Alternativní způsoby řešení sporů Přednáška dne 18. 11. 2008 Petr Lavický Pojem a druhy ADR Pojem ADR n ADR (alternative dispute resolution) n alternativy vůči státem garantovaným způsobům řešení sporů n alternativy vůči řešení sporů v civilním řízení soudním è mimosoudní řešení sporů (převažující názor) Charakteristické rysy n Dobrovolnost n výjimky – např. obligatorní pokus o využití mediace pod sankcí nepřípustnosti žaloby n Účast třetí osoby n nezávislá, nestranná a na věci nezúčastněná n vede strany k dohodě (è mediace, konciliace) n může spor rozhodnout (è arbitráž) Základní druhy n Formalizované metody n arbitráž (rozhodčí řízení) n Neformalizované metody n mediace n konciliace n Další metody n ombudsman n neutrální posouzení, mini-trial n znalecké posouzení (expertiza) n med-arb, medaloa atd. Mediace a konciliace Pojem • Neformální řešení sporu za účasti třetí osoby • Dobrovolnost • Výsledkem je dohoda stran n Různé koncepce vztahu mediace a konciliace n synonyma n konciliace je druhem mediace n samostatné metody Ad 1. Postavení třetí osoby n Nestrannost, nezávislost, nezúčastněnost na věci n Absence rozhodovacích pravomocí n Usnadňuje stranám dosažení kompromisu n rozlišuje-li se mezi konciliací a mediací, považují se zásahy konciliátora za intenzivnější (navrhuje znění dohody, kdežto mediátor nikoliv) è „konciliátor je neobvykle aktivní mediátor“ Ad 2. Smluvní základ (dobrovolnost) n Mediace ani konciliace není v ČR upravena n výjimkou je z. č. 257/2000 Sb., o probační a mediační službě, a § 12 z. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí n Není ani zakázána è nepojmenovaná smlouva n Smlouva musí stanovit n druh ADR n minimální procesní pravidla n důvěrnost mediace (konciliace) atd. Ad 3. Výsledek n Nikoliv vykonatelné rozhodnutí n Výsledkem je ale dohoda stran (typicky dohoda o narovnání) n Dohoda může být exekučním titulem pouze v případě, že bude pojata do notářského nebo exekutorského zápisu se svolením k vykonatelnosti [§ 71a až § 71c not. řádu, § 78 písm. a) exekučního řádu] Výhody mediace (konciliace) n Rychlé vyřešení sporu n Konsensuální řešení è předpoklad dalšího zachování vztahů n Nižší zátěž soudů n povinné využití mediace n motivační funkce soudního poplatku Rozhodčí řízení (arbitráž) Pojem n Rozhodce (rozhodčí soud) n je nestrannou a na věci nezúčastněnou třetí osobou n není součástí státního aparátu, tj. není nositelem soudní moci n jeho pravomoc je založena rozhodčí smlouvou è přenesení pravomoci z civilního soudu na rozhodce n Výsledkem rozhodčího řízení je rozhodnutí n je pro obě strany závazné n může sloužit jako exekuční titul Formy rozhodčího řízení n Institucionální arbitráž (stálé rozhodčí řízení) n odehrává se před stálými rozhodčími orgány n např. Rozhodčí soud při HK a AK ČR n vlastní procesní řády, jimž se musejí strany podřídit n Arbitráž ad hoc (příležitostná) n rozhodce jmenovaný pouze pro konkrétní případ n větší kontrola stran nad průběhem arbitráže x důvěryhodnost Druhy rozhodčího řízení n Všeobecné n jakékoliv majetkové spory n Specializované n pouze určité druhy majetkových vztahů (např. řízení před burzovním rozhodčím soudem ze sporu vzniklého z obchodování na komoditní burze) Rozhodčí řízení v platné právní úpravě Z. č. 216/2004 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů Prameny právní úpravy n Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů n Zvláštní úpravy n Např. burzovní rozhodčí soud pro rozhodování sporů z burzovních obchodů podle § 28 zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách n § 19 z. č. 