Notářství Přednáška dne 18. 12. 2007 Petr Lavický Stručný historický exkurs Římské právo n Ve starém Římě existovali tabellioni n Soukromí písaři, sepisující pro jiné listiny n Listiny, které tabellio sepsal, byly soukromými listinami n V justiniánském právu byla jejich činnost vázána na úřední povolení n Tabellioni se sdružovali v kolegiích Itálie n V důsledku recepce římského práva dochází v 11. století k intenzivnímu rozvoji notářství n Notáři získali požívali velké autority; listiny, které sepisovali (tzv. notářské instrumenty) byly nadány veřejnou vírou n K sepisování listin o právních úkonech se ve 12. a 13. století přidává osvědčování n Tím jsou položeny základy tzv. latinského (klasického) notářství Vývoj na území ČR I. n Notářství latinského typu se začíná objevovat teprve ve 13. stol.; prvním notářem byl Jindřich z Isernie (z Neapole přišel okolo roku 1270) n Počet notářů byl omezen; skládali zkoušku a byli jmenování vysokým představitelem státu či dříve i církve (králem, papežem, pražským arcibiskupem) Vývoj na území ČR II. n Notářský řád č. 75/1871 ř. z. – zrušen až z. č. 201/1949 Sb., o notářství (jímž notářství ztratilo charakter svobodného povolání) n V roce 1951 se zřizují tzv. státní notářství n Postupně byla na státní notářství přenesena rozhodovací činnost – např. dědické řízení, řízení o úschovách, o umoření listin, o registraci smluv apod. n Z. č. 358/1992 Sb., notářský řád – návrat k notářství jako svobodnému povolání Notářství, notář, notářský úřad Notářství n Právní činnost vykonávaná v rámci svobodného povolání a za úplatu n Tuto činnost mohou vykonávat pouze osoby, kterým stát svěří pravomoc (nejde přesto o státní zaměstnance) n Výsledky činnosti notáře jsou nadány veřejnou vírou, tj. předpokladem pravdivosti a zákonnosti (srov. § 6 NŘ ve spojení s § 134 OSŘ) Principy notářství n Princip prevence n Kvalifikovaná forma zachycení určitých právních úkonů či skutečností omezuje možnost zpochybnění jejich zákonnosti nebo pravdivosti n Princip nezávislosti a nestrannosti n Princip numerus clausus n Princip povinného členství notářů v komorách Notář n Notář je fyzická osoba n Splňující předpoklady stanovené NŘ n Kterou stát pověřil notářským úřadem n Notářským úřadem je soubor pravomocí k notářské činnosti a další činnosti, trvale spojený s místem výkonu této činnosti n NÚ zřizuje a jejich počet v obvodu každého okresního soudu stanoví ministr spravedlnosti po vyjádření Notářské komory ČR Předpoklady jmenování notářem n Občanství ČR n Plná způsobilost k právním úkonům n Vysokoškolské právnické vzdělání n Bezúhonnost n Pětiletá notářská praxe n Složení notářské zkoušky Předpoklady pro výkon funkce notáře n Jmenování ministrem spravedlnosti (na návrh NK ČR po vítězství v konkursu na určitý notářský úřad; konkursu se může účastnit každý, kdo splňuje předpoklady pro jmenování notářem - § 7 odst. 1 NŘ) n Složení slibu n Pořízení úředního razítka n Uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu Pozastavení výkonu činnosti a odvolání notáře n Výkon činnosti pozastavuje a notáře odvolává ministr spravedlnosti n Důvody viz § 10 a § 11 NŘ Zástupce a náhradník notáře n Zástupce notáře n Zástupce ustanovuje příslušná notářská komora z řad notářů nebo notářských kandidátů n Důvodem je, že notář nevykonává činnost po dobu delší než 1 měsíc a není zastoupen notářem společníkem nebo notářským kandidátem n Zástupce vykonává činnost jménem zastoupeného n Náhradník notáře n Pro případ odvolání nebo smrti notáře n Náhradník (pouze jiný notář) vykonává činnost svým jménem Notářský koncipient n Notář může koncipienta pověřit n Vidimací a legalizací (ne listina, která má být použita v cizině) n Vydáváním ověřených výstupů z informačního systému veřejné správy n Vydáváním opisů a výpisů z rejstříku zástav nebo potvrzení o tom, že v něm určitá věc není evidována jako zástava n Přijímáním úschov (nikoliv jejich vydáváním) n Jednotlivými úkony při poskytování porad, zastupování a sepisování listin n Přípravnými a dílčími úkony při notářské činnosti a při správě majetku (podávání informací, vyřizování dotazů, sepisování žádostí o provedení notářských úkonů, shromažďování podkladů apod.) n Koncipient nikdy nemůže samostatně sepisovat notářské zápisy (§ 62 a násl.) a vydávat úschovy Notářský kandidát n Na rozdíl od koncipienta již