Základy insolvenčního práva EU Zdeněk Nový Insolvence v Evropském justiční prostor n Amsterdamská smlouva 1999 n ES získala nové pravomoci v oblasti mezinárodního práva soukromého a procesního n Nová Hlava IV ve Smlouvě o založení Evropského Společenství (dále jen „SES“) Čl. 65 SES n Opatření v oblasti soudní spolupráce v občanských věcech s mezinárodním prvkem, pokud je to nutné k řádnému fungování vnitřního trhu, zahrnují mimo jiné: n zlepšení a zjednodušení systému mezinárodního doručování soudních a mimosoudních písemností, n spolupráce při opatřování důkazů, n uznání a výkonu soudních a mimosoudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, n podporu slučitelnosti kolizních norem platných v členských státech a předpisů pro řešení kompetenčních sporů Množství komunitárních aktů vydných na základě čl. 65 SES n Oblast kolizních norem: n Římská úmluva o právu rozhodném pro závazky ze smluv(64/2006 Sb.m.s.) n Nařízení Řím II – mimosmluvní závazkové vztahy n Oblast procesních norem: n Nařízení č. 44/2001, tzv. Brusel I n Nařízení č. 2201/2003, tzv. Brusel IIbis n Nařízení o evropském exekučním titulu n Nařízení o evropském platebním rozkazu n Nařízení o drobných pohledávkách n Nařízení č. 1346/2000 o insolvenčních řízeních Vztahy Nařízení o IŘ k ostatním předpisům vydaným na základě čl. 65 n Brusel I je obecným předpisem regulujícím tzv. evropské procesní právo n Ze své působnosti ale vylučuje insolvenci n To byl jeden z důvodů, proč byla nutná zvláštní úprava ve zvláštním nařízení Systém evropského insolvenčního práva n Nařízení č. 1346/2000 ze dne 29. května , o insolvenčních řízeních [OJ L 160/1] (dále jen Nařízení) n Směrnice n Právní řády členských států Směrnice n Regulují: q Otázky insolvence úvěrových a pojišťovacích institucí (S. 2001/17/EC, 2001/24/EC) q Otázky platebních a zúčtovacích systémů, tzv. netting (S. 98/26/EC) Národní právní řády n Regulují: q samotný proces insolvence v členských státech q jsou rozhodným právem, určeným na základě kolizních norem q Jsou rozohdným právem v otázkách, které nařízení vylučuje z působnosti insolvenčního statutu Nařízení n Reguluje: q prakticky veškeré otázky spojené se zahájením, průběhem a ukončením insolvenčního řízení Vlastnosti Nařízení o insolvenci n Aplikační přednost před zákonem členského státu EU v mezích působnosti Nařízení(čl. 249 SES) n Nařízení působí inter partes, tj. pouze v případě konkurzu s komunitárním prvkem, nicměně to nebrání tomu, aby pohledávku uplatnil i věřitel z třetího státu n Vztah k mezinárodním smlouvám: Nařízení nahrazuje od data jeho účinnosti 11 dvoustranných či vícestranných mezinárodních smluv ( čl. 44) Jak si poradit s Nařízením o insolvenčních řízeních? n Co dělat, když mám interpretační potíže s nařízením? n Recitál n Předběžná otázka a rozhodnutí ESD n Virgos- Schmittova zpráva n Odborná literatura Tzv. Recitál k Nařízení n Text, který předchází samotným ustanovením nařízení n Představuje významnou interpretační pomůcku n Např. bod 13 recitálu: „místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy, by mělo odpovídat místu, ze kterého dlužník obvykle své zájmy spravuje, a je proto zjistitelné třetími osobami“ Význam předběžné otázky pro insolvenční řízení v rámci EU n Článek 68(1) Smlouvy o založení Evropského Společenství: n jestliže v určité věci, která je předmětem řízení zahájeného u soudu členského státu (např. insolvenční řízení), jehož rozhodnutí již nemůže být napadeno opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, vyvstane otázka výkladu hlavy IV, požádá tento soud Soudní dvůr o rozhodnutí o této otázce, jestliže je považuje