Mezinárodní právo soukromé I JUDr. Klára Svobodová Metoda kolizní, metoda přímá, jiné přístupy k výběru práva, MPS v USA Obsah přednášky n Metody úpravy v českém MPS Ø Metoda přímá Ø Metoda kolizní Ø Vztah mezi metodou kolizní a metodou přímou n Jiné způsoby výběru rozhodného práva n Zvláštní hmotněprávní úprava soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem (lex mercatoria) n Přístup k MPS v USA Příklad Obchodník z ČR a obchodník ze SR uzavřeli kupní smlouvu. Český prodávající dodal zboží, ale při prohlídce bylo zjištěno, že zboží nemá požadovanou kvalitu. Kupující odmítl zboží převzít a zaplatit kupní cenu. Prodávající tvrdí, že zboží bylo při odeslání v pořádku a problémy vznikly v důsledku špatné přepravy. Příklad n Otázka Jakým právním řádem se řídí tato kupní smlouva? Podle jakého práva se posoudí práva a povinnosti účastníků, zda došlo k porušení smlouvy, jaké nároky stranám vznikají? Příklad n Odpověď na předchozí otázku – dvě možnosti, dva způsoby = dvě metody MPS • Metoda přímá • Metoda kolizní Přímá metoda n Oproti kolizní metodě je metodou speciální n Méně častá n Určena výlučně k úpravě soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem n Přímé stanovení práv a povinností účastníků soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem n Bezprostřední použití Přímé normy - 1 n Právní normy n Určeny výlučně k úpravě soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem n Hmotněprávní (věcné) normy => práva a povinnosti účastníků n Funkce – bezprostřední hmotněprávní úprava soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem = přímá metoda Přímé normy - 2 n Základní znaky Ø Bezprostřednost úpravy (obsahují hmotněprávní úpravu práv a povinností účastníků) Ø Bezprostřednost použití (nemusí předcházet použití jiné normy) Ø Úprava pouze vztahů s mezinárodním prvkem Přímé normy - 3 n Prameny přímých norem Ø Mezinárodní smlouvy • Stanou se součástí právních řádů smluvních států => stát s nimi zachází jako se svými normami => odpadá problém s používáním cizího práva • V právních řádech smluvních států vzniká pro určité vztahy s mezinárodním prvkem jednotné hmotné právo => unifikace hmotného práva – mezinárodně unifikované přímé normy Přímé normy - 4 Ø Vnitrostátního původu • Výjimečné • Normy upravující postavení cizinců v soukromoprávních vztazích (např. §48/3 ZP) Přímé normy - 5 n Předmět úpravy Ø Soukromoprávní vztahy s mezinárodním prvkem Ø Absolutní mezinárodní prvek Ø Př. Mezinárodní kupní smlouva (Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží), mezinárodní přepravní smlouvy Kolizní metoda n Obecná metoda n Častější n Pro úpravu soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem se použijí hmotněprávní normy některého dotčeného právních řádu => výběr rozhodného (použitelného práva) Kolizní metoda n Výběr rozhodného práva pomocí pevně stanovených pravidel (kolizní normy) n Při výběru zásadně nezáleží na obsahu hmotněprávních (věcných) norem (x materializace kolizních norem), kterých bude použito, a na výsledku jejich použití n Kolizní metoda nediskriminuje mezi tuzemským a cizími právními řády Kolizní normy n funkce – úprava soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem výběrem použitelného (rozhodného) práva n neobsahuje věcnou úpravu n přikazuje použití jiných (věcných) norem n pravidlo chování vytváří až společně s věcnou normou, na kterou odkazuje Metoda kolizní x metoda přímá - obecná - nestanoví přímo P&Po - pravidlo chování stanoví až ve spojení s věcnou normou - zvláštní - přímo stanoví P&Po - aplikuje se přímo Vztah metody přímé a metody kolizní - 1 n Určitý vztah spadá do předmětu úpravy mezinárodně sjednaného souboru přímých norem => použijeme tyto normy n V mezích předmětu úpravy nahrazuje přímá metoda metodu kolizní (specialita) Vztah metody přímé a metody kolizní - 2 n Vnější meze přímé úprava Ø Mezinárodně sjednaný soubor přímých norem má svůj předmět úpravy = právní vztahy, na které dopadá • Věcná stránka (druhy