Etika ve veřejné službě Profesní etika a její význam, etické kodexy pracovníků veřejné správy. Protikorupční opatření ve veřejné správě. Etika veřejné správy - význam n rozvoj veřejných služeb, zvyšující se přerozdělování, n vyšší míra rozhodování úřadů a úředníků o vynakládání finančních prostředků n značná diskreční pravomoc při rozhodování o přístupu občanů k veřejným statkům, o míře zasahování do práv a povinností občanů n dispozice s osobními údaji občanů a obchodními údaji právnických osob. Morální regulace chování úředníka n činnost je hodnocena z hlediska etičnosti relativně pravidelně a relativně ustáleným způsobem, n hodnocení ovlivňují rozhodování nositele této činnosti. Etika n Etika ve veřejné správě se zabývá problematikou aplikace morálních standardů v činnosti veřejné správy. Pojem „profesní etika“ n Normativní etika pojednává o tom, “co má být”, “co je správné či dobré”. n Zabývá se mravními normami, kodexy a principy a snaží se najít jejich zdůvodnění. n Stejné normy, hodnoty a principy mohou mít podstatně odlišné zdůvodnění. n Konat správně (a tedy mravně) je možné z různých důvodů. n Většina profesních etik se spokojuje se správným jednáním, bez ohledu na motivaci. n Z hlediska etiky veřejné správy není důležité, co úředníka vedlo k jednání v souladu s veřejným zájmem. Důležité je samo takovéto jednání. n Profesní etika si proto neklade otázku proč je nějaké jednání správné, ale pouze otázku jaké jednání je správné. Etika veřejné správy - pojem n žádoucí hodnota či stav, a zároveň souhrn různých opatření usměrňujících činnost ve veřejné správě směrem k žádoucímu jednání ( zabránění nežádoucímu chování úředníků, podpora chování a jednání žádoucího). Základní principy řízení etiky ve veřejné správě – etická infrastruktura n Etiku ve veřejné správě je třeba organizovaným způsobem průběžně podporovat n Etika veřejné správy nepředstavuje pouhý morální apel. n Jde o řadu nástrojů, které pomáhají regulovat a omezovat nežádoucí jednání (zejména korupci jako krajní projev neetického chování), a podporovat jednání žádoucí. n Nástroje, které se používají na ovlivňování a minimalizaci různých druhů nežádoucího jednání, se nazývají etická infrastruktura: Etická infrastruktura - (podle OECD) tři základní oblasti: n 1) kontrola (formalizovaná a institucionalizovaná, ale i ze strany občanů, občan. sdružení, sdělovacích prostředků) – co nejkomplexnější systém, včetně sankcí, n 2) vedení - (podpora etického chování ze strany politiků a vedoucích pracovníků, etické kodexy, osobní příklad) n 3) řízení – ( prosazování a kontrola etického chování jako součást řídící práce, osobního hodnocení, vytváření poradenských center, etických komisí, správný výběr pracovníků). OECD n Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (zkráceně OECD z angl. Organisation for Economic Co-operation and Development) je mezivládní organizace 30 ekonomicky nejrozvinutějších států na světě, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky. OECD vznikla v roce 1961 (zakládací dokument byl podepsán 14. prosince 1960) transformací Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC), která byla původně zřízena roku 1948 k administraci poválečného Marshallova plánu. Sídlo Paříž. n ČR – 1995 OECD n koordinuje ekonomickou a sociálně-politickou spolupráci členských zemí, zprostředkovává nové investice, prosazuje liberalizaci mezinárodního obchodu. Cílem OECD je napomáhat k dalšímu ekonomickému rozvoji, potlačení nezaměstnanosti, stabilizaci a rozvoji mezinárodních finančních trhů. n také cíl koordinovat mezinárodní boj s politickou korupcí a úplatkářstvím a vytvořilo pro tyto účely Dohodu proti úplatkářství (anglicky OECD Anti-Bribery Convention), která vešla v platnost v únoru 1999. Mezi deset hlavních principů dobré správy dle ombudsmana patří: n dodržování právního řádu n nestrannost, n včasnost, n předvídatelnost, n přesvědčivost, n přiměřenost, n součinnost, n odpovědnost, n otevřenost a n vstřícnost. Příklady dobré a špatné úřední praxe n scénáře Etické kodexy - dokumenty Rady Evropy n Doporučení Výboru ministrů rady Evropy – vymezuje postavení veřejných zaměstnanců v Evropě, a to v rozsahu 17 základních zásad dobré praxe 17 zásad dobré praxe • právní rámec a obecné principy mají být stanoveny zákonem • odpovědnost za veřejnou službu a řízení její politiky leží na vládě, • výběr se řídí zásadou rovného přístupu (stejná práva mají ostatní občané, kritériem je fair soutěž), • vyloučení diskriminace, • participace na organizaci a řízení, 17 zásad dobré praxe n sociální zabezpečení, n odměňování úměrné funkci, n právo a povinnost se soustavně vzdělávat, n možnost zaměstnanců hájit svá práva před soudem či jinou nezávislou institucí, n Povinnosti úředníka – mlčenlivost, neutralita, nestrannost, povinnost respektovat veřejnost a povinnost nést odpovědnost….. Doporučení o kodexech chování veřejných úředníků n Doporučení o kodexech chování veřejných úředníků přináší obsáhlý Modelový kodex jednání veřejných úředníků. n Dokument Rady Evropy n Rok 2000 n Doporučení navazuje na jiná související doporučení např. Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy R (80) 2, týkající se správního uvážení, Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy R (81) 19, upravující přístup k informacím, jež mají k dispozici veřejné orgány a Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy R (2000) 6, o postavení veřejných úředníků. n Doporučení o kodexech chování veřejných úředníků přináší obsáhlý (28 dále často bohatě členěných článků) Modelový kodex jednání veřejných úředníků. n Vztahuje se na všechny zaměstnance orgánů veřejné moci (public authority), s výjimkou zvolených zástupců, členů vlády a soudců (čl. 1). n Kodex má být součástí závazných podmínek pro zaměstnávání veřejných úředníků (tj. smlouvy, nebo služebního aktu, jímž byl založen služební poměr), jeho porušení může mít za následek vznik disciplinární odpovědnosti (čl. 2 odst. 2, čl. 28 odst. 2). Modelový kodex - příklady n „Podávání zpráv“ především upravuje situace, kdy je na úředníkovi požadováno, aby jednal nezákonně, nebo neeticky, nebo když se v souvislosti se svým zaměstnáním dozví o trestném jednání. n „Střet zájmů“ se zabývá situacemi, kdy úředníkův soukromý zájem může ovlivnit nezávislý a objektivní výkon jeho povinností. n „Prohlášení zájmů“ stanoví pro úředníka, který zastává místo, kde by jeho soukromé zájmy mohly ovlivnit výkon funkce, povinnost, aby při nástupu do funkce a dále v pravidelných intervalech oznamoval existenci takových zájmů a jejich případné změny. n „Neslučitelné vedlejší zájmy“ upravuje některé zákazy jednání, které by mohly ohrozit výkon funkce úředníka, příp. stanoví požadavek oznámení nebo schválení takových aktivit zaměstnavatelem. “ Modelový kodex - příklady n „Politické nebo veřejné aktivity“ požaduje, aby způsob úředníkovy účasti v politických aktivitách a veřejných debatách neohrozil důvěru veřejnosti v nezávislý a loajální výkon funkce. n „Ochrana soukromí veřejného úředníka“ zaručuje respektování soukromí úředníka. n „Dary“ konkretizuje zákaz přijímání darů a jiných výhod, který se vztahuje nejen na úředníka samého, ale i na příp. dary a výhody nabízené pro jeho rodinu, blízké příbuzné a přátele, osoby nebo organizace s nimiž má obchodní nebo politické vztahy, které by mohly ovlivnit nebo by se mohlo zdát, že ovlivňují nestrannost jeho jednání. n „Reakce na problematické nabídky“podrobně popisuje postup, jak se má úředník chovat v případech „problematických“ nabídek (např. identifikovat osobu, která dává nabídku, pokusit se získat svědka transakce, ohlásit věc nadřízenému). Modelový kodex - příklady n „Náchylnost k podléhání cizím vlivům“ popisuje, jak má úředník zabraňovat cizím vlivům na svou práci. n „Zneužití úřední funkce“ stanoví konkrétní zákazy jednání úředníka (zákaz navrhování poskytnutí výhody, využívání vlastní pozice k ovlivňování svých soukromých záležitostí ap.). n „Zacházení s informacemi, které mají úřady k dispozici“, popisuje postupy při práci s informacemi a jejich poskytování. n „Hospodaření s veřejnými a úředními zdroji (prostředky)“ stanoví základní pravidla pro hospodaření s veřejnými prostředky. n „Bezúhonnost“ stanoví povinnost posuzovat bezúhonnost při přijímání úředníka. n „Odpovědnost nadřízených“ stanoví, že nadřízený je odpovědný za jednání svých podřízených, přijímá vůči podřízeným potřebná opatření, aby se zabránilo korupci ap. Modelový kodex - příklady n „Odchod z veřejné služby“ se např. uvádí, že úředník nevyužije své funkce k získání zaměstnání mimo veřejnou službu, důvěrné informace získané během veřejné služby může využít nebo poskytnout jen pokud mu to dovoluje zákon atp. n „Jednání s bývalými veřejnými úředníky“ zakazuje, aby byly bývalým úředníkům poskytovány při výkonu veřejné služby nějaké výhody, např. s nimi bylo jednáno přednostně atp. n „Dodržování tohoto kodexu a sankce“ stanoví, že porušení kodexu může mít za následek vznik disciplinární odpovědnosti. Rada Evropy n V rámci Rady Evropy - Deklarace Parlamentního shromáždění Rady Evropy o policii (ze dne 8. 5. 1979), která obsahuje (minimální) požadavky na chování policistů. Policie je zde definována jako zákonem upravená veřejná služba se zodpovědností za ochranu a uplatňování zákonů. Kodex řádné správní praxe n Přijatý 2001 Evropským parlamentem. n Stanovil některé požadavky na výkon veřejné správy Zásady dle kodexu řádné správní praxe - příklady n – Zásada přiměřenosti (úměrnosti) – „Při vydávání rozhodnutí dodržuje úředník spravedlivou rovnováhu mezi zájmy soukromých osob a obecným veřejným zájmem.“ n – Rozhodování v souladu s oprávněným očekáváním – „Úředník musí plnit oprávněná a přiměřená očekávání, která v něj má veřejnost s ohledem na předchozí jednání dané instituce.“ n – Zásada zdvořilosti – „Úředník si uvědomuje své úkoly, ve styku s veřejností je korektní, zdvořilý a přístupný.“ n – Odpovědi v jazyku občana – „Úředník zajistí, aby každý občan Unie nebo kterýkoli příslušník veřejnosti, který napíše instituci v jednom z jazyků Smlouvy, dostal odpověď ve stejném jazyce.“ n – Označení příslušného úředníka – „Potvrzení o přijetí nebo odpověď musí obsahovat jméno a telefonní číslo úředníka, který danou záležitost vyřizuje, a složku instituce, ke které daný úředník náleží. Zásady dle kodexu řádné správní praxe - příklady n – zásady zákonnosti, n – zásady proporcionality, n – zásady objektivity, n – zásady zdvořilosti, n – zásady legitimních očekávání, n – zásady konzistentnosti, n – povinnosti poučení o otázkách řízení, je-li to potřebné, včetně obligatorního poučení o možnosti odvolání, n – povinnosti zaslání oznámení o přijetí podání a o vydání rozhodnutí, n – povinnosti postoupení podání příslušnému orgánu. Kodex řádné správní praxe n ochrana osobních údajů n problematika žádostí o informace n informace o možnosti podání stížnosti evropskému ombudsmanovi. Etický kodex zaměstnanců