Úloha materiálního korektivu – společenské nebezpečnosti – v trestní politice státu JUDr. Lukáš Hlouch JUDr. Hana Plátěnková Teoretickoprávní a filosofickoprávní aspekty pojmu „korektiv“ n Napětí mezi obecností normy a konkrétností právního případu - důležitost korektivních prvků v právu, příklady korektivů v právu n Charakteristické rysy korektivu n Korektiv jako projev spravedlnosti v právu Charakteristika společenské nebezpečnosti jako materiálního korektivu n Formálně-materiální pojetí trestného činu ¨ § 3 odst. 1 TZ: Trestným činem je pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v tomto zákoně. ¨ § 3 odst. 4 TZ: Stupeň nebezpečnosti činu pro společnost je určován zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou. n Materiální korektiv jako konstitutivní prvek trestného činu n Materiální korektiv jako hodnotící kritérium při určení sankce Změna pojetí trestného činu - argumentace pro formální pojetí n Argument obcházením okolností vylučujících protiprávnost n Argument ideologickou aplikací trestního zákona n Trestněprávní normy by měly být konkrétní a určité, což materiální korektiv nesplňuje n Posílení jednoty interpretace a aplikace trestního zákona Role materiálního korektivu v judikatuře n Jako konstitutivní prvek trestnosti činu: ¨ „Při úvahách, zda obviněný naplnil materiální znak trestného činu, je nutno podle praxe soudů vycházet z toho, že již stanovením formálních znaků určité skutkové podstaty zákon předpokládá, že při jejich naplnění v běžně se vyskytujících případech bude stupeň nebezpečnosti činu pro společnost zpravidla vyšší než nepatrný“. (NS: 8 Tdo 721/2006) ¨ Je kladen důraz na formální pojetí, materiální korektiv však není negován Role materiálního korektivu v judikatuře n „…při posuzování otázky, zda určitý skutek je či není trestným činem, je třeba jednak učinit závěr o tom, zda zjištěné skutkové okolnosti naplňují formální znaky trestného činu a poté se vypořádat s tím, zda skutek vykazuje takový stupeň nebezpečnosti pro společnost, který je materiální podmínkou trestnosti“ (NS: 5 Tdo 1152/2006) Role materiálního korektivu v judikatuře n Jako hodnotící kritérium při určení sankce: ¨ Nabývá důležitosti mj. v otázce tzv. zvlášť nebezpečné recidivy (dle ust. § 41-42 TZ) ¨ „Principům spravedlivého trestání a rovnosti občanů před zákonem v právním státě nejlépe odpovídá, jsou-li pravidelné případy „běžné“ kriminality postihovány v rozmezí „normálních“ trestních sazeb, stanovených ve zvláštní části trestního zákona, ve kterých zákonodárce vyjadřuje typový stupeň společenské nebezpečnosti určitého druhu trestního deliktu a poskytuje soudům pevný rámec, v němž mají vyměřit konkrétní trest, vždy s přihlédnutím ke všem okolnostem případu… Odchýlení se od obecné trestní sazby jak v legislativě, tak v aplikační praxi, musí být podloženo zcela mimořádnými a náležitě zdůvodněnými okolnostmi.“ (Nález IV. ÚS 396/03) ¨ Polehčující a přitěžující okolnosti jako hodnotící kritéria obdobné povahy Závěry n De lege lata: ¨ Společenská nebezpečnost je materiálním pramenem trestního práva ¨ Materiální korektiv je nedílnou součástí aplikační úvahy soudce při hodnocení viny i trestu, a to v implicitní nebo explicitní podobě ¨ Materiální korektiv sehrává hlavní úlohu při řešení „hraničních případů“ Závěry n De lege ferenda: n Materiální korektiv zůstane ve své skryté podobě přítomen v předporozumění soudce i v případě zavedení formálního pojetí trestného činu n I v implicitní podobě je materiální korektiv důležitým instrumentem trestně-právní aplikace práva