Alternativní způsoby řešení sporů Přednáška dne 13. 11. 2007 Petr Lavický Pojem n Alternativní způsoby (metody) řešení sporů = Alternative dispute resolution (ADR) n ADR představují alternativy vůči řešení sporů v civilním řízení soudním, tj. jde o mimosoudní řešení sporů n Charakteristickým rysem je jejich dobrovolnost; z té mohou existovat výjimky – např. podle některých úprav se strany musí nejprve pokusit urovnat svůj spor smírně; pokud by podaly přímo žalobu, byla by nepřípustná n Třetí osoba, která spor řeší či zprostředkovává jeho řešení, je nezávislá, nestranná a na věci nezúčastněná Základní druhy n Formalizované metody n Arbitráž (rozhodčí řízení) n Neformalizované metody n Mediace n Konciliace n Další metody n Ombudsman n Neutrální posouzení n Znalecké posouzení n Med-Arb atd. Použití n Arbitráž n Není-li jedna ze stran ochotna k jednání n Je-li zapotřebí získat exekuční titul jinak než v soudním řízení n Má-li spor kořeny ve vysoce odborné problematice n Má-li být řešení sporu rychlé atd. n Mediace, konciliace n Strany chtějí spor odklidit dohodou, avšak její dosažení není možné bez spolupůsobení třetí osoby n Není-li rozhodnutí arbitra pro strany předvídatelné n Ombudsman n Ochrana spotřebitele, pojišťovnictví, bankovnictví ADR v ČR n Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů n Zvláštní úpravy n Např. burzovní rozhodčí soud pro rozhodování sporů z burzovních obchodů podle § 28 zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách n § 19 z. č. 301/1992 Sb., o HK ČR a AK ČR n § 72 z. č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (burzovní rozhodčí soud) n Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi ADR v ČR II. n Mediace ani konciliace není v ČR upravena n Výjimkou je: n z. č. 257/2000 Sb., o probační a mediační službě; ten však dopadá pouze na urovnání sporu mezi obviněným a poškozeným v souvislosti s trestním řízením n § 12 z. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (obecní úřad obce s rozšířenou působností může uložit rodičům povinnost využít pomoc odborného poradenského zařízení např. při sporech o úpravu výchovy dítěte nebo o úpravu styku s dítětem) ADR v ČR III. n Žádný zákon však mediaci či konciliaci ani výslovně nezakazuje n Je proto možná na základě nepojmenované smlouvy podle § 51 OZ n Smlouva musí stanovit, nejen o jaký druh ADR půjde (smlouva o mediaci apod.), ale – s ohledem na nedostatek jakékoliv úpravy – též vymezit minimální procesní pravidla Mediace a konciliace Pojem n Neformální řešení sporu za účasti třetí nestranné osoby n Předpokladem je dobrovolnost (dohoda stran) n Konciliace n Konciliátor vede strany ke smírnému urovnání sporu n Výsledkem je dohoda stran; její znění konciliátor stranám navrhne (nemůže ji jim vnutit) n Mediace n Podobá se konciliaci (někdy se oba výrazy považují za synonyma, jindy za samostatnou metodu, někdy se konciliace považuje za druh mediace) n Výsledkem úspěšné mediace je rovněž dohoda stran n Rozdíl je v tom, že mediátor nenavrhuje stranám znění dohody; je na stranách, aby samy dosáhly řešení Postavení konciliátora a mediátora n Nestrannost n Konciliátor ani mediátor nemají žádné rozhodovací pravomoci; tím se liší od rozhodce n Oba stranám usnadňují dosažení určitého kompromisu, který bude vtělen do dohody; zásahy konciliátora jsou intenzivnější, zejména navíc navrhuje znění dohody n Výsledkem úspěšné mediace i konciliace není rozhodnutí (jako u arbitráže), ale dohoda stran (typicky dohoda o narovnání); ta bude exekučním titulem pouze v případě, že bude pojata do notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti (§ 71a až § 71c not. řádu) Úloha mediátora (konciliátora) n Odstraňování komunikačních problémů n Zprostředkování výměny informací n Definování věcných problémů (stanovení sporných bodů, jichž se bude mediace či konciliace týkat) n Zjišťování zájmů stran n Zajišťování toho, aby druhá strana znala zájmy a emoce opačné strany a aby se dokázala vžít do jejího postavení n Vedení jednání tak, aby žádná ze stran neztratila tvář n Zmírňování nepřiměřených požadavků n Prozkoumávání možností řešení atd. Výhody mediace (konciliace) n Rychlejší vyřešení sporu n Odbřemenění soudů, které mají větší prostor věnovat se věcem, které jsou natolik sporné, že je strany nedokáží odklidit dohodou (samy, ani za pomoci třetí osoby – mediátora či konciliátora) n Řešení je konsensuální – obnovení dialogu místo podporování konfrontace e velmi významné v rodinných sporech i v obchodních sporech, neboť vytváří předpoklady pro další zachování vztahů Použití n Rodinné spory n Obchodní spory n Spory v oblasti stavebnictví n Spory plynoucí z vadného poskytování zdravotní péče n Spotřebitelské spory n Řeší se i elektronicky – např. ECODIR (www.ecodir.org) n Electronic COnsumer DIspute Resolution Platform n Spotřebitelé mají k dispozici on-line účinný, rychlý a bezplatný prostředek ochrany pro řešení sporů vzniklých v souvislosti s internetovým obchodováním n ECODIR využívá strukturovaného jednání a mediace n Používá se bez ohledu na místo, kde se strany nacházejí Problémy n Při úpravě mediace je nutno vyřešit přinejmenším n Důvěrnost mediace, včetně otázky případného svědectví mediátora v následujícím soudním sporu n Výkon dohod uzavřených v rámci mediace n Stavění běhu lhůt (promlčecích, preklusivních, vydržecích) n Žádoucí je též využít motivační funkce soudních poplatků Další informace o mediaci v ČR n Blíže viz www.amcr.cz – webové stránky Asociace mediátorů České republiky Mediace a konciliace v EU n Zelená kniha o alternativních způsobech řešení sporů v oblasti občanského a obchodního práva n Evropský kodex chování pro mediátory n Návrh směrnice EP a Rady o některých aspektech mediace v občanských a obchodních záležitostech (2004) n Problém českých překladů: hovoří se nesprávně o zprostředkování, nikoliv o mediaci n Blíže viz http://ec.europa.eu/civiljustice/adr/adr_ec_cs.htm Ombudsman n Ombudsman je nestrannou třetí osobou n Výsledkem jeho činnosti není rozhodnutí (jako u arbitráže) ani dohoda (jako u mediace a konciliace), ale nezávazné stanovisko n Používá se např. pro řešení stížností spotřebitelů v oblasti bankovnictví, pojišťovnictví, v poštovních, železničních a telekomunikačních službách Rozhodčí řízení (arbitráž) Pojem n Rozhodce (rozhodčí soud) je nestrannou a na věci nezúčastněnou třetí osobou n Rozhodce (rozhodčí soud) není součástí státního aparátu, tj. není nositelem soudní moci n Na rozdíl od soudního řízení, které je veřejné, je arbitráž soukromá (neveřejná) n Pravomoc k projednání a rozhodnutí sporu je založena rozhodčí smlouvou, uzavřenou stranami (prvek dobrovolnosti); rozhodčí smlouvou dochází k fakultativnímu smluvnímu přenesení pravomoci z civilního soudu na rozhodce n Výsledkem rozhodčího řízení je rozhodnutí (rozhodčí nález), které je pro obě strany závazné a může sloužit jako exekuční titul Formy rozhodčího řízení n Institucionální arbitráž (stálé řízení) n Odehrává se před stálými rozhodčími orgány (srov. §13 ZRŘ) n Např. Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR n Stálé rozhodčí orgány zpravidla vydávají procesní řády, v nichž upravují průběh arbitráže; těmto pravidlům se musejí strany podřídit n Arbitráž ad hoc (příležitostná) n Spor rozhodne rozhodce jmenovaný pro tento konkrétní případ n Strany mají větší kontrolu nad průběhem arbitráže (nemusí se podřídit určitému procesnímu řádu, ale mohou si stanovit vlastní pravidla rozhodčího řízení) Druhy rozhodčího řízení n Všeobecné n Jakékoliv majetkové spory n Specializované n Pouze určité druhy majetkových vztahů (např. řízení před burzovním rozhodčím soudem ze sporu vzniklého z obchodování na komoditní burze) Rozhodčí řízení v platné právní úpravě Z. č. 216/2004 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů Věci projednávané v rozhodčím řízení – pozitivní vymezení n Majetkový spor n K projednání tohoto sporu musí být dána civilní soudní pravomoc (§ 7 odst. 1 OSŘ), tj. musí jít o soukromoprávní spor n Strany mohou ohledně tohoto sporu uzavřít smír (§ 99 OSŘ), tj. připouští-li to povaha věci n Spor vznikl z takového vztahu, který si mohou účastníci dispositivně upravit Věci projednávané v rozhodčím řízení – negativní vymezení n Nesmí jít o incidenční spor, vzniklý v souvislosti s výkonem rozhodnutí nebo konkursem a vyrovnání, včetně exekučního a insolvenčního řízení n Rozhodce např. nemůže rozhodnout o vylučovací žalobě apod. n Majetkové spory, ohledně nichž nelze uzavřít smír (např. otázky osobního stavu; věci, ohledně nichž lze zahájit řízení i bez návrhu) n Spory nemajetkové (osobní) povahy Založení pravomoci rozhodce n Rozhodčí smlouvou n Smlouvou o rozhodci n Týká se jednotlivého, již vzniklého sporu n Rozhodčí doložkou n Týká se všech sporů, které by v budoucnu vznikly z určitého právního vztahu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů n Rozhodčí smlouvou strany (podmíněně) odnímají pravomoc soudu a zakládají pravomoc rozhodce Rozsah pravomoci n Pravomoc rozhodce se vztahuje (§ 2 odst. 4) n Na právní vztahy, na něž rozhodčí smlouva dopadá přímo n Na „právní platnost těchto právních vztahů“ – nesmyslná formulace n Na právní vztahy související n Náhrada škody n Vydání bezdůvodného obohacení apod. Strany rozhodčího řízení n Rozhodčí smlouvu mohou uzavřít n Fyzické osoby n Právnické osoby n Soukromoprávní n Veřejnoprávní, vyjma veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení zřízených podle z. č. 245/2006 Sb. (problematické z hlediska principu rovnosti) n Rozhodčí smlouva zavazuje též právní nástupce (universální i singulární); pravidlo je však dispositivní (§ 2 odst. 5) Judikatura n R 37/2006: „Rozhodčí doložka, sjednaná pozdějším úpadcem podle § 2 odst. 2 písm. b) zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, se vztahuje také na správce konkursní podstaty, který v průběhu konkursu uplatňuje pohledávku z právního vztahu, jehož se rozhodčí doložka týká.“ Obsah rozhodčí smlouvy n Obligatorní n Označení stran n Vymezení již vzniklého sporu, který má být řešen, případně vymezení právního vztahu nebo okruhu právních vztahů, z nichž by mohly v budoucnu spory vznikat n Fakultativní n Zpravidla počet i osoby rozhodců, případně způsob jejich určení n Vyloučení závaznosti smlouvy pro právní nástupce n Sudiště n Procesní pravidla (§ 19 odst. 1); to je možné pouze u arbitráže ad hoc n Pověření rozhodců rozhodnout spor podle zásad spravedlnosti, nikoliv podle hmotného práva n Dohoda o možnosti přezkumu rozhodčího nálezu atd. Judikatura n NS sp. zn. 32 Odo 95/2006: „I. V případě, že konkrétní rozhodčí smlouva nestanoví způsob určení rozhodců, stanoví jej podpůrně ustanovení § 7 zákona č. 216/1994 Sb., v platném znění, podle nějž každá strana jmenuje jednoho rozhodce a tito rozhodci volí předsedajícího rozhodce. II. Pravidla (postup řízení), kterými se rozhodci mají řídit ve smyslu ustanovení § 19 zákona č. 216/1994 Sb., v platném znění, nejsou podstatnou náležitostí rozhodčí doložky.