Mezinárodní příslušnost podle nařízení Rady (ES) č. 1346/2000, o úpadkovém řízení Jana Turoňová • Základním ustanovením je čl. 3 nařízení • Obsahuje pravidla pro určení toho členského státu, jehož soudy věc projednají • Tzn. obsahuje pravidla pro určení mezinárodní příslušnosti • Čl. 3 nařízení určuje pouze mezinárodní příslušnost • Místní příslušnost konkrétního vnitrostátního soudu určují vnitrostátní právní řády (v ČR je to OSŘ) • http://ec.europa.eu/justice_home/judicialatlascivil/html/cc_information_cs.htm Druhy řízení podle nařízení • Hlavní řízení – čl. 3 odst. 1 - universální účinek • Teritoriálně omezená řízení – čl. 3 odst. 2 - účinek omezen na území státu, který toto řízení zahájil Druhy: 1. vedlejší řízení – čl. 3 odst. 3 2. nezávislé řízení – čl. 3 odst. 4 • Princip modifikované univerzality HLAVNÍ ŘÍZENÍ • Na základě kritéria „lex fori concursus“ se právní řád státu, ve kterém je hlavní řízení zahájeno, stává právem rozhodným pro řešení celé věci. (výjimky čl. 8 – 15) • Zahájení hlavního řízení v jednom státě automaticky a okamžitě uznávají ostatní členské státy EU. • Hlavní řízení lze zahájit v tom členském státě, ve kterém má dlužník centrum hlavních zájmů (centre of main interests, COMI) – čl. 3 odst. 1 Interpretační zdroje • Virgos – Schmitova zpráva • Judikatura (ESD, vnitrostátních soudů) • Definice obsažená v bodu 13 preambule: „Místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy, by mělo odpovídat místu, ze kterého dlužník obvykle své zájmy spravuje, a je proto zjistitelné třetími osobami.“ Zájmy • Musí být hlavní a majetkové • Jako takové musí být vnímány třetími osobami (zejm. věřiteli) • Tato kritéria musí být posuzována a zjištěna objektivně - Hlavní majetkové zájmy dlužníka Hlavní majetkové zájmy - FO • Podnikatelé (úpadek vznikl z podnikání) - místo ze kterého řídí své podnikatelské aktivity • Nepodnikatelé - místo, kde se obvykle zdržují (podpůrně možno použít pojem „bydliště“ ve smyslu nařízení Brusel I.) Hlavní majetkové zájmy - PO • Vyvratitelná domněnka v čl. 3 odst. 1 (věta druhá) „V případě společnosti nebo právnické osoby se za místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy, považuje sídlo“ • Mohou nastat dvě situace: - Hlavní majetkové zájmy jsou v místě statutárního sídla (platí domněnka) - Hlavní majetkové zájmy jsou v jiném místě, než-li je statutární sídlo (domněnku lze vyvrátit) Hlavní majetkové zájmy jsou v jiném místě, než-li je statutární sídlo • Častý jev, zejm. v EU (svoboda pohybu) • Problém s jevem forum shopping • Skutečný stav musí především zkoumat ex officio soud • Pokud jedna strana sama navrhne vyvrácení domněnky, nese důkazní břemeno Hlavní majetkové zájmy jsou v jiném místě, než-li je statutární sídlo • Varianty: • Statutární sídlo je v EU – hlavní majetkové zájmy jsou v EU • Statutární sídlo je v EU – hlavní majetkové zájmy nejsou v EU • Statutární sídlo není v EU – hlavní majetkové zájmy jsou v EU (např. Rozhodnutí High Court of Justice Chancery Division Companies Court (England) ze dne 07.02.2003) Hlavní majetkové zájmy - koncerny • V nařízení není tato situace upravena • To je někdy považováno za zásadní nedostatek čl. 3 • Řeší se zde následující problémy - zda-li se centrum hlavních majetkových zájmů