____________________________________________________________ Systém ASPI - stav k 3.11.2009 do částky 123/2009 Sb. a 41/2009 Sb.m.s. Obsah a text Důvodová zpráva k zákonu č. 281/2009 Sb., novely zákonů v souvislosti s přijetím daňového řádu - poslední stav textu Důvodová zpráva A. Obecná část 1. Hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad Podle bodu 3 části první (procesní pravidla) Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA), jež byly schváleny usnesením vlády č. 877 ze dne 13. srpna 2007, nebyla RIA na tento návrh zákona aplikována, neboť se jedná o návrh zákona související s obecným procesním předpisem - “zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu” navazující na daňový řád, pro který je stanovena výjimka. Základní principy Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace jsou respektovány v rámci následujícího textu důvodové zprávy. Z tohoto důvodu, a přestože byla uplatněna příslušná výjimka, je do obecné části důvodové zprávy zahrnuto vymezení cíle, zvážení variant a zhodnocení rizik spojených s neřešením problému navrhované právní úpravy do té míry, do jaké je to z povahy věci možné. 2. Zhodnocení platného právního stavu Současné znění zákonů zahrnutých do tohoto návrhu odpovídá platnému procesnímu zákonu o správě daní a poplatků, který bude nahrazen daňovým řádem. Návrh změn jednotlivých zákonů je zpracován k platnému znění zákonů uveřejněnému ve Sbírce zákonů a v průběhu legislativního procesu budou zohledněny uskutečněné úpravy dotčených zákonů. 3. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s navrhovaným daňovým řádem, zahrnuje novely zákonů, jejichž ustanovení je nutno uvést do souladu s tímto připravovaným procesním zákonem, a to jak z hlediska věcného (systémové vazby a legislativní provázanost, systematika, racionalita a jednotnost používaných pojmů), tak i legislativně-technického. Neprovedení těchto změn způsobí možný nejednotný výklad dotčených právních předpisů jak ze strany daňových subjektů, tak ze strany územních finančních orgánů, a dále způsobí nejistotu daňových subjektů v daňovém řízení. Návrh zákona obsahuje novelizaci celkem 200 zákonů, z toho padesát dva částí návrhu zákona ruší novely zákona o správě daní a poplatků. Další, převážná část návrhů novel se týká úpravy zákonů ve věci tzv. dělené správy. Mimo tyto navrhované změny je nutné řešit terminologickou náhradu slov “zákona o správě daní a poplatků” za slova “daňovým řádem”, pokud se vyskytují přímo v textu ustanovení jednotlivých zákonů. Dále jsou řešeny věcné změny daňových zákonů navazující na úpravu v návrhu daňového řádu k vyjádření specifik správy daní uskutečňované podle zákonů o daních z příjmů, o spotřebních daních, o dani z přidané hodnoty, o dani z nemovitostí, o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, celního zákona, jakož i dalších nedaňových zákonů (např. zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a zákona o veřejném zdravotním pojištění k zajištění součinnosti mezi těmito orgány a správci daně). Pokud jde o části návrhu týkající se úpravy zákonů ve věci dělené správy, jedná se o odstranění duplicitní úpravy v jednotlivých právních předpisech, která se stala nadbytečnou pro jednoznačné vyjádření dělené správy příslušnými ustanoveními správního řádu. Mělo by tak dojít k odstranění nepřehledné právní úpravy v této oblasti. Existence dělené správy vychází ze skutečnosti, že vedle peněžitých plnění do veřejných rozpočtů jako jsou daně, cla, správní, soudní a místní poplatky atd. (tedy peněžitá plnění “daňového charakteru”), u nichž je dán komplexní procesní režim podle stávajícího zákona o správě daní a poplatků, se vyskytuje i řada peněžitých plnění směřujících rovněž do veřejných rozpočtů ukládaných podle jiných než daňových zákonů, tj. zejména v obecném režimu správního řádu. Jde především