Ze zahraničí če mají právo na styk s nezl. dětmi. Presto však se větší měrou, zvláště v poslední dot těte obracejí na soudy, aby jim pomohly k udržování styků s dětmi. V daném případě se babička dítěte domáhala styku s vnukem proti přání matky dít vrh zamítl v zájmu dítěte a rozhodl, že dítě má být trvale u své maíky, když předtím dc ■ ■"". manželství a dítě určitý čas strávilo s otcem. V odůvodnění zamítavého rozsudku se t ■ dítě by utrpěio citovou škodu v důsledku nepřátelství existujícího mezi jeho matkou ab; však se ve svém odůvodnění vyjádřil - a v tom je rozhodnutí pro nás zajímavé - že r s dítětem, jako např. dopisy dítěti, mají být udržovány. Na jednu stranu soud uvádí, že :■ ■ si být v obdobných případech posuzováni rozdílně od rodičů, protože pro blaho dětí i znamní, jak je v rozsudku doslova uvedeno. Na druhou stranu však vliv prarodičů mů . . spěchu dětem, avšak jejich vliv na dítě má být vykonáván opatrně a ke styku s dítě! cházet příliš často. V bulletinu je uveden také sporný případ týkající se tzv. harašení. Protože jsme národ učei nepochybně lze očekávat v budoucnu podávání stížností a zejména žalob i u nás. Článek je r psán „Harašení - sledovací žen". V nedávných měsících byla v tisku {anglickém) velká publica padú týkajících se mužů, kteří „sledují" ženy. Protože ani nedávné trestní a civilní zákony neobs valy adekvátní ustanovení, která se týkají tohoto problému, anglický parlament urychleně tuto rr ru v legislativě vyplnil. Nová úprava se však týká i případů harašení jako obecného problému; týká se pouze mužů, kteří ženy jen pronásledují. Nový zákon upravuje jak civilní, tak i trestní odpovědnost za jednání mužů, kteří ženy obtěžui bo pronásledují. Žena může žádat soud, aby omezil další útočné chování vůči sobě, resp. muži dat náhradu škody včetně kompenzace za svůj úzkostný stav, jakož i možnou následnou fins ztrátu. Široká definice termínů harašení obsahuje jakékoliv chování způsobující obavy, úzkost a noviíě se týká i řečí, které mohou mít takovéto důsledky. Z parlamentní zprávy o tomto zákonu je fa jasné, že harašení může představovat jakékoliv chování, které by odůvodněně vyvolávalo tísei bo úzkost ženy. Rozsah obtěžování podle tohoto zákona se jeví jako téměř neomezený. Může r obsahovat nerozumné chování novinářů, výběrčích dluhů, sousedů nebo osob zaměstnaných u kromých bezpečnostních složek apod. Anglická vláda má za to, že ročně soudům napadne několik stovek žalob, které se týkají pr sledování žen nebo harašení. Zákon tak otevřel dveře k uplatňování dalších nároků. Já pak dodávám, že z tohoto materiálu jsem se nedočetl, zda čin harašení může být spáchá ké ženou na muži. JUDr. Václav í 92 Bulletin advokácie č. 9 1998 r MEZINÁRODNI STYKY i útah Evropské ume k Evropské umluve i ? ochraně lidských práv ■. )ská unie a Rada Evropy jsou nepochybně organizace, které jsou pro poválečný rozvoj Evro- ' důležité. Ve všeobecném povědomí je tu EU převážně k účelům ekonomického rozvoje a vy- ' vlečného evropského ekonomického prostoru, zatímco Rada Evropy se stará o jiné, méně vi- - )dnoty, chápané jako součást právních, demokratických kultur. Čím dále tím více však je zřej-' : e zájmy obou organizací v některých oblastech, např. práva, často překrývají, doplňují a stý-{ je tedy nejen praktické, když např. problémy právních nástrojů boje proti korupci řeší společ- - - tyž si i vzájemně vyjasňují a. vymezují meze svých aktivit tak, aby se dupiidtně nevytvářela ob-. šení pro různý okruh členských států (Rada Evropy má daleko větší počet členských států, než [ léně např. v procesu přístupu pňdružených států do EU je velmi důležité, do jaké míry přidru-l . „europeizovaf svůj právní systém tím, že přistoupil k úmluvám Rady Evropy). - . ří se o „evropském právu", „komunitárním právu", harmonizaci našeho vnitrostátního práva í - vropským, ale také o aplikaci evropského práva domácími soudy. Bez aplikace evropského j . ■ půdě domácích soudů členských států by toto právo nemohlo nabýt skutečného