“ Zánik účinků rozhodčí smlouvy n Dvoustranným právním úkonem n Dohodou účastníků o zrušení rozhodčí smlouvy n Dohodou účastníků o zrušení hlavní smlouvy (rozhodčí smlouva je na ní závislá, a proto sama o sobě neobstojí) n Uplynutím doby n Zrušením rozhodčího nálezu podle § 31 písm. a) a b) (ve spojení s § 34 odst. 1); nespočívá-li důvod zrušení rozhodčího nálezu ve vadách samotné rozhodčí smlouvy „zůstává rozhodčí smlouva v platnosti“, tj. její účinky zůstávají zachovány (§ 34 odst. 2) Povaha rozhodčí smlouvy n Rozhodčí smlouva je dvoustranným procesním úkonem n Nejde o úkon hmotněprávní, ani smíšený; smlouva je obecným právním institutem, uplatňujícím se jak v právu soukromém, tak veřejném n Její platnost proto nelze posuzovat přímo podle ustanovení hmotněprávních předpisů, ale podle předpisů procesních; hmotného práva se použije pouze analogicky pro vyplnění mezer (a to pouze tam, kde to veřejnoprávní povaha civilního procesu připouští) Podání žaloby k civilnímu soudu I. n I přes uzavření rozhodčí smlouvy je možné věc projednat v civilním řízení soudním n Podá-li jedna ze stran sporu, na nějž dopadá (platná) rozhodčí smlouva, žalobu k civilnímu soudu, soud věc neprojedná a řízení zastaví (§ 106), namítne-li žalovaný existenci rozhodčí smlouvy při prvním úkonu ve věci samé (ve vyjádření k žalobě) n Nevznese-li žalovaný námitku existence rozhodčí smlouvy, musí soud věc projednat n Soud věc projedná i tehdy, vznesl-li sice žalovaný tuto námitku, avšak poté obě strany prohlásily, že na rozhodčí smlouvě netrvají Podání žaloby k civilnímu soudu II. n Soud věc projedná v civilním řízení též tehdy, je-li zde sice včasná námitka existence rozhodčí smlouvy, avšak n Věc nemůže být podle práva ČR podrobena rozhodčí smlouvě n Rozhodčí smlouva je neplatná nebo neexistuje n Projednání věci v rozhodčím řízení přesahuje rámec pravomoci rozhodců, který jim rozhodčí smlouva přiznává n Rozhodčí soud se již odmítl věcí zabývat Následky zastavení civilního řízení podle § 106 OSŘ n Bude-li návrh na zahájení rozhodčího řízení podán do 30 dnů od doručení usnesení o zastavení civilního řízení soudního, zůstávají právní účinky původní žaloby, podané k civilnímu soudu, zachovány (praktické zejm. ohledně stavění lhůt) Judikatura n R 37/2006: „Zastaví-li soud řízení podle ustanovení § 106 odst. 1 o. s. ř., nerozhoduje o postoupení věci rozhodci. Dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení řízení bylo § 106 odst. 1 o. s. ř., je přípustné podle § 239 odst. 2 písm. a) o. s. ř.“ Předpoklady pro výkon funkce rozhodce n Rozhodcem může být fyzická osoba, která je n Zletilá n Plně způsobilá k právním úkonům (u cizince viz § 4 odst. 2) n Ve výkonu funkce rozhodce ji nebrání zvláštní předpis n Právnické vzdělání se nevyžaduje n Rozhodce musí svou funkci písemně přijmout; k tomu jej nikdo nemůže nutit n Rozhodce musí být nezávislý a nestranný n Je vyloučen pro podjatost (§ 8, § 11, § 12) Určení rozhodce n Počet rozhodců musí být vždy lichý n Primárně rozhodčí smlouvou n Podpůrně podle zákona n Každá strana jmenuje 1 rozhodce, a ti pak zvolí předsedajícího rozhodce n Není-li rozhodce jmenován nebo zvolen, jmenuje jej soud (§ 9; dále srov. § 120 odst. 2 OSŘ) n Má-li věc projednat a rozhodnout podle rozhodčí smlouvy stálý rozhodčí soud (institucionální arbitráž), upravuje otázky jmenování rozhodců a jejich počet řád tohoto rozhodčího soudu (§ 13 odst. 2) Zahájení rozhodčího řízení n Řízení se zahajuje žalobou