o různé pokuty. U těchto peněžitých plnění se podle dosavadního procesního předpisu postupuje až v rovině platební (tj. při vybírání, evidenci a vymáhání těchto plnění). Tento přechod se nazývá procesní dělená správa. Existuje i věcná dělená správa, kdy správu placení daného peněžitého plnění přebírá jiný orgán než ten, který toto peněžité plnění uložil. Právní úprava dělené správy je zakotvena v § 105 a 106 správního řádu a § 1 odst. 4 zákona o správě daní a poplatků. V zájmu principu jednoty a vnitřní bezrozpornosti právního řádu není vhodné, aby skutečnost, že na platební rovinu se uplatní režim zákona o správě daní a poplatků upravovaly duplicitně jednotlivé zákony zakotvující to které peněžité plnění, neboť pro drtivou většinu těchto zákonů platí subsidiárně správní řád, ze kterého toto v celku jasně vyplývá. Z dosavadní praxe vyplynulo, že vyhovuje úprava, která stanoví jednotný, racionální postup pro správu placení (tedy vybírání, vymáhání i evidenci) peněžitých plnění určených do veřejných rozpočtů. Oproti současné právní úpravě, která je dosti sporá, se navrhuje přesněji vymezit popis přechodu věcné příslušnosti, ke které může v rámci dělené správy docházet. Prostor je věnován i vztahu mezi orgánem, který předal správu placení jím uloženého peněžitého plnění a orgánem, který tuto správu převzal (obecný správce daně ve smyslu § 106 správního řádu). Úprava je koncipována dostatečně obecně, tudíž je připravena i na plánovaný přechod z celních úřadů, které dosud plnili funkci obecných správců daně, na územní finanční orgány. Návrh dělené správy rozlišuje dva okruhy případů, které v rámci věcné dělené správy nastávají. Vychází tak ze skutečnosti, že v některých zákonech je rozdělení věcné působnosti při správě placení peněžitého plnění stanoveno tak, že dobrovolná část úhrady je svěřena orgánu ukládajícímu a vlastní vymáhání pak obecnému správci daně. V jiných zákonech je pak předpokládána příslušnost obecného správce daně pro obě tyto oblasti, tedy vybírání i vymáhání příslušného peněžitého plnění. Věcný rozsah působnosti však musí být v jednotlivých zákonech jasně vyjádřen, aby bylo zřejmé, do jakého okruhu orgánů daný orgán spadá. Jedná se o tyto tři okruhy, podle toho, zda je orgán příslušný 1. k uložení peněžitého plnění i zajištění jeho placení; nedochází k věcné dělené správě, pouze k procesní dělené správě, 2. k uložení peněžitého plnění a jeho vybrání (přijetí dobrovolné platby); k věcné dělené správě dojde pouze v případě nesplnění platební povinnosti, kdy vymáhání zajišťuje obecný správce daně, 3. pouze k uložení peněžitého plnění; vybrání i vymáhání zajišťuje obecný správce daně) v rámci věcné dělené správy. V souvislosti s upřesněním působnosti daňového řádu na případy peněžitých plnění podle zvláštních zákonů se navrhují dílčí změny několika z nich. Okruh peněžních plnění, na které se vztahuje úprava návrhu daňového řádu, je vymezen v jeho § 2. Ten stanoví, že předmětem správy daní, jsou daně, které jsou příjmem, popřípadě snížením příjmu (vratkou) veřejného rozpočtu. Má-li tedy být na správu určitého plnění aplikován daňový řád, je nutné, aby byly naplněny dvě podmínky, tj. aby se jednalo o daň a zároveň, aby se jednalo o příjem veřejného rozpočtu. Podle § 2 odst. 2 návrhu daňového řádu se bude moci postupovat jen v případě příjmů veřejných rozpočtů. V tomto odstavci je uveden výčet rozpočtů, které se považují za veřejné pro správu podle daňového řádu. Nicméně existují též peněžitá plnění, která nejsou příjmem žádného z uvedených rozpočtů. Proto, aby taková plnění bylo možné odlišit od těch, jež nemají být spravována podle daňového řádu, je nutné to v konkrétních případech výslovně stanovit. Proto je navrženo doplnění zákonů upravujících zvláštní plnění, která nejsou příjmem žádného z uvedených rozpočtů, o ustanovení, které stanoví, že