301/1992 Sb., o HK ČR a AK ČR n § 72 z. č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (burzovní rozhodčí soud) n Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi Věci projednávané v rozhodčím řízení – arbitrabilita sporu n Majetkový spor n výjimkou jsou spory vyvolané výkonem rozhodnutí (exekucí) a incidenční spory n Existence civilní soudní pravomoci è soukromoprávní spor n Možnost uzavření smíru è dispoziční volnost stran Založení pravomoci rozhodce n Rozhodčí smlouvou n smlouvou o rozhodci n týká se jednotlivého, již vzniklého sporu n rozhodčí doložkou n týká se všech sporů, které by v budoucnu vznikly z určitého právního vztahu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů n Rozhodčí smlouvou strany (podmíněně – viz § 106 o. s. ř.) odnímají pravomoc soudu a zakládají pravomoc rozhodce Povaha rozhodčí smlouvy n Rozhodčí smlouva je dvoustranným procesním úkonem n Nejde o úkon hmotněprávní, ani smíšený; smlouva je obecným právním institutem, uplatňujícím se jak v právu soukromém, tak veřejném n Její platnost proto nelze posuzovat přímo podle ustanovení hmotněprávních předpisů, ale podle předpisů procesních; hmotného práva se použije pouze analogicky pro vyplnění mezer (a to pouze tam, kde to veřejnoprávní povaha civilního procesu připouští) Rozsah pravomoci n Pravomoc rozhodce se vztahuje na n právní vztahy, na něž rozhodčí smlouva dopadá přímo (na základní spor) n „právní platnost těchto právních vztahů“ (§ 2 odst. 4) – nesmyslná formulace n právní vztahy související n náhrada škody n vydání bezdůvodného obohacení apod. Obligatorní obsah rozhodčí smlouvy n Označení stran n rozhodčí smlouvu mohou uzavřít FO i PO (vyjma veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení), mají-li n způsobilost být účastníkem n procesní způsobilost n rozhodčí smlouva zavazuje též právní nástupce (universální i singulární); pravidlo je dispositivní n Vymezení sporu n již existujícího (smlouva o rozhodci) n určením právního vztahu nebo okruhu právních vztahů, z nichž by mohly v budoucnu spory vznikat (rozhodčí doložka) Fakultativní obsah rozhodčí smlouvy n Počet a osoby rozhodců, případně způsob jejich určení n Vyloučení závaznosti smlouvy pro právní nástupce n Sudiště n Procesní pravidla (pouze u arbitráže ad hoc) n Pověření rozhodců rozhodnout spor podle zásad spravedlnosti, nikoliv podle hmotného práva n Dohoda o možnosti přezkumu rozhodčího nálezu Zánik účinků rozhodčí smlouvy n Dohodou účastníků n o zrušení rozhodčí smlouvy n o zrušení hlavní smlouvy (rozhodčí smlouva je na ní závislá) n Splněním účelu n Uplynutím doby, naplněním podmínky n Zrušením rozhodčího nálezu podle § 31 písm. a) a b) (ve spojení s § 34 odst. 1); nespočívá-li důvod zrušení rozhodčího nálezu ve vadách samotné rozhodčí smlouvy, její účinky zůstávají zachovány (§ 34 odst. 2) Předpoklady pro výkon funkce rozhodce n Rozhodcem může být fyzická osoba n zletilá n plně způsobilá k právním úkonům (u cizince viz § 4 odst. 2) n ve výkonu funkce rozhodce ji nebrání zvláštní předpis n právnické vzdělání se nevyžaduje n Rozhodce musí svou funkci písemně přijmout; k tomu jej nikdo nemůže nutit n Rozhodce musí být nezávislý a nestranný n je vyloučen pro podjatost (§ 8, § 11, § 12) Určení rozhodců n Počet rozhodců musí být vždy lichý n Primárně rozhodčí smlouvou n Podpůrně (a dispozitivně) podle zákona n každá strana jmenuje 1 rozhodce, a ti pak zvolí předsedajícího rozhodce n není-li rozhodce jmenován nebo zvolen, jmenuje jej soud n U institucionální arbitráže viz řád stálého rozhodčího soudu Zahájení rozhodčího řízení