n Řízení je zahájeno n Dnem, kdy žaloba došla stálému rozhodčímu soudu n Dnem, kdy došla předsedajícímu rozhodci u arbitráže ad hoc, nebo kterémukoliv jmenovanému rozhodci, není-li předsedající rozhodce dosud určen nebo jmenován n Na náležitosti rozhodčí žaloby a odstraňování jejích vad se subsidiárně použije OSŘ (§ 30 ZRŘ) n Zahájení rozhodčího řízení má tytéž účinky, jako zahájení civilního řízení soudního (zejm. stavění lhůt) n Účinky zůstávají zachovány i v případě, že rozhodci posléze popřou svou pravomoc, nebo bude zrušen rozhodčí nález, bude-li žaloba u soudu podána do 30 ode dne doručení rozhodnutí o popření pravomoci nebo o zrušení nálezu Námitka nedostatku pravomoci n Rozhodci jsou oprávněni rozhodovat o své pravomoci n Námitku nedostatku pravomoci z důvodu neexistence, neplatnosti nebo zániku rozhodčí smlouvy může strana vznést nejpozději při prvním úkonu v řízení, týkajícím se věci samé (u žalovaného jde o vyjádření k žalobě); později nelze tuto námitku uplatnit, a to ani jako důvod zrušení rozhodčího nálezu n Výjimkou je námitka nedostatku pravomoci z důvodu, že ve věci vůbec nebylo možno uzavřít rozhodčí smlouvu; tu je možno vznést i později n Důsledkem vyslovení nedostatku pravomoci je zastavení rozhodčího řízení Procesní pravidla dopadající na průběh řízení n Jde-li o arbitráž ad hoc n Strany se mohou na procesních pravidlech dohodnout n Procesní pravidla může stanovit předsedající rozhodce, je-li k tomu zmocněn stranami nebo všemi rozhodci n Není-li takové dohody, postupují rozhodci způsobem, který považují za vhodný n Jde-li o institucionální arbitráž, podřizují se strany dispozitivně procesnímu řádu stálého rozhodčího soudu (§ 13 odst. 3) n Podpůrně se použije OSŘ Judikatura n NS sp. zn. 20 Cdo 1612/2006: „1. Doručování rozhodnutí stranám není součástí postupu, kterým rozhodci vedou řízení. Stranám (rozhodcům) je umožněno disponovat s procesními pravidly týkajícími se postupu v řízení od okamžiku jeho zahájení do okamžiku ukončení rozhodčího řízení. 2. Do okruhu procesních otázek, jejichž úprava je v dispozici stran (rozhodců), doručování rozhodnutí zásadně nepatří. Mají-li nastat účinky právní moci a vykonatelnosti ve stejném rozsahu jako v případě soudního rozhodnutí, je nezbytné trvat na dodržení pravidel, jimiž se řídí doručování rozhodnutí vydaných v občanském soudním řízení.“ § Pochybný názor; jaký věcný důvod brání tomu, aby si strany dohodly i pravidla doručování? Zásady řízení n Zásada rovnosti stran n Zásada dispoziční n Včetně možnosti dohodnout se na procesních pravidlech a na pravidlech, podle nichž se sporná věc posoudí (pravidla spravedlnosti) n Zásada ústnosti (dispositivní) n Zásada neveřejnosti Dokazování n Rozhodci mohou vyslýchat svědky, znalce a strany, jen když se k nim dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď; rozhodci nejsou nositeli veřejné moci a nemohou proto tyto osoby nutit k tomu, aby se dostavily (nelze je např. předvést nebo jim uložit pořádkovou pokutu) n Jiné důkazy mohou provádět rovněž jen tehdy, jsou-li jim poskytnuty n Tento nedostatek je nahrazován pomocnou funkcí obecných soudů, která se projevuje mj. v tom, že procesní úkony, které nemohou rozhodci sami provést, provede na jejich dožádání soud; soud je povinen dožádání vyhovět, nejde-li o procesní úkon podle zákona nepřípustný Rozhodnutí n Rozhodčí nález n Rozhodnutí ve věci samé n Podpůrně platí § 157 OSŘ, jinak § 25 ZRŘ n Rozhodčí nález musí být odůvodněn (dispositivní) n Věc samu rozhodci posuzují podle n Hmotného práva, které je pro spor rozhodné n Zásad spravedlnosti, pokud je k tomu strany