se na taková plnění pro účely jejich správy (např. vybírání a vymáhání) hledí jako na prostředky veřejného rozpočtu. Z teoretického hlediska se jedná o zakotvení fikce veřejného rozpočtu. Tímto ustanovením se jednoznačně určuje okruh plnění, na které dopadá úprava daňového řádu. Výše naznačené úpravy jsou žádoucí z důvodu zajištění jednoznačnosti a systematické provázanosti dotčených právních předpisů, jednotného výkladu příslušných ustanovení, odstranění duplicitních ustanovení a v neposlední řadě věcné správnosti navazující na obecný procesní předpis, který počítá s konstrukcí, podle níž je v obecném procesním předpise soustředěna procesní materie společná pro všechny daňové zákony s tím, že jednotlivé hmotně-právní předpisy budou obsahovat (a obsahují) vedle hmotně-právních ustanovení i nezbytné procesní odchylky. Deklarovaným přínosem nového zákona by pak mělo být následné odstranění těch procesních odchylek, které nejsou nezbytné, popřípadě jsou duplicitní, což povede k zjednodušení textu, jakož i zajištění jednotné terminologie, která by vedla k větší provázanosti jednotlivých daňových zákonů. Navrhované změny nebudou mít vliv na rovnost postavení mužů a žen. 4. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy Důvod předložení Cílem navrhovaných změn je: * vyjádřit specifika jednotlivých daňových zákonů (např. ohlašovací povinnost u místních poplatků, stanovení daně za podíl na pozemku nebo stavbě, společný zmocněnec u daně z nemovitostí, postavení platebního zprostředkovatele, vracení cla) i ostatních zákonů (např. součinnost správců daně s orgány sociálního zabezpečení, se zdravotními pojišťovnami, uplatnění výtěžku daňové exekuce v občanském soudním řízení) v návaznosti na obecnou úpravu některých institutů v daňovém řádu, * promítnout používanou terminologii v daňovém řádu do příslušných zákonů, * upravit ustanovení o dělené správě peněžitých plnění v jednotlivých zákonech s cílem odstranit duplicitní text a zajistit jednotný výklad příslušných ustanovení, * zajistit legislativně technickou úpravu - zrušení novel současného procesního zákona, tj. zákona o správě daní a poplatků. Zvažované varianty řešení: Bylo posuzováno, jakým způsobem řešit specifika jednotlivých daní ve vztahu k obecnému procesnímu předpisu nebo návaznost, popř. systémové vazby, ve vztahu mezi jinými právními předpisy a daňovým řádem, tj. zda zanechat stávající stav, což by vedlo k nejednotnosti pojmů, iracionalitě daňového řízení a rostoucí potřebě oficiálních výkladových stanovisek, nebo zda přistoupit ke změnám, které zajistí odstranění duplicit, zařazení “hmotných” ustanovení do hmotného daňového zákona (např. přesun vymezení “plátcovy pokladny” do zákona o dani z příjmů, přesun registru plátců daně z přidané hodnoty do zákona o dani z přidané hodnoty apod.) a upřesnění postupu správce daně v exekučním řízení před soudními orgány. Bylo přistoupeno rovněž k věcným změnám, které přispějí k větší přehlednosti hmotných zákonů. V důsledku provedených změn by mělo dojít ke zkvalitnění výkonu daňové administrativy a podpoře klientského přístupu při jednání s daňovými subjekty. Jako jedno z možných řešení bylo ponechat citaci “zákona o správě daní a poplatků” uvedenou přímo v ustanoveních jednotlivých zákonů a neměnit ji na pojem “daňový řád”, což by však vyvolalo řadu dotazů ze strany široké veřejnosti, jak postupovat, jestliže je citován zrušený zákon. Bylo přistoupeno k náhradě pojmů tak, aby bylo dosaženo jednoznačnosti příslušných ustanovení a nevznikla nutnost překlenovat tento nedostatek výkladem. U některých zákonů ještě byla provedena náhrada pojmu “penále” jakožto časové sankce “úrokem z prodlení”. Opět pro zajištění jednotnosti používaných pojmů a jednoznačného výkladu příslušných ustanovení. Ponechání ustanovení o správě peněžitých pohledávek v rámci dělené správy