za nutné k vydání svého rozsudku. Předběžní otázka - pokračování n Ačkoliv předběžnou otázku může vznést pouze soud členského státu, účastníci řízení ji mohou navrhnout soudu (tj. i orgány finanční správy) Interpretace Nařízení o insolvenčních řízeních Evropským soudním dvorem n ESD vykládá Nařízení autonomně na jednotlivých právních řádech (např. pojem „provozovna“, „pracovní smlouva“) n ESD vykládá Nařízení tak, aby zajistil co nejvyšší efektivitu jednotlivých ustanovení n ESD vykládá nařízení v souladu se zásadami společnými ústavním tradicím členských států (tj. zejména právo na spravedlivý proces) n Rozhodnutí ESD =závazné interpretační vodítko při výkladu Nařízení Rozhodnutí ESD a jejich význam pro výklad Nařízení n Rozhodnutí ESD závazné interpretační vodítko při výkladu Nařízení Účel Nařízení n Obecný cíl: Koordinace opatření ohledně majetku dlužníka na celém území EU za účelem fungování jednotného vnitřního trhu a zabránění jevu forum shopping n Určit pravomoc soudů prohlašujících insolvenci n Vytvořit jednotné kolizní normy pro insolvenci n Zajistit uznání a výkon rozhodnutí o insolvenci n Zajistit možnost prohlášení sekundárních insolvenčních řízení n Zajistit vzájemnou spolupráci a komunikaci mezi jednotlivými správci podstat n Zajistit informovanost věřitelů a možnost, aby se domohly svých nároků Nařízení o insolvenci – oblast působnosti n Pozitivní výčet: - kolektivní úpadková řízení n Negativní výčet: - nevztahuje se na Dánsko - nevztahuje se úpadková řízení pojišťoven,úvěrových institucí, investičních společností - Je závazné pro insolvenční řízení po 31.5.2002 (pro české soudy od 1.5.2004) Definice pojmů užívaných v Nařízení (Čl. 2) n Úpadkové řízení = kolektivní řízení uvedená v příloze A Nařízení n Správce podstaty = subjekty vyjmenované v příloze C Nařízení n Likvidační řízení = úpadková řízení vyjmenovaná v příloze B Nařízení ( „Likvidace“ není likvidací ve smyslu § 71 ObZ) n Provozovna = provozní místo, kde dlužník vykonává nikoliv přechodnou hospodářskou činnost za pomoci lidských a materiálních zdrojů Právní normy obsažené v Nařízení n Kolizní: - právo rozhodné pro konkurz, právo rozhodné pro věcná práva třetích osob, započtení pohledávek, smluv týkajících se nemovitostí, platební systémy, pracovní smlouvy aj. n Procesní: - určení pravomoci, uznávání úpadkového řízení q Hmotněprávní - -napomáhají k naplnění účelů nařízení – např. postavení správce Rozbor mezinárodní pravomoci dle Nařízení n Mezinárodní pravomoc – oprávnění soudu projednat a rozhodnout věc s mezinárodním prvkem n Zásada teritoriality v univerzality n Teritorialita – kolik států, tolik insol. Řízení, tolik majetkových podstat n Univerzalita – jedno insol. řízení pro celý svět a všechen majetek dlužníka n V nařízení platí zásada omezené univerzality q Existuje jedno insol. řízení, kt. zahrnuje majetek dlužníka na celém světě, ale q Vedle něj existují teritoriální řízení za účelem ochrany lokálních věřítelů Hlavní insolvenční řízení /Čl. 3(1) Nař./ n Soudy členského státu, na jehož území jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, jsou příslušné k zahájení úpadkového řízení. n V případě společnosti nebo právnické osoby se za místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy, považuje registrované sídlo, pokud není prokázán opak. n Hlavní insolvenční řízení směřuje k „přežití“ úpadce Problémy s určením COMI n ESD ve věci C‑1/04 Susanne Staubitz-Schreiber řešil otázku, zda „Je soud členského státu, u kterého byl podán návrh na zahájení úpadkového řízení, i nadále příslušný k zahájení uvedeného řízení, pokud dlužník přemístí středisko svých hlavních zájmů na území jiného členského státu po podání návrhu, ale před zahájením řízení, nebo se stane příslušným soud tohoto jiného členského státu?