Příklad na svobodu projevu: Neonacista A. B., aktivista hnutí skinheads, poté co předák jeho
   hnutí byl po provedení rasisticky motivované vraždy odsouzen k trestu odnětí svobody, rozvěsil
   na Ostravsku několik set letáků obsahujících toto poselství: „Soudy, které dokázaly
   nespravedlivě odsoudit našeho spolubojovníka, byly zkorumpovány a rozhodovaly v tomto
   politickém procesu na rozkaz vládní garnitury, na rozkaz vlády složené z hlupáků a slabochů,
   vlády známé svým patolízalstvím k EU, představovaným ministrem zahraničí, degenerovaným
   Němcem, který nás chce stejně jako po Mnichovu prodat Západu a Sudeťákům.“ Za šíření tohoto
   letáku byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za pomluvu a podněcování k třídní a
   rasové nesnášenlivosti.

               Zadaný příklad budeme opět řešit formou debaty mezi příjmeními, přičemž kolegové a
   kolegyně začínající písmenem A-K budou hájit odsouzeného aktivistu, kolegové začínající L-Ž
   budou hájit soudy, které aktivistu odsoudily.

               1. Zkuste se zamyslet zejména nad tím, zda se jednalo ze strany soudů o přípustný
   zásah do svobody projevu a z jakých důvodů,

               2. Další otázkou je, zda zde byla ve hře ještě jiná práva a popřípadě komu
   svědčila, kdo byl jejich nositelem.

               3. Konečně se pak zamyslete nad otázkou, zda by představovalo zásah do svobody
   projevu, pokud by o celé situaci referoval televizní reportér v reportáži, v níž by nejprve
   ocitoval celý text letáku (jako obrazový doprovod je připojen střídavě záběr na skinheady
   demonstrující před soudem, jednak na leták samotný...) a poté nechal vyjádřit se neonacistu A.
   B.

               4. Zůstává i tradiční úkol zjištění, kde všude je pamatováno na svobodu projevu a
   také zamyšlení nad tím, zda je možno provozovat na půdě univerzity politická shromáždění či
   projevy výrazných politiků jednotlivých stran a do jaké míry je naopak možné toto právo
   omezit.

   

   Ke svým úvahám použijte pro argumentaci nálezem I. ÚS 453/03 ze dne 11. listopadu 2005 a
   rozsudky ESLP Lingens proti Rakousku ze dne 8. 7. 1986, stížnost č. 9815/82, Prager a
   Oberschlick proti Rakousku ze dne 26. 4. 1995, stížnost č. 15974/90, Castells proti Španělsku
   ze dne 23. 4. 1992, stížnost č. 11798/85, a Jersild proti Dánsku ze dne 23. 9. 1994, stížnost
   č. 15890/89.

   

   Volbu informačního zdroje, jeho stručnosti a jazykové podoby nechávám tentokrát plně na Vašem
   vkusu. K dispozici jsou výše uvedené rozsudky např. na stránkách vyhledávacího systému
   judikatury ESLP: http://hudoc.echr.coe.int, v systému ASPI, v knize Berger, V.: Judikatura
   Evropského soudu pro lidská práva. Praha, IFEC, 2003, či v článcích Güttler, V.: K otázce
   svobody projevu a informací ve smyslu čl. 10 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a
   základních svobod, Právní praxe, 4/1996, str. 201 – 207, Repík, B.: Z rozhodnutí Evropského
   soudu lidských práv (O svobodě projevu), Právní praxe, 7/1993, str. 432 – 438, Bernegger, S.:
   Článek 10 Úmluvy o lidských právech a case-law tvořené Evropským soudem pro lidská práva,
   Evropské a mezinárodní právo, 3/1995, str. 13 – 25,