v jednotlivých zákonech v současné podobě, by zachovalo stávající neuspokojivý stav, např. v podobě duplicitních ustanovení, nejednotnosti kompetence orgánů v ukládání, vybírání a vymáhání těchto peněžitých pohledávek, a v souvislosti s připravovanými institucionálními změnami v daňové a celní správě rovněž otázky, který orgán zajišťuje vybírání a vymáhání těchto peněžitých pohledávek. Pokud jde o ustanovení týkající se zrušení novel stávajícího procesního předpisu - zákona o správě daní a poplatků, lze usuzovat v případě nezrušení těchto novel by nebyl akceptovány podmínky Legislativních pravidel vlády, proto je nutno při zrušení základního zákona, tj. zákona o správě daní a poplatků, zrušit rovněž novely tohoto procesního zákona. 5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Navrhovaná právní úprava je v souladu s Ústavou České republiky i Listinou základních práv a svobod. 6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnost s právními akty ES Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Akty práva Evropské unie se na danou oblast nevztahují. 7. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na veřejné rozpočty, hospodářské subjekty a podnikatele, sociální dopady a dopady na životní prostředí Navrhovaná úprava nezakládá nové dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad na podnikatelské prostředí v České republice. Rovněž nebude mít negativní sociální dopady ani dopad na životní prostředí. B. Zvláštní část K části první K bodu 1 - Navrhuje se sjednocení přístupu v řízení o nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory nebo Komory daňových poradců k seznámení se s obsahem listin, které mohou obsahovat skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta nebo daňového poradce. K bodům 2 a 3 - Vzhledem k rozsáhlým oprávněním při provádění daňové exekuce, která jsou správcům daně svěřena, je nutné zajistit ochranu práv vážících se k předmětu exekuce, a vzhledem k tomu, že z fiskálního hlediska je daňový nedoplatek již zajištěn na depozitním účtu a není zde nebezpečí z prodlení, se navrhuje, aby rozvrh podstaty provedl na návrh správce daně soud po vydání svého rozhodnutí. Pro potřeby rozvrhového řízení se použijí příslušná ustanovení občanského soudního řádu. Zrcadlově k postupu stanovenému v § 232 návrhu daňového řádu se doplňuje § 337 o nový odstavec 2. K části druhé a třetí Ustanovení vyjadřují změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části čtvrté K bodům 1, 2 a 4 - Jde o terminologickou úpravu textu v souladu s pojmy sankčního systému v návrhu daňového řádu. K bodu 3 - Návrhem ustanovení se zpřesňuje postup obvodních báňských úřadů při správě úhrad a úroku z prodlení včetně kontrolní činnosti. K bodu 5 - Ustanovení navazuje na úpravu navrženou pod bodem 3 v tom smyslu, že na postup podle § 32a - Úhrady se nevztahuje správní řád. K části páté V ustanovení se navrhuje terminologická úprava textu v souladu s pojmy sankčního systému v návrhu daňového řádu a dále se vypouští duplicitní text o procesním postupu báňských úřadů při placení a vymáhání úhrad. K části šesté Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části sedmé Nelze-li určit místní příslušnost správce daně podle § 3 odst. 1 zákona o územních finančních orgánech, navrhuje se, že bude místně příslušným správcem Finanční úřad pro Prahu 1. K části osmé K bodu l - Navrhuje se zpřesnit text tak, aby bylo zřejmé, že plátce vybírá a odvádí poplatek obci, a tudíž přebírá zodpovědnost za jeho zaplacení obci. Dále se navrhuje zrušit nadbytečné ustanovení o ručení plátce za poplatek, neboť se nejedná o ručení ve smyslu ručení za daň podle § 171 daňového řádu. K bodu 2 - Návrh nového znění § 11 spočívá ve zpřesnění ustanovení stávajícího odst.1 ohledně postupu poplatníka, když nezaplatí poplatek včas nebo ve správné výši a postupu