RODIČOVSTVÍ VE SVĚTLE JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA HLEDÁNÍ ROVNOVÁHY MEZI BIOLOGICKÝM, SOCIÁLNÍM A PRÁVNÍM A RODIČOVSTVÍM NÁMĚTY PRO REKODIFIKACI ČESKÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU n © Zdeňka Králíčková, 2008 MATEŘSTVÍ základní rodinněprávní status MATER SEMPER IN IURE CERTA EST ? Iulius Paulus (přelom 2. a 3. století) Koncepce statusového práva v Evropě n Francie, Itálie, Lucembursko, Belgie: n uznání statusu matkou nemanželského dítěte n Německo, Rakousko, Česko, Slovensko: n rodová pravidla založená na pokrevenství – matka je dána porodem JUDIKATURA ESLP n PRÁVO MATKY ZALOŽIT MATEŘSKÝ STATUS, včetně majetkových důsledků n Marckx v Belgium n PRÁVO DÍTĚTE POZNAT SVŮJ PŮVOD n Gaskin v UK (1989), ECtHR 7^th July 1989 n Valkenhorst (1994), HR 15 April 1994 n Odièvre v France (2003) ECtHR 13 February 2003 n právo dítě znát svůj původ x právo matky na ochranu soukromého života ► biologické mateřství x sociální a právní mateřství PRÁVNÍ ÚPRAVA V ČESKU n HMOTNĚPRÁVNÍ n Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.) n LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD (č. 2/1993 Sb.) n ZOR (z. č. 94/1963 Sb.) n ZSPOD (z. č. 359/1999 Sb.) n ZPMS (z. č. 97/1963 Sb.) n ZÁKON O MATRIKÁCH, JMÉNU A PŘÍJMENÍ (z. č. 301/2000 Sb.) n PROCESNĚPRÁVNÍ n OSŘ (z. č. 99/1963 Sb.) n ZPMS (z. č. 97/1963 Sb.) LITERATURA n Hrušáková, M., Králíčková, Z.: České rodinné právo. 3. vyd. Brno: MU, 2006. n Králíčková, Z.: Tradice a inovace v rodinném právu se zaměřením na rodičovství. n In: Hurdík, J., Fiala, J. (ed.): Sborník z konference „Tradice a inovace občanském právu“. Brno: MU, 2007, s. 143 – 147. n Hrubá, M.: Lidskoprávní aspekty procesu slaďování biologického a právního rodičovství. Sborník z konference Dny veřejného práva. Brno: MU, 2007. ČR: MATKOU DÍTĚTE JE ŽENA, KTERÁ DÍTĚ PORODILA n § 50a ZOR (bez ohledu na případné dárcovství) n zakládá absolutní statusový poměr matka a dítě n významné pro celý právní řád n bez mateřství nelze určit otcovství n bez mateřství nelze určit příbuzenství n kogentní norma: n nelze se odchýlit jednostranně n nelze uzavřít smlouvu absolutní neplatnost POROD S UTAJENÍM TOTOŽNOSTI MATKY n Hrušáková, M., Králíčková, Z.: Anonymní a utajené mateřství v České republice – utopie nebo realita? Právní rozhledy, 2005, č. 2. PRÁVNÍ ÚPRAVA PORODU S UTAJENÍM MATKY zákon č. 422/2004 Sb. změnil zákony: - o matrikách, jménu a příjmení - péči o zdraví lidu - veř. zdrav. pojištění - nikoli § 50a ZOR důsledky: n svobodná, zletilá žena s trvalým pobytem na území ČR může písemně požádat o utajení své totožnosti n status: matkou dítěte je žena, která dítě porodí (viz § 50a ZOR) n matriční zápis: není uvedena totožnost matky n údaje o totožnosti matky jsou zapečetěny v obálce n OTÁZKY n kdy, kým a kde může být obálka otevřena? n může se matka domáhat dítěte do své péče? kdy nejpozději? n může se matka domáhat zápisu do matriky? n jaká jsou práva biologického otce? n je dítě ihned osvojitelné? n kdo je zákonným zástupcem dítěte? n kdo určí jméno a příjmení dítěte? n může se dítě domáhat určení rodičovství? „BABY-BOXY“ n Zuklínová, M.: Několik poznámek k právním otázkám tzv. baby-schránek. Právní rozhledy, 2005, č. 7. pojem, účel a cíl „baby-boxů“ n otvor ve dveřích nebo ve zdi zařízení n účel: vytvořit veřejnosti přístupné místo se zdravotnickými parametry, do kterého by bylo možné dítě odložit a následně jej umístit do péče lékařů a zachránit tak jeho život n vedlejší cíl: zajistit anonymitu matky a její beztrestnost n zřízení a provoz: charitativní organizace, nemocnice a porodnice Schránky pro odložené děti faktický stav v Česku n Nadační fond pro odložené děti STATIM (2004) n Účel: „Zřizování a provoz schránek pro odložené děti, jakož i podpora všech činností s tím spojených. Poskytování pomoci odloženým a opuštěným dětem.