrace NATO Rada Evropy OBSE a další...a další... ES ­ nový druh integrace 1. ESUO - 23. července 1952 (tzv. Pařížská smlouva, 50 let) 2. EHS + ESAE (EUROATOM) - 1. ledna 1958 Princip nadstátnosti Tradiční koncepce MPV Subjektem jsou pouze státy ,,Anarchický systém" Státní suverenita: na 1 území je vrchnostenská moc vykonávána jen 1 státem Smlouvy zavazují jen státy (výjimky nedávné ­ ZLPS) Nadstátnost (supranacionalita) Poválečná nedůvěra, neúspěchy tradičních MO; = omezení svrchovanosti a přenos některých kompetencí z čl. st. na ES; => Společenství disponuje pravomocí náležející jinak jen státům (tj. moc nadstátní); ES disponuje mocí:ES disponuje mocí: zákonodárnou výkonnou soudní Projevy supranacionality většinové rozhodování finanční nezávislost přímo použitelné, přednostně aplikovatelné právo Specifika ES Specifická struktura orgánů: Stát: parlament, vláda, soudy MO: Shromáždění, sekretariát, soud ES: Komise ­ zájmy ESKomise ­ zájmy ES Rada ­ zájmy čl. st. Parlament ­ zájmy lidu existence vlastní vůle ­ Komise tvorba vlastního práva, které se specificky projevuje ve vnitrostátní sféře Vývoj ES - územní expanze 1952 + 1958 ­ Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí a Lucembursko; 1973 ­ ,,Severní rozšíření" ­ VB, Dánsko, Irsko; 1981 ­ Řecko 1986 ­ Španělsko a Portugalsko1986 ­ Španělsko a Portugalsko 1995 ­ Finsko, Švédsko, Rakousko 2004 - Česko, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko; 2007 ­ Rumunsko, Bulharsko; ? ­ Chorvatsko a Turecko Vývoj ES 50. léta ­ integrace 60. léta ­ krize (Lucemburský kompromis) 70. stagnace (ropná krize...) 80. léta ­ nový impulz - JEA (1. červenec 1987) 90. léta90. léta 1993 ­ vznik EU - Maastrichtská smlouva 1997 (1999) ­ Amsterodamská smlouva 2001 (2003) ­ Niceská smlouva ? ­ Smlouva o Ústavě pro Evropu Zmatení pojmů? - EU, ES vs. EU 3 ES ­ mezinárodní organizace EU ­ nikoliv, pouze zastřešující entitou bez právní subjektivity EU ­ pilířová struktura 1. (komunitární) pilíř: 3 (2) ES;1. (komunitární) pilíř: 3 (2) ES; 2. pilíř: společná zahraniční a bezpečnostní politika 3. pilíř: vnitřní bezpečnost a justice 1. pilíř - nadstátní 2. a 3. pilíř ­ mezivládní ,,maastrichtský chrám" Ad vývoj... Maastrichtská smlouva Občanství EU Základy HMU Institucionální změny (EP, Evropská rada, Výbor regionů) II. a III. pilíř Amsterdamská smlouvaAmsterdamská smlouva Posílení I. pilíře (cizinci, Schengen) III. pilíř zúžen na trestní záležitosti Princip flexibility Rozšíření spolurozhodování EP Niceská smlouva Institucionální změny Pravomoci ES Limitovaná pravomoc: výkonná + legislativní + soudní SES ­ neobsahuje výslovný katalog ­ vyplývají především z cílů, úkolů ES a jejich věcné působnosti Cíle Společenství jsou obsaženy v čl. 2 SES a patří mezi ně: podpora vyváženého rozvoje hospodářských činností v celém Společenství; trvalý a neinflační hospodářský růst; vysoká úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany; zvyšování životní úrovně a kvality života; hospodářská a sociální soudržnost;hospodářská a sociální soudržnost; Věcná působnost např. problematika cel a kvantitativních omezení dovozu a vývozu; společná obchodní politika navenek; vnitřní trh ­ 4 svobody /volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu); společná politika v zemědělství a rybolovu; společná politika v oblasti dopravy; zajištění řádného fungování hospodářské soutěže; politika v oblasti životního prostředí; ochrana spotřebitele; konkrétní pravomoci jsou vymezeny ve zvláštních ustanoveních v jednotlivých kapitolách Smlouvy Dělení pravomocí / principy Dělení pravomocí: Výlučné Nevýlučné Principy ovládající výkon pravomocíPrincipy ovládající výkon pravomocí Subsidiarity Proporcionality V Y M E Z E N Í N A D S TÁT N O S T I P R O J E V Y N A D S TÁT N O S T I V SYS T É M U O R G Á N Ů E S E V R O P S K Á KO M I S E Povaha a postavení ES - nadstátnost v institucionální struktuře E V R O P S K Á KO M I S E R A DA E U E V R O P S K Á R A DA E V R O P S K Ý PA R L A M E N T Právo ES ­ nástroj nadřízenosti EHS + ESUO + EUROATOM ­ nadstátní organizace v mezin. vztazích ­ výjimečné postavení důvod? ­ přenos (části) pravomocí nástrojem ­ právo ES: charakteristikanástrojem ­ právo ES: charakteristika samostatný právní systém subordinační charakter může zavazovat čl. stát i jednotlivce nové právní vztahy (ES-stát, ES jednotlivec) ­ viz. následující slide) postavení členských států: nerovné (mezi sebou) a podřízené ES ES Členský stát A Členský stát B Jednotlivec státu A Jednotlivec státu B Proč nadstátnost? vytvoření silného kompaktního celku překonání rozdílných zájmů => vznik MO se svrchovaností vyššího řádu projevy nadstátnosti:projevy nadstátnosti: ES ­ nejsou souhrn států, mají vlastní zájmy a formulují vlastní vůli, a to nezávisle nebo většinově tvorba práva ­ samostatný právní systém, bezprostředně závazné vůči orgánům ES, čl.st. a FO/PO finanční samostatnost rovnováha s národními zájmy? Tandem Komise + Rada Komise: reprezentuje zájmy ES povinně předkládá návrhy opatření (rozhodnutí, právních aktů) Rada: rozhoduje o jejich (ne)přijetírozhoduje o jejich (ne)přijetí srovnej s dělbou moci ve státech a v tradičních MO Vada na kráse? Rovnováha při tvorbě rozhodnutí RadaKomise Proces tvorby rozhodnutí Rada (členské státy) Komise (ES) Absence demokratického prvku překonávána: zapojením Evropského parlamentu do legislativního procesu ­ institucionální trojúhelník Rada institut nezávislé soudní moci ­ Soudní dvůr ES Komise Evropský parlament Další orgány Evropský účetní dvůr Evropská centrální banka nejvyšší orgán EU ­ Evropská rada (summit) + konzultativní orgány+ konzultativní orgány Orgány vs. instituce jednotný ,,set" orgánů Hlavní orgány (čl. 7 SES) - instituce Evropský parlament; Rada EU; Komise; Soudní dvůr;Soudní dvůr; Účetní dvůr; Další hlavní orgány: Evropská rada ECB Pomocné orgány: Hospodářský a sociální výbor Výbor Regionů Evropská investiční banka C H A R A K T E R I S T I K A S LOŽ E N Í Evropská komise P R AVO M O C I Evropská komise (pokračovatelka Vysokého úřadu) Orgán který je: permanentní; kolektivní; nezávislý; kolegiálníkolegiální hájící zájmy ES jako celku Sídlo Brusel právní úprava čl. 211 ­ 219 SES reprezentuje zájmy celku = ES iniciativní, výkonný a kontrolní orgán (vláda ES) Pravomoci Komise kontrolní - ,,hlídací pes smluv", legislativní iniciativní pravomoc delegovaná legislativní pravomoc; výkonnávýkonná zejména v oblasti hospodářské soutěže; a pravomoci ve vnějších vztazích - na základě pověření sjednává (neschvaluje!) MS, navazuje a udržuje (diplomatické) styky Složení komise sbor členů Komise (komisaři) nejsou zástupci čl.st. současná Komise (2004 ­ 2009) ­ po 1 členu z každého čl.st. Smlouva z Nice ­před přijetím dalšího člena ­ Rada určí systém rotace jeden z komisařů ­ předseda Komise (reprezentuje, pomáhá ustavit) fční období ­ 5 let Ustavení komise Rada na nejvyšší úrovni designuje KV bud. předsedu designaci schválí EP Rada po dohodě s DPK schválí KV seznam komisařů EP en bloc (ne)schválí soubor komisařůEP en bloc (ne)schválí soubor