Právo mezinárodního obchodu Zadání písemné části postupové zkoušky – XXXXVII Vyplňuje student^*) Vyplňuje zkoušející Jméno, příjmení, UČO: Počet bodů v části:^*****) Datum: A B C A – D Požadovaný zkoušející (pořadí): Odevzdávám zadání (jeden tištěný a jeden připevněný list) a ^**) dalších listů Hodnocení písemné části: Souhlasím se zasláním výsledku hromadným e-mailem:^***) ANO – NE^****) Podpis: *) – Vyplňujte hůlkovým písmem. **) – Uveďte slovy. ***) – E-mail bude zasílán hromadně na účet vedený na is.muni.cz. ****) – Nehodící se škrtněte. *****) – Pravidla pro bodová hodnocení písemné části zkoušky jsou zveřejněna na vývěsce KMEP a na IS MU. A. Test Na zadané otázky v této části se odpovídá ANO – NE (posuzuje se tedy pravdivost výroku). Odpovědi se zapisují přímo do blanketu zadání vždy do políčka vlevo před otázkou. Odpověď „ano“ se vyznačí „A“, odpověď „ne“ se vyznačí „N“. Oprava chybné odpovědi se provádí tak, že před políčko s opravovanou odpovědí bude uvedena odpověď nová. V pochybnostech platí symbol odpovědi uvedený nejvíce vlevo od políčka určeného pro vyplnění odpovědi. Odpověď nevyplněná a přepisovaná se považuje za odpověď chybnou. Každá správná odpověď je hodnocena jedním bodem (max. 20 bodů). Požadovaný minimální počet bodů v této části je: 10. N 1. Nástrojem vnější obchodní politiky ES jsou rovněž tzv. kvantitativní nástroje – cla a dávky s rovnocenným účinkem. A 2. Autonomní nástroje společné obchodní politiky mají výlučně formu komunitárních právních aktů. A 3. Součástí závazků v rámci Dohody o zemědělství je tzv. tariff only regime. N 4. Vývoz předmětů kulturní povahy ze Společenství nespadá do okruhu regulace komodit regulovaných Společenstvím. Úprava je zde nadále ponechána zákonodárství členských států, popřípadě mezinárodním smlouvám. A 5. Regulace dovozu zboží na trh ES je závislá na původu a druhu zboží. A 6. Tzv. doktrína účinků, jež odůvodňuje exteritorialitu práva, se uplatňuje zejména v soutěžním právu. N 7. V rámci WTO je nutnou podmínkou hodnocení státu jako rozvojového analýza makroekonomických kritérií příslušného státu. A 8. Řada smluv o zacházení s investicemi a ochraně investic obsahuje řešení sporů mezi státem a investorem, a to pomocí rozhodčího řízení. A 9. V dohodách o ochraně investic mají definice investice obvykle dvousložkovou strukturu. N 10. Hostitelský stát není oprávněn stanovit podmínky likvidace investice, je však povinen všemi prostředky umožnit uskutečnění likvidace a volný převod prostředků do zahraničí. A 11. ACP je zkratkou označující státy karibské, africké a pacifické skupiny. Je používána například ve smluvních nástrojích vnější obchodní politiky ES. N 12. Dohody TRIPS je oproti GATT 1994 postavena na režimu národním a recipročním. N 13. Nejvyšším orgánem WTO v oblasti regulace služeb je Rada pro obchod se službami. ( A 14. Při řešení sporů v rámci WTO je dána možnost přezkoumání rozhodnutí Skupiny odborníků. A 15. Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) významně působí při podpoře zapojení rozvojových zemí do světové ekonomiky. A 16. Významnou výjimku z principu nejvyšších výhod představuje ustanovení o celní unii zakotvené výslovně v čl. XXIV GATT. A 17. Celní zákoník ES se vztahuje jak na regulaci celních otázek uvnitř ES, tak i vně ES, nevztahuje se však na ty druhy zboží, které nejsou regulovány zakládajícími smlouvami. A 18. Rozdíl mezi kvótou a suspenzí spočívá v tom, že suspenze dopadá na všechny dovozy a dovozce, kvóty nikoli. N 19. Dohoda TRIPS neobsahuje úpravu řešení sporů. N 20. Jedním ze základních výstavbových principů činnosti WTO je zavádění a podpora soutěžního prostředí. B. Teoretické otázky Smyslem této části je, aby student prokázal hlubší teoretické znalosti týkající se Vídeňské úmluvy. Nezbytné při zpracování této části je, aby student vyslovil právní hodnocení situace a uvedl, se kterými právními normami přitom pracoval, a to včetně argumentace odůvodňující jejich aplikovatelnost. Bodové hodnocení: 0 – 8 bodů (za každou otázku 0 až 2 body v závislosti na kvalitě odpovědi). Požadovaný minimální počet bodů v této části je: 4. 