“ Problémy s určením COMI (2) n ESD odpověděl: Článek 3 odst. 1 nařízení o úpadkovém řízení musí být vykládán v tom smyslu, že soud členského státu, na jehož území jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka v době podání návrhu na zahájení úpadkového řízení dlužníkem, je i nadále příslušný k zahájení uvedeného řízení, pokud uvedený dlužník přemístí středisko svých hlavních zájmů na území jiného členského státu po podání návrhu, ale před rozhodnutím o zahájení řízení. Problémy s určením COMI (3) n Případ C‑341/04 Eurofood IFSC Ltd n Šlo zjednodušeně o to, zda COMI mateřské společnosti může být v sídle dceřinné společnosti (obě jsou v různých státech) Problémy s určením COMI (4) n ESD odpověděl: „Je-li dlužníkem dceřiná společnost, jejíž sídlo a sídlo její mateřské společnosti se nacházejí ve dvou různých členských státech, domněnka stanovená v čl. 3 odst. 1 druhé větě nařízení státě, kde se nachází její sídlo, může být vyvrácena pouze tehdy, jestliže skutečnosti, jež jsou objektivní a zjistitelné třetími osobami, umožní prokázat existenci skutečné situace odlišné od té, kterou má odrážet umístění předmětného sídla. Tak by tomu mohlo být zejména v případě společnosti, která by nevykonávala žádnou činnost na území členského státu, kde se nachází její sídlo. Vykonává-li naopak společnost svou činnost na území členského státu, kde se nachází její sídlo, pouhá skutečnost, že mateřská společnost se sídlem v jiném členském státě může kontrolovat nebo kontroluje její rozhodnutí v hospodářské oblasti, nestačí k vyvrácení domněnky stanovené uvedeným nařízením Vedlejší řízení n Vázáno na provozovnu úpadce (def. v čl. 2 h) Nařízení) n Pokud jsou hlavní zájmy dlužníka soustředěny na území některého členského státu, jsou soudy jiného členského státu příslušné k zahájení úpadkového řízení proti dlužníkovi pouze tehdy, pokud má dlužník provozovnu na území tohoto členského státu. n Účinky takového řízení jsou omezeny na majetek, který se nachází na území tohoto členského státu. Vedlejší řízení q vedlejší – vždy „likvidační řízení“ ve smyslu přílohy „B“ Nařízení ( acontr. Hlavnímu) q vedlejší řízení je vázáno na existenci provozovny na území daného členského státu a je omezeno pouze na majetek na území tohoto členského státu q Územní úpadková řízení – ta vedlejší řízení, která předcházejí hlavnímu úpadkovému řízení Řešení tzv. pozitivního a negativního konfliktu pravomocí n Pozitivní konflikt – dva soudy čl. států se domnívají, že jsou pravomocné k zahájení hl. insolven. Řízení n Pak platí, že pokud již jeden z nich řízení zahájí, pak ten druhý musí insolvenční návrh odmítnout (může být ale v tomto státě zahájeno vedlejší řízení) Negativní konflikt pravomocí n Ani jeden ze soudů, u nichž je podán návrh na insolvenční řízení se necítí být pravomocným n Pak pokud odmítne první soud, u něhož bylo žádáno o zahájení insolvenčního řízení, pak druhý soud musí vzít toto první „ne“ na vědomí a svoji pravomoc přijmout Insolvenční statut n Právní řád, jímž se řídí insolvenční řízení (čl. 4 Nařízení) – tzv. lex fori concursus: q v hlavním insolvenčním řízení q Ve vedlejším insolvenčním řízení n Insolvenční statut určuje: q veškeré procesní i hmotněprávní účinky insolvenčního řízení (např. §109/1a IZ – práva a pohledávky nemohou být uplatněny žalobou, pokud je lze uplatnit přihláškou) q upravuje veškeré podmínky pro zahájení,vedení a skončení úpadkového řízení Co se řídí insolvenčním statutem?