komisařů Rada KV jmenuje celou Komisi Zánik fce Komisaře/celé Komise: Komisaře: smrtí, odstoupením, odvoláním (SD) Komise: EP vysloví nedůvěru (2/3 hlasů) Ad Komise ­ činnost a aparát přijímání rozhodnutí ­ kolektivně prostou většinou v čele ­ předseda: řídí činnost Komise, řádná zasedání ­ 1 týdně (Brusel, Štrasburk) 26 generálních ředitelství (DG) cca 25000 zaměstnanců (cca 5000 tlumočníků) GŘ pro jednotlivé politiky Doprava a energie Hospodářská soutěž Hospodářské a finanční věci Informační společnost a média Podniky a průmysl Regionální politika Rybářství a námořní záležitosti Společné výzkumné střediskoSpolečné výzkumné středisko Spravedlnost, svoboda a bezpečnost Vnitřní trh a služby Výkonné agentury Výzkum Vzdělávání a kultura Zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Zdraví a ochrana spotřebitele Zemědělství a rozvoj venkova Životní prostředí Daně a cla GŘ pro vnější vztahy Obchod Rozšíření Rozvoj Humanitární pomocHumanitární pomoc Úřad pro spolupráci a pomoc EuropeAid Vnější vztahy C H A R A K T E R I S T I K A S LOŽ E N Í Rada EU P R AVO M O C I Rada EU Rada = Rada EU = Rada ES = Rada ministrů Pozor: Rada EU Rada Evropy Evropská Rada! Právní úprava: čl. 202 - 210 SES Sídlo ­ Brusel (Lucemburk) Kolektivní orgán, reprezentuje zájmy členských státůKolektivní orgán, reprezentuje zájmy členských států Složení: zástupci vlád čl.st., oprávněni zavazovat svůj stát Různé formace (variabilní složení: všeobecná rada vs. Technické rady) Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy; Hospodářství a finance ­ tzv. ECOFIN; Justice a vnitřní věci; Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a záležitosti spotřebitelů; Konkurenceschopnost; Doprava, telekomunikace a energie; Zemědělství a rybolov; Životní prostředí; Vzdělávání, mládež a kultura) Pravomoci Rady legislativní orgán I. pilíř: přijímá (často společně s Evropským parlamentem) akty sekundárního práva uděluje Komisi pravomoc k vydávání prováděcích aktů II. a III. pilíř: výhradní ,,zákonodárce"výhradní ,,zákonodárce" svolává konferenci o revizi (zakl. smlouvy nelze měnit jako jiné mez. smlouvy) pravomoci ve vnějších vztazích uzavírání mez. smluv jménem EU přijímání rozpočtu EU (společně s EP) ve II. a III. pilíři je výkonným orgánem Rada EU - rozhodování nadstátnost (!) ­ derogace principu svrchované rovnosti států jednání ­ ústně, neveřejně dosažení shody ­ často problém, řešení - různé postupy: tour de table indikační hlasovaní zpověď ,,zastavení hodin" (marathon),,zastavení hodin" (marathon) hlasování ­ v závislosti na řešené otázce: Prostou většinou (1 stát = 1 hlas) procedurální věci; Kvalifikovanou většinou (tzv. vážené) vnitřní trhu a obchodu. Jednomyslné ­ bez hlasů proti ­ v oblasti zahraniční politiky, obrany, policejní a justiční spolupráce ve věcech trestních a otázkách daňových Systém váženého hlasování Německo, Francie, Itálie, Velká Británie 29 Polsko, Španělsko 27 Rumunsko 14 Nizozemsko 13 Belgie, Česko, Maďarsko, Portugalsko, Řecko 12 Rakousko, Švédsko , Bulharsko 10 Dánsko, Finsko, Irsko, Litva, Slovensko 7 Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Slovinsko 4 Malta 3 CELKEM 345 velké státy (oranžová): 170 hlasů vs. malé státy (modrá): 175 hlasů Kvalifikovaná většina: 255 + demografické kritérium (62%): fakultativní a kumulativní + nad 1/2 většina všech států: obligatorně kumulativní Předsednictví Rady výkon zástupcem čl. st., rotace po 6 měsících Možnost: ovlivňovat činnost ES/EU prostřednictvím vytváření podnětů pro nová politická a legislativní rozhodnutí. pořádá a řídí pracovních schůzek zprostředkování kompromisůzprostředkování kompromisů ve II. a III. pilíři vyjednává MS vyjadřuje postoj EU v MO a na konferencích pořadí v příštích letech: Portugalsko: druhá polovina roku 2007 Slovinsko: první polovina roku 2008 Francie: druhá polovina roku 2008 Česko: první polovina roku 2009 COREPER = Výbor stálých zástupců aparát permanentního charakteru připravuje a koordinuje činnost Rady a usiluje o dosažení předběžné shody, zastřešuje systém výborů a pracovních skupin COREPER I: je tvořen zástupci stálých zástupců a jeho úkolem je příprava Rady pro zaměstnanost, sociální politiku a zdraví, Rady pro konkurenční politiku, Rady pro dopravu a telekomunikace, částečně Rady propolitiku, Rady pro dopravu a telekomunikace, částečně Rady pro zemědělství a rybolov, Rady pro životní prostředí a Rady pro vzdělání a kulturu (hospodářsko-technické otázky). COREPER II: je tvořen stálými zástupci (velvyslanci) osobně a řeší především politické otázky, připravuje činnost Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy, ECOFIN a Rady pro spravedlnost a vnitro A věci (90%) a B věci (politicky citlivé) Úřednický aparát Sekretariát Rady Řízen: generálním tajemníkem (je zároveň vysokým představitelem pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku) Příprava materiálů po technické a jazykové stráncePříprava materiálů po technické a jazykové stránce Eliminace diskontinuity (volby v čl. st....) Francisco Javier Solana Madariaga Rada jako legislativní orgán pravomoc přijímat legislativu, buď sama nebo s EP iniciace jí nepřísluší, má možnost změny návrhu přijímá nařízení, směrnice, rozhodnutí, stanoviska; společné akce, společné postoje, rámcová rozhodnutí a rozhodnutíspolečné akce, společné postoje, rámcová rozhodnutí a rozhodnutí závěry, prohlášení a usnesení Činnosti Rady - shrnutí 1. koordinace hospodářské politiky členských států; 2. legislativní činnost, vykonávaná zpravidla ve spolurozhodování s Evropským parlamentem; 3. jednání jménem ES navenek s třetími státy a mezinárodními organizacemi ­ uzavírání mezinárodních smluv; 4. provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky;4. provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky; 5. koordinace činnosti členských států a přijímání opatření v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech; 6. společně s Evropským parlamentem Rada přijímá rozpočet ES C H A R A K T E R I S T I K A S LOŽ E N Í Evropská rada P R AVO M O C I Evropská rada (evropský summit) Složení : hlavy států/předsedové vlád Pravomoc: Základní politické otázky Podněty pro další vývoj Obecné politické směryObecné politické směry předsedá ji stát, který vykonává předsednictví Rady jednání se účastní též předseda Komise 4 x p.a. C H A R A K T E R I S T I K A S LOŽ E N Í Evropský parlament P R AVO M O C I Evropský parlament (původně ,,Evropské parlamentní shromáždění") Čl. 189 - 201 SES srovnání s národními EP (!) ­ není vrcholným mocenským a legislativním orgánem zástupce lidu a národů EU permanentní orgán složený z 786 (do r. 2009, pak 736) členů funkční období 5 let (srov. Komisi) Sídlo: Štrasburk, Lucemburk, Brusel Složení EP Německo, 99 Francie, Itálie, Velká Británie 78 Polsko, Španělsko 54 Rumunsko 33 Nizozemsko 27 Belgie, Česko, Maďarsko, Portugalsko, Řecko 24 Švédsko 19Švédsko 19 Rakousko 18 Bulharsko 17 Dánsko, Finsko, Slovensko 14 Irsko, Litva 13 Lotyšsko 9 Slovinsko 7 Estonsko, Kypr, Lucembursko 6 Malta 5 CELKEM 786 Ad EP - volby volby ­ všeobecné, přímé, dle různých volebních systémů => poslanec = reprezentant lidu EU Společné: hlasovací právo od 18 let, rovnost mužů a žen a tajné hlasování. Poslanci EP v současnosti dostávají tentýž plat jakoPoslanci EP v současnosti dostávají tentýž plat jako poslanci národního parlamentu v zemi, v níž byli zvoleni Ad EP ­ vnitřní členění 1 komora politické skupiny (frakce) ­ dle politické příslušnosti skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropskýchskupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu skupina Zelených/Evropské svobodné aliance skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice skupina nezávislých/demokracie skupina Unie pro Evropu národů Ad EP ­ vnitřní členění II. Předseda a 14 místopředsedů Zastupuje EP navenek Dbá na dodržování Jednacího řádu Delegace 35 styky s parlamenty zemí, které nejsou členy EU zvyšování vlivu Evropy v zahraničí.zvyšování vlivu Evropy v zahraničí. Parlamentní výbory 20 - oborová orientace předkládání pozměňovací návrhů, vypracovávání vlastních Např. Výbor pro právní záležitosti, dopravu, práva žen, bezpečnost a obrannou politiku Generální sekretariát Úřednický aparát pod vedením generálního tajemníka 4000 úředníků, zejména překladatelské služby (23 jazyků) Pravomoci EP 1. kontrolní - vůči Komisi ­ možnost interpelací, vyslovení nedůvěry; možnost klást otázky i jiným orgánům i Radě, zřizovat vyšetřovací výbory atd. 2. legislativní - sám neschvaluje právní předpisy, účastní se dle legislativní procedury 1. konzultaceHistorický 2. kooperace (spolupráce) 3. spolurozhodování 3. rozpočtové ­ navrhuje změny u povinných výdajů, provádí změny u výdajů nepovinných ­ jedná se o výdaje orgánů EU ­ do jejich fondů; může zamítnout návrh rozpočtu; 4. další: podílí se na ustanovování Komise, jmenuje ombudsmana Historický vývoj E V R O P S K Ý Ú Č E T N Í DV Ů R H O S P O DÁ Ř S K Ý A S O C I Á L N Í V Ý B O R Další orgány ES/EU V Ý B O R R EG I O N Ů E V R O P S K Á I N V E S T I Č N Í B A N K A E V R O P S K Á C E N T R Á L N Í B A N K A Evropský účetní dvůr (čl. 246 ­ 248 Smlouvy o založení ES) 27 členů (za ČR Jan Kinšt) Kontrolní orgán, nezávislé postavení Přezkum hospodaření s financemi ESPřezkum hospodaření s financemi ES Nemá rozhodovací pravomoci Výsledky své činnosti publikuje ve výroční zprávě zveřejňované v Úředním věstníku Hospodářský a sociální výbor (čl. 257 ­ 262 Smlouvy o založení ES) Poradní orgán Složen z 344 poradců reprezentujících nejrůznější zájmovéSložen z 344 poradců reprezentujících nejrůznější zájmové skupiny Jeho stanoviska mají značný politický význam ­ syntetizují rozporné výchozí zájmy Výbor regionů (čl. 263 ­ 265 Smlouvy o založení ES) Poradní orgán Složen ze zástupců místních a regionálních samospráv ­ 344 členů344 členů Poskytuje konzultace: povinné - v oblasti vzdělání, kultury, zdravotnictví, budování transevropských sítí, dopravní, telekomunikační a energetické infrastruktury, hospodářské a sociální soudržnosti, politiky zaměstnanosti a sociální legislativy Fakultativní ­ i u jiných legislativních záměrů Evropská investiční banka (čl. 266 ­ 267 Smlouvy o založení ES) Finanční instituce Cílem je vyrovnaný a trvalý rozvoj ESCílem je vyrovnaný a trvalý rozvoj ES Poskytuje půjčky a záruky při podpoře zaostalých regionů, podniků... EIB má právní subjektivitu a jejími členy jsou členské státy ES. Evropská centrální banka (čl. 105 ­ 115 Smlouvy o založení ES) Spravuje EURO ­ hlavní orgán HMU ­ cílem stabilita měna a odpovídající množství v oběhu nezávislá na Komisi i čl. státech S O U D N I C T V Í E S / E U E V R O P S K Ý S O U D N Í DV Ů R Soudní dvůr S O U D P RV N Í H O S T U P N Ě Ř Í Z E N Í P Ř E D S O U D N Í DVO R E M P Ř E H L E D N E J V ÝZ N AČ N Ě J Š Í C H Ž A LO B Soudnictví EU nutné řešení problémů spojených zejména s: 1. dělbou pravomocí mezi ES a čl.st.; 2. řešením sporů mezi ES a čl. st.; 3. řešení sporů mezi ES a jednotlivci;3. řešení sporů mezi ES a jednotlivci; 4. jednotná aplikace práva ES; 5. přezkum platnosti sekundárního práva ES; 6. řešení sporů mezi čl. státem a jednotlivcem 7. řešení sporů mezi jednotlivci Soudy EU ­ grafické znázornění Prosazování práva ES ,,evropské" soudy,,evropské" soudy ESD SPS SpVS národní soudy čl. 220 SES - Soudní dvůr a Soud prvního stupně zajišťují v rámci svých pravomocí dodržování práva při výkladu a provádění této smlouvy. rozhodnutí 106/77, Simmenthal - ,,každý vnitrostátní soudce, který rozhoduje v rámci své pravomoci, má povinnost plně používat právo Společenství a chránit práva, která toto právo poskytuje jednotlivcům...." Soudní dvůr Soudní dvůr je tvořen: 1. Evropským soudním dvorem (ESD) 2. Soudem prvního stupně (SPS) ­ někdy je též označován jako Soud první instance 3. Soudem pro veřejnou službu (SpVS) ­ má institucionální postavení3. Soudem pro veřejnou službu (SpVS) ­ má institucionální postavení komory SPS uvažován je vznik dalších komor po vzoru Soudu pro veřejnou službu (např. pro věci patentové apod.) ESD ­ organizační struktura 1. Předseda (1) - Vassilios Skouris 2. (soudci (zbytek) ­ viz. web, + generální advokáti (8) viz. web) 3. Vedoucí soudní kanceláře = tajemník (1) Roger Grass 4. Pomocní zpravodajové 5. Obslužné útvary Soudního dvora (tzv. služby) předseda:předseda: volen členy ESD na 3 roky, řídí soudní činnost, zajišťuje správu ESD předsedá zasedání a poradám největších soudních kolegií přiděluje případy vedoucí soudní kanceláře vede rejstřík podání je odpovědný za doručování účastní se všech zasedání Složení ESD - soudci ESD se skládá: z 35 členů ­ 27 soudců + 8 GA 1 soudce z každého členského státu (čl. 221 SES). Za ČR: prof. Malenovský osoby, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a které splňují všechny požadavky nezbytné k výkonu nejvyšších soudních funkcí jejich zemích nebo jsou obecně uznávanými znalci práva (čl. 223) => nemusí být soudcem v členském státě Přísaha: ,,Přísahám, že budu svoji funkci vykonávat nestranně a podle svého nejlepšího svědomí; přísahám, že budu zachovávat tajnost porad Soudního dvora." fce ­ 6 let, možnost opakovaně každé 3 roky 1/2 Složení ESD - generální advokáti čl. 222 ­ ,,...