Mezinárodní obchodní transakce Právní režim Vztah fóra a právní regulace Nestátní prostředky právní úpravy Přednáška v kursu Právo mezinárodního obchodu Právnická fakulta Masarykovy univerzity Zdeněk Kapitán Mezinárodní obchodní transakce n Mezinárodní obchodní transakce je terminus technicus mezinárodního práva obchodního n Praxe jej používá ve více významech n Mezinárodní obchodní transakce je souhrn právních vztahů (většinou smluvních), jejichž realizace je nutná k dosažené cíle sledovaného mezinárodními obchodníky (například uskutečnění výměnného obchodu, dodávky investičního celku na klíč etc.) Vliv fóra (opakování) n aplikace procesních norem (příslušnost, arbitrabilita, forum shopping aj.) n aplikace kolizních norem (limity pro volbu práva, způsob aplikace objektivních kolizních kritérií aj.) n veřejný pořádek n nutně použitelné normy Co může regulovat vzájemná práva a povinnosti? Práva a povinnosti regulují prameny práva: n právo rozhodné, které je tvořeno § mezinárodní smlouvou (CISG, CMR, COTIF atd.) a/nebo, § právem zvoleným stranami, nebo § právem určeným podle objektivních kolizních kritérií n smlouva mezi stranami n nestátní prostředky regulace Zásada aplikační přednosti mezinárodních smluv n Má dvě roviny: n formální – smlouva je mezinárodně platná, recipovaná do vnitrostátního práva a publikovaná n materiální – sama o sobě pro daný případ stanoví, že se použije n Mezinárodní smlouva má přednost před vnitrostátní úpravou, i když její normy jsou dispozitivní a vnitrostátní právo je kogentní Přímá metoda na dvou příkladech n CMR – vztahuje se na přepravní smlouvy, nachází-li se místo odeslání na území smluvního státu CMR n CISG – podrobněji viz cvičení – vztahuje se na: a) mezinárodní, b) koupi, c) zboží, d) 1. pokud se místa podnikání stran nacházejí na území smluvního státu CISG, 2. na právo smluvního státu CISG odkazuje kolizní norma (subjektivní či objektivní kolizní normou) Problémy přímé metody n Neobsahuje nikdy komplexní úpravu, vznikají v ní mezery, které musíme vyplnit n Mezery se vyplňují: a) zásadami, na kterých stojí příslušná mezinárodní smlouva a/nebo b) právním řádem, na který odkazuje kolizní norma Kolizní metoda úpravy n Pokud neupravuje daný problém mezinárodní smlouva, pak se určuje právo rozhodné podle tzv. kolizních norem n Kolizní normy jsou: a) subjektivní = volba práva, b) objektivní – za pomoci nějaké skutečnosti vybírají právo rozhodné (podle polohy věci, podle místa odeslání věci, podle sídla prodávajícího etc.) Vztah mezi prameny práva n Mezi prameny práva existují hiearchické vztahy (viz podrobněji dále) n Je třeba si proto uvědomit: a) rozdíl mezi kogentními a dispozitivními normami b) zásadu aplikační přednosti mezinárodních smluv c) pravidla pro použití nestátních prostředků regulace Volba práva (opakování) n Rozlišujeme dva druhy volby práva: n kolizní – je upravena v kolizních normách a vybírá právní řád n materiální – je to obecně akceptovaná možnost chovat se v mezích kogentních norem; materiální volba práva je tedy jiný odkaz na právo (zpravidla na nestátní prostředky regulace) n Právo nelze zvolit pro všechny vztahy, ale jen pro smluvní závazky. n Je třeba tedy rozlišovat: n závazkové (obligační) účinky smlouvy – s možností zvolit právo n věcněprávní účinky smlouvy – bez možnosti zvolit právo Lex mercatoria n viz podrobnější výklad o vzniku a teoriích v učebnici n terminologie názvu: • lex mercatoria • právo platné mezi mezinárodními obchodníky • právo mezinárodního obchodu • právo mezinárodních obchodních transakcí aj. Závaznost legis mercatoriae n Schmitthoff a Goldštajn n Vznik novodobého legis mercatorie umožňuje - obecně akceptovaná existence autonomie vůle stran - realizace zásady pacta sunt servanda - rozvoj mezinárodní obchodní arbitráže n Existenci