(1) n Demonstrativní výčet: n proti kterým typům dlužníků může být úpadkové řízení zahájeno(obchodník v spotřebitel, kdo je vyloučen z působnosti insolvenčního zákona - §6 z. č. 182/2006 Sb., IZ) n majetek, který tvoří část majetkové podstaty, a způsob nakládání s majetkem, který dlužník nabyl po zahájení úpadkového řízení (§§111-114 IZ) Co se řídí insolvenčním statutem?(2) n oprávnění dlužníka a správce podstaty n podmínky, za kterých může dojít k započtení pohledávek n účinky úpadkového řízení na probíhající smlouvy, jejichž smluvní stranou je dlužník n pohledávky, které mají být přihlášeny proti dlužníkově majetku a způsob nakládání s pohledávkami, které vznikly po zahájení úpadkového řízení Co se řídí insolvenčním statutem?(3) n pravidla pro přihlašování, prověřování a přiznávání pohledávek (§173 IZ) n pravidla pro provedení rozvrhu výtěžku ze zpeněžení dlužníkova majetku, pořadí pohledávek a práv věřitelů, kteří byli částečně uspokojeni po zahájení úpadkového řízení nazákladě věcného práva nebo započtením pohledávek Co se řídí insolvenčním statutem?(4) n podmínky a účinky skončení úpadkového řízení, zejména vyrovnáním n práva věřitelů po skončení úpadkového řízení n kdo má nést náklady a výdaje vzniklé v úpadkovém řízení n pravidla týkající se neplatnosti, odporovatelnosti nebo neúčinnosti právních úkonů poškozujících všechny věřitele (§§231-242 IZ) Výjimky z insolvenčního statutu (1) n Otázky, které se neřídí právním řádem státu, kde bylo zahájeno řízení (lex fori concursus) n Důvody? q ochrana zajištěných věřitelů (lex situs) q ochrana zaměstnanců (lex causae) q právní jistota, že věřitel může v době vzniku pohledávky spoléhat na předpisy, jimiž s e pohledávka řídí (lex causae) q zabránit možnosti, aby v případě platební neschopnosti obchodního partnera musely být změněny stanovené mechanismy pro platbu a vyrovnávání transakcí v platebních systémech a systémech vypořádání nebo na regulovaných finančních trzích členských států (tzv. netting) Výjimky z insolvenčního statutu (2) n Tyto otázky se řídí jinými právními řády: n např. právo rozhodné pro pohledávku, tzv. lex causae n Na základě národních právních řádů – právo místa polohy věci, tzv. lex situs Výjimky z insolvenčního statutu (3)- věcná práva třetích osob –čl. 5 n Zahájením úpadkového řízení nejsou dotčena: n věcná práva věřitelů nebo třetích osob, pokud jde n o hmotný nebo nehmotný, n movitý nebo nemovitý majetek, n které patří dlužníkovi n a nacházejí se v okamžiku zahájení řízení na území jiného členského státu než státu zahájení řízení Výjimky z insolvenčního statutu (3)- věcná práva třetích osob –čl. 5 n Důvody n Rozdíly v národních úpravách věcněprávního zajištění n Ochrana věcných práv(zejm. věcněprávní zajištění) n Souvislost s nižšími náklady na úvěry Výjimky z insolvenčního statutu (3)- věcná práva třetích osob –čl. 5 n Co se rozumí věcnými právy třetích osob? n právo majetek zcizit nebo jej nechat zcizit a dosáhnout z tohoto majetku uspokojení z výnosu nebo příjmu, zejména na základě zástavního práva nebo hypotéky, n výhradní právo na uspokojení pohledávky, zejména právo zajištěné zástavním právem vztahujícím se k této pohledávce nebo postoupením pohledávky jako záruky, n právo žádat vydání nebo navrácení majetku na komkoli, v jehož držbě se nachází nebo kdo jej užívá proti vůli oprávněného, n věcné právo k výnosu z majetku n Právo zapsané do veřejného rejstříku a vymahatelné vůči třetím osobám, podle kterého může být nabyto věcné právo (předkupní právo) Výjimky z insolvenčního statutu – započtení pohledávek (čl. 6 Nařízení) n Zahájením úpadkového řízení nejsou dotčena práva věřitelů