10.11.2007
1
Kvalifikace
Co je to kvalifikace?
právní hodnocení
podřazení skutkového stavu pod určitou právní
normu
zhodnocení, o jaký právní institut se jedná
nutné vždy, když ,,pracujeme" s případem
tj. i v okamžiku, kdy podřazujeme pod rozsah
kolizní normy
Kvalifikační problém
Toto zhodnocení je nutné provést podle konkrétního
hmotného práva
KTERÉHO?
Nevíme, kterým právem se bude vztah řídit.
(kvalifikační statut)
Kvalifikační problém
Nevznikne v okamžiku, kdy dotčené právní řády hodnotí
daný skutkový stav stejně.
Naopak:
rozdíly v systematickém uspořádání (promlčení,
odúmrť)
neexistence úpravy institutu cizího práva v tuzemském
(legitimace)
Kvalifikace LEX FORI
Nejčastější řešení.
Co když domácí právo institut nezná ­ kam by to asi
zákonodárce chtěl zařadit?
Rozdíl v systematickém zařazení ­ rozhoduje tuzemské
právo.
Kvalifikace FUNKČNÍ
Doplňuje lex fori, pokud tato vede k nepříznivým
důsledkům. Vychází z funkce úpravy.
Nedívám se na tom, kam jsou normy systematicky
zařazeny, ale k čemu slouží.
10.11.2007
2
Kvalifikace SMLUVNÍ
Mezinárodní smlouva ­ uvádí, co se považuje za jaký
institut.
Kvalifikace LEX CAUSAE
Hodnocení podle práva, které by mělo být rozhodné pro
danou otázku.
Hypoteticky určím lex causae, provedu kvalifikaci podle
tohoto právního řádu. (používám kolizní normy)
Původní hypotéza se mi buď potvrdí ­ a tím pádem se mi
potvrdí i původní navázání, nebo začínám od začátku.
Pojem lex causae ­ NEPLÉST
OBLIGAČNÍ STATUT
HRANIČNÍ URČOVATEL
METODA KVALIFIKACE
Které kolizní normy použít?
Soud používá svoje kolizní normy ­ fóra.
Výjimky:
zpětný odkaz
nesamostatné navázání předběžné otázky
Zpětný odkaz
Kolizní norma státu A odkazuje na právní řád státu B.
- pokud odkazuje jen na hmotné normy = nic
- pokud odkazuje i na kolizní normy = právo B může
odkazovat zpět na právo A (nebo i na právo C)
Příčina = stejné rozsahy, různá navázání (i stejná navázání)
V mezinárodních smlouvách obsahujících KN se zakazuje, v našem
právu řeší § 35 = může se využít, je-li to rozumné a spravedlivé.
U závazků = NE
U věcí rodinných, dědických, osobnostních = ANO
Předběžná otázka
Situace, kdy rozhodnutí o základní otázce je závislé a nemůže být
vyneseno, aniž by byla zodpovězena předběžná otázka.
To je společné i pro dílčí otázku ­ v čem je potom rozdíl?
Předběžná otázka může stát samostatně, dílčí otázka je
nesamostatným prvkem určitého právního vztahu.
(způsobilost k pr.úkonům, forma PÚ ­ ty jsou relativně samostatné,
existují pro ně i samostatné kolizní normy což vede k mozaikové
úpravě)
10.11.2007
3
Navazování předběžných otázek
Dvě varianty samostatné navázání = soud použije kolizní
normy fóra, tj. svoje kolizní normy.
Argument pro = vnitřní harmonie (o dané otázce
se rozhoduje podle stejných KN a následně
hmotného práva, ať jako o základní nebo
předběžné otázce)
Použije se v situacích, kdy existuje zájem na
tomto stejném rozhodování
nesamostatné navázání = soud použije kolizní normy práva rozhodného
pro základní otázku. Argument pro = vnější harmonie (soud rozhodne
stejně, jako by rozhodl soud ve státě, podle jehož práva se posuzuje
základní otázka).
Použije se tehdy, jestliže předběžná otázka nemá dostatečně silný vztah k
tuzemsku.
Proces zjišťování právního režimu
obchodní transakce
1. Kvalifikace
2. Hledání přímé normy (pokud není,
pokračuji)
3. Podřazení pod kolizní normu
4. Navázání na národní právní řád
5. Aplikace tohoto právního řádu