1. Ve smlouvě na dodávku hutní oceli mezi českou a rakouskou společností je platná inkorporace dodacích podmínek a dále je v ní odkaz na Zásady mezinárodních obchodních smluv UNIDROIT. Sestavte hierarchii použitelných pravidel určujících práva a povinnosti stran. 2. Ve světle judikatury k Vídeňské úmluvě zhodnoťte lhůtu „doba přiměřená“ ve Vídeňské úmluvě. 3. Jak budete postupovat podle Vídeňské úmluvy v případě, že bude prodávající v prodlení s plněním fixní smlouvy? 4. Jak reguluje Vídeňská úmluva dobrou víru? Vyjádřete se k principu a jeho významu obecně a uveďte jeho projevy na alespoň třech konkrétních ustanoveních úmluvy. C. Řešení případu Smyslem této části je, aby student prokázal své argumentační dovednosti, pochopení podstaty právní regulace daného předmětu, šíři svého právního uvažování. Tato část je klíčovou pro absolvování písemné části zkoušky. Při řešení je potřeba se soustředit na nalezení maximálního počtu vazeb (tj. uvažovat o aplikaci několika právních předpisů najednou), pracovat s obecnými právními postuláty, obhajovat různé výkladové varianty případu. Nezbytné při zpracování této části je, aby student vyslovil právní hodnocení situace a uvedl, se kterými právními normami přitom pracoval, a to včetně argumentace odůvodňující jejich aplikovatelnost. Bodové hodnocení: 0 – 12 bodů. Požadovaný minimální počet bodů v této části je: 6. Společnost Torchon SRL se sídlem v Nice (Francie), která má výrobní závod v Barceloně (Španělsko), uzavřela se společností Modex, v. o. s. se sídlem v Hruškách (Česká republika) smlouvu, podle které měl francouzský partner pořádat školení o vývoji módních trendů (alespoň dvakrát ročně) a dále podle obecně stanovených parametrů dodávat českému partnerovi módní kolekce. Dodávky měly probíhat v pravidelných intervalech pro letní a zimní sezónu, a to vždy do určených prodejen na území České republiky a Slovenska. Dílčí smlouvy (pro jednotlivé sezóny) byly uzavírání cca s ročním předstihem; při kontraktaci (mezi nepřítomnými) se objevovaly vedle základní specifikace druhu, počtu, množství a barevného provedené jednotlivých modelů (používán byl formulář) i obchodní podmínky kupujícího, na které však v základním formuláři nebyl odkaz, nicméně byly vždy přiloženy. V těchto podmínkách byla mimo jiné následující ustanovení: a) Tato smlouva se řídí francouzským právem v platném znění. b) Veškeré spory týkající se vadnosti plnění budou řešeny u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR v Praze. První tři dodávky proběhly bez problému. Při čtvrté dodávce došlo k dodání zboží, nicméně česká strana zaplatila jen část sjednané ceny. Na upomínky mlčela, reklamaci neuplatnila. Po cca čtyřech měsících poslala upomínku francouzské straně, že dosud neobdržela pátou dodávku. Ta jí odpověděla: § pátou dodávku zašle, až bude plně uhrazena čtvrtá dodávka, § pokud tak nebude učiněno do 14 dnů, předá spor příslušnému soudu a požádá jej (v souladu s francouzským právem) o vydání rozhodnutí o ukončení smlouvy, § dále oznámila, že česká strana byla uvedena do prodlení zasláním prvé upomínky, od tohoto data jí bude počítán i úrok z prodlení. Po marném uplynutí lhůty k placení předal francouzský prodávající spor Rozhodčímu soudu při HK ČR a AK ČR v Praze. Otázky (každá otázka je hodnocena max. 2 body): 1. Popište podrobně právní režim smlouvy (právo rozhodné a způsob jeho určení, aplikační test) 2. Vyjádřete se k závaznosti všech typů pravidel, která mohou v souvislosti s popsaným stavem připadat v úvahu. 3. Posuďte komplexně otázku řešení sporů z uvedeného skutkového stavu. 4. Vyjádřete se k jednání francouzské strany v případě, kdy sdělila české straně, že bude plnit, jen když druhá strana zaplatí [abyste se dobral(a) správného řešení, je třeba toto jednání kvalifikovat pod příslušnou právní normu a zhodnotit její aplikovatelnost]. 5. Pokud jde o prodlení, vyjádřete se k těmto otázkám: a) bylo nutné, aby francouzská strana uváděla českou stranu do prodlení zasláním upomínky? b) jaký bude právní režim úroků z prodlení a od kterého okamžiku na ně vzniká nárok? 6. Mohl francouzský partner odstoupit od smlouvy? Zhodnoťte z pohledu soudu i jeho požadavek, aby soud vyslovil zrušení smlouvy.