(JUDr. Kolman, Ph.D.)

 

 

Principy organizace veřejné správy. Členění systému veřejné správy, státní správa a samospráva.

 

 

Veřejná správa náleží do pilíře  moci výkonné.

 

Základ jejího postavení, pravomoci a působnosti je vymezen akty moci zákonodárné.

 

Charakteristika organizace veřejné správy a organizační principy veřejné správy.

- organizace veř. správy = celá organizační soustava a struktura subjektů veř. správy,

- celý systém musí být vybudován tak, aby každý orgán měl přesně vymezenou pravomoc a

působnost a vnitřní uspořádání jednotlivých orgánů je potom obvykle upraveno v návaznosti na jim příslušející funkce

- organizační principy: na nich je vybudováno uspořádání a fungování veř. správy

- centralizace a decentralizace: v oblasti řízení a delegování (proces rozdělování úkolů) pravomocí či činností

 centralizace kumuluje výkon veř. správy u ústředních orgánů, decentralizace směřuje

k samosprávnému výkonu

- koncentrace a dekoncentrace: rozdělení kompetence mezi jednotlivé stupně stejné organizační

soustavy; vertikální koncentrace (soustředění pravomocí na nejvyšší úroveň), vertikál.

dekoncentrace (na nejnižší stupeň), horizontál. koncentrace (funkce se soustředí na téže úrovni do

jednoho orgánu), horizont. dekoncentrace (rozdělení fcí mezi více orgánů)

- územní princip a věcný princip: věcný ( např. - ministerstva), územní (vymezeno územím – obec. úřad)

- služební podřízenost (vyšší orgán ovlivňuje nižší), instanční podřízenost (vyšší orgán může

přezkoumávat nižší)70

- kolegiální princip (více osob - zastupitelstvo), monokratický princip (za činnost orgánu odpovídá 1 osoba - ministerstvo)

 

- organizační subsystémy veř. správy:

- ústřední orgány (vláda, ministerstva, specializov. orgány – ČOI, SZPI, )

- územní org. veř. správy se všeobecnou působností

- územně dekoncentrované org. stát. správy (úřady práce, oddělení PČR, ...)

- orgány zájmové samosprávy (ČAK, )

 

 

- územní správa = všechny nižší úrovně správy než úroveň ústřední

- místní úroveň organizace veř. správy – obce

- územní správa na krajské úrovni – kraje (ve smyslu vyšších územních samospr. celků)

- územ. správa je doplňována územně dekoncentrovanými orgány státní správy (výkon správy jen

v určitých územních obvodech, odvozeny od příslušných ústředních org. stát. správy), mají úzce specializovanou působnost

- orgány profesní a zájmové samosprávy

 Právní postavení obcí. Statutární města (města se zvl. postavením, mohou se např.dále členit .

- právní úprava viz zák. 128/2000, o obcích, - obec je základní územní samosprávná společenství občanů s povahou veřejnoprávní korporace s

vlastním majetkem a finančními zdroji, vystupuje vlastním jménem

- osobní základ samosprávy obcí (osoby s trv. pobytem v obci, aktivní a pasivní voleb. právo), územní

základ (režim KÚ, slučování, rozdělování), ekonomický základ (hospodaří samostatně s vlastním

majetkem a zdroji, rozpočet obce)

- působnost obce: vymezený okruh vztahů, v němž obec realizuje svoji pravomoc (přenesená,

samostatná)

- pravomoc obce: souhrn práv  a  povinností , jimiž je obec ex lege „vybavena“  

 

(vydávání obecně závazných vyhlášek

zastupitelstvem v samostatné působnosti; vydávání nařízení radou v přenesené působnosti)

- slučování a rozdělování obcí viz §§19-26 zák. 128/2000, o obcích

 

 

z.č.128/2000 Sb., zákon o obcích

z.č.129/2000 Sb., zákon o krajích

Průcha, P.: Správní právo, obecná část: MU v Brně, kap. 4 , 7. vydání, 2007

Hendrych, D. a kol.: Správní věda, ASPI, Praha 2003

Hendrych, D. a kol.: Správní právo, obecná část, 6. vydání, C.H.Beck, Praha, 2006

 

 

 

 

 

 

Jaké znáte organizační principy veřejné správy ?

Jaký je rozdíl mezi decentralizací a dekoncentrací?

Definujte pojmy samostatná a přenesená působnost obce. A jak se postupuje v případě sporu, pokud není jasné do které z citovaných působností spadá ta která konkrétní věc?

 Jaké právní předpisy mohou vydávat obce?

 Jaké jsou orgány obce?  

Co znamená pojem statutární město?