Úlohou generálních advokátů je předkládat veřejně, zcela nestranně a nezávisle odůvodněné návrhy rozhodnutí ve věcech, které podle statutu Soudního dvora vyžadují jeho účast." počet ­ 8, každé 3 roky obměna 4 stejné požadavky jako na soudce ESD inspirace francouzským právním prostředím ­ zde funkcí commisaire duinspirace francouzským právním prostředím ­ zde funkcí commisaire du gouvernement francouzského Counseil ďEtat. vypracovává stanovisko - není pro soudce závazné! pozn. čl. 6 odst. 1 EÚOLPZS: ,,Každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu." Soudní kolegia Soudní dvůr zasedá v těchto kolegiích v plénu složeném ze všech soudců ve velkém senátu (13) v senátech (3 nebo 5) samosoudce (jen SPS)samosoudce (jen SPS) Soudce zpravodaj zpráva soudce zpravodaje Vedlejší účastenství + opravné prostředky Vedlejší účastenství hlavním účastníkem: navrhovatel a odpůrce (jednotlivec = FO/PO, čl. st., orgány ES) vedlejším účastníkem: orgán ES / čl.st. účast na řízení, překládání stanovisekúčast na řízení, překládání stanovisek * Opravné prostředky * možnost: ­ odvolání ­ ŘOP, jen právní přezkum, nikoliv skutkový ­ revize rozhodnutí ­ nová skutečnost, zásadní význam pro věc samou Jazykový režim před ESD vs. obecný jazykový režim 23 úředních jazyků 23 úředních jazyků Francouzština Značení: C-XX/RR, T-XX/RR, F-XX/RR Soud 1. stupně vznikl na základě JEA rozhodnutím Rady funguje od 1.9.1989 odlehčení činnosti ESD + Zvláštní soudní komory: Soud pro veřejnou službu Soud pro veřejnou službu má postavení komory SPS zřízen v roce 2005 rozhoduje v 1. stupni spory mezi Evropskými společenstvími a jejich zaměstnanci podle čl. 236 SES a čl. 152 SESAE152 SESAE do budoucna je předpoklad zřízení dalších soudních komor po vzoru SpVS Řízení před Soudním dvorem Zastoupení stran povinné zastoupení v řízení ČR ­ vládní zmocněnec pro zastupování před ESD Zahájení řízení návrh na zah. řízení musí být písemný Zjišťování skutkového stavuZjišťování skutkového stavu před ú. jednáním Ústní jednání možno vynechat 3 části: 1. čtení zprávy soudce zpravodaje 2. stanoviska zástupců stran 3. GA podá své stanovisko Závěr řízení Rozhodnutí 1. Rozsudek = rozhodnutí ve věci samé 2. Usnesení 3. Stanovisko Přehled základních druhů řízení před Soudním dvorem I. Řízení o předběžné otázce zajištění jednotné interpretace komunitárního práva a tím i jednotného výkladu přezkum souladu sekundárních aktů s primárním právem ESD rozhoduje jen o výkladu, ve věci samé rozhodne soud, kt. POESD rozhoduje jen o výkladu, ve věci samé rozhodne soud, kt. PO položil Řízení o nesplnění povinnosti členským státem iniciuje Komise (zpravidla) nebo jiný čl. stát (výjimečně) výsledkem ­ deklaratorní rozhodnutí ESD, pokud není respektováno nové řízení a možnost sankce (pokuty) Přehled základních druhů řízení před Soudním dvorem II. Řízení o neplatnosti aktu instituce Řízení o nečinnosti instituce Řízení o náhradě škody Právo ES/EU P OVA H A U N I J N Í H O A KO M U N I TÁ R N Í H O P R ÁVA P R A M E N Y KO M U N I TÁ R N Í H O P R ÁVA A P L I K AC E KO M U N I TÁ R N Í H O P R ÁVA Evropská unie vs. právo EU = produkt práva právo ­ integrační nástroj EU (ES) ­ vytváří právo zvláštní vlastnosti práva (ES), subjektem je i jednotlivec vztah mezi ES a čl. st. je určen právem ES!vztah mezi ES a čl. st. je určen právem ES! Terminologie Právo EU Právo ES = komunitární právo Právo EU v užším slova smyslu (právo II. a III. pilíře)Právo EU v užším slova smyslu (právo II. a III. pilíře) Evropské právo? ... Tato přednáška ­ relevantní bude právo ES, ledaže bude výslovně řečeno jinak PRAMENY PRÁVA ES Materiální prameny práva: v původním slova smyslu označují důvod vzniku práva, tzn. motivaci k vytvoření práva - vůle uchovat mír a vytvořit pomocí hospodářského propojení lepší Evropu; Formální prameny právaFormální prameny práva právní normy vyjádřené v právních aktech Členění pramenů práva ES dle původu a zakotvení práva: primární sekundární mezinárodní smlouvy uzavřené ES obecné právní zásady Primární právo ES/EU ústavní charakter: výchozí základ celého právního systému ES/EU (zakládací Smlouvy ES ­ ústava ES, nikoliv ústava EU!) Specifický pramen MPV ­ proč? viz. např. změny Článek 48 (bývalý článek N) SEU Vláda kteréhokoli členského státu nebo Komise může Radě předkládat návrhy na změnu smluv, na nichž je Unie založena.na nichž je Unie založena. Zaujme-li Rada po konzultaci s Evropským parlamentem a v případě potřeby i Komise stanovisko pro svolání konference zástupců vlád členských států, svolá předsedající Rady tuto konferenci, aby se společně dohodly změny, jež by v těchto smlouvách měly být provedeny. Institucionální změny v měnové oblasti jsou rovněž konzultovány s Evropskou centrální bankou. Změny vstupují v platnost po ratifikaci všemi členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy. zakládací smlouvy, JEA, MAA, AMS, NIC, Smlouva společn. orgánech, protokoly, dodatky, smlouvy o přístupu AKTY SPOLEČENSTVÍ JAKO SEKUNDÁRNÍ PRÁVO ES Vzniká činností orgánů ES Čl. 249 SES [I-33]: Ke splnění svých úkolů a za podmínek stanovených v této smlouvě Evropský parlament společně s Radou, Rada a Komise vydávají nařízení a směrnice, přijímají rozhodnutí a vydávají doporučení nebo zaujímají stanoviska. Nařízení má obecnou působnost. Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.použitelné ve všech členských státech. Směrnice je závazná pro každý stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba formy a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům. Rozhodnutí je závazné v celém rozsahu pro ty, jimž je určeno. Doporučení a stanoviska nejsou závazná. Nařízení Komunitární charakter Bezprostřední aplikovatelnost NAŘÍZENÍ č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství RADA EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO SPOLEČENSTVÍ, s ohledem na článek 217 Smlouvy, podle nějž pravidla pro používání úředních jazyků v orgánech Společenství stanoví Rada jednomyslně, aniž jsou tím dotčena pravidla obsažená v jednacím řádu Soudního dvora; vzhledem k tomu, že každý ze čtyř jazyků, v nichž je sepsána Smlouva, je uznáván za úřední jazyk v jednom nebo více členských státech Společenství, PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 Úředními a pracovními jazyky orgánů Unie jsou angličtina, bulharština, čeština, dánština, estonština, finština, francouzština, irština, italština, litevština, lotyština, maďarština, maltština, němčina, nizozemština, polština, portugalština, rumunština, řečtina, slovenština, slovinština, španělština a švédština. Článek 2 Texty zasílané orgánům členským státem nebo osobou podléhající jurisdikci členského státu se sepisují v jednom z úředních jazyků dle volby odesílatele. Odpověď se podává v témže jazyce. Článek 3 Texty zasílané orgánem členskému státu nebo osobě podléhající jurisdikci členského státu se sepisují v jazyce tohoto členského státu.tohoto členského státu. Článek 4 Nařízení a jiné texty obecného dosahu se sepisují v úředních jazycích. Článek 5 Úřední věstník Evropské unie vychází v úředních jazycích. Článek 6 Orgány mohou stanovit podrobnosti o užívání jazyků svými vnitřními předpisy. Článek 7 Užívání jazyků v řízení před Soudním dvorem stanoví jeho jednací řád. Článek 8 V případě členských států, které mají více úředních jazyků, se používání jazyků stanoví na žádost dotyčného státu podle obecných pravidel vyplývajících z právních předpisů tohoto státu. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. Směrnice cíl směrnice harmonizace vnitrostátního práva zohlednění národních specifik směrnice automaticky ,,nenahrazuje" národní právní předpis, členské státy jsou povinny upravit své národní právo podle ustanovení Společenstvíprávo podle ustanovení Společenství dvoustupňový legislativní proces : pro jednotlivce závazná až provedená vnitrostátní právní úprava pozn. vnitrostátní ekvivalent? Směrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy ... vzhledem k tomu, že ..., PŘIJALA TUTO SMĚRNICI: Článek 1 ... vynechány ... Článek 6 Členské státy zavedou do svého právního řádu nezbytná opatření, aby umožnily každé osobě, která se cítí poškozena nedodržením zásady rovného zacházení ve smyslu článků 3, 4 a 5, domáhat se nápravy soudní cestou případně poté, co se obrátila na jiné příslušné orgány. Článek 7 Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření na ochranu pracovníků před propouštěním, které je reakcí zaměstnavatele na stížnost podanou na úrovni podniku nebo soudní žalobu usilující o dodržování zásady rovného zacházení.usilující o dodržování zásady rovného zacházení. Článek 8 Členské státy zajistí, aby předpisy přijaté k provedení této směrnice a odpovídající předpisy, které jsou již platné, byly oznámeny zaměstnancům všemi odpovídajícími prostředky, například oznámením na jejich pracovišti. Článek 9 1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do třiceti měsíců po jejím oznámení a neprodleně o nich uvědomí Komisi. ... Článek 11 Tato směrnice je určena členským státům. Stát směrnici neprovede možné důsledky: 1. porušení povinnosti ­ řízení dle čl. 226 SES 2. přímý účinek 3. nepřímý účinek 4. odpovědnost za škodu4. odpovědnost za škodu Rozhodnutí IPA ­ týká se jednotlivého případu a je závazné pro toho, komu je adresováno adresátem? Rozhodnutí Komise 2004/559/ES, kterým se stanoví seznam oblastí České republiky spadajících pod cíl 2 strukturálních fondů pro období 2004 až 2006 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, vznecháno ... vzhledem k těmto důvodům: (1) Cíl 2 strukturálních fondů spočívá v podpoře hospodářské a sociální přeměny oblastí, jež čelí strukturálním obtížím. (2) Komise a členské státy usilují o to, aby zajistily, že pomoc bude skutečně soustředěna na nejvážněji postižené oblasti a na nejvhodnější zeměpisné úrovni. (3) Horní mez způsobilého počtu obyvatel je 370000 v souladu s čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 1260/1999, kterým se stanoví horní mez pro Českou republiku na 31 % obyvatelstva v regionech NUTS II nespadajících pod cíl 1. (4) Komise připravuje na základě návrhů členských států a v úzké součinnosti s dotčeným členským státem a s náležitým ohledem na jeho priority seznam oblastí spadajících pod cíl 2,ohledem na jeho priority seznam oblastí spadajících pod cíl 2, PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ: Článek 1 Oblasti v České republice spadající od 1. května 2004 do 31. prosince 2006 pod cíl 2 strukturálních fondů jsou uvedeny v příloze tohoto rozhodnutí. Článek 2 Toto rozhodnutí je určeno České republice. Doporučení a stanoviska nejsou právně závazné (proto jen akty, nikoliv právní akty ES) ochrana důvěry, posílení právní jistoty přiblížení situace svým adresátům Doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/952/ES o ochraně nezletilých osob a lidské důstojnosti a o právu na odpověď v souvislosti s konkurenceschopností evropského průmyslu audiovizuálních a on-line informačních služeb EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, vzhledem k těmto důvodům: ... DOPORUČUJÍ: I. aby členské státy v zájmu podpory rozvoje průmyslu audiovizuálních a on-line informačních služeb přijaly opatření nezbytná pro zajištění ochrany nezletilých osob a lidské důstojnosti ve všech audiovizuálních a on-line informačních službách tím, že: 1. zváží zavedení opatření v rámci svého vnitrostátního práva nebo právní praxe, pokud jde o právo na uveřejnění odpovědi nebo rovnocenné prostředky nápravy v souvislosti s on-line médii, při dodržení vnitrostátních a ústavních právních předpisů, a aniž by byla dotčena možnost upravit způsob jeho výkonu, aby se zohlednily zvláštnosti každého typu média; Působení a aplikace komunitárního práva v grafické podobě znázorněno na následujícím slidu ES členský stát nařízení směrnice implementace směrnice nařízení jednotlivec stát směrnice vnitrostátní právo Shrnutí... ES ­ vlastní právní řád ­ komunitární právo Případ COSTA/ENEL ,,Na rozdíl od obvyklých mezinárodních smluv vytvořila Smlouva o EHS vlastní právní rád, který ... se stal součástí právního řádu členských států a který jsou jejich soudy povinné aplikovat. Tím, že bylo na neomezenou dobu založeno Společenství, jež je vybaveno vlastními institucemi, právní subjektivitou, pravomocí vytvářet vlastní legislativu a schopností rozvíjet vlastní aktivity na mezinárodním poli a zejménalegislativu a schopností rozvíjet vlastní aktivity na mezinárodním poli a zejména skutečnými pravomocemi vyplývajícími z omezení kompetencí nebo přenosem pravomocí ze států na Společenství, tyto státy omezily svá suverénní práva..., a vytvořily tak soubor práva závazného pro jejich příslušníky i pro ně samotné." to jak bude aplikováno ­ stanoví KP samo! vlastní zásady ­ PÚ a přednosti! Formální náležitosti právních aktů 1. odůvodnění Článek 253: Nařízení, směrnice a rozhodnutí přijímané společně Evropským parlamentem a Radou, jakož i takové akty Rady nebo Komise musí obsahovat odůvodnění a odkazovat na návrhy nebo stanoviska, které musí být podle této smlouvy předloženy 2. číslování 3. publikace3. publikace Článek 254: 1. Nařízení, směrnice a rozhodnutí přijaté postupem podle článku 251 podepisuje předseda Evropského parlamentu a předseda Rady a vyhlašují se v Úředním věstníku Evropské unie. Vstupují v platnost dnem, který je v nich stanoven, jinak dvacátým dnem po vyhlášení. 2. Nařízení Rady a Komise a směrnice těchto orgánů, které jsou určeny všem členským státům, se vyhlašují v Úředním věstníku Evropské unie. Vstupují v platnost dnem, který je v nich stanoven, jinak dvacátým dnem po vyhlášení. 3. Ostatní směrnice a rozhodnutí se oznamují těm, jimž jsou určeny, a nabývají účinku tímto oznámením. Rozhodnutí ESD kontinentální vs. angloamerický systém ESD na pomezí judikatura není obecně závazná Článek 220 SESČlánek 220 SES Soudní dvůr a Soud prvního stupně zajišťují v rámci svých pravomocí dodržování práva při výkladu a provádění této smlouvy. P Ř Í M Ý Ú Č I N E K A P L I K AČ N Í P Ř E D N O S T Principy aplikace práva ES P Ř Í M Ý Ú Č I N E K S M Ě R N I C E N E P Ř Í M Ý Ú Č I N E K S M Ě R N I C E Princip přímého účinku vlastnost normy komunitárního práva přímo a bez dalšího ovlivňovat právní postavení jednotlivce. Přiznávat mu práva či ukládat povinnosti. Princip přímého účinku v sobě rovněž zahrnuje povinnost soudů členských států přímo aplikovat dotčenou normučlenských států přímo aplikovat dotčenou normu komunitárního práva. případy Van Gend en Loos, Costa vs. ENEL Podmínky existence přímého účinku norma, resp. pravidlo chování v ní obsažené, musí být precizní, jasná a konkrétní norma musí být bezpodmínečná k provedení této normy není nutné (přípustné) přijetí dalšího ustanovenídalšího ustanovení norma neponechává žádnou podstatnou volnost chování členským státům ani orgánům Společenství. Roviny přímého účinku Vertikální: Vzestupný ­ Jednotlivec (Pr) vs Stát (Po) Sestupný - ­ Jednotlivec (Po) vs Stát (Pr) Horiznotální - Jednotlivec (Pr) vs Jednotlivec (Po)Horiznotální - Jednotlivec (Pr) vs Jednotlivec (Po) Směrnice a PÚ? Obecně nikoliv! Za určitých podmínek však ano: splňuje kritéria uvedená u případu VGL nebyla řádně a včas provedena do vnitrostátního práva určitého práva plynoucího ze směrnice se dovolává jednotlivec aurčitého práva plynoucího ze směrnice se dovolává jednotlivec a povinným je stát, resp. jeho orgán. Případ Van Duyn: Článek 39 [III-133] stanoví: 1. Je zajištěn volný pohyb pracovníků ve Společenství. 