Mnohojazyčnost Evropské unie a její dopady pro Českou republiku právní rozměr a souvislosti Filip Křepelka Jazyk a právo n Sdělování obsahu práva obecně a v jednotlivých případech se děje prostřednictvím určitého přirozeného jazyka. n Mimojazykové sdělování je vzácné a vždy předpokládané jazykově zachyceným právem. n Nejazykové sdělování prakticky není. n Právní jazyk je zvláštní druh spisovného jazyka. n Právní řád je vždy vázán na nějaký jazyk nebo nějaké jazyky. Jednojazyčné státy n Obvykle jsou státy založené na jednom jazyce. n Jeho nositelem je jazykově vymezený národ. n To nevylučuje užívání dalších jazyků v soukromém životě. n Některé takové státy nevybíravě takový společný jazyk prosazují. n Takový jazyk je nástrojem vyjadřování práva, nástrojem výkonu státní moci, uplatňuje se ve vzdělávání apod. n Často se takový jazyk označuje symbolicky jako jazyk státní nebo národní. Státy vícejazyčné a mnohojazyčné n Státy s jazykovými menšinami: řada států má jazykové menšiny. Žijí-li na určitém území, těší se v liberálních státech určitému uznání svého jazyka ve sféře státní moci. n Státy s více celostátními jazyky: stát působí a právo se vyjadřuje ve dvou nebo několika jazycích, jakkoli se tyto nepoužívají ve všech souvislostech zároveň. Soužití dvou anebo více jazyků podrobně upravuje. Příklady: Belgie, Švýcarsko, Irsko, Luembursko, Kanada, Singapur. n Mnohojazyčné státy: stát uznává pro úřední účely řadu jazyků užívaných na jednotlivých částech území. Nikdy se nepoužívají všechny zároveň, není to možné. Z praktických důvodů se jeden nebo několik málo jazyků stávají pracovními či úředními jazyky celku. Příklady: Indie, Jihoafrická republika, dříve Sovětský svaz. Jazyk(y) ve sféře státní moci Liberální státy právem upravují: n Státní (národní) jazyk n sněmovní, samosprávní, úřední a soudní jazyk n Jazyk vzdělávání obyvatelstva n Jazyk veřejných médií n Jazyk ve veřejném prostoru n Jazyk v práci, jazyk doprovázející zboží a služby Ostatní státy mají sklon upravovat: n Jazyk užívaný v soukromých záležitostech Mezinárodní právo a mezinárodní konference nebo organizace n Dvoustranné mezinárodní smlouvy se zpravidla sjednávají v jazycích obou států. n Pro vícestranné a mnohostranné mezinárodní smlouvy se vybírá jeden nebo několik autentických jazyků. Ostatní překlady jsou oficiální jen pro vnitrostátní užití. n Takovými jazyky jsou jazyky širší mezinárodní komunikace, v moderní době zpravidla jazyky politických či kulturních hegemonů (francouzština, angličtina, ruština...) nebo jazyky sdílené více státy (španělština, arabština). n Podobně se ustavuje a vyvíjí režim jednacích jazyků mezinárodních konferencí a úředních jazyků mezinárodních organizací. Příklady: RE, OSN, WTO... Mezinárodní obchod a jazyky n Spontánně se etablují obecné komunikační jazyky, často jsou to jazyky vlivných zemí a kultur: n - latina, řečtina, arabština, malajština, italština, francouzština, němčina, ruština n - dnes výrazně v celosvětovém měřítku dominuje angličtina. n - problematika interpretace textů v angličtině nebo v jiných cizích jazycích soudy a rozhodčími soudy. n - existovaly a existují profese se znalostí těchto jazyků a jejím očekáváním. Právní překlad: meze, obtíže, chyby n Problémy s překladem právních dokumentů jsou rozmanité. n Neúplná významová ekvivalence slovníkových významů. n Různé jazykové bohatství. n Pouhá srovnatelnost, nikoli totožnost právních institutů a institucí označených jednotlivými slovy. n Obtížné udržení jednoty používané terminologie. n Vyloučení zjevných chyb. Kdo by měl zajistit překlad? Právníci, jazykovědci, odborníci na příslušnou záležitost. Práce s právem v jednom jazyce a více jazycích n Výklad právního