výslovně pověřily n Usnesení Přezkum rozhodčího nálezu n Rozhodnutí je zásadně konečné n Strany se však mohou na možnosti přezkumu dohodnout n Neujednají-li si něco jiného, musí být žádost o přezkoumání zaslána druhé straně do 30 dnů ode dne, kdy byl straně žádající o přezkoumání doručen rozhodčí nález Účinky rozhodčího nálezu n Rozhodčí nález, který byl doručen a o jehož přezkoumání nelze žádat nebo u něhož již lhůta k žádosti o přezkum uplynula, nabývá „účinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný“, tj. je n Pravomocný n Konečný n Závazný a nezměnitelný (zakládá překážku věci pravomocně rozhodnuté) n Vykonatelný (ovšem po uplynutí lhůty k plnění); je tedy exekučním titulem v řízení o výkon rozhodnutí podle OSŘ i v exekučním řízení Zrušení rozhodčího nálezu soudem I. n Byl-li nález vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu n Zruší-li soud rozhodčí nález z tohoto důvodu, věc sám po právní moci rozhodnutí projedná a rozhodne; předpokladem je návrh některé ze stran n Rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje n Důvodem pro zrušení je pouze tehdy, uplatnila-li jej strana dříve, než v rozhodčím řízení začala jednat ve věci samé n Zruší-li soud rozhodčí nález z tohoto důvodu, věc sám po právní moci rozhodnutí projedná a rozhodne; předpokladem je návrh některé ze stran n Ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování, nebo neměl způsobilost být rozhodcem n Důvodem pro zrušení je pouze tehdy, uplatnila-li jej strana dříve, než v rozhodčím řízení začala jednat ve věci samé n Rozhodčí smlouva zůstává v platnosti; rozhodci, kteří věc projednávali a rozhodovali, jsou však z nového projednávání a rozhodování vyloučeni Zrušení rozhodčího nálezu soudem II. n Rozhodčí nález nebyl usnesen většinou rozhodců n Rozhodčí smlouva zůstává v platnosti; rozhodci, kteří věc projednávali a rozhodovali, jsou však z nového projednávání a rozhodování vyloučeni n Straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat n Rozhodčí smlouva zůstává v platnosti; rozhodci, kteří věc projednávali a rozhodovali, jsou však z nového projednávání a rozhodování vyloučeni n Rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které oprávněný nežádal, nebo k plnění podle tuzemského práva nemožnému či nedovolenému n Rozhodčí smlouva zůstává v platnosti; rozhodci, kteří věc projednávali a rozhodovali, jsou však z nového projednávání a rozhodování vyloučeni n Jsou-li dány důvody obnovy řízení podle OSŘ n Rozhodčí smlouva zůstává v platnosti; rozhodci, kteří věc projednávali a rozhodovali, jsou však z nového projednávání a rozhodování vyloučeni n Lhůta: 3 měsíce od doručení rozhodčího nálezu; v posledním případě platí § 233 OSŘ Zastavení výkonu rozhodnutí n § 268 OSŘ, § 35 ZRŘ n Byl-li rozhodčí nález vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu n Rozhodčí nález nebyl usnesen většinou rozhodců n Rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které oprávněný nežádal, nebo k plnění podle tuzemského práva nemožnému či nedovolenému n Strana, která musí mít zákonného zástupce, nebyla v řízení takovým zástupcem zastoupena a její jednání nebylo ani dodatečně schváleno n Ten, kdo vystupoval v rozhodčím řízení jménem strany nebo jejího zákonného zástupce, nebyl k tomu zmocněn a jeho jednání nebylo ani dodatečně schváleno Finanční arbitr Z. č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi Působnost n Zvláštní druh rozhodčího řízení n Týká se (zhruba řečeno) pouze sporů vznikajících mezi bankami a jejich klienty v souvislosti s n Převodem peněžních prostředků n Elektronickými platebními prostředky