má posuzovat u každé společnosti, která je součástí koncernu, zvlášť – a nebo ne. - zda-li je možné považovat za dostatečný důvod pro vyvrácení domněnky dle čl. 3 odst. 1, že společnost hospodářsky podléhá své mateřské společnosti (a z toho důvodu je tedy místem jejích hlavních majetkových zájmů místo mateřské společnosti) ISA Daisytek • Rozhodnutí vrchního soudu v Leedsu, z roku 2003 • Koncern ISA Daisytek: • Mateřská společnost, statutární sídlo v Anglii, v Bradfordu • Dceřiné společnosti, statutární sídla v Německu a ve Francii • Použit „test řídících funkcí“ Eurofood • Rozhodnutí ESD, z roku 2006 • Koncern skupiny Parlamat: • Mateřská společnost Parlamat SpA, založená podle italského práva, statutární sídlo v Itálii • Dceřiná společnost Eurofood Ltd., založená podle irského práva, statutární sídlo v Irsku • Z rozhodnutí ESD: „….Vykonává-li dceřiná společnost svou činnost na území státu, kde se nachází její statutární sídlo, pouhá skutečnost, že mateřská společnost se sídlem v jiném členském státě může kontrolovat nebo kontroluje její rozhodnutí v hospodářské oblasti, nestačí k vyvrácení domněnky v čl. 3 odst. 1“ závěr ke koncernům • Každá společnost v rámci koncernu se při určování centra hlavních majetkových zájmů posuzuje zvlášť, tedy samostatně. • Toto samostatné posuzování je navíc zcela nezávislé na její účasti v koncernu a to v tom ohledu, že samotný fakt, že společnost je součástí koncernu, není dostatečným důvodem k vyvrácení domněnky v čl. 3/1 Nařízení. TERITORIÁLNĚ OMEZENÁ ŘÍZENÍ • Souhrnně upravena v čl. 3 odst. 2 • umožňují zahájit dílčí insolvenční řízení na území jiného státu, nežli je stát ve kterém má dlužník centrum svých majetkových zájmů • účinky tohoto řízení jsou však omezeny pouze na území daného státu • tato řízení je možné zahájit pouze v tom státě, ve kterém má dlužník provozovnu Typy teritoriálně omezených řízení • Vedlejší řízení podle čl. 3 odst. 3 • Nezávislé řízení podle čl. 3 odst. 4 Vedlejší řízení (čl. 3 odst. 3) • může být zahájeno pouze tehdy, bylo-li v jiném státě zahájeno hlavní insolvenční řízení. • podmínkou pro jeho zahájení však nemusí být úpadek ve státě, kde se zahajuje • může být zahájeno na návrh hlavního insolvenčního správce, nebo kterékoliv osoby, která by byla aktivně legitimovaná podle daného vnitrostátního práva • lze jmenovat tuzemského insolvenčního správce • existují pravidla vzájemné koordinace s hlavním řízením obsažená v čl. 31 až 35 • musí mít vždy likvidační povahu Nezávislé řízení (čl. 3 odst. 4) • může být zahájeno i v době, kdy ještě nebylo zahájeno řízení hlavní • k takovému zahájení však může dojít pouze za splnění podmínek uvedených v čl.3 odst. 4 • nemusí mít likvidační povahu, je možné zahájit i nezávislé řízení záchranného typu • pravila pro koordinaci obsažená v čl. 31 až čl. 35 se použijí pouze v té míře, jak to dovoluje stav ve kterém se nezávislé řízení nachází • z toho plyne relativně autonomní povaha tohoto typu řízení Provozovna • nemá vlastní právní subjektivitu • je definována v čl. 2 písm. h) jako : „jakékoliv provozní místo, ve kterém dlužník vyvíjí nikoliv přechodnou hospodářskou činnost za použití lidských a materiálních zdrojů“ • prakticky se může jednat např. o obchod, továrnu, kancelář, výrobnu