významu, ', -uhé straně se souběžně hovoří o nutnosti dodržovat v České republice lidská práva, o nuí-' ržovat závazky vyplývající z našeho členství v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv Ra- i i. yaotom, že podle či. 10 Ústavy je tato a jsou i jiné mezinárodní úmluvy, které jsou zamě- ichranu lidských práv, součástí domácího práva a právního řádu. Soudy proto aplikují (nebo I . aplikovat) Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv přímo v jednotlivých řízeních. | \ -1 v České republice, ale i ve všech státech, které jsou touto úmluvou vázány a zároveň jsou )ýt členskými státy Evropské unie, vyvstává proto již delší dobu otázka, jaký je vztah evrop- ■ 'áva a Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv Rady Evropy, co se stane, ' : ■ lácí soud pň aplikaci evropského práva poruší Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv. I ." a právo vzniká v instituci, která není členskou institucí ani Rady Evropy, ani Evropské úmlu- ■aně lidských práv. Jakkoliv se taková úvaha jeví absurdní, ve skutečnosti bylo nutné defi-I ". ■ ah Evropského společenství k uvedené úmluvě. Evropský soud přijal stanovisko 2/94 z 28. března 1996 „Přistoupení Společenství k Ev- ■ nluvě o ochraně lidských práv a základních svobod". Rozsah Stanoviska nedovoluje publi-plného textu na stránkách Bulletinu. Pokusím se tedy alespoň o stručnou charakteristiku je- Íu. . iský soud může ještě dříve, než je event, zahájeno vyjednávání o přístupu Společenství k ja-; ■ ■ . mluvě, vydat stanovisko ke kompetenci Společenství, protože je všeobecný účel a předmět ! Bulletin advokácie č. 9 1998 93 649� Mezinárodní styky Úmluvy o ochraně lidských práv i institucionální význam přístupu k ní pro Společenství znán zi před uzavřením zamýšlené dohody se totiž lze vždy obrátit na Soud, aby rozhodl, že v soula 164 Smlouvy (EC Treaty) je při jejím výkladu i aplikaci respektováno právo. Jde o dva aspelr aby se nestalo, že by Soud musil později rozhodnout o tom, že mezinárodní dohoda záva-Společenství je z důvodu obsahu nebo procedury přijetí neslučitelná s ustanoveními Smlouvy mohlo být v mezinárodních vztazích komplikující - a dále, aby mohí posoudit kompatibilitu pr> ní Společenství k Úmluvě se Smlouvou. Společenství má jednat v mezích pravomocí udělených Smlouvou a cílů, které Smlouva s Má tedy jen takové pravomoci, které mu jsou uděleny. To je třeba dodržovat jak v interní i v mezinárodních aktivitách Společenství. Základní práva tvoří nedílnou součást všeobecných právních principů, jejichž dodržovali je Soud. Ten se inspiruje ústavními tradicemi členských států i doporučeními mezinárodních v oblasti ochrany lidských práv, jejichž jsou signatáři. Z tohoto pohledu má Evropská úmluva o ně lidských práv, o které se hovoří zejména v či. F(2} Smlouvy o EU, zvláštní význam. Soud uzavírá, že za současného stavu komunitárního práva není Společenství kompeter stoupit k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv, protože žádné ustanovení Smlouvy o El becně neuděluje institucím Společenství pravomoc přijmout pravidla týkající se lidských prá uzavřít mezinárodní dohodu v této oblasti. Takový přistup nelze opřít o či, 235 Smlouvy o EU žovánílidských práv je podle názoru Soudu podmínkou zákonnosti komunitámích aktů. Příst lečenstvi k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv by však znamenal podstatnou změnu časném komunitámím systému ochrany lidských práv v tom, že by Společenství vstoupilo rf: ného mezinárodního institucionálního systému a muslio by integrovat veškerá ustanovení Úm> komunitárního právního řádu. Tato změna systému ochrany lidských práv ve Společenství se zásadními institucionálními dopady pro Společenství a jeho členské státy by měla ústavní význam, a šla by proto nad rámec článku 235 Smlouvy o EU. Mohla by být provedena pouze na základě novelizace Smlouvy. JUDr. Jana VJurstová Česká advokátní komora UIA (Mezinárodní svaz advokátů) UiA je nejstarší mezinárodní asociace advokátů založená původně