“ n Brněnská nemocnice Milosrdných bratří n další informace viz www.statim.cz n Schránky pro odložené děti právní stav v Česku n sociálně-právní ochrana dětí je věc státu – věc veřejnoprávní n je zakázáno vše, co není výslovně dovoleno – čl. 2 odst. 2 Listiny n § 1 ZSPOD - vymezení účelu a cíle ZSPOD – ochrana práva dítěte na příznivý vývoj n § 4 ZSPOD – taxativní výčet subjektů vykonávajících soc. právní ochranu dětí n zřizovatel a provozovatel schránek by musel být osobou pověřenou sociálně-právní ochranou dětí dle § 4 odst. 2 písm. d (§ 48 odst. 2 a 3 !) OTÁZKY n je dítě z baby-boxu nalezené? n může se matka domáhat zápisu do matriky? n kdo je zákonným zástupcem dítěte? n kdo určí jméno a příjmení dítěte? n může se matka domáhat dítěte do své péče? kdy nejpozději? n co když je matka sama nezletilá? n jaká jsou práva biologického otce? n může se dítě domáhat určení rodičovství? n je dítě bezprostředně po odložení osvojitelné? n jak pomoci dítěti těžce postiženému? ÚMLUVA O PRÁVECH DÍTĚTE n čl. 7 – právo dítěte na registraci, jméno a příjmení, právo znát své rodiče a právo na jejich péči, je-li to možné n stát nesmí vytvořit překážky, které by navždy znemožnily, aby dítě poznalo své rodiče n čl. 6 - právo dítěte na život MATKA versus DÍTĚ n Právo matky určit zda vůbec, event. kdy a s kým mít dítě n Právo matky na potrat n Právo matky na dárcovství n Právo matky mít dítě „bez otce“ n Právo matky „vzdát se“ dítěte n Právo matky na ochranu soukromého života ve smyslu čl. 8 n utajení těhotenství, porodu a existence dítěte vůbec n Právo dítěte na život n Právo dítěte znát svůj původ, včetně faktu dárcovství n Právo dítěte změnit mateřský status n Právo dítěte žádat na matce informace o otci n Právo žalovat o určení otcovství proti vůli matky n Právo stýkat se s otcem, event. žít s otcem n Právo dítěte na rodinný život ve smyslu čl. 8 Hledání rovnováhy a harmonie n Čl. 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod : 1. Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, … n Účel rodinného práva: rovnováha v soukromoprávních poměrech s tím, aby nikdo nemohl uniknout odpovědnosti vyplývající z rod. pr. poměru, který založil (i fakticky, bez ohledu na formální stránku) n kdo odkládá děti? n matka v duševní poruše, nezralá, nezletilá nebo infantilní, matka která nejedná racionálně, nezná volbu, je ve stresu a panice, utajuje těhotenství? n matka v sociální tísni nebo přechodné krizi? n komu lze pomoci komplexní sociální péčí? De lege ferenda n Nový OZ: viz www.justice.cz n § 658 – pracovní verze únor 2008 n Matkou dítěte je žena, která je porodila; původ genetické látky, která byla základem početí, není rozhodný. Další náměty ? n výslovně zakotvit právo dítěte na informace o svém biologickém původu (dárcovství) n výslovně zakotvit právo dítěte na informace o svém otci OTCOVSTVÍ základní rodinněprávní status MATER SEMPER CERTA EST, PATER (IN)CERTUS ? n římskoprávní zásada Koncepce statusového práva v Evropě n tradice: konstrukce zákonných vyvratitelných domněnek otcovství