žádat započtení pohledávek proti pohledávkám vůči dlužníkovi, pokud toto započtení pohledávek umožňuje právo rozhodné pro pohledávky dlužníka, který není schopen plnit své peněžité závazky. Výjimky z insolvenčního statutu - výhrada vlastnictví n Zahájením úpadkového řízení proti kupujícímu věci není dotčeno právo prodávajícího založené na výhradě vlastnictví, pokud se v okamžiku zahájení řízení věc nacházela na území jiného členského státu než státu, který řízení zahájil Výjimky z insolvenčního statutu - výhrada vlastnictví (2) n Zahájení úpadkového řízení proti prodávajícímu věci po jejím předání nezakládá důvod pro odstoupení od této kupní smlouvy a nebrání kupujícímu v nabytí vlastnického práva, pokud se věc v okamžiku zahájení řízení nachází na území jiného členského státu než státu, který řízení zahájil. Výjimky z inoslvenčního statutu – smlouvy týkající se nemovitostí n Kolizní norma n Účinky úpadkového řízení na smlouvy přiznávající právo na nabytí nebo užívání nemovitostí se řídí výhradně právem členského státu, na jehož území se nemovitost nachází –tzv. lex rei sitae Výjimky z inoslvenčního statutu - platební systémy a finanční trhy n Kolizní norma n řídí se účinky úpadkového řízení na práva a povinnosti stran, které se účastní platebních systémů a systémů vypořádání nebo finančního trhu, výhradně právem členského státu vztahujícím se na takové systémy a trhy n zvláštní úprava ve směrnicovém právu Výjimky z insolvenčního statutu – pracovní smlouvy n Účinky úpadkového řízení na pracovní smlouvy a pracovněprávní vztahy se řídí výhradně právem členského státu, kterým se řídí daná pracovní smlouva n Kolizní norma n Srov. čl. 6 Římské úmluvy pro smluvní závazkové vztahy: q volba práva (čl.3) q právo země, v níž zaměstnanec při plnění smlouvy obvykle vykonává svoji práci q právem země, v níž se nachází provozovna, u které je zaměstnán, nevykonává-li zaměstnanec obvykle svou práci v jediné zemi Výjimky z insolvenčního statutu – účinky na práva podléhající zápisu n Účinky úpadkového řízení na práva dlužníka k nemovitosti,plavidlu nebo letadlu, která podléhají zápisu do veřejného rejstříku, se řídí výhradně právem členského státu, pod jeho pravomoc rejstřík spadá n Kolizní norma(lex libri) Patenty a ochranné známky Společenství n Speciální úprava v některých komunitárních předpisech n Pro účely tohoto nařízení mohou být patenty Společenství, ochranné známky Společenství a jakákoli obdobná práva stanovená právními předpisy Společenství zahrnuta pouze do hlavního insolvenčního řízení Ochrana kupující třetí osoby n Pokud na základě úkonu učiněného po zahájení úpadkového řízení dlužník za úplatu zcizí: n nemovitost, n plavidlo nebo letadlo podléhající zápisu do veřejného rejstříku, n cenné papíry, jejichž zápis do zákonem stanoveného rejstříku je předpokladem jejich existence, n řídí se platnost tohoto úkonu právem členského státu, na jehož území se nemovitost nachází nebo do jehož pravomoci rejstřík spadá. Účinky úpadkového řízení na probíhající soudní řízení (čl. 15) n Účinky úpadkového řízení na probíhající soudní řízení týkající se majetku nebo práva náležejícího do majetkové podstaty se řídí právem členského státu, ve kterém se probíhající soudní řízení koná Postavení správce podstaty I. n Veškeré pravomoci, které jsou svěřeny správci podstaty dle legis fori concursus n Přemístění majetku dlužníka z území členského státu, ve kterém se nachází (výjimky - ochrana věcných práv věřitelů, výhrada vlastnictví) Postavení správce podstaty II. n Správce podstaty v územním úpadkovém řízení dle čl. 3 odst. 2 může v jiném členském státě žádat, aby byl