Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží představuje přímou úpravu kupních smluv s mezinárodním prvkem. Dá se proto předpokládat přednost této úpravy před jinými úpravami soukromoprávních vztahů s mezinárodním prkvem (tj. metodou kolizní).
Přijetí mezinárodní smlouvy představuje relativně náročný a zdlouhavý proces. To se odráží také ve skutečnosti, že (budeme-li konkrétní a budeme hovořit o VÚ) tato mezinárodní smlouva se nevztahuje na veškeré kupní smlouvy s mezinárodním prvkem, a z tohoto důvodu je před její aplikací nutné provést tzv. aplikační test. Dalším problémem, který výplývá mimo jiné z výše zmíněného přijímacího procesu, jsou tzv. mezery přímé úpravy, o kterých bude také pojednáno níže.
Aplikační test I = čl. 1 - 10 a některá ze závěrečných ustanovení
První body aplikačního testu vyplývají již ze samotného názvu úmluvy - Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží.
1) KOUPĚ
VÚ neobsahuje v úvodních ustanoveních definici kupní smlouvy. Tuto je však možné dovodit z čl. 30 (povinnosti prodávajícího) a čl. 53 (povinnosti kupujícího). Jedná se proto o takové smlouvy, kde na straně prodávajícího existuje povinnost dodat zboží a převést k němu vlastnické právo na kupujícího a oproti tomu zrcadlově na straně kupujícího existují povinnosti zboží převzít a zaplatit za něj prodávajícímu kupní cenu.
Velice často však strany neuzavřou "čistou" kupní smlouvu, ale smlouvu, v níž jsou kromě práv a povinností spadajících pod transakci koupě-prodej obsaženy ještě práva a povinnosti další, tj. smlouvu smíšenou.
Řešení viz prezentace k tomuto tématu
Př.:
Madam, s. r. o. se sídlem v Aši a Travasta, SA se sídlem v Milánu uzavřely smlouvu, jejímž předmětem byl závazek Travasty, SA distribuovat na území Itálie, Francie a Spojeného království kosmeticko-farmaceutický přípravek vyráběný Madam, s. r. o. pod obchodním názvem Nauron. Travasta, SA přitom odebírala část Neuronu i pro vlastní kosmetickou výrobu ve svém výrobním závodě v Londýně.
V případech, kdy je prodáváno zboží, které má být teprve vyrobeno, může docházet k překrývání smlouvy kupní a smlouvy o dílo. Proto i VÚ obsahuje pravidla pro určení, kdy ještě danou smlouvu považovat za smlouvu kupní a kdy již za smlouvu o dílo = čl. 3.
Mějte na paměti, že VÚ představuje přímou úpravu kupní smlouvy s mezinárodním prvkem, a proto pravidla v ní obsažená, tj. i ta pro odlišení smlouvy kupní a smlouvy o dílo, mají přednost před obdobnými pravidly obsaženými v národních právních řádech.
Aby se stále jednalo o kupní smlouvu:
-
musí prodávající dodat převážkou část věcí nutných pro výrobu
-
nesmí převážná část závazku dodavatele spočívat ve vykonání prací nebo poskytování služeb. Zde rozdíl od OBZ, podle něhož jakmile se v rámci závazku vyskytuje povinnost provést montáž (i když nepřevažuje), tak se jedná o smlouvu o dílo
---
2) MEZINÁRODNÍ
VÚ se vztahuje pouze na kupní smlouvy s mezinárodním prvkem. Její aplikace na vnitrostátní kupní smlouvy z pozice normativního právního aktu není možná.
Mezinárodní prvek může být dán dvěma skutečnostmi:
čl. 1.1.a) strany kupní smlouvy mají místa podnikání v různých smluvních státech. Sídla smluvních stran nejsou relevantní. Pro posouzení existence mezinárodního prvku je rozhodující místo podnikání strany (tedy místo, kde se fakticky vykonává podnikatelská činnost). V případech, kdy jeden subjekt má více míst podnikání (společnost mající své pobočky v různých státech), je nutné využít čl. 10 VÚ, podle něhož je relevantní to místo, které má nejužší vztah k dané kupní smlouvě. Typicky se jedná o místo podnikání, z něhož je zboží odesláno, nebo do kterého zboží směřuje.
pro akuální seznam smluvních států viz např. již výše uvedené stránky UNCITRAL
čl. 1.1.b) normy mezinárodního práva soukromého (kolizní normy, pro ČR nyní již Římská úmluva a její čl. 3 a 4) odkáží na právní řád smluvního státu. Jedná se tedy o situace, kdy jedna ze stran, nebo dokonce obě dvě z nich nemají relevantní místa podnikání na území smluvních států. Jestliže však kolizní norma odkáže na právní řád smluvního státy (VÚ je součastí právních řádů smluvních států), má být tato úmluva použita. VÚ proto představuje erga omnes mezinárodní smlouvu.
!! ČR a SR učinily k tomuto článku výhradu, tento tudíž není součástí právních řádů ČR a SR !!
Př.:
Společnost ZOS se sídlem ve Velké Británii objednala pro svůj závod v Brně od společnosti TROP se sídlem ve Španělsku 0,5t oliv bez pecky s mandlí.
Sice sídlo ve VB, ale to není relevantní, důležité je, že olivy byly objednány pro závod v Brně, ČR – to již je smluvní stát VÚ. Tento závod představuje místo podnikání s nejužším vztahem k celé transakci, proto se pro potřeby zjištění ve čl. 1.1.a použije místo podnikání v ČR. Aplikační předpoklady čl. 1.1.a jsou tudíž splněny.