založených na pravděpodobnosti n inovace? určování „nad rámec“ domněnek nebo „bez“ domněnek? pravděpodobnost nebo jistota na základě DNA? JUDIKATURA ESLP n Keegan v Irsko n n „Osvojení dítěte narozeného mimo manželství bez vědomí nebo proti vůli jeho otce porušuje čl. 8“ n Paulík v Slovensko n „Neexistence postupu, který by umožňoval sladění právního stavu s biologickou realitou je v rozporu se zájmy dotčených osob a nikomu nepřináší užitek a je diskriminační – porušuje čl. 8 ve spojení s čl. 14“ n Kňákal v Česko n „Každý je zodpovědný za čin, kterým k sobě dítě právně připoutal“ n Kroon and others v Nizozemí n „Respekt k rodinnému životu vyžaduje, aby biologická a sociální realita převážila nad právní domněnkou“ n n n TENDENCE n Biologická vazba n Sociální vazby n Existence nebo absence konfliktu PRÁVNÍ ÚPRAVA V ČESKU n HMOTNĚPRÁVNÍ n Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.) n LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD (č. 2/1993 Sb.) n ZOR (z. č. 94/1963 Sb.) n ZSPOD (z. č. 359/1999 Sb.) n ZPMS (z. č. 97/1963 Sb.) n ZÁKON O MATRIKÁCH, JMÉNU A PŘÍJMENÍ (z. č. 301/2000 Sb.) n PROCESNĚPRÁVNÍ n OSŘ (z. č. 99/1963 Sb.) n ZPMS (z. č. 97/1963 Sb.) LITERATURA n Hrušáková, M., Králíčková, Z.: České rodinné právo. 3. vyd. Brno: MU, 2006. n Králíčková, Z.: Popírání otcovství nejvyšším státním zástupcem a subjektivní přirozená práva dítěte. Bulletin advokacie, 2007, č. 5, s. 32 -35. n Schwenzer, I., Dimsey, M.: Model Family Code. From a Global Perspektive. Antwerpen – Oxford, Intersentia, 2006. n Schwenzer, I.: Tensions between Legal, Biological and Social Conceptions of Parentage. Antwerpen – Oxford, Intersentia, 2007. 1. DOMNĚNKA n § 51 ZOR n ZA OTCE SE POVAŽUJE MANŽEL MATKY, POKUD SE DÍTĚ NARODÍ ZA TRVÁNÍ MANŽELSTVÍ NEBO DO TŘÍSTÉHO DNE PO JEHO ZÁNIKU n STATUSOVÝ VZTAH MANŽELSKÝ ZAKLÁDÁ OTCOVSTVÍ MANŽELA MATKY ex lege n vznik manželství = den uvedený v oddacím listu n zánik manželství = den, který je: n uveden v úmrtním listu jako den smrti n uveden v rozsudku o prohlášení za mrtvého jako den smrti nebo den, který manžel nepřežil n vyznačen na rozsudku o rozvod manželství jako den právní moci n vyznačen na rozsudku o prohlášení manželství za neplatné jako den právní moci narození dítěte do 180 dnů od uzavření manželství n za otce se považuje manžel matky – automatický zápis do knihy narození dítěte n významné jen pro popírání otcovství narození dítěte z asistované reprodukce n za otce se považuje muž, která dal k umělému oplodnění souhlas - § 54/3 ZOR n manželství není předpokladem – viz z. č. 20/1966 Sb., ve znění z. č. 227/2006 Sb. n nerozhodné, zda došlo k n homologní či heterologní inseminaci n oplodnění vajíčka mimo tělo matky (děti ze zkumavky, IVF a ET) popírání 1. domněnky n AKTIVNÍ LEGITIMACE OTCE n do 6 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl, že se jeho manželce narodilo dítě n AKTIVNÍ LEGITIMACE MATKY n do 6 měsíců od porodu n AKTIVNÍ LEGITIMACE NEJVYŠŠÍHO STÁTNÍHO ZÁSTUPCE n po 6 měsících, není vázán podněty kohokoli 2. DOMNĚNKA n §§ 52 - 53 ZOR, n ZA OTCE SE POVAŽUJE MUŽ, KTERÝ BYL URČEN SOUHLASNÝM PROHLÁŠENÍM MATKY(zásadně) A MUŽE, KTERÝ SE OTCEM CÍTÍ n SOUHLASNÉ PROHLÁŠENÍ lze učinit: n kdykoli za života dítěte, i před porodem n na matrice nebo na soudě popírání 2. domněnky n AKTIVNÍ LEGITIMACE OTCE A MATKY n do 6 měsíců od souhlasného prohlášení n lhůta neskončí do 6 měsíců od porodu n AKTIVNÍ LEGITIMACE NEJVYŠŠÍHO STÁTNÍHO