evropskými frankofonními advokáty v roce 1927. Pro zajímavost je třeba vzpomenout, že advokácie první republiky by a jední*n z prvních členů. V současné době je členy UIA přes 300 národních nebo zemských či krajských advokátních organizací, které reprezentují více než dva miliony advokátů, a protože umožňuje i individuálrí členství, má dalších několik tisíc členů z celkem více než 110 zemí světa. UIA je nevládní mezinárodní organizací se sídlem v Paříží se šesti oficiálními jazyky (frarcouzšti- 94 Bulletin advokácie č. 9 1998 Mezinárodní styky ia, španělština, němčina, italština a arabština) a třemi jazyky pracovními (francouzština, španělština). r i y71 působí rovněž jako nevládní organizace při OSN (v New Yorku, Ženevé a Vídni) i u Ra-0py v Bruselu. Podílí se na činnosti Mezinárodního soudního tribunálu pro býv. Jugoslávii ndu stejně jako na přípravě Stálého mezinárodního trestního soudu při OSN. [ se již od svého vzniku intenzivně věnuje ochraně práv a zájmů advokátů v celém světě (in-jje vždy při jejich porušování apod.). , každoročně pořádá pro své Členy několikadenní kongresy v různých městech světa (v potí letech Mexico City, San Francisco, Berlín, Londýn, Marakeš, Nice, příští rok v New Delhi idně v Buenos Aires). Kongresy jsou zaměřeny na několik hlavních témat (letos v Nice např. :ní EURO a jeho vliv na EU, země střední a východní Evropy, USA, rozvojové země a státy ní Asie). Kromě toho pracují v rámci UíA trvale (někdy i ad hoc) komise, podkomise a pracovní j, které se trvale zabývají specializovanou problematikou téměř ve všech oborech práva se za-m i na komparatistiku o jednotlivých právních oblastech a systémech, Proto na kongresech ,u jednotlivá témata zpracována i podle různých právních oblastí či systémů. V rámci předná-iu organizovány pracovní semináře, panelové diskuse apod. V průměru pracuje na každém su cca 30 až 40 sekcí zaměřených na specializovaná témata, představu uvádím některá z nich: správní právo, ochrana životního prostředí, rodinné právo, lid-iva, práva k nemovitostem, mezinárodní právo soukromé hmotné i procesní, právo „lékařské", pracovní, sportovní, letecké, mezinárodní arbitráž, pojišťovnictví, bankovnictví, právo EU, nekalá námořní právo, média, mezinárodní úpadky, finanční služby, daňové právo, frančíza, informatika imuníkace, zahraniční investice, intelektuální vlastnictví, právo reklamní, odpovědnost za výrobek u, právo autorské, právo společností, mezinárodní prodej zboží a další. - -mě toho UIA spoluorganizuje v členských zemích v průběhu každého roku desítky mono- ne-. tematických seminářů v trvání většinou 1,5 dne, které umožňují přihlášeným účastníkům vě- -. e pouze úzce specializovanému tématu a jsou méně náročné na čas i finanční náklady. . diny akce organizované UIA jsou doprovázeny i společensko-kullurními příležitostmi nebo fa-.nimi výlety s turistickým zaměřením zejména pro doprovod účastníků těchto akcí. uhodobým zástupcem ČAK jako kolektivního člena v UIA je nyní JUDr. Rao Uppaluri, jehož ■ a kontaktní čísla pro veškeré bližší informace jsou uvedena pod příspěvkem. viduální členství advokáta v UIA umožňuje pochopitelně účastnit se všech akcí, být o nich - ihu roku s předstihem informován, podílet se případně i aktivně na činnosti stálých komisí, - lisí nebo pracovních skupin s tematickým zaměřením, mít přístup k zpracovávaným tématům - i/ v poslední řadě mít kontakt a přístup do sítě milionů advokátů ve 110 zemích světa. ;mci o členství se mohou o další informace a vysvětlení obrátit na zástupce ČAK v UIA. Člen-ozlišeno na mladé advokáty do 35 let (roční příspěvek 760,- FRF) a ostatní (960,- FRF roč- ■ )mě toho existují ještě sazby pro vícečetné individuální členy z jednotlivých větších advokát-- nceláří odstupňované od 3 členů výše. . " imci posledního kongresu v Nice byla projednána i možnost, zejm. pro miadé české advoká- ■ icipienty, účastnit se stáží v advokátních kancelářích v zahraničí, a to i podle vybraného za- 'ullctin advokácie č. 9 1998 95