n Řízení se zahajuje žalobou n Náležitosti rozhodčí žaloby a odstraňování vad – subsidiární použití OSŘ n Zahájení rozhodčího řízení má tytéž účinky, jako zahájení civilního řízení soudního n zejm. stavění běhu lhůt n Zachování účinků v případě, že rozhodci popřou svou pravomoc nebo byl-li zrušen rozhodčí nález – § 16 Procesní pravidla dopadající na průběh řízení n Arbitráž ad hoc n strany se mohou na procesních pravidlech dohodnout n procesní pravidla může stanovit předsedající rozhodce, je-li k tomu zmocněn stranami nebo všemi rozhodci n není-li dohody stran, postupují rozhodci způsobem, který považují za vhodný n Institucionální arbitráž n strany se podřizují procesnímu řádu stálého rozhodčího soudu n Podpůrně se použije OSŘ Zásady řízení n Zásada rovnosti stran n Zásada dispoziční n včetně možnosti dohodnout se na procesních pravidlech a na pravidlech, podle nichž se sporná věc posoudí (pravidla spravedlnosti) n Zásada ústnosti (dispositivní) n Zásada neveřejnosti Dokazování n Povinnost zjistit skutkový stav potřebný pro rozhodnutí sporu n Rozhodci nejsou nositeli veřejné moci n mohou vyslýchat svědky, znalce a strany, jen když se k nim dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď n jiné důkazy mohou provádět rovněž jen tehdy, jsou-li jim poskytnuty n Možnost dožádání civilního soudu Rozhodnutí n Rozhodčí nález n rozhodnutí ve věci samé n musí být odůvodněn (dispositivní) n věc samu rozhodci posuzují podle n hmotného práva, které je pro spor rozhodné n zásad spravedlnosti, pokud je k tomu strany výslovně pověřily n Usnesení Přezkum rozhodčího nálezu n Rozhodnutí je zásadně konečné n Strany se však mohou na možnosti přezkumu dohodnout n Dispozitivně platí, že žádost o přezkoumání musí být zaslána druhé straně do 30 dnů ode dne, kdy byl straně žádající o přezkoumání doručen rozhodčí nález Účinky rozhodčího nálezu n Rozhodčí nález má účinky „pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný“, tj. nabývá n právní moci n konečnost n závaznost a nezměnitelnost (překážka rei iudicatae) n vykonatelnosti è je exekučním titulem Zrušení rozhodčího nálezu soudem a zastavení výkonu rozhodnutí n Z důvodu závažných vad rozhodčího řízení lze podat žalobu o zrušení rozhodčího nálezu k civilnímu soudu n procesní žaloba n důvody jsou taxativně uvedeny v § 31 n lhůta: 3 měsíce od doručení rozhodčího nálezu n Možnost zastavení výkonu z důvodů uvedených v § 268 OSŘ a § 35 ZRŘ Doporučené studijní materiály Internetové zdroje n http://ec.europa.eu/civiljustice/adr/adr_ec_cs.htm - EU n www.amcr.cz – webové stránky Asociace mediátorů České republiky n www.ecodir.org – ECODIR Literatura I. n Bělohlávek, A.: Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2004 n Klein, B., Doleček, M.: Rozhodčí řízení. Praha: ASPI, a. s., 2007 n Macur, J.: Rozhodčí řízení a výkon rozhodčích nálezů. Právo a podnikání, 1995, č. 4 a 5 n Mothejzíková, J., Steiner, V. a kol.: Zákon o rozhodčím řízení. Komentář. Praha: C. H. Beck, 1996 n Raban, P.: Alternativní řešení sporů, arbitráž a rozhodci v České a Slovenské republice a zahraničí. Praha: C. H. Beck, 2004 Literatura II. n Rozehnalová, N.: Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním styku. 2. vydání. Praha: ASPI, a. s., 2008 n Růžička, K.: Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při HK a AK ČR. 2. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2005 n Stavinohová, J., Hlavsa, P.: Civilní proces a organizace soudnictví. Brno: MU a Doplněk, 2003 n Winterová, A. a kol.: Civilní právo procesní. 4. vydání. Praha: Linde Praha, a. s., 2006