dokumentu v jednom jazyce je již tak obtížný: lze použít řadu výkladových metod. n Zachycení ve více autentických jazycích. n Zásady výkladu formulované pro mezinárodní právo jsou přenositelné také na vnitrostátní právo, soukromé smlouvy apod. n Zásada stejného významu ekvivalentů. Podpůrné sledování záměru tvůrce práva. Míra jazykové integrace EU n Členské státy EU jsou etablované lidnaté státy často s mnohasetletou tradicí. n Vesměs jsou založené na jednom jazyce. n Přes rozšiřované jazykové vzdělávání ani angličtina, natož další jazyky nedosahují postavení jazyka obecné mezinárodní komunikace (jako třeba v mnohojazyčné Indii). n Jazykový režim EU musí tuto skutečnost odrážet, nemůže ji přehlížet. Mnohojazyčnost jako zásada EU a jejího práva n Mnohojazyčný režim je zakotven na úrovni primárního práva. n Sekundární právo o jazykovém režimu EU/ES podléhá souhlasu všech členských států. n Právo ES, judikatura a praxe berou na jazykovou rozmanitost členských států, jejich národů a hospodářství ohled nebývalý ve srovnání s čímkoli jiným. Autentické a oficiální jazyky EU n Výčet autentických jazyků v závěrečných ustanoveních SES a SEU (čl. 314, resp. čl. 53). n Výčet a základní režim úředních jazyků v nařízení 1/58. n Nyní – po všech rozšířeních a změnách - je počet autentických stejně jako úředních jazyků totožný: 23 n Přehled: francouzština, němčina, nizozemština, italština, angličtina, dánština, řečtina, portugalština, španělština, finština, švédština, irština, estonština, lotyština, litevština, polština, čeština, slovenština, maďarština, slovinština, maltština, bulharština, rumunština. Redukce: pracovní jazyky n Oficiálně jsou pracovními jazyky některých institucí všechny úřední jazyky. n Fakticky se spontánně jako pracovní jazyky etablují jazyky obecně vyučované ve školách: angličtina, francouzština, do určité míry němčina. n Právní uznání pracovních jazyků je politicky nepředstavitelné. Toliko omezeně se taková nebo podobná redukce užívaných jazyků právem EU výslovně připouští. Redukce: jednací jazyky Jednací jazyk Soudního dvora, Soudu prvního stupně, Komise a dalších správních orgánů, institucí a agentur je vždy jeden. - jazyk příslušného státu - žalovaného nebo soudní jazyk dotazujícího se soudu. - jazyk správního a navazujícího soudního řízení: jazyk dotčeného jednotlivce. Je představitelné, že soudní senát anebo fakticky rozhodující úředníci neznají jazyk, ve kterém vyhlašují své rozhodnutí. Objem překládání a tlumočení n Překládání a tlumočení si žádá podstatnou část nákladů na instituce EU/ES. n Existují dnes rozsáhlé překladatelské služby na jednotlivých institucích. n Uvádí se řada čísel, na místě by bylo podrobnější zkoumání. n V celku bezpochyby představuje překladatelská služba EU/ES největší takovou službu na světě. n Náklady se nicméně považují za celkově únosné, jakkoli se stále více volá po racionalizaci. Vize práce s mnohojazyčným právem EU n Soudní dvůr ve své judikatuře zdůrazňuje, že je třeba pamatovat kvůli samostatnosti a svébytnosti práva EU na možný zvláštní význam použitých termínů. n Nemusí být totožné s významem termínů v jazyce příslušného národního právního řádu. n Zejména se však mají srovnávat jednotlivé jazykové verze. n Měly by se srovnávat VŠECHNY jazykové verze? Realita práce s mnohojazyčným právem EU n Soudní dvůr přestal zdůrazňovat, že se mají srovnávat „všechny“ jazykové verze. n Sám srovnával všechny jazykové verze občas naposledy před rozšířením. n Po rozšíření nejsou doklady takového srovnávání, přestože Soudní dvůr má potřebné personální zázemí. n Srovnávání všech jazykových verzí nelze rozumně očekávat od soudů členských států. n Obvyklá je práce pouze s národní