plátce, když poplatek neodvede ve lhůtě obecnímu úřadu. Dále se zpřesňuje ve vazbě na daňový řád, že zvýšení poplatku je příslušenstvím poplatku. Vypouští se ustanovení o zaokrouhlování, které se řídí obecným ustanovením o zaokrouhlování v daňovém řádu. Navrhuje se doplnit mezi sankce, které se neukládají u místních poplatků, též pokuta za opožděné tvrzení daně, což může být u místních poplatků například hlášení o poplatcích. Dále je navrženo uvést do souladu kompetenci obecního úřadu k výkonu správy místních poplatků tak, jak vyplývá již z dnes platného § 14 odst. 3 zákona. K bodu 3 - Navrhuje se ustanovení o lhůtách pro vyměření poplatku zrušit jako nadbytečné vzhledem k ustanovením o lhůtách v daňovém řádu a rovněž zrušit ustanovení o postupu podle procesního předpisu, neboť procesní postup vyplývá z § 2 odst. 3 daňového řádu. K bodům 4 a 5 - Povinnost poplatníka podat ohlášení ke své poplatkové povinnosti za podmínek a ve lhůtách stanovených obecně závaznou vyhláškou vydanou obcí v samostatné působnosti, se podřazuje pod obecná registrační pravidla a pravidla pro tvrzení daně obsažená v daňovém řádu. Ve stávajícím § 14 odst. 2 dochází ke zpřesnění toho, co může obsahovat obecně závazná vyhláška. Dále se v nově navrženém ustanovení vymezuje výčet údajů, které poplatník nebo plátce uvede v ohlášení a rovněž jsou zde vyjádřena specifika správy místních poplatků týkající se např. doručování poplatníkům se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí a lhůty pro oznamování změn uvedených v ohlášení. K bodu 6 - Navrhuje se ustanovení zrušit pro nadbytečnost; ustanovení § 11 odst. 3 dává obecnímu úřadu dostatečný prostor správního uvážení při event. zvýšení poplatku, a není tudíž důvod k následnému promíjení poplatku nebo jeho příslušenství a otevření prostoru pro možné korupční jednání. K části deváté K bodu 1 - Navrhuje se doplnit vznik poplatkové povinnosti v případě schválením smíru ve smírčím řízení, obdobně jako je tomu u rozhodnutí soudu o návrhu na nařízení předběžného opatření. K bodu 2 - Vzhledem k nedostatečné formulaci stávajícího textu, který připouští pouze snížení poplatku, který byl zaplacen, nikoliv poplatku, který dosud zaplacen nebyl, se navrhuje úprava textu, která by tuto nesrovnalost odstranila. Zároveň se navrhuje jednoznačně stanovit, jak má být naloženo s případným přeplatkem, a navrhuje se lhůta, do kdy bude vrácen soudem poplatníkovi. K bodu 3 - Navrhuje se sjednotit terminologii, kterou tento zákon používá pro rozhodnutí, kterým je poplatníkovi uložena povinnost zaplatit poplatek. K bodu 4 - Navrhuje se nové znění § 8 včetně jeho názvu. Současné znění tohoto paragrafu svým obsahem nekoresponduje s nadpisem paragrafu. Navržené znění přesněji upravuje správu placení poplatků, kterou kromě soudu vykonává také správa soudů (§ 3 odst. 5 tohoto zákona). Dále je zde jednoznačně formulováno rozpočtové určení příjmů z poplatků, jakož i účet, na který úhrada poplatků směřuje. Zůstává zachována konstrukce, podle níž se poplatky nižší než 5000 Kč platí pomocí kolkových známek. K bodu 5 - Dosavadní institut zvýšení daně podle § 68 zákona o správě daní a poplatků bude v novém daňovém řádu nahrazen institutem pokuty za opožděné podání přiznání. Vzhledem k tomu, že se nepodává přiznání, se navrhuje slovo “zvýšení” zrušit. K bodům 6 a 8 - Navrhuje se redukce textu těchto ustanovení z důvodu jejich duplicity. Soudu, který vydal nesprávné rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit poplatek, je dána možnost, aby tuto chybu napravil tím, že provede příslušnou změnu. Tato změna může spočívat ve zrušení povinnosti zaplatit poplatek, jejím snížení, ale i jejím zvýšení. Pokud byl výrok o uložení povinnosti zaplatit poplatek součástí meritorního rozhodnutí, týká se změna toliko poplatkové povinnosti, tudíž soud rozhoduje o její změně či zrušení samostatným usnesením, které nemá vliv na výrok ve věci samé. V § 12 odst. 2 se zároveň stanovuje lhůta, po jejímž uplynutí již nelze rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit poplatek změnit či zrušit. K bodu 7 - Navrhuje se sjednotit terminologii, kterou tento zákon používá pro rozhodnutí, kterým je poplatníkovi uložena povinnost zaplatit poplatek. K bodům 9 a 10 - Navržené ustanovení má za cíl lépe a jednoznačněji upravit subsidiární použití o.s.