ve veřejné správě n V České republice byl etický kodex úředníků veřejné správy přijat usnesením vlády č. 270/2001. n Není obecně právně závazný n Etický kodex celníka n Etický kodex Institutu interních auditorů n Etický kodex zaměstnanců České správy sociálního zabezpečení n Etický kodex zaměstnanců Úřadu vlády ČR n Etický kodex interního auditora Ministerstva průmyslu a obchodu n Kodex etiky zaměstnanců Ministerstva práce a sociálních věcí ( n Zásady etického chování právníků n Etické zásady chování soudce n Etický kodex Policie České republiky Korupce n Korupci je možné charakterizovat jako vztah mezi dvěma subjekty, ať jednotlivci nebo institucemi, z nichž jeden nabízí a většinou i poskytuje druhému určitou formu odměny za poskytnutí či příslib neoprávněné výhody. Druhý pak očekává, že za tuto poskytnutou výhodu mu bude slíbená materiální či nemateriální odměna poskytnuta. Korupce n Korupce postihuje jak politiku, tak hospodářství i společnost. n Korupční praktiky jsou v řadě případů úzce propojeny s dalšími formami trestné činnosti, a mohou tak přispět k podkopání samotných základů společnosti. Korupce n Výsledkem může být ztráta důvěry občana v poctivost a nestrannost fungování státních institucí, pokřivení tržních vazeb, ekonomický úpadek, destabilizace státu a další nepříznivé vlivy. n Zároveň může korupce ohrožovat bezpečnost státu, a to jak z hlediska vnitřní, tak i vnější bezpečnosti. Boj proti korupci n Boj proti korupci je dlouhodobým procesem vyžadujícím spolupráci všech složek veřejné správy, a to v oblasti prevence, zprůhlednění procesů i postihu. Strategie vlády proti korupci n řešení problému korupce v České republice je jednou z hlavních priorit vlády. n korupční jednání na sebe bere celou řadu podob, proto musí být i opatření proti tomuto jevu stejně komplexní a široce pojatá. n dne 25. října 2006 usnesením vlády České republiky č. 1199 schválena Strategie vlády v boji proti korupci (pdf 83 kB) na období let 2006 až 2011. Tři pilíře boje s korupcí n Prevence n Průhlednost n Postih Linka 199 n Na základě Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2006 až 2011 byl v srpnu 2007 spuštěn pilotní provoz centrální protikorupční linky 199, v březnu 2008 byl zahájen dlouhodobý provoz. Linka je provozována nevládní neziskovou organizací Transparency International – Česká republika, o. p. s. Transparency International poskytuje prostřednictvím linky 199 bezplatné právní poradenství a kvalifikovanou pomoc v případech korupčního jednání. Příklady Právní úprava n 140/1961 Sb., Trestní zákon n 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) n 500/2004 Sb., správní řád n 40/1964 Sb., Občanský zákoník n 513/1991 Sb., Obchodní zákoník n 159/2006 Sb., o střetu zájmů n 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách n 182/2006 Sb., insolvenční zákon n 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím n 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy Příklad – Etický kodex ČSSZ n Zaměstnanec nevyžaduje ani nepřijímá dary, úsluhy, laskavosti, ani žádna jiná zvýhodnění, která by mohla ovlivnit nebo zdánlivě ovlivnit rozhodování ve věci, narušit profesionální přístup k věci, nebo taková, jež by bylo možno považovat za odměnu za práci, která je jeho povinností. n Zaměstnanec jedná tak, aby se v souvislosti se svým zaměstnáním v ČSSZ nedostal do postavení, ve kterém by byl zavázán oplatit prokázanou laskavost, nebo které by ho činilo přístupným nepatřičnému vlivu jiných osob. n Pokud by byla zaměstnanci v souvislosti s jeho zaměstnáním v ČSSZ nabídnuta jakákoli výhoda, odmítne ji a o nabídnuté výhodě informuje svého nadřízeného