2. Volný pohyb pracovníků zahrnuje odstranění jakékoli diskriminace mezi pracovníky členských států na základě státní příslušnosti, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a jiné pracovní podmínky." ­ jasná povinnost, žádná volnost jednání státu, jasné stanovení práva, byť omezeného důvody v odst. 3 pracovní podmínky." ­ jasná povinnost, žádná volnost jednání státu, jasné stanovení práva, byť omezeného důvody v odst. 3 Směrnice 64/221 stanoví: ,,opatření přijatá z důvodů veřejného pořádku musí být založena výlučně na osobním jednání dotčeného jednotlivce" ­ jasně stanovená povinnost státu nebrat zřetel na faktory, které nespočívají v osobním chování jednotlivce ­ požadavek právní jistoty jednotlivce požaduje, aby se na toto mohl spolehnout, i když je stanovena v právním aktu, který jako celek přímý účinek nemá. Případ Ratti Tento případ vymezuje předpoklady existence přímého účinku směrnice neprovedené do vnitrostátního právního řádu ,,Přímý účinek slouží pouze k uplatňování práv jednotlivce,,,Přímý účinek slouží pouze k uplatňování práv jednotlivce, nikoliv založení jeho povinností." Případ Dori Jednoznačné odmítnutí horizontálního přímého účinku! Nepřímý účinek Případy Marleasing a Von Colson povinnost výkladu vnitrostátního práva (části či celého odvětví) v souladu s komunitárním právem (s cíly směrnice)směrnice) = eurokonformní výklad vnitrostátního práva Princip aplikační přednosti práva ES na určitou situaci dopadá jak norma KP tak VP a KP VP => aplikace KP přednostně aplikovány mohou být pouze přímo účinné normy práva ES! neruší VP!neruší VP! Případ Simmenthal Právo ES musí být úplně a jednotně aplikováno na celém území Společenství Aplikovat ho jsou povinny všechny vnitrostátní soudy, a to na každé úrovni bez výjimky. Komunitární právo rozporné vnitrostátní předpisyKomunitární právo rozporné vnitrostátní předpisy nezneplatňuje ! shrnutí... F O R M Y H O S P O DÁ Ř S K É I N T EG R AC E Z Á K A Z C E L A O B D O B N ÝC H DÁV E K Volný pohyb zboží Z Á K A Z K VÓT A O B D O B N ÝC H O PAT Ř E N Í Formy (stupně) integrace 1. Zóna volného obchodu (Free Trade Area) 2. Celní unie 3. Společný trh 4. Jednotný vnitřní trh4. Jednotný vnitřní trh 5. Hospodářská a měnová unie 6. Politická unie (?) 4 základní svobody JVT JVT je prostor, ve kterém platí tzv. čtyři základní svobody, a to volný pohyb: 1. Zboží; 2. Osob; 3. Služeb; 4. Kapitálu. Zajištěna ochrana hospodářské soutěžeZajištěna ochrana hospodářské soutěže Regulována státní pomoc Základní zásada JVT: Zákaz diskriminace na základě původu nebo státní příslušnosti, adresátem ­ státy i jednotlivci Definice zboží výrobky, kt. mají hodnotu vyjádřitelnou v penězích a kt. jsou právně způsobilé být předmětem obchodních transakcí (Případ 7/68 Komise vs. Itálie). Za zboží se tak mj. považují: zemědělské výrobky umělecké předměty předměty duševního vlastnictví (zvukové nahrávky na discích a kazetách, PC programy)programy) výrobky dodávané spolu se službou (voda, energie i elektřina) suroviny odpadky (kladná peněžní hodnota tedy není definičním znakem zboží Zboží naopak není: věci, s nimiž nelze obchodovat ­ drogy, některé zbraně, lidské orgány práva z duševního vlastnictví věci osvědčující práva (lístky z loterie, rybolovné certifikátycertifikáty Původ výrobků ­ režim ES výrobky, které mají původ v členských státech výrobky, které mají původ v 3. státech, ale které jsou již v některém ze členských států ve volném oběhu. JVT a zboží celní unie (čl. 25) zákaz cel, ABS! zákaz KODV a OSOÚKODV (čl. 28) výjimky možné (čl. 30) zákaz DDzákaz DD pozn. daně zakázány nejsou, bohužel... uzpůsobení státních monopolů obchodní povahy regulace státních podpor (čl. 87) Zákaz množstevních omezení Článek 28 Množstevní omezení dovozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem, jsou zakázána. Článek 29 Množstevní omezení vývozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem jsou mezi členskými státy zakázána. výjimky dle čl. 30 SES Článek 28 : Množstevní omezení dovozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem, jsou zakázána. Článek 30 : Články 28 a 29 nevylučují zákazy nebo omezení dovozu, vývozu nebo tranzitu odůvodněné: 1. veřejnou mravností, 2. veřejným pořádkem, 3. veřejnou bezpečností,3. veřejnou bezpečností, 4. ochranou zdraví a života lidí a zvířat, ochranou rostlin, 5. ochranou národního kulturního pokladu, jenž má uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, nebo 6. ochranou průmyslového a obchodního vlastnictví. Tyto zákazy nebo omezení však nesmějí sloužit jako prostředky svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy. proporcionalita! taxativní (konečný) výčet!!! důvod veřejné morálky Hemn v. Darby likvidace obscénního zboží (pornografických časopisů) opak Canegate Ltd. zákaz dovozu ,,obscénního a neslušného zboží" podle zákona z r. 18761876 domácí ale v prodeji! důvod veřejného pořádku R. v. Thompson dovoz zlatých a vývoz stříbrných mincí z a do VB méně častý důvod důvod veřejné bezpečnosti málo časté Campus Oil Ltd. vs. Ministr průmyslu a energie Irska požadavek min. odběru za určené ceny chybí harmonizovaná právní úprava pomoci jiným členským státem Ochrana zdraví a života ... nutnost prokázat skutečné zdravotní riziko UHT mléko: systémy kontroly v čl. st. jsou dostatečné Komise vs. UK (dovoz drůbežího masa) zákaz drůb. s ohledem na nedostatečnou kontrolu ve Francii... Sandoz BVSandoz BV müsli tyčinky ­ s ohledem na absenci harmonizace a za předpokladu, že je dovoz povolován, obsahují-li rozumné množství odpovídající potřebám výživy Komise v Německo (z. o čistotě piva) zakázány všechny přísady, ne jen ty, kt. by něm. spotřebiteli mohly vadit neúměrnost chráněnému zájmu a neproporcionální ochrana národního bohatství zatím ,,pusto" zmíněno jako možnost ve v. Komise vs. Itálie ­ vývozní dávka z uměleckých pokladů ochrana průmyslového a obchodního vlastnictví tedy ochrana práv duševního vlastnictví oddělení existence práva a jeho výkonu + teorie vyčerpání práv Centrafarm BV vs. Sterling Drug Inc. C. dovážel léky z VB, kde je Sterling uvedl do NizozemíC. dovážel léky z VB, kde je Sterling uvedl do Nizozemí uvedení na trh ve st. kde ochrana neexistuje bez souhlasu majitele -> nedochází k vyčerpání práv Centrafarm v. Winthrop Silhouette International v Hartlauer Handelsgesellschaft Co je to opatření s obdobným účinkem? Případ DASSONVILLE ,,jakékoliv opatření členského státu, které je způsobilé přímo či nepřímo, skutečně či jen potencionálně omezit obchod mezi členskými státy je zakázáno" (dovoz ,,skotské whiskey" z Francie)(dovoz ,,skotské whiskey" z Francie) Slabá místa? Případ CASSIS DE DIJON Německá