po zahájení insolvenčního řízení majetek přemístěn z území členského státu, který řízení zahájil,na území jiného státu n Může v zájmu věřitelů podávat žaloby na neplatnost právního úkonu Postavení správce podstaty III. n Při výkonu svých pravomocí musí správce podstaty jednat v souladu s právem členského státu, na jehož území zamýšlí jednat, zejména pokud jde o zpeněžení podstaty n Správce se prokazuje ověřenou kopií originálu rozhodnutí o jeho jmenování nebo jiným osvědčením vydaným příslušným soudem Postavení správce podstaty IV. n Správce může žádat, aby podstatný obsah rozhodnutí o zahájení úpadkového řízení a případně i rozhodnutí o jeho jmenování bylo zveřejněno v kterémkoli jiném členském státě podle pravidel pro zveřejnění stanovených v tomto státě (dle nového insolvenčního zákona soud informuje vyhláškou o zahájení insolvenčního řízení) n Správce může žádat, aby rozhodnutí o zahájení hlavního insolvenčního řízení bylo zapsáno do obchodního rejstříku, katastru nemovitostí a dalších veřejných rejstříků Právo přihlásit pohledávky – čl. 39 Nařízení n Každý věřitel včetně správce daně a orgánů sociálního zabezpečení, který má své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v jiném členském státě než státě, který zahájil řízení, má právo písemně přihlásit pohledávky v úpadkovém řízení. Předpoklady pro uznání zahraničního soudního rozhodnutí n Existence soudního rozhodnutí n Jde o „uznatelné“ insolvenční řízení ve smyslu příloh A a B Nařízení n Účinnost rozhodnutí o zahájení řízení Uznání a výkon insolvenčního rozhodnutí n Není nutné exequatur (čl. 17) – rozdíl oproti Bruselu I n Shodně s Bruselem I zákaz přezkoumávat rozhodnutí au fond Odmítnutí uznání rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení n Ordre public (čl. 26) – v ČR např. právo na spravedlivý proces dle čl. 36 LZPS, obecně porušení lidských práv n Členské státy EU nemusí uznat rozhodnutí, pokud by to vedlo k omezení osobní svobody nebo listovního tajemství (čl. 25 odst. 3) Nový insolvenční zákon a Nařízení n Implementaci Nařízení provádí §§ 426-430 zákona pod marginální rubrikou „Vztah ke státům EU“ n Jde o promítnutí principů Nařízení do vnitrostátního právního řádu § 427 IZ – zastavení insolvenčníh řízení n Vyjde-li v průběhu insolvenčního řízení najevo, že podle přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství byly ke dni zahájení insolvenčního řízení hlavní zájmy dlužníka soustředěny v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska a že dlužník k tomuto dni neměl ani provozovnu na území České republiky, insolvenční soud insolvenční řízení zastaví § 428 IZ – insolvenční správce n Insolvenční správce ustanovený do funkce rozhodnutím příslušného soudu některého z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska se na území České republiky prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o svém ustanovení; je-li o to požádán, je povinen předložit úředně ověřený překlad této kopie do českého jazyka. § 429- Zveřejnění některých rozhodnutí n Rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení a rozhodnutí o ustanovení insolvenčního správce vydané v členském státě Evropské unie s výjimkou Dánska podle přímo použitelného předpisu práva Evropských společenství 59) vůči dlužníku, který má na území České republiky provozovnu, musí být zveřejněno v České republice. Insolvenční soud, v jehož obvodu je umístěna provozovna, rozhodnutí cizího orgánu zveřejní vyhláškou neprodleně poté, co mu bude doručeno insolvenčním správcem nebo jakýmkoliv jiným orgánem k tomu zmocněným v členském státě Evropské unie, v němž bylo rozhodnutí vydáno.