ř. a daňového řádu v rámci zákona o soudních poplatcích. Subsidiární použití o.s.ř. se uplatní pro všechna procesní ustanovení tohoto zákona s výjimkou těch, která se týkají správy placení poplatků (tj. jejich vybírání, vymáhání atd.). Zde se uplatní obecná úprava daňového řádu. Hranice mezi těmito předpisy odpovídá zamýšlené konstrukci procesní dělené správy, která by měla sjednotit zacházení se všemi peněžitými plněními, které spadají do kompetence soudů. Navržené znění § 13 nahrazuje dosavadní text § 13 a § 13a. Dosavadní § 13 obsahuje několik instrumentů obecného daňového procesu implementovaných do jednoho ustanovení (tj. lhůty pro placení daní a úpravu posečkání), u kterých není důvod pro speciální úpravu v tomto zákoně, neboť plně postačí subsidiární použití daňového řádu. K bodu 11 - Nově připravovaný daňový řád již neobsahuje institut prominutí daňového nedoplatku ve smyslu § 65 zákona o správě daní a poplatků. Proto ani předseda soudu jako správce poplatku nebude moci prominout nedoplatek na poplatku, může však podle nového daňového řádu povolit posečkání úhrady poplatku, popřípadě o rozložení jeho úhrady na splátky nebo odepsat nedoplatek pro nedobytnost. K části desáté Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části jedenácté Navrhovaná změna zobecňuje rozsah údajů poskytovaných správcům daně od orgánů sociálního zabezpečení a dále se navrhuje, aby nejen správci daně z příjmů, mohli tyto údaje obdržet pro výkon správy daní. K části dvanácté Návrhem novely dochází k terminologické náhradě zákona o správě daní a poplatků daňovým řádem. K části třinácté a čtrnácté Ustanovení vyjadřují změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části patnácté K bodům l až 3 - Jde o terminologickou úpravu textu v souladu s pojmy sankčního systému v návrhu daňového řádu. K bodům 4 a 5 - Ustanovení vyjadřují změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části šestnácté K bodům 1 a 2 - Poplatníkem daně z nemovitostí je zejména vlastník nemovitosti. V zákonem stanovených případech je poplatníkem daně nájemce, výjimečně uživatel pozemku. Při vyměření a placení daně z nemovitosti ve spoluvlastnictví se zásadně uplatňuje princip společně a nerozdílně, tj. daň přiznává a platí jeden ze spoluvlastníků, a to z celé nemovitosti. Pouze při splnění podmínek stanovených v § 13a odst. 5 zákona o dani z nemovitostí se umožňuje podání daňového přiznání a placení daně z nemovitostí jednotlivým spoluvlastníkům podle spoluvlastnických podílů na pozemku nebo na stavbě. Obdobně se postupuje při zdaňování spoluvlastnického podílu na bytu nebo samostatném nebytovém prostoru. K bodům 3 až 5, 9 a 10 - V těchto ustanoveních se navrhují terminologické změny navazující na změnu pojmů v daňovém řádu měnící např. definici “poslední známá daňová povinnost” na definici “poslední známá daň”, a zavádějící místo pojmu ”sdělit vyměření” pojem “oznámit vyměření.” Nahrazení pojmu “soubory” pojmem “souhrny” se navrhuje z důvodu jednotné terminologie se stávajícími ustanovením zákona o dani z nemovitostí. K bodům 6 až 8 - V tomto ustanovení se upravuje podání daňového přiznání. Daň z nemovitostí se vyměřuje na kalendářní rok, při podání daňového přiznání se daň vyměří standardním postupem, který upravuje daňový řád. Toto ustanovení však upravuje i speciální režim vyměření daně z nemovitostí pro případy, kdy u