Osnova k PMO - cvičení - Valdhans

1. seminář: Vídeňská úmluva – aplikační test

Příprava na seminář

Přijetí mezinárodní smlouvy představuje relativně náročný a zdlouhavý proces. To se odráží také ve skutečnosti, že (budeme-li konkrétní a budeme hovořit o VÚ) tato mezinárodní smlouva se nevztahuje na veškeré kupní smlouvy s mezinárodním prvkem, a z tohoto důvodu je před její aplikací nutné provést tzv. aplikační test. Dalším problémem, který výplývá mimo jiné z výše zmíněného přijímacího procesu, jsou tzv. mezery přímé úpravy, o kterých bude také pojednáno níže.

Aplikační test I = čl. 1 - 10 a některá ze závěrečných ustanovení

První body aplikačního testu vyplývají již ze samotného názvu úmluvy - Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží.

1) KOUPĚ

VÚ neobsahuje v úvodních ustanoveních definici kupní smlouvy. Jak - prostřednictvím kterých ustanovení je možné kupní smlouvu pro potřeby VÚ definovat?

Př.:

Madam, s. r. o. se sídlem v Aši a Travasta, SA se sídlem v Milánu uzavřely smlouvu, jejímž předmětem byl závazek Travasty, SA distribuovat na území Itálie, Francie a Spojeného království kosmeticko-farmaceutický přípravek vyráběný Madam, s. r. o. pod obchodním názvem Nauron. Travasta, SA přitom odebírala část Neuronu i pro vlastní kosmetickou výrobu ve svém výrobním závodě v Londýně.
 
 

2) MEZINÁRODNÍ

VÚ se vztahuje pouze na kupní smlouvy s mezinárodním prvkem. Její aplikace na vnitrostátní kupní smlouvy z pozice normativního právního aktu není možná.

Mezinárodní prvek může být dán dvěma skutečnostmi - které to jsou?

 Př.:

Společnost ZOS se sídlem ve Velké Británii objednala pro svůj závod v Brně od společnosti TROP se sídlem ve Španělsku 0,5t oliv bez pecky s mandlí.

--

Společnost Expas, ltd. (sídlo Kanada) uzavřela se společností Imporet (sídlo a místo podnikání v Granadě, Španělsko) smlouvu, podle níž měla ze své pobočky v Birminghamu (Velká Británie) dodat španělské společnosti potravinářské stroje. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím emailu (bez elektronického podpisu).

3) ZBOŽÍ

---
Další omezení aplikace VÚ vyplývají buď z povahy kupní smlouvy nebo z nepřímého předmětu kupní smlouvy. VÚ se proto neaplikuje na které kupní smlouvy?

Př.:

Společnost Spoltex s.r.o. se sídlem a místem podnikání na území ČR uzavřela smlouvu s podnikatelem panem Mroczskovskym, podnikajícím jako fyzická osoba s bydlištěm v Katovicích (Polsko). Pan Mroczskovsky si objednal 100 kusů vodních čerpadel značky PX 123. U dvou z nich uvedl, že tyto zamýšlí zabudovat do své soukromé chaty, proto by měla mít zvláštní výbavu.
 
 

4) STRANY NEVYLOUČILI SVOJÍ VŮLÍ APLIKACI ÚMLUVY = čl. 6

V souladu s tímto ustanovením má VÚ jako celek dispozitivní povahu. Strany kupní smlouvy proto mohou jakékoliv její ustanovení vyloučit, nebo mohou vyloučit i aplikaci celé VÚ.
 
Jak by mělo vyloučení VÚ vypadat - jakou musí mít podobu?
 

--

Co když VÚ nebude na kupní smlouvu aplikovatelná ze své normativní pozice, ovšem strany chtějí VÚ použít? Je to možné? Mění se nějakým způsobem povaha pravidel obsažených ve VÚ?

Př.:
Společnost Expas, ltd. (sídlo Kanada) uzavřela se společností Imporet (sídlo a místo podnikání v Granadě, Španělsko) smlouvu, podle níž měla ze své pobočky v Birminghamu (Velká Británie) dodat španělské společnosti potravinářské stroje. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím emailu (bez elektronického podpisu).
Ve smlouvě byly následující relevantní doložky:
Tato smlouva se řídí Úmluvou OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží.
 

Aplikační test II - čl. 90 a násl.


Tato část testu se netýká povahy kupní smlouvy uzavřené mezi stranami, ale je zaměřen na samotnou Vídeňskou úmluvu a její vztah k jiným MS nebo na možnosoti učinit výhradu k některým jejím částem.

--

1) vztah k jiným MS se stejným předmětem a použitím stejné metody - čl. 90

--

2) vztah k jiným MS se stejným předmětem a použitím jiné metody

--

Zde má smysl zabývat se např. MS unifikujícími kolizní normy. Zde se dá předpokládat přednost metody přímé před metodou kolizní

--

3) výhrada podle čl. 94

Státy s velmi podobnou vnitrostátní úpravou otázek upravených ve VÚ mohou prohlásit, že VÚ se nepoužije na kupní smlouvy mezi stranami majícími místa podnikání na území těchto států.

 
Tato úvaha se často objevovala u kupních smluv mezi obchodníky z ČR a SR - je tato námitka v takovém případě relevantní? 
--
4) výhrada podle čl. 93

5) výhrada podle čl. 92

 

Výhradu k části II VÚ učinily například skandinávské státy. Zatím žádný stát neučinil výhradu k části III VÚ. Důvod je nasnadě - ztrácelo by potom smysl k VÚ vůbec přistupovat.

6) splněny časové předpoklady podle čl. 100

  1. Zopakujte si, jaké má dvě základní metody úpravy v mezinárodním právu soukromém, jaký je mezi nimi vztah, jaké jsou jejich charakteristické rysy.
  2. Zopakujte si, co je to obligační statut a jeho meze a kde najdeme platnou právní úpravu.
Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží představuje přímou úpravu kupních smluv s mezinárodním prvkem. Dá se proto předpokládat přednost této úpravy před jinými úpravami soukromoprávních vztahů s mezinárodním prkvem (tj. metodou kolizní).

Prezentace využitá na semináři včetně řešení výše uvedených otázek:

PMO_-_1_-_Aplikacni_test_VU.pdf
Předchozí
Následující