vykonal 3 roky notářské praxe a složil notářskou zkoušku n Notář může kandidáta pověřit: n sepisováním notářských zápisů o právních úkonech, není-li forma notářského zápisu stanovena pro právní úkon zvláštním zákonem n osvědčováním právně významných skutečností a prohlášení, nejde-li o osvědčování rozhodnutí orgánů právnické osoby (viz § 72 a násl.) n přijímáním a vydáváním úschov n vydáváním ověřených výstupů z informačního systému veřejné správy n prováděním zápisů a výmazů do rejstříku zástav n vydáváním opisů nebo výpisů z rejstříku zástav nebo potvrzení o tom, že v něm určitá věc není evidována jako zástava n přípravnými a dílčími úkony v ostatní notářské činnosti, n Samostatným poskytováním právních porad, zastupováním, sepisem listin n Jednotlivými úkony při správě majetku Další pracovníci notáře n Kancelářský pracovník n Notářský tajemník n Zaměstnanec notáře, který složil kvalifikační zkoušku n Notář může další pracovníky pověřit n Přípravnými a dílčími úkony při notářské a další činnosti (tj. i v řízení konkursním a vyrovnacím dle § 3 odst. 3 NŘ) n Notářské tajemníky lze dále pověřit stejnými úkony jako koncipienta, s výjimkou poskytování pr. porad, zastupování a sepisování listin Notářská činnost Přehled n Notářská činnost zahrnuje n Sepisování veřejných listin o právních úkonech n Osvědčování právně významných skutečností a prohlášení n Přijímání listin do úschovy n Přijímání peněz a listin do úschovy za účelem vydání dalším osobám Obecná pravidla notářské činnosti n Notář je vázán zákony a jinými právními předpisy n Je povinen zachovávat mlčenlivost (§ 56 NŘ) Sepisování veřejných listin o právních úkonech (§ 62 a násl.) n Notářský zápis, pokud splňuje náležitosti předepsané NŘ, je veřejnou listinou (viz § 6 NŘ a § 134 OSŘ) n Nejsou-li pochybnosti o pravosti veřejné listiny (tj. není-li zde pochyb o tom, že jde o listinu notáře), nastupuje vyvratitelná domněnka pravdivosti obsahu (správnosti listiny) n Pozn.: veřejnými listinami, které neobsahují osvědčení nebo potvrzení, ale autoritativní výrok, je soud vázán a nemůže se zabývat jejich pravdivostí (správností) – viz § 135 OSŘ; soud se může zabývat pouze jejich pravostí n Veřejnou listinu lze zbavit důkazní síly jen tak, že účastník nabídne důkazy, jimiž prokáže nepravdivost listiny; nestačí pouhé popření její správnosti Exkurs k soukromé listině n Tvrzení, že u soukromé listiny (např. smlouvy) stačí popřít její správnost, aby listina byla zcela zbavena důkazní síly, je zavádějící a zjednodušující; n Korektní je stanovisko rozlišující pravost listiny, pravost obsahu a pravdivost a úplnost listiny: n Pravost podpisu soukromé listiny n Popře-li druhá strana pravost podpisu, neplatí žádná domněnka a ten, kdo listinu předkládá, musí autentičnost podpisu dokázat n Pravost písemného prohlášení nad podpisem n Je-li prokázána (či nezpochybněna) pravost podpisu, platí skutková domněnka pravosti prohlášení (tj. že text pochází od toho, čí je podpis); v řadě právních řádů jde o právní domněnku n Zároveň se uplatní skutková domněnka správnosti (pravdivosti obsahu) a úplnosti listiny Struktura úpravy notářských zápisů o právních úkonech n Obecná ustanovení (§ 62 - § 71 NŘ) n Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti (§ 71a - § 71c NŘ) n Notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby (§ 80a - § 80f NŘ) Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti n Je exekučním titulem [§ 274 písm. e) OSŘ, § 40 odst. 1 písm. d) EŘ] n Současné pojetí je zcela absurdní: n Musí zde být hmotněprávní titul (např. kupní smlouva) n Teprve existuje-li zde takový titul, je možno sepsat notářský zápis se svolením k vykonatelnosti e Nelze tedy najednou uzavřít hmotněprávní dohodu a zároveň svolit k vykonatelnosti, a to ani kdyby i sama dohoda měla být pojata do notářského zápisu; notářský zápis o hmotněprávním úkonu a notářský zápis se svolením k vykonatelnosti tak jsou od sebe odděleny n V praxi se obchází tím, že oba zápisy jsou v jedné listině, která má 2 samostatné části, považované za samostatné notářské zápisy Osvědčování právně významných skutečností a prohlášení n Notář osvědčuje skutečnosti a prohlášení, které by mohly být podkladem pro uplatňování nebo prokazování práv nebo kterými by mohly být způsobeny právní následky, zejm.: n vidimaci n legalizaci n o tom, že byla předložena listina a kdy se tak stalo n o protestech směnek a jiných listin, které je třeba předložit k uplatnění práva n o průběhu valných hromad a schůzí právnických osob n o tom, že je někdo naživu n o jiných skutkových dějích a stavu věcí n o prohlášení n o provedení úkonů a splnění formalit podle nařízení Rady o evropské společnosti a zákonů vydaných k jejich provedení n výstupů z informačního systému veřejné správy Vidimace a legalizace n Vidimace n Ověření shody opisu nebo kopie s listinou n Nepotvrzuje se jí správnost a pravdivost údajů v listině, ani jejich soulad se zákonem n Legalizace n Ověření pravosti podpisu Notářské úschovy n Úschova listin, jejímž účelem není vydání dalším osobám nebo úřadům n Např. závěti nebo cenné papíry n Úschova peněz a listin za účelem jejich vydání dalším osobám n Účelem může být i zajištění závazku (např. složení kupní ceny při převodu nemovitosti) n Peníze lze předat pouze jejich složením na zvláštní účet notáře u banky, označený jako „notářská úschova“; nelze je např. složit u notáře v hotovosti Další činnost notáře Přehled n Poskytování právní pomoci n Správa majetku a zastupování v této souvislosti n Výkon funkce správce konkursní podstaty, zvláštního správce, zástupce správce nebo vyrovnacího správce n Jiná činnost stanovená zákonem n Výkon funkce soudního komisaře v dědickém řízení n Zjišťování stavu a obsahu závěti v dědickém řízení Poskytování právní pomoci n Poskytování právních porad n Zastupování n Při jednání s FO, PO a s orgány n Ve správním řízení n Ve správním soudnictví (§ 35 odst. 2 SŘS) n V civilním řízení soudním (na základě procesní plné moci - § 25a, § 28a OSŘ) n V řízení o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů v soukromopr. věcech n V některých nesporných řízeních [viz § 3 odst. 1 písm. b) NŘ] n Sepisování listin n Právní pomoc (§ 3 odst. 1) musí souviset s notářskou činností (např. notář sepíše formou notářského zápisu kupní smlouvu – notářská činnost; poté sepíše návrh na vklad a bude smluvní strany v řízení zastupovat) n Při poskytování právní pomoci je notář vázán též pokyny klienta (§ 52 NŘ); neplatí zde princip nestrannosti, jenž je hlavním principem notářské činnosti ve smyslu § 2 NŘ Odpovědnost za škodu Odpovědnost za škodu n Odpovědnost za škodu způsobenou notářem je rozdělena mezi notáře a stát (§ 57 NŘ, § 4 z. č. 82/1998 Sb.) n Stát odpovídá za škodu, kterou notář způsobil n Při sepisování veřejných listin o právních úkonech n Při výkonu funkce soudního komisaře n Notář odpovídá za škodu způsobenou n V rámci notářské činnosti n Při osvědčování právně významných skutečností n Při přijímání listin a peněz do úschov n V rámci další činnosti podle § 3 NŘ n Notář musí být povinně pojištěn (§ 28 NŘ) Organizace notářství Notářské komory n Notářská samospráva má 2 úrovně n Notářská komora České republiky n Notářské komory působící v obvodu jednotlivých krajských soudů (Městského soudu v Praze) n NK ČR i „krajské“ notářské komory jsou právnickými osobami; činnost první směřuje převážně navenek, činnost „krajských“ komor dovnitř Notářská komora ČR n Skládá se z „krajských“ notářských komor n Vede 2 neveřejné seznamy: n Centrální evidenci závětí n Rejstřík zástav n Orgány: n Sněm delegátů n Prezidium komory n Prezident komory n Revizní komise n Kárná komise „Krajské“ notářské komory n Povinně sdružuje všechny notáře se sídlem v jejím obvodu (obvod komory se shoduje s obvodem krajského soudu) n Orgány: n Kolegium notářů n Prezidium n Prezident notářské komory n Revizní komise Literatura n Bílek, P. a kol.: Notářský řád a řízení o dědictví. 2. vydání. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2001 n Fiala, J. a kol.: Občanské právo. Praha: ASPI, 2006 n Handl, V. – Rubeš, J.: OSŘ. Komentář. I. díl. Praha: Panorama, 1985 (zejm. § 129, § 133, § 134) n Hlavsa, P. – Stavinohová, J.: Civilní proces a organizace soudnictví. Brno: Doplněk, 2003 n Jindřich, M.: Notářský zápis o hmotněprávním úkonu jako exekuční titul – úvahy de lege ferenda. Ad Notam 5/2007, s. 133-136 n Macur, J.: Právní a skutkové domněnky při dokazování listinou v civilním řízení soudním. Právní rozhledy 2/2001, s. 60-64 n Schelleová, I.: Organizace soudnictví, notářství a advokacie. Praha: Linde, 1997 n Winterová, A. a kol.: Civilní právo procesní. 4. vydání. Praha: Linde, 2006