legislativa vyžaduje u ovocných likérů (domácích i dovážených) min. 25% alkoholu Tradiční francouzský cassis má méně než 20% Německé úřady odmítají dovoz povolit Dovozce se obrací na vnitrostátní soud...Dovozce se obrací na vnitrostátní soud... Vyjádření Německa: opatření jsou nezbytná pro: Ochranu zdraví: (nápojů s nižším obsahem alkoholu se vypije víc, proto snáze vyvolají závislost) Ochranu spotřebitele: (ten očekává své oblíbené množství alkoholu) Ad CASSIS ... určitá opatření čl. st. mohou uniknout zákazu v čl. 28: opatření zachází se zbožím tuzemským i zahraničním formálně stejně; ve skutečnosti však má negativní diskriminační účinky na dovážené zboží;dovážené zboží; je ale opodstatněné určitou naléhavou potřebou ochrany hodnoty vyššího zájmu; je přiměřené a nutné k dosažení svého cíle na komunitární úrovní chybí harmonizovaná úprava této problematiky. Ad CASSIS ... druhý princip Cassis: ,,zboží, které bylo vyrobené v členském státě v souladu s normami tohoto státu, a které se legálně obchoduje na trhu v tomto státě, musí mít přístup na trhy všech ostatních členských států, a to bez jakýchkoliv omezení."ostatních členských států, a to bez jakýchkoliv omezení." Význam pro vzájemné uznávání výrobků! Hodnoty vyššího zájmu Za předpokladu, že jsou nezbytná k zajištění důležitých oprávněných požadavků států (účinnost daňového dozoru poctivost obchodního styku ochrana spotřebitele ochrana životního prostředí a ochrana kulturních zájmů udržení rozmanitosti médií finanční stabilita systému sociálního zabezpečení) jsou v obecném zájmu a jsou přiměřená Případ KECK A MITHOUARD národní předpis, jehož předmětem regulace jsou prodejní modality (např. prodej zboží pod cenou, tento předpis tedy dopadá na způsob prodeje a nikoliv na zboží jako takové), atakové), a který dopadá právně i materiálně bez rozdílu na všechny obchodníky na území členského státu a nemá tedy diskriminační povahu, není v rozporu s čl. 28 SES Regulace státních monopolů komerční povahy Státní monopol = instituce, kterou některý členský stát ovládá, řídí nebo jejímž prostřednictvím významně ovlivňuje dovoz či vývoz mezi členskými státy. HISTORICKÝ VÝVOJ VOLNÝ POHYB PRACOVNÍKŮ Volný pohyb osob VOLNÝ POHYB PRACOVNÍKŮ SVOBODA USAZOVÁNÍ Volný pohyb osob - vývoj 1. Prvotně ­ jen ekonomicky činné osoby (pracovníci, OSVČ, podnikatelé) 1. svoboda usazování 2. volný pohyb pracovníků 2. Následně i další kategorie osob:2. Následně i další kategorie osob: osoby žijící z nezávislých příjmů důchodci studenti 3. 1993 - Občanství EU + Schengenské úmluvy - další odstranění překážek, zejména hraničních kontrol Občanství EU 1. Svoboda pohybu a usazení kdekoli v EU 2. Právo volit a být volen do obecní samosprávy a do EP v místě svého bydliště 3. Diplomatická ochrana pokud členský stát nemá ve 3.zemi zastoupenízastoupení 4. Petiční právo k EP 5. Právo obracet se na evropského ombudsmana Práva osob Primární oprávnění: U pracovníků právo uzavírat pracovní poměr, vykonávat práci za odměnu U OSVČ jde o právo podnikat U volného pohybu služeb jde o možnost poskytovat a na druhé straně přijímat Sekundární oprávnění - umožňují výkon primárních:Sekundární oprávnění - umožňují výkon primárních: Volný vstup do jiného členského státu a právo pobytu kdekoli v EU Komplementární oprávnění: Právo na vzdělání, bydlení, sociální zabezpečení, kolektivní vyjednávání. Omezení volného pohybu osob 1. Omezení pohybu osob všeobecného dopadu 2. Omezení vztahující se k dlouhodobému pobytu na území 3. Specifická omezení týkající se výkonu ekonomických aktivit Omezení PO všeobecného dopadu Základem sekundární úpravy je směrnice 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států Omezení dopadají na migraci krátkodobou iOmezení dopadají na migraci krátkodobou i dlouhodobou: ochrany veřejného pořádku; ochrany veřejné bezpečnosti; ochrany zdraví obyvatelstva Judikatura ESD Van Duyn: důvody musí spočívat v osobním jednání jednotlivce CALFA: Trest vyhoštění nelze uložit automaticky s odsuzujícím trestním rozsudkem. Takovýto trest je možné uložit pouze tehdy, pokud jsou splněny následující podmínky: dotyčný se dopustil závažné trestné činnostidotyčný se dopustil závažné trestné činnosti a existuje reálná obava, že páchání této nebezpečné činnosti bude pokračovat. Pouze tehdy lze trest vyhoštění uložit, ale v žádném případě ne doživotní. Volný pohyb pracovníků Volný pohyb pracovníků je v primárním právu upraven čl.39-42 SES, kde stěžejní úlohu má čl.39, který upravuje volný pohyb pracovníků uvnitř Společenství. ­ zákaz diskriminace! Komise vs. Belgie: ustanovení čl.39 SES se nevztahují naKomise vs. Belgie: ustanovení čl.39 SES se nevztahují na zaměstnání ve státní službě (Specifické omezení týkající se výkonu ekonomických aktivit) - Definice pracovníka občan EU, který: vykonává činnost hospodářského charakteru za odměnu podle závazných pokynů svého zaměstnavatele či nadřízeného. Za pracovníka jsou dále považovány i osoby, které sice práciZa pracovníka jsou dále považovány i osoby, které sice práci aktuálně nemají, avšak aktivně si ji snaží nalézt. Práva pracovníků právo ucházet se o zaměstnání; pohybovat se za tím účelem volně na území členských států; pobývat v jiném členském státě ES za účelem výkonu zaměstnání; zůstat ve státě výkonu zaměstnání i po jeho skončení;zůstat ve státě výkonu zaměstnání i po jeho skončení; Svoboda usazování Oprávněnými: FO & PO Usazení: 1. Primární 2. Sekundární Svoboda podnikání může být vymezena takto:Svoboda podnikání může být vymezena takto: 1. Ekonomická výdělečná činnost 2. Permanentní činnost 3. Samostatná výdělečná činnost 4. Přeshraniční charakter činnosti Sociální zabezpečení migrantů nutný doplněk ke svobodě pohybu osob pouze koordinace; cílem: zabránit diskriminaci v jiných čl.st. při pobírání dávek; zachování nároků;zachování nároků; sčítání dob pojištění zejména: penze zdravotní péče vzdělávání Exkurz - Schengenský prostor vznik jednotného prostoru bez vnitřních hranic = odstranění fyzických peřkážek pohybu zboží a osob; zpřísněna vnější kontrola; zboží: kontrola v místě určení, daňová evidence, prohlášení podává odesílatel i příjemce, možnost zvláštní kontrolmožnost zvláštní kontrol řádné vnější kontroly osoby: zpřísnění kontrol vnějších hranic, jen přechody vnitřní hranice, kdekoliv evidence cizinců víza platná do všech států policejní spolupráce možnost sledování a pronásledování (vražda, znásilnění, loupež, žhářství, braní rukojmí...) Volný pohyb služeb Regulace: čl. 49 SES a násl. Definice služby: SES mlčí ­ negativní vymezení + demonstrativní výčet Jedná se o činnosti, nemateriální povahy, na které nedopadají ustanovení o volném pohybu zboží, osob a kapitáluustanovení o volném pohybu zboží, osob a kapitálu přijata směrnice o službách! Mody poskytování služeb Poskytovatel Příjemce Německo Česko 1. Poskytovatel Poskytovatel Příjemce 2. Příjemce S S SIC! Poskytovatel státní hranice 3. S Příjemce S 4. Poskytovatel Příjemce Rakousko Poskytovatel Příjemce S Volný pohyb kapitálu Rozlišování: investice platby (,,5. svoboda" - Případ ,,Luisi a Carbone") Liberalizace investic ­ snaha států udržet investice domasnaha států udržet investice doma Nyní zákaz regulace, liberalizace ­ od 1994 Dovnitř i navenek, výjimky přípustné jen vůči 3. státům Ú VO D D O P R ÁVA H O S P O DÁ Ř S K É S O U T Ě Ž E Z Á K A Z K A R T E LŮ Ochrana hospodářské soutěže Z Á K A Z Z N E U Ž I T Í D O M I N A N T N Í H O P O S TAV E N Í R EG U L AC E F Ú Z Í Z Á K A Z S TÁT N Í C H P O D P O R Cílem práva hospodářské soutěže Ochrana funkční struktury trhu a efektivní soutěže na něm (nejen státy, ale i jednotlivci mohou narušit fungování JVT) Právní úprava brání narušení soutěže jednáním ve formě:formě: 1. Kartelových dohod (čl. 81 SES) 2. Zneužitím dominantního postavení (čl. 82 SES) 3. Fúzí narušující soutěž (nařízení 139/2004/ES) + poskytování státních podpor + regulace veřejných zakázek Pojmy a definice PODNIK: = každá jednotka, vykonávající hospodářskou činnost bez ohledu na její formu a způsob jejího financování RELEVANTNÍ TRH: prostor v němž dochází k realizaci soutěžního jednání Geografický Výrobkový (viz. případ United Brands)Výrobkový (viz. případ United Brands) TERITORIÁLNÍ PŮSOBNOST: Princip ,,účinku" - jednání, které bylo učiněno v cizině, může být postihnuto dle soutěžního práva ES, projeví-li se účinky tohoto jednání na trhu ES ... (případ Woodpulp) Zákaz kartelových dohod Vztahuje se na násl. formy: Dohody mezi podniky Rozhodnutí sdružení podniků Jednání ve vzájemné shodě neplatnost ex legeneplatnost ex lege DEFINICE: dohody, které by mohly narušit soutěž, ovlivnit tak negativně obchod mezi čl. st., kt. nejsou povoleny vertikální i horizontální Např. dohody o cenách, rozdělení trhu, nepřímá množstevní omezení, zákazy zpětného dovozu Kartelové dohody jsou obecně zakázané, s výjimkou: Tzv. blokových výjimek (nařízením Komise ­ distribuce a servis aut) Pravidla de minimis (zákaz se nevztahuje na jednání se zanedbatelným dopadem na soutěž: tržní podíl HK ­ 10%, VK ­zanedbatelným dopadem na soutěž: tržní podíl HK ­ 10%, VK ­ 15%) A výjimek ex lege (povoleny dohody, ku zlepšení technologií, hospodářskému rozvoji, vyhrazují-li spotřebiteli přiměřený podíl na těchto výhodách a nevylučují hospodářskou soutěž na RT) Dominantní postavení Čl. 82 SES Definice DP v SES chybí ESD: podnik, je v dominantním postavení tehdy, pokud je v takovém postavení ekonomické síly, která mu umožňuje se chovat ve značném rozsahu nezávisle na jehose chovat ve značném rozsahu nezávisle na jeho konkurentech, zákaznících a nakonec i spotřebitelích a tím bránit efektivní soutěži (případy La Roche či United Brands) Prvky skutkové podstaty ZDP 1. Existence DP 2. Zneužití DP 3. ,,Komunitární" rozměr zneužití Kvantifikace ­ podle chování, pomůckou ­ podíl na trhu:trhu: < 25% - zpravidla OK 25% až 40% - odůvodňuje dominantní postavení tehdy, jsou li zde dány další okolnosti > 40% - zpravidla DP Zneužití postavení Formy zneužití: 1. přímé nebo nepřímé vynucování nepřiměřených nákupních nebo prodejních cen anebo jiných nerovných obchodních podmínek; 2. omezování výroby, odbytu nebo technického vývoje na úkor2. omezování výroby, odbytu nebo technického vývoje na úkor spotřebitelů; 3. uplatňování rozdílných podmínek vůči obchodním partnerům 4. podmiňování uzavření smluv tím, že druhá strana přijme další plnění Regulace fúzí Právní úprava v SES chybí Základ: nařízení 139/2004/ES Koncentrace: splynutí dvou nebo několika dříve samostatných podniků zisk přímé kontrolu či vlivu v jiném podnikuzisk přímé kontrolu či vlivu v jiném podniku založení joint venture Povolování Komisí Státní podpory Čl. 87 a 88 SES = pomoc státních nebo samosprávných orgánů finančního i nefinančního charakteru, která zvýhodňuje jednoho soutěžitele na úkor jeho konkurentů čímž narušuje nebo hrozí narušit soutěž a ovlivnit obchod mezi čl.st. Znaky:Znaky: Poskytována členským státem (široké chápání státu!) Z veřejných zdrojů Neoprávněné zvýhodnění příjemce, kterého by nedosáhl na běžném trhu Oznámení Komisi! (Případ Boussac) Slučitelná podpora obligatorně vs. fakultativně slučitelné Daně Rizikem pro volný pohyb zboží může být i rozdílné zdanění Sjednocení daňových soustav - nereálné 1. Daňová diskriminace zakázána - (Případ ,,Whisky & Koňak") 2. Částečná harmonizace nepřímých daní 1. DPH harmonizace daňového základuharmonizace daňového základu duální sazba - stanovení rozmezí 2. Spotřební daně (stanovení min. výše) alkohol a alkoholické nápoje minerální oleje tabák a tabákové výrobky pivo víno Hospodářská a měnová unie Od 1944 do 70's let ­ Brettonwoodský systém 1978 ­ EMS ECU; mechanismus směnných kurzů ,,ERM"; zavedení intervenčních mechanismůzavedení intervenčních mechanismů 1987 ­ JEA ­ projekt HMU Etapy 1. 1990 až1993 - ekonomická konvergence hospodářství; 2. 1994 až 1998 ­ EMI, Pakt o stabilitě a růstu, EMS 2 3. 1999 ­ dosud - ad III. etapa 1.1.1999 ­ splněna konvergenční kritéria: cenová stability; fiskální stabilita ­ schodek veřejných financí méně než 3 % HDP; fiskální stabilita ­ celkové zadlužení menší než 60% HDP; kursová stabilita;kursová stabilita; úroková stabilita. Zánik měn 11 národních ­ EURO Místo EMI působí ECB Některé společné politiky Zemědělská politika: Nástroje: vnější protekcionismus; intervence na trhu; plošné dotace;plošné dotace; Regionální politika podpora infrastrukturních a rozvojových projektů vyrovnávání regionálních rozdílů Politika ochrany životního prostředí Společná zahraniční a bezpečnostní politika mezivládní charakter ­ klíčová role Rady cílem ­ zachování nezávislosti a celistvosti EU a čl.st., posílení bezpečnosti a zachování míru Nástroje: společné strategie, společné postoje a akce Trestní, policejní a cizinecká spolupráce nezbytná - uvolnění pohybu osob ­ možnost migrace pachatelů TČ i kradených předmětů, nový rozměr trestné činnosti ­ mezinárodně organizovaného zločinu, ochrana finančních zájmů ES nástroje:nástroje: společné postoje rámcové rozhodnutí (evropský zatýkací rozkaz) rozhodnutí Česká republika jako člen ES/EU Situace do roku 1993 1990: dohoda mezi ČSFR a EHS a ESAE o obchodu a obchodní a hospodářské spolupráci; 1991: Evropská dohoda o přidružení ČSFR ­ nevstoupila v platnost! 1993 (1995): Evropská dohoda zakládající přidružení mezi ČR na1993 (1995): Evropská dohoda zakládající přidružení mezi ČR na straně jedné a ES a jejich členskými státy na straně druhé Dohoda o přidružení platforma pro vzájemné jednání, uvolnění vzájemného obchodu postupným snižováním cel a odstraňováním kvantitativních restrikcí Aproximace a harmonizace práva s cílem dosažení kompatibilitykompatibility ČR jako člen ČR se stala členem 1.5. 2004. pouze ES a EUROATOMU! A smluvním státem Smlouvy o založení EU! Významný čl. 10 SES ­ povinnost loajality! Porušení ­ řízení dle čl. 228 SES a pokuta Dočasná omezení ­ volný pohyb pracovníků, standardy ­Dočasná omezení ­ volný pohyb pracovníků, standardy ­ ekologické a hygienické, Problémy Nízká připravenost některých orgánů státní správy Malá informovanost laické i odborné veřejnosti Nedokončené překlady některých právních aktů a rozhodnutí ESD