Společné jmění manželů (§ 143 až § 151 ObčZ) Společné jmění manželů (SJM) je právní forma zákonného majetkového společenství mezi manžely. I. Vznik SJM SJM vzniká pouze mezi manžely a je vázáno na existenci manželství (mezi jinými osobami než mezi manžely - např. mezi druhem a družkou - společné jmění nevzniká). SJM vzniká i v manželství neplatném. Platná právní úprava umožňuje, aby muž a žena, kteří chtějí uzavřít manželství (143a odst. 2 a 3) odložili vznik SJM ke dni zániku manželství, a to kromě věcí tvořících obvyklé vybavení společné domácnosti. Po uzavření takovéto smlouvy manželé nabývají vlastnictví každý pro sebe (režim oddělených majetků); jestliže nabývají vlastnictví společně, vzniká k takto nabytým věcem podílové spoluvlastnictví. II. Předmět SJM Předmět SJM tvoří souhrn aktiv (penězi ocenitelných majetkových hodnot) a pasiv (závazků): 1) Majetek (aktiva) - § 143 odst. 1 písm. a) ObčZ: - nabytý některým z manželů nebo nabytý oběma společně za trvání manželství. Nepatří sem: majetek získaný z dědictví, darování, výlučný majetek jednoho z manželů, věci sloužící osobní potřebě jednoho z manželů, věci vydané v rámci restituce. 2) Závazky (pasiva) - § 143 odst. 1 písm. b) ObčZ: - vzniklé některému nebo společně oběma manželům za trvání manželství. Nepatří sem: závazky týkající se majetku, který patří jen jednomu z manželů, závazky překračující míru majetkových poměrů manželů, které jeden převzal bez souhlasu druhého (např. ručení, hypotéční úvěr apod.) III. Majetek (aktiva) SJM Tvoří jej věci, pohledávky a jiná práva, případně jiné majetkové hodnoty. Platí vyvratitelná domněnka, že majetek a závazky vzniklé za trvání manželství patří do SJM (§ 144 ObčZ). Nabyl-li manžel nemovitost před vznikem manželství, pak ji vlastní zcela sám. Do SJM nepatří osobnostní práva ani např. právo na mzdu (do SJM patří až mzda vyplacená). Stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu, včetně akcií, ani nabytí členských práv a povinností členů družstva, účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev. IV. Závazky (pasiva) SJM Podle § 145 odst. 3 ObčZ platí, že manželé jsou ze společného závazku nebo ze závazku jednoho manžela převzatého se souhlasem druhého zavázáni solidárně a oba odpovídají celým majetkem (tedy jak společným jměním tak vlastním majetkem). Věřitel si v takovém případě může vybrat, zda podá žalobu vůči jednomu z manželů nebo proti oběma společně. Závazek jednoho manžela převzatý bez souhlasu druhého spadá do SJM, nepřesáhne-li majetkovou přiměřenost. Pokud tuto majetkovou přiměřenost přesahuje (a byl převzat bez souhlasu druhého z manželů), do SJM nespadá a zavázaný manžel odpovídá sám svým vlastním majetkem, ale současně i „aktivy“ ze společného jmění. Podstatné tedy v tomto případě není to, zda se k úhradě dluhu použijí věci ze SJM, ale to, že věřitel nemůže podat žalobu proti druhému z manželů. V. Výlučný majetek manželů Výlučný majetek je takový majetek, který zůstává výlučným majetkem každého z manželů a který nespadá ani do SJM ani do spoluvlastnictví. Druhý manžel k němu nemá žádné právo. Užitky z tohoto majetku však spadají do SJM (např. manžel vlastní sad se stromy, který zdědil, ale úroda ze stromů spadá do SJM). Jedná se o (§ 143 odst. 1 písm. a) ObčZ): majetek nabytý manželem před uzavřením manželství, majetek zděděný, restituovaný, darovaný, věci osobní potřeby, majetek nabytý do výlučného vlastnictví jednoho z manželů. VI. Obsah SJM 1) Práva a povinnosti mezi manžely navzájem (§ 145 odst. 1 ObčZ) Společný majetek oba manželé společně užívají, požívají a udržují. Pokud se neshodnou na způsobu užívání nebo na vynakládání nákladů, rozhodne na návrh kteréhokoliv z nich soud. 2) Práva a povinnosti mezi manžely a třetími osobami (§ 145 odst. 2, 3, 4 ObčZ) K obvyklé správě majetku je oprávněn každý z manželů. Jedná se o formu zákonného zastoupení. Pokud jde o správu nikoli obvyklou, je potřeba souhlasu (i konkludentního) obou manželů, jinak se může dotčený manžel podle § 40a dovolat relativní neplatnosti. Rámec obvyklé správy přesahuje například změna podstaty majetku nebo snížení hodnoty věci podstatným způsobem. VII. SJM a podnikání Majetek v SJM nebo jeho část lze užít k podnikání se souhlasem (i konkludentním) druhého manžela (§ 146 ObčZ). Souhlas je třeba udělit při prvním použití a dále už souhlasu potřeba není. Souhlas není nutno udělovat písemně, stačí ústně nebo konkludentně. Souhlas hraje v praxi svou roli především v těch případech, kde jeden z manželů použije společné prostředky jako vkladu do obchodní společnosti. Pokud by byl užit majetek v SJM v rozporu s uděleným souhlasem nebo bez souhlasu, pak by se mohl druhý manžel dovolat relativní neplatnosti podle § 40a ObčZ. VIII. Změna SJM 1) smlouvou mezi manžely (§ 143a, § 147 ObčZ) 2) soudním rozhodnutím (§ 148 odst. 1 a 2 ObčZ) Změny v rozsahu SJM: - rozšíření SJM předmětem SJM se stane majetek či závazky vyloučené zákonem z rozsahu SJM (např. jeden z manželů zdědil rodinný dům a chce „polovinu domu převést“ na manželku), - zúžení SJM určitý majetek je na základě smlouvy ze SJM vyňat a nadále je pouze ve výlučném vlastnictví jednoho manžela Rozsah SJM lze zúžit až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Podle § 143a odst. 1 ObčZ lze smlouvou změnit rozsah majetku a závazků vzniklých v budoucnu i současně tvořících SJM. Modifikace SJM soudním rozhodnutím: - na návrh některého z manželů soud SJM může zúžit ze závažných důvodů (§ 148 odst. 1) - např. nehospodárné nakládání jednoho manžela - na návrh některého z manželů soud SJM zúží až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti (§ 148 odst. 2) a) stal-li se jeden z manželů neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti, b) získal-li podnikatelské oprávnění. Změna doby vzniku SJM (§ 143a odst. 2): Smlouvou formou notářského zápisu lze vznik SJM zcela nebo zčásti vyhradit ke dni zániku manželství (s výjimkou věcí tvořících obvyklé vybavení společné domácnosti). Každý z manželů pak nabývá majetek do svého výlučného vlastnictví nebo majetek nabývají manželé do podílového spoluvlastnictví. Změny správy SJM (§ 147): Smlouvou ve formě notářského zápisu lze upravit správu SJM odchylně (např. rozlišit správu obvyklou a nikoli obvyklou). Předmanželská smlouva (§ 143a odst. 3): Muž a žena, kteří chtějí vstoupit do manželství, mohou smlouvou ve formě notářského zápisu upravit své budoucí majetkové vztahy v manželství. Mohou odchylně sjednat předmět budoucího SJM, mohou vznik SJM vyhradit ke dni zániku manželství, mohou upravit správu SJM odchylně. IX. Zánik a zrušení SJM 1) zánikem manželství (smrtí manžela, prohlášením za mrtvého), 2) zánikem SJM za trvání manželství: a) prohlášení konkurzu na majetek jednoho z manželů (§268 InsZ), b) soudním výrokem o propadnutí majetku některého z manželů (§ 52 TrZ). Pokud SJM za trvání manželství zaniklo, může být obnoveno rozhodnutím soudu na návrh jednoho z manželů. X. Vypořádání SJM Vypořádáním rozumíme rozdělení majetku a závazků mezi manžely, které jim společně patřily v den zániku. Způsoby vypořádání: 1) dohoda (§ 149a, § 150): Pro dohodu je nutná písemná forma. Pokud je předmětem SJM nemovitost, pak nastávají účinky až vkladem do katastru nemovitostí (§ 150 odst. 1). Obsahem dohody nesmí být dotčena práva věřitelů. 2) soudní rozhodnutí (§ 150 odst. 3): Pokud nedojde k vypořádání dohodou, soud rozhodne na návrh některého z manželů, který bude podán nejpozději do 3 let od rozvodu. Soud není vázán návrhem (iudicium duplex - § 153 odst. 2 OSŘ). Rozhodnutí má konstitutivní charakter. 3) uplatnění zákonné domněnky (§ 150 odst. 4): Pokud nebylo SJM vypořádáno dohodou ani do 3 let od rozvodu nebyl u soudu podán návrh na vypořádání, uplatní se ze zákona nevyvratitelná právní domněnka, která zabraňuje budoucí právní nejistotě. Jednotlivé složky SJM se vypořádají podle těchto pravidel: - movité věci - manželé se vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich výlučně jako vlastník užívá věci pro svou potřebu nebo pro potřeby své rodiny, - nemovité věci - spadají do podílového spoluvlastnictví, přičemž podíly jsou stejné, - majetková práva, pohledávky, společné závazky – bývalí manželé jsou z nich oprávněni a povinni solidárně. Principy vypořádání a zápočty: Zákon pro určení výše podílu každého manžela ze společného jmění stanoví tyto zásady: 1. Podíly každého manžela na společném jmění jsou rovné. Ze zásady rovnosti zákon vychází, i pokud jde o závazky obou manželů, které vznikly za trvání manželství; i ty jsou povinni manželé splnil rovným dílem. Zásada rovnosti však může být dalšími zákonnými zásadami modifikována. 2. Každý manžel má právo požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek a povinnost nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Cílem zápočtů je navrátit do společného majetku to, co bylo vynaloženo na výlučný majetek některého z manželů. Při stanovení ceny věci pro účely vypořádání společného jmění manželů se v souladu se soudní praxí sice vychází z ceny věci v době vypořádání, avšak z jejího stavu v době zániku SJM. 3. Významnou zásadou, k níž soud při vypořádání společného jmění přihlíží, jsou potřeby nezletilých dětí. Proto je rozhodné, který z manželů má dítě po zániku manželství ve své výchově a péči. I při dodržení hlediska zřetele k potřebám nezletilých dětí však závěr respektující toto zákonné hledisko nemusí vždy vyústit i do zvýšení podílu toho manžela, který má dítě ve své péči. Soud při určení výše podílů na společném majetku nepřihlíží k tomu, kdo z manželů vyvolal rozvrat manželství (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2921/2005).