--
Společnost Expas, ltd. (sídlo Kanada) uzavřela se společností Imporet (sídlo a místo podnikání v Granadě, Španělsko) smlouvu, podle níž měla ze své pobočky v Birminghamu (Velká Británie) dodat španělské společnosti potravinářské stroje. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím emailu (bez elektronického podpisu).
Expas – sídlo v Kanadě (je smluvní stát), místo podnikání v Birminghamu, VB (není smluvní stát). Dodává se do Španělska (je smluvní stát). Čl. 10 VÚ – na straně Expas představuje místo podnikání s nejužším vztahem VB = aplikační předpoklady CISG nejsou splněny. I pokud bychom chtěli postupovat podle čl. 1 odst. 1 písm b), dojdeme ke stejnému závěru, neboť prodávající je domicilován ve VB, tudíž právem rozhodným pro smlouvu by bylo právo britské, tj. právo nesmluvního státu VÚ.
--
3) ZBOŽÍ
---
Další omezení aplikace VÚ vyplývají buď z povahy kupní smlouvy nebo z nepřímého předmětu kupní smlouvy. VÚ se proto neaplikuje na následující kupní smlouvy (čl. 2) :
- spotřebitelské smlouvy = VÚ se vztahuje pouze na podnikatelské KS
- dražby
- výkon rozhodnutí
- cenné papíry, peníze
- lodě, čluny, vznášedla, letadla
- elektrická energie
Př.:
Společnost Spoltex s.r.o. se sídlem a místem podnikání na území ČR uzavřela smlouvu s podnikatelem panem Mroczskovskym, podnikajícím jako fyzická osoba s bydlištěm v Katovicích (Polsko). Pan Mroczskovsky si objednal 100 kusů vodních čerpadel značky PX 123. U dvou z nich uvedl, že tyto zamýšlí zabudovat do své soukromé chaty, proto by měla mít zvláštní výbavu.
--
98 kusů čerpadel = KS při výkonu podnikatelské činnosti, naplněny předpoklady aplikace VÚ.
2 zbývající čerpadla pro soukromou chatu = spotřebitelská KS, proto vzhledem k čl. 2 písm. a) vyloučena z aplikace VÚ. Její právní režim = podle kolizních norem (ŘÚ).
---
4) STRANY NEVYLOUČILI SVOJÍ VŮLÍ APLIKACI ÚMLUVY = čl. 6
V souladu s tímto ustanovením má VÚ jako celek dispozitivní povahu. Strany kupní smlouvy proto mohou jakékoliv její ustanovení vyloučit, nebo mohou vyloučit i aplikaci celé VÚ.
Vyloučení pouze některého ustanovení = čistě jen tím, že ve smlouvě vyjádřím jinou vůli.
Vyloučení celé VÚ musí již mít určitý obsah :
--
BLÍŽE VIZ PREZENTACE K TOMUTO TÉMATU.
--
Co když VÚ nebude na kupní smlouvu aplikovatelná ze své normativní pozice, ovšem strany chtějí VÚ použít?
Př.:
Společnost Expas, ltd. (sídlo Kanada) uzavřela se společností Imporet (sídlo a místo podnikání v Granadě, Španělsko) smlouvu, podle níž měla ze své pobočky v Birminghamu (Velká Británie) dodat španělské společnosti potravinářské stroje. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím emailu (bez elektronického podpisu).
Ve smlouvě byly následující relevantní doložky:
Tato smlouva se řídí Úmluvou OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží.
--
VÚ není použitelná na základě pravidel v ní obsažených, nemá proto normativní právní sílu. Strany si ji však zvolily, což není zakázáno. Dochází však v posunu v povaze pravidel obsažených ve VÚ.
Tyto již nejsou aplikovány jako norma přímá (nahrazující kogentní normy práva jinak rozhodného podle kolizní normy), ale jsou aplikovány na základě individuální vůle stran (na stejné úrovni, jako třeba obchodní podmínky), tedy v mezích kogentních norem práva rozhodného podle kolizní normy.
---
Aplikační test II - čl. 90 a násl.
Tato část testu se netýká povahy kupní smlouvy uzavřené mezi stranami, ale je zaměřen na samotnou Vídeňskou úmluvu a její vztah k jiným MS nebo na možnosoti učinit výhradu k některým jejím částem.
--
1) vztah k jiným MS se stejným předmětem a použitím stejné metody - čl. 90
--
2) vztah k jiným MS se stejným předmětem a použitím jiné metody
--
Zde má smysl zabývat se např. MS unifikujícími kolizní normy. Zde se dá předpokládat přednost metody přímé před metodou kolizní
--
3) výhrada podle čl. 94
--
Státy s velmi podobnou vnitrostátní úpravou otázek upravených ve VÚ mohou prohlásit, že VÚ se nepoužije na kupní smlouvy mezi stranami majícími místa podnikání na území těchto států.
--
Existence čl. 94 vedla k úvahám o neaplikování VÚ na kupní smlouvy mezi podnikateli majícími místa podnikání na území ČR a SR. Tyto úvahy jsou zcela liché, neboť ani ČR ani SR nikdy neučinily prohlášení předpokládané čl. 94.
--
4) výhrada podle čl. 93
--
5) výhrada podle čl. 92
--
Výhradu k části II VÚ učinily například skandinávské státy. Zatím žádný stát neučinil výhradu k části III VÚ. Důvod je nasnadě - ztrácelo by potom smysl k VÚ vůbec přistupovat.
--
6) splněny časové předpoklady podle čl. 100
--
Prezentace k tomuto semináři: