Osnova k PMO - cvičení - Valdhans

4. seminář: Vídeňská úmluva – nároky stran z porušení smlouvy

Př. 1: (z minulé hodiny)

Společnost NoelPap založená podle portugalského práva, se sídlem a místem podnikání v Portugalsku a společnost Tradiční vánoční s.r.o. se sídlem a místem podnikání na území ČR (a s prodejními pobočkami uvedenými na www stránkách i na všech prodejních materiálech v Rakousku, Slovensku a v Bělorusku) uzavřely dne 1. 7. 2005 smlouvu podle níž měla česká společnost odebrat 8.000 vánočních svíček vypadajících jako Děda Mráz.

Ve smlouvě byly následující relevantní doložky :

  • Tato smlouva se řídí Úmluvou OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží.
  • Zboží bude baleno jednotlivě v sáčcích s potiskem v českém, německém, slovenském, ukrajinském a ruském jazyce. Zboží v sáčcích bude vždy po 50ks zabaleno v krabicích vybavených popisem ve výše uvedených jazycích tak, aby byla možná jeho další distribuce.
  • Zboží bude dodáno vždy po 2.000 ks na adresy v České republice, Slovenské republice, Ukrajině a Bělorusku jak jsou uvedeny v prodejních materiálech společnosti Tradiční Vánoční podle podmínky DDU INCOTERMS 1990 25.10.2005.
  1. Zhodnoť situaci, kdyby na sáčcích a krabicích chyběl popis v ruském jazyce a z tohoto důvodu zboží nebylo možné prodávat na území Běloruska. Česká společnost zboží telefonicky reklamovala po odeznění vlny chřipky 10.11.2005.
  2. Posuď, kdyby v Bělorusku byla postavička Dědy Mráze v podobě, v jaké ji zobrazovaly svíčky, chráněna autorským právem, česká společnost provedla řádnou reklamaci, která ovšem byla odmítnuta s odůvodněním, že prodávající má pro státy ES licenci.
  3. Posuď situaci, kdy slovenští stánkaři (zákazníci české společnosti) začali poukazovat na polámání svíček v krabicích. Česká společnost svíčky v Portugalsku reklamovala, ovšem portugalská společnost reklamaci odmítá s odůvodněním, že reklamace byla provedena až 3 týdny po dodání zboží.

ad1) Jedná se o vadu faktickou – chybí popis v ruském jazyce. Ale reklamace po 15 dnech – je to v pořádku nebo ne? Je to už docela dlouho, takže spíš ne. Ale pořád jsme v tzv. šedé zóně (10-15 dnů), kdy podle konkrétních okolností může být lhůta hodnocena jako vyhovující. Že probíhaly chřipky je irelevantní. Někdo by se mohl pokusit dostat i na čl. 4.

ad2) Toto je vada právní – čl. 42 (je to právo duševního vlastnictví). Nevadí, pokud kupující věděl nebo nemohl nevědět o tomto právu. Je jasné, že Ukrajina není státem ES, takže prodávající musel vědět, že pro Ukrajinu nemá licenci. Z doložky ve smlouvě vyplývá, že se bude mimo jiné dodávat i na Ukrajinu, takže na toto se prodávající nemůže vymlouvat (že by to netušil apod). Odpovídá, nárok kupujícího je oprávněný.

ad3) To nevadí – tady by se mohl kupující proti argumentaci prodávajícího bránit přes čl. 38/3 – je jasné, že tyto svíčky se prodávají hned dál, takže nevadí, že reklamace byla provedena až po kontrole svíček stánkaři.


Př. 2: (z minulé hodiny)

Společnost Alergo a.s. (zřízená dle českého práva, místo podnikání na území ČR) uzavřela smlouvu o jednorázovém prodeji strojní linky slovenské společnosti SLOVKO a.s. mající sídlo na území SR v Pezinoku. Smlouva byla tvořena dvěma smluvními dokumenty – základní smlouvou a obchodními podmínkami, které byly včleněny pomocí doložky do smlouvy.

V základní smlouvě byla uvedena mimo jiné následující ustanovení:

  • Dodací podmínka: DDP sklad Pezinok, Hlavní 20, INCOTERMS 2000, prvá polovina srpna 2006 FIX
  • Tato smlouva se řídí obchodními podmínkami prodávajícího.

V obchodních podmínkách byla mimo jiné následující ustanovení:

  • Dodací podmínka: EXW sklad prodávajícího INCOTERMS 2000
  • Dodací lhůta: srpen 2006
  • Nejvyšší možná náhrada škody: 50.000,- EUR
Společnost Alergo připravila stroj k odběru v prvé polovině srpna 2006 ve svém skladu. Když si SLOVKO nepřijela pro stroje, 20.8.2006 Alergo urgovalo odběr. SLOVKO uvedlo, že vzhledem ke skutečnosti, že Alergo stroje nepřivezlo do 15. srpna, smlouva automaticky zanikla vzhledem k fixnímu termínu plnění.

Individuální část smlouvy má přednost před obecnou (obchodními podmínkami). Proto platí doložka DDP Pezinok, FIX – jedná se o fixní termín plnění.

Pokud si to ale strany nesjednají (a podle zadání tak neučinily), tak následkem nedodržení fixního termínu není zánik smlouvy, ale pouze podstatné porušení smlouvy s možnosti odstoupení od smlouvy = tedy nutno učinit právního úkonu. Vzhledem k tomu, že odstoupeno nebylo, tak smlouva trvá dál a bylo nutné plnit.

Př. 3: (z minulé hodiny)

Dodací podmínka: do 25. 3. 2005 – FIX – DDP INCOTERMS 2000 – sklad firmy OPECO, Hlavná 24, Bratislava. Zboží bude zabaleno tak, že v místě určení bude možná okamžitá distribuce ke konečnému zákazníkovi. Spolu se zbožím bude dodán návod na montáž ve slovenském jazyce.

Zboží bylo dodáno 10. 4. 2005. Ihned bylo distribuováno zákazníkům. Ti postupně začali poukazovat na vady, zejména potom na to, že některé dveře jsou neprosklené, jiné prosklené. Kupující se rozhodl cca měsíc poté pro reklamaci (mezitím byly velikonoční prázdniny). Prodávající odmítl reklamaci s tím, že se jedná se o vady zjevné a mělo být reklamováno hned po dodání.

Označení FIX u data dodání dělá ze smlouvy fixní smlouvy. Kupující tedy nemá zájem na pozdějším dodání zboží než v dohodnutém termínu. Nedodržení tohoto termínu podle většinových názorů způsobuje v režimu VÚ podstatné porušení smlouvy, které v souladu s čl. 49 dává kupujícímu možnost odstoupit od smlouvy. Zboží mělo být zabaleno pro další distribuci → počítá se s tím, že kontrola bude následně provedena až finálními zákazníky. Kupující reklamoval cca měsíc poté, kdy se o vadách dozvěděl → čl. 40 VÚ - prosklené vs. neprosklené dveře → zjevná vada, že prodávající musel vědět, respektive nemohl nevědět, že dodává vadné zboží. Nemůže se proto vůči kupujícímu dovolávat nedodržení lhůt ve čl. 38 a 39.


Př. 4: Nárok na dodání nové ho (náhradního) zboží, problematika smluvní pokuty

Společnost A z USA (výrobce a dodavatel) a společnost B z České republiky uzavřely smlouvu o dodávce počítačových komponentů. Obsahovala následující pro nás zajímavá ustanoven:

  • „Tato smlouva se řídí českým právem.“
  • „V případě dodání zboží neodpovídající kvality může kupující požadovat smluvní pokutu (označeno ve smlouvě jako Penalty) ve výši 50.000,-- USD.“

„Veškeré spory z této smlouvy budou řešeny v rámci rozhodčího řízení vedeného u AAA v Chicagu.“
Společnost A zboží dodala. Zboží bylo zcela vadné, což bylo potvrzeno nezávislou inspekcí. Česká strana požadovala nové zboží, zaplacení smluvní pokuty a zaplacení vzniklé škody.

Volba českého práva nemá vliv na aplikaci VÚ. Co se týče nároku na smluvní pokutu a vzniklou škodu - smluvní pokuta je institut stojící mimo VÚ, proto možnost jejího sjednání, platnost takového ujednání a také vztah tohoto institutu k náhradě škody bude řešen podle národního práva určeného prostřednictvím kolizních norem - viz volba českého práva.