ZÁSTUPCE n po 6 měsících, není vázán podněty kohokoli n kdykoli – hrozba obchodu s dětmi § 62a ZOR 3. DOMNĚNKA n § 54 odst. 1 a 2 ZOR n ZA OTCE SE POVAŽUJE MUŽ, KTERÝ S MATKOU DÍTĚTE SOULOŽIL V TZV. KRITICKÉ DOBĚ, POKUD JEHO OTCOVSTVÍ ZÁVAŽNÉ OKOLNOSTI NEVYLUČUJÍ tzv. kritická doba n doba, od které do narození neprošlo méně než 180 dnů a více než 300 dnů závažné okolnosti otcovství vylučující n neplodnost n skutečnost, že matka souložila s více muži n prokázání soulože s více muži nepostačí n nutné provést dokazování znaleckými posudky n genetika (pravděpodobnost 99,999 %) n hematologie n antropologie n sexuologie n gynekologie a porodnictví určování otcovství podle 3. domněnky n výhradně v soudním řízení sporném n aktivní legitimace k podání žaloby: n matka n pravděpodobný otec n dítě n kdykoli za života dítěte n konstitutivní statusový rozsudek a stanovení výživného pro dítě n De lege ferenda n Nový OZ: viz www.justice.cz léto 2008 n § 659 a násl. n novinky: n § 660: založení otcovství prohlášením v době od zahájení řízení o rozvod do 300 dnů po PM n § 661: otcovství k dítěti narozenému mimo manželství z asistované reprodukce n § 665: vady projevů vůle n § 677: popěrné právo dítěte n § 676: soud ex offo DALŠÍ NÁMĚTY n výslovně zakotvit právo dítěte popírat otcovství svého matrikového otce v souladu s Úmluvou zakotveným právem znát svůj původ – bez lhůty n revidovat poměrně krátké prekluzivní lhůty matrikových rodičů k popření otcovství zakotveného na základě prvé a druhé domněnky n vypořádat se s poměrně nesystémovým a řídce uplatňovaným právem nejvyššího státního zastupitelství popírat otcovství zakotvené na základě prvé a druhé domněnky v případech, kdy matrikovým rodičům marně uplynuly prekluzivní lhůty k popření otcovství (eliminovat?) n vzít v úvahu realitu snadné dostupnosti DNA testů ve vazbě na rozsudky o určení otcovství na základě třetí domněnky, které soudy vynesly na základě neunesení důkazního břemene žalovaného muže v řízení podle třetí domněnky v době, kdy testy DNA nebyly k dispozici, a které založily problém res iudicata (Paulík v Slovensko) – obnova řízení ? n zohlednit možnost umělého oplodnění ženy po smrti manžela n dostatečně reagovat na nárůst počtu nesezdaných soužití a dětí narozených mimo manželství v důsledku asistované reprodukce a garantoval stabilizaci jejich statusu (včetně vazby na matriky) n vyřešil možnost tzv. pasivní věcné legitimace více mužů, kteří by mohli být otcem dítěte n výslovně umožnit popírání a určování otcovství v rámci jednoho řízení za situace, kdy tzv. matrikový stav neodpovídá biologickému a je vůle věc řešit v co nekratší době po narození dítěte (jak u prvé, tak druhé domněnky) n upravil problematiku projevů vůle při zakládání druhé domněnky a zejména otázky spojené s tzv. simulovaným otcovstvím n přehodnotil koncepci tří domněnek vůbec, zejména třetí domněnky, která je založena na souloži v kritickou dobu, tedy pravděpodobnosti, ačkoli by jejím základem mohla být analýza DNA, tedy vysoká pravděpodobnost blížící se jistotě n a tím nedostát povinnosti chránit subjektivní přirozená práva dítě znát své rodiče a docílit tak rovnováhy mezi biologickým, sociálním a právním rodičovstvím. Utopie nebo reálná budoucí právní úprava? n Matka je vždy jistá - porodem n Otec - zrušení domněnek? n Intentional parentage – dohoda n Určení soudem na základě pravděpodobnosti hraničící s jistotou (DNA) n Rodičovství genderově neutrální?