vztahů) • Mezinárodní prvek Vztah metody přímé a metody kolizní - 3 n Vnitřní meze přímé úpravy Ø Mezinárodně sjednaný soubor norem neupravuje všechny otázky, které spadají do jeho předmětu úpravy Ø Uzavřená x neuzavřená x polouzavřená úprava Vztah metody přímé a metody kolizní - 4 n Vyplnění mezer Ø Právní řád určený na základě kolizních norem = subsidiární statut Ø Které kolizní normy? • Mezinárodně sjednaný soubor přímých norem sám obsahuje kolizní normu • Kolizní normy práva státu soudu (legis fori) Výběr rozhodného práva – přehled možností n Používání pravidel pro výběr • Pevná pravidla (kolizní metoda) • Bez pravidel (např. tzv. teorie místního práva – local law theory) n Vliv obsahu dotčených právních řádů na výběr • Bez ohledu na obsah (kolizní metoda) • S přihlédnutím k obsahu (např. tzv. analýza vládního zájmu – governmental interest analysis) n Zacházení s dotčenými právními řády • Stejné zacházení (kolizní metoda) • Zvýhodnění určitého práva (obvykle legis fori) Lex mercatoria n Zvláštní hmotněprávní úprava soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem n International Commercial Law, Law of International Trade, Transnational Law of International Trade Transactions n Svébytný systém norem upravující vztahy mezi mezinárodními obchodníky n Nevznikly v rámci legislativní činnosti států n Vznik – praxí, činností mezinárodních organizací či obchodních komor n Původ ve středověkém lex mercatoria Lex mercatoria n Renesance lex mercatoria – od 19. století, od 60. let 20. století n Součásti Ø Mezinárodní obchodní zvyklosti (formulované x neformulované) Ø Obecné uznávané právní principy či zásady (princip autonomie vůle stran) Ø Institucionalizované produkty smluvní svobody (formulářové smlouvy, obchodní podmínky, guides) – obecné použití, mezinárodní organizace Ø Soubory zásad mezinárodních smluv Lex mercatoria n Způsoby aplikace Ø Subsidiární – v mezích kogentních norem rozhodného práva Ø Rovnocenná (s aplikací národního práva) – jen v rozhodčím řízení, volba stran i rozhodců (např. Francie), volba stran (Něměcko) Ø Přednostní – aplikace bez dalšího Lex mercatoria n Způsob odkazu Ø Odkaz na lex mercatoria, mezinárodní obchodní zvyklosti, právo platné mezi mezinárodními obchodníky, obecné zásady platné mezi mezinárodními obchodníky MPS v USA - 1 n Naprosto odlišný přístup než známe z našeho MPS n Jednotlivé státy USA mají své právo => v určitém státě se pohlíží na právo jiného státu jako na cizí právo (jiný stát USA, stát mimo USA) n Každý stát upravuje samostatně otázky MPS MPS v USA - 2 n Znaky Ø Dynamismus Ø Kreativita Ø Pragmatismus Ø Malá právní jistota účastníků právních vztahů Ø Závislost na aplikaci teorií (doktrín) Ø Výběr práva bez pevných pravidel, přihlížení k obsahu právních řádů, upřednostňování legis fori, výběr mezi normami Ø Použití cizího práva je fakultativní – k návrhu strany, strana prokazuje jeho obsah MPS v USA - doktríny n Teorie teritoriality a mezinárodní zdvořilosti (territoriality and comity) – Joseph Story Ø 1.pol. 19. století Ø Návaznost na nizozemskou školu (P. Voet, J. Voet, U. Huber) Ø Stát má na svém území aplikovat pouze své právo (pravomoc nad všemi osobami a majetkem na jeho území) Ø Aplikace cizího práva – na základě mezinárodní zdvořilosti Ø Na cizí normy se hledí jako na skutkové okolnosti MPS v USA - doktríny n Teorie nabytých práv (vested rights) – Joseph H. Beale Ø 1870 – 30. léta 20. století, dodnes se objevuje v soudní praxi Ø Rozhodující je právo místa, kde vznikla práva nebo závazky (právo místa uzavření smlouvy, kde došlo ke skutečnosti zakládající právní vztah) Ø Lze použít pouze právo jednoho státu Ø Inkorporace do First Restatement MPS v USA - doktríny n Teorie místního práva (local law) – Walter. W. Cook, Albert A. Ehrenzweig Ø Realistická škola Ø Odmítání tradičních kolizních norem, pragmatický přístup Ø Právo není souhrnem právních norem a soudních precedentů, ale činností soudů v konkrétním případě Ø Subjektivní práva nevznikají na základě právních skutečností, ale pouze na základě rozhodnutí soudu Ø Odmítnutí uznání cizích právních řádů a práv nabytých na jejich základě Ø Cizí právo lze použít jen výjimečně – inkorporace práva nabytého na základě cizího zákona do svého právního řádu MPS v USA - doktríny • W.W. Cook Ø Soud řešící případ s mezinárodním prvkem vždy použije svoje právo Ø Soud se snaží aplikovat pravidlo totožné nebo podobné s pravidlem, které najde v právním řádu státu, s nímž jsou spojeny prvky daného případu MPS v USA - doktríny • A. Ehrenzweig Ø Případy s mezinárodním se mají zásadně řešit podle hmotného práva státu soudu Ø Právo státu soudu se nepoužije jen tehdy, jestliže se výkladem tohoto práva zjistí, že odkazuje k cizímu právu Ø Použije se pouze jednotlivá zahraniční norma, které se dotýká daného vztahu (rule selection) x cizí právo jako celek (jurisdiction selection) Ø Homeward trend to stay home MPS v USA - doktríny n Metoda výběru mezi výsledky (principle of preference) – David F. Cavers Ø Odmítá tradiční kolizní normy Ø Střet zákonů není rozporem mezi právními řády, ale mezi konkrétními hmotněprávními ustanoveními Ø Soudce – porovnat řešení vyplývající ze všech norem => výběr použitelné normy (zájmy stran, zájmy společnosti, okolnosti případu) MPS v USA - doktríny n Analýza vládního zájmu (governmental interest analysis) – Brainard Currie Ø Právní zájmy zainteresovaného státu – každý stát má zájem aplikovat své právo Ø Určení rozhodného práva – existence zájmu státu na aplikaci vlastních norem Ø Nepravý konflikt x pravý konflikt MPS v USA - doktríny Ø Nepravý konflikt • Jen jeden stát má zájem na použití svých norem Ø Pravý konflikt • Zjevný střet mezi zájmy dvou států • Lex fori x cizí právo => lex fori • Cizí právo x cizí právo => nejednoznačný závěr Ø Žádný stát není zainteresován => lex fori MPS v USA - doktríny n Metoda hodnocení účelnosti (functional analysis) – Arthur T. von Mehren, Donald T. Trautman, Russel J. Weintraub Ø Zhodnocení právních řádů podle určitých zásad • Právní řád, který má největší zájem na vyřešení sporu • Právní řád s naléhavým zájmem a nejužším spojením • Právní řád s konkrétním vztahem • Právní norma šitá na míru MPS v USA - doktríny n Teorie možného ohrožení zájmu státu soudu (comparative impairment) – William F. Baxter Ø Zhodnocení negativních důsledků cizího práva Ø Přednostní uplatnění legis fori MPS v USA - doktríny n Teorie lepšího práva (better law) – Robert A. Leflar Ø Určení rozhodného práva na základě 5 znaků • Předvídatelnost výsledku • Zachování mezistátního a mezinárodního pořádku • Zjednodušení úkolu soudu • Podpora vládních zájmů státu soudu vyřešit spor • Použití lepšího právního pravidla MPS v USA - doktríny n Teorie nejlepšího práva (best law) – Luther L. McDougal III Ø Best rule – norma, které nejlépe odpovídá celkovému zájmu na vyřešení sporu či právo, jehož aplikace přinese nejlepší sociálně-ekonomické řešení pro společnost Ø Vytvoření nového ius gentium MPS v USA - doktríny n Teorie univerzální spravedlnosti (multistate justice) – Friedrich K. Juenger Ø Ius gentium – soubor právních norem, které vedou k nastolení stability a spravedlnosti v právních vztazích s vyloučením možnosti řešení na základě norem určitého státu MPS v USA n Unifikace Ø Tzv. spontánní kodifikace Ø American Law Institute Ø Sesbírání práva Ø Neoficiální kodexy soudcovského práva Ø Bez právní závaznosti Ø First Restatement, Second Restatement MPS v USA n The First Restatement 1934 Ø Obsahoval sepecifická pravidla Ø Výrazný vliv Josepha Beala Ø Teorie teritoriality, teorie nabytých práv Ø neúspěšný MPS v USA n The Restatement Second 1969 Ø Přináší obecné metody řešení Ø Most significant connection => použije se právo, ke kterému mají zainteresované strany nejužší a nejreálnější spojení = proper law MPS v USA Ø 3 pilíře úpravy • Tradiční pravidla obsažená ve First Restatement • Pravidlo most significant connection (kritéria pro posouzení nejužšího spojení) • Specifická kolizní kritéria (contracts, torts)