verzí. n Srovnávání národní verze s verzemi obvykle studovaných jazyků, popř. verzemi jazyků srozumitelnými je více než dobrou praxí. Metody práce s mnohojazyčným právem EU n Aniž by se to zdůrazňovalo, má převážit řešení podporované většinou jazykových verzí. n Nestanoví se však žádná přesná pravidla, žádné „hlasování“ verzí. n Verze jsou formálně rovnocenné. n Je to vhodné v případě dodatečně autentizovaných verzí po rozšířeních? n To platí ovšem v kontextu všeobecného sklonu vykládat prameny práva EU teleologicky. Hospodářská integrace v EU a jazykové poměry I n Velká většina obchodu zbožím dotčena mnohojazyčností není. n Členské státy mohou žádat informace, příbalové letáky apod. ve svém jazyce, proto jejich častá mnohojazyčnost. n Právo ES do značné míry sbližuje tyto jazykové nároky členských států. n Pouze část zboží má jazykový ráz, vytváří se proto pouze pro příslušný jazykový trh (knihy, časopisy, noviny, podstatná část audio- a videonahrávek – dabing, titulky) Hospodářská integrace v EU a jazykové poměry II n Mnohojazyčnost EU/ES bezpochyby zásadně podvazuje migraci za prací a podnikání jak s doprovázejícími rodinnými příslušníky, tak bez nich. n Mnohojazyčnost bezpochyby výrazně podvazuje mezistátní obchod řadou služeb, nikoli však všemi. n Dopady na pohyb kapitálu jsou zjevně omezené. ČR, Československo, Rakousko-Uhersko z hlediska jazyků n Česká republika je nyní vyhraněně jednojazyčný stát. Skutečné menšinové jazyky jsou zcela okrajové nebo se nepoužívají ve sféře státu a práva a dalších veřejných prostorech vůbec. n Necítíme potřebu to ani ústavně zakotvovat. Procedurální předpisy na to rovněž nepamatují v míře dostatečné. n Československo bylo dvoujazyčné, dvoujazyčnost se nicméně vzhledem k blízkosti češtiny a slovenštiny skoro nevnímala. n Za Rakouska-Uherska čeština získávala ve státní sféře postavení postupně, v předlitavském prostoru nikdy nedosáhla postavení němčiny na říšské úrovni. Říšské právo bylo autentické jen v němčině. Překládání práva EU do češtiny (a dalších nových jazyků) n Primární právo se překládalo opakovaně pro studijní a pracovní účely již v ČR. n Sekundární právo se překládalo pro pracovní účely v jednotlivých resortech. n 3-4 roky před vstupem se překládání systematizovalo. n Překládání se očekávalo od kandidátských států, byť s určitou technicko-organizační pomocí. n ČR překládání do značné míry „outsourcovala“. n Teprve dodatečně se ES začala věnovat překladům do češtiny. Skutečnost a důsledky opoždění překladů práva EU do češtiny n Okamžikem vstupu nebylo zveřejněno oficiálním způsobem – tj. ve zvláštním vydání Úředního věstníku – prakticky nic. n Důvod: nezvládnutí revizí nevydařených překladů na straně ES. n Následky: omezená informovanost n Pochybnosti o uplatnění práva nezveřejněného v češtině. Kauza Skoma-Lux n Dotaz Krajského soudu v Ostravě na výklad smlouvy o přístupu o překladu do češtiny n - celní kauza n Možná řešení n Postoje členských států a komise n Závěr Soudního dvora: lze se dovolat opožděné publikace n Přístupy v ostatních nových členských státech: Polsko, Estonsko. Pochybnosti o povedenosti překladů n Čas od času se v překladech objeví chyba. Příklad „Povinná osoba“ ve slovenské verzi nařízení „Brusel“ Mnohdy není sladěná terminologie. Mnohdy se nerespektovala etablovaná terminologie právně-technické češtiny. Práce s mnohojazyčným právem EU v ČR n Lze dokladovat rozsudky, které srovnávají jednotlivé jazykové verze. n Někdy je toto srovnávání ovšem samoúčelné. Odborná literatura n Křepelka F., Mnohojazyčnost Evropské unie a její důsledky pro českou právní praxi, Masarykova univerzita, 2007. n Tomášek M., Překlad v právní praxi, Linde, 2003. Babylonská věž