poplatníka nedochází ke změně okolností , které by ovlivnily výši jeho daně. V takovém případě nemusí podávat každoročně daňové přiznání a daň se vyměří ve výši poslední známé daně, která byla vyměřena nebo doměřena v některém z předchozích zdaňovacích obdobích. Navrhovanou změnou bude postup při vyměření daně dle tohoto zvláštního režimu analogický postupu, který upravuje daňový řád v případě, kdy je podáváno daňové přiznání a daň přiznaná daňovým subjektem se neodchyluje od daně vyměřené správcem daně. K bodům 11, 14 a 15 - Princip společného zástupce zůstává zachován i nadále. Podle příslušných ustanovení daňového řádu mají poplatníci možnost si zvolit společného zmocněnce, který spoluvlastníky nemovitostí zastupuje v daňovém řízení na základě plné moci. Navrhovaná terminologická změna navazuje na změnu pojmů v daňovém řádu. K bodu 12 - Současné platné ustanovení zákona o dani z nemovitostí umožňuje poplatníkům daně z pozemků podat daňové přiznání pouze za jejich spoluvlastnický podíl na pozemku za podmínek stanovených zákonem o dani z nemovitostí. Nově se tato možnost rozšiřuje i pro spoluvlastnické podíly ze staveb, bytů a samostatných nebytových prostorů, které jsou předmětem daně ze staveb, a to za stejných podmínek jako u pozemků. V mnoha případech je přiznání daně z nemovitostí společným zástupcem jednodušší nejen pro daňovou správu, ale i pro poplatníky - spoluvlastníky nemovitosti, proto zůstává režim přiznání daně společným zástupcem či zmocněncem jako prioritní. Jako výjimku pro případy, kdy to spoluvlastníci považují za výhodnější anebo pro případy, kdy spolu vůbec nekomunikují a nejsou schopni se dohodnout na přiznání a placení daně ze společné nemovitosti, umožní zákon přiznávat a platit daň z nemovitostí pouze ze spoluvlastnického podílu. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí i jen jednoho spoluvlastníka podat přiznání za svůj podíl ovlivní daňovou povinnost všech ostatních, přičemž o tom nemusí být ani informováni, je z důvodu právní jistoty všech spoluvlastníků možnost podat přiznání za podíl omezena zákonem stanovenou lhůtou. Tento postup se osvědčil u daně z pozemků a je proto nyní rozšířen i pro daň ze staveb. Pokud spoluvlastníci nemovitostí měli společného zástupce nebo společného zmocněnce a ve lhůtě do 31. ledna zdaňovacího období jeden ze spoluvlastníků podal daňové přiznání za podíl, je ostatním spoluvlastníkům z důvodu zjednodušení daňového řízení doměřena správcem daně daň za jejich podíl z moci úřední. Zároveň se však vylučuje uplatnění sankcí (tj. pokuta za opožděné podání daňového přiznání či penále z doměřené daně) v těchto případech, kdy z objektivních důvodů poplatník zřejmě nevěděl, že má povinnost podat daňové přiznání a platit daň za svůj podíl. Stejně tak povinnost uhradit úrok z prodlení vznikne až po náhradním dni splatnosti, tj. až poté, co se o své povinnosti poplatník dozvěděl. K bodu 13 - Při doměření daně se postupuje obdobně jako při vyměření daně z moci úřední. Pokuta za opožděné podání daňového přiznání a penále z doměřené daně se na rozdíl od úroku z prodlení neplatí. Jestliže některý ze spoluvlastníků zjistí, že daň z podílu měla být vyšší nebo nižší, má za podmínek stanovených daňovým řádem povinnost podat dodatečné daňové přiznání. V takovém případě správce daně postupem podle odstavce 5 a 6 věty první, změní daňovou povinnost ostatním spoluvlastníkům, kteří nepodali dodatečné daňové přiznání. Jde o zjednodušený postup správce daně, který nemusí zasílat výzvu k podání dodatečného daňového přiznání. O výši daně správce daně vyrozumí poplatníky daně platebním výměrem. K bodu 16 - Zaokrouhlování v zákoně o dani z nemovitostí se odlišuje od způsobu stanoveného v daňovém řádu. Princip zaokrouhlování se uplatní také při výpočtu spoluvlastnického podílu na pozemku, stavbě, bytu nebo samostatném