legis mercatoriae umožňuje pak mj. dispozitivnost závazkového práva, minimální meze dané ordre public, podobnost institutů závazkového práva napříč právními systémy Skladba legis mercatoriae n Mezinárodní obchodní zvyklosti n obecně uznávané principy a zásady (srov. i čl. 38 odst. 1 písm. c/ Statutu MSD) n institucionalizované produkty smluvní svobody n soubory zásad mezinárodních obchodních smluv Způsoby použití legis mercatoriae n Subsidiární aplikace – materializovaná volba práva n Rovnocenná aplikace – lex mercatoria se stejnou hodnotou (právní silou) jako právní řád n Přednostní aplikace – nemá univerzální opodstatnění Objektivní kolizní kritéria (opakování) n Pro obligační účinky smlouvy: § právo nejužšího spojení, zpravidla: § právo místa sídla té strany, která poskytuje charakteristické plnění n Pro věcněprávní účinky smlouvy: § právo polohy věci, § právo místa odeslání věci, pokud se v době uskutečnění transakce věc (již) přepravuje Nestátní prostředky regulace n Druhy: A) ty, které jsou způsobilé regulovat přímo práva a povinnosti (obsah smlouvy tvoří jen za určitých okolností; viz dále) § obchodní zvyklosti § praktiky § všeobecné obchodní (smluvní a dodací) podmínky B) ty, které mají jiný právně relevantní vliv § právní návody a vzorová pravidla § vykládací pravidla § formulářové smlouvy n Subjekty tvorby: ICC (Incoterms, vzor. smlouvy), zájmové subjekty, UNIDROIT, UNCITRAL, FIDIC, EHK OSN Významné kodifikace obchodních zvyklostí n Zásady mezinárodních obchodních smluv UNIDROIT – UPICC n Principy evropského smluvního práva – PECL Principles of European Contract Law http://www.storme.be/PECLre.html Zásady mezinárodních obchodních smluv UNIDROIT Aktuální UPICC 2004: http://www.unidroit.org/english/principles/contracts/main.htm Praktičtější jsou UPICC 1994, poněvadž jsou dostupné ve větším počtu jazyků Rozbor čl. 9 CISG n Praktiky stran (odst. 1) – viz dále n Obchodní zvyklosti dohodnuté (odst. 1) – je to „dohoda“ n Obchodní zvyklosti normativní (odst. 2): presumpce dohody o jejich použití a) strany je znaly, nebo měly znát b) v široké míře známy v odvětví c) jsou zpravidla dodržovány Praktiky zavedené mezi stranami n Podmínky použití nsubjektivní (personální) – kdo nčasová – kolikrát (jak dlouho) nvěcná – co n Právní relevance – přednost před dispozitivními ustanoveními a normativními obchodními zvyklostmi, nikoliv však n Viz však také čl. 29 odst. 2 CISG a pravidlo estoppelu Smluvní a dodací podmínky (ObchZ) Podmínky použití: 1. odkaz ve smlouvě 2a. dodací podmínky „nezávislé instituce“, nebo 2b. dodací podmínky stranám známé, nebo 2c. dodací podmínky ke smlouvě přiložené Sestavme hierarchii n Je uzavřena smlouva o dodávce obráběcích strojů v 12 dílčích plněních mezi českým prodávajícím a rakouským kupujícím. n Ve smlouvě § není zvoleno právo § je odkaz na dodací podmínky prodávajícího, s nimiž se strany seznámily § je odkaz na použití Zásad mezinárodních obchodních smluv UNIDROIT § je odkázáno na dodací paritu DDP Incoterms 2000 n Jaká bude hierarchie pravidel zavazujících strany v oblasti závazkových účinků smlouvy? Kritéria pro určení přednosti n Kogentní má přednost dispozitivním n Speciální má přednost před obecným (lex specialis derogat legi generali) – to co je dohodnuto „individuálněji“ má přednost před tím, co se vztahuje na širší okruh vztahů n Vyšší forma má přednost před nižší formou n Viz k tomu též čl. 9 CISG, §§ 264, 274 a 730 ObchZ Pořadí pravidel n Kogentní ustanovení práva rozhodného n Smlouva mezi stranami n Dohodnuté obchodní zvyklosti n Dodací podmínky prodávajícího n Dodací podmínky Incoterms n Praxe zavedená mezi stranami (pozor na estoppel) n Zásady mezinárodních obchodních smluv UNIDROIT n Normativní obchodní zvyklosti (nevyloučené) n Dispozitivní ustanovení práva rozhodného