nebytovém prostoru. K bodu 17 - Navrhovaná terminologická změna navazuje na změnu pojmů v daňovém řádu. K bodům 18 a 19 - Dle stávající úpravy pokud by celková daň z pozemků poplatníka, který přiznal daň z podílu na pozemku, byla nižší než 50,- Kč, je stanovena minimální daň ve výši 50,- Kč. Obdobný postup je navržen i v případě přiznání daně ze staveb za podíl na stavbě, bytu nebo samostatném nebytovém prostoru. Toto nebude platit pouze v případě, že podíl (případně veškeré podíly) na pozemku, stavbě, bytu či samostatném nebytovém prostoru budou od daně z pozemku či od daně ze staveb zcela osvobozeny. K bodům 20 a 21 - Jde o změnu odkazů s ohledem na doplnění § 13a zákona o dani z nemovitostí o nové ustanovení odstavce 7, které způsobilo změnu v číslování odkazů. Dosavadní odstavce §13a odst. 9 a 10 se změnily na § 13a odst. 10 a 11. K čl. XVII - S ohledem na odlišnou terminologii daňového řádu, tj. nový pojem společný zmocněnec, i s ohledem na speciální režim vyměření daně podle poslední známé daně bez nutnosti podat daňové přiznání, je nutno z důvodu právní jistoty poplatníků potvrdit platnost dosavadního společného zástupce i pro další zdaňovací období, pokud si poplatníci sami nezvolí jiný postup. Po nabytí účinnosti tohoto zákona, proto spoluvlastníci nemovitostí, pokud mají společného zástupce a nezměnila se jejich daňová povinnost, nemusí podávat daňové přiznání a správce daně povede řízení v dalším zdaňovacím období nadále s dosavadním společným zástupcem. K části sedmnácté K bodu 1 - Navrhuje se sjednotit použití stejného pojmu pro vyjádření pobytu jako je tomu u obdobné úpravy u daně darovací upravené v § 6 odst. 2. K bodu 2 - V ustanovení se navrhuje úprava určení místní příslušnosti pro správu majetkových daní respektující místo, kde se v čase zdanění věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty nachází. Jedná se o speciální ustanovení pro daň darovací, daň dědickou a daň z převodu nemovitostí, a proto se nezařazuje toto ustanovení do obecného procesního předpisu, nýbrž do příslušného hmotného zákona. K bodu 3 - Navrhuje se vypustit zaokrouhlování daně, které je shodné se zaokrouhlováním v návrhu daňového řádu, ale ponechává se postup pro zaokrouhlování základu daně. K bodům 4 a 5 - Navrhovaná změna navazuje na terminologii daňového řádu v pojmu stanovení daně. K bodům 6 a 7 - Navrhované ustanovení vyjadřuje specifika podání daňového a dodatečného daňového přiznání u daně dědické a daně darovací a jejího vyměření, kdy poplatník daň dědickou a daň darovací sám nepočítá, pouze uvádí údaje rozhodné pro stanovení daně. Odlišný je den splatnosti oproti obecné úpravě v daňovém řádu. A zároveň se ruší ustanovení o vyměření daně z převodu nemovitostí, u které se bude postupovat podle daňového řádu. K bodu 8 - Úpravou navrhovanou v odst. 6 se zpřesňuje postup pro podání daňového přiznání u daně do 100 Kč s tím, že platí podmínky platné pro podání přiznání stanovené v § 18 odst. 2 a 3, v § 21 zákona o trojdani a dále obecně povinnost podat daňové přiznání podle daňového řádu. K bodu 9 - Navrhuje se zrušení ustanovení pro nadbytečnost, neboť postup při správě poplatků vyplývá z § 2 odst. 3 návrhu daňového řádu. K části osmnácté K bodu 1 - Navrhuje se doplnit ustanovení týkající se právnických osob vykonávajících daňové poradenství a jejich postavení při správě daní. K bodu 2 - Pro potřeby ustanovení zástupce v zákonem vymezených případech je třeba určitým způsobem upravit i odměnu, kterou ustanovený zástupce za svou činnost obdrží. Jako odměna se navrhuje cena obvyklá, která je poskytována daňovým poradcům za poskytované služby, a také úhrada účelně vynaložených hotových výdajů. K bodu 3 - Nově je navrhována povinnost Komory daňových poradců navrhnout na vyžádání správce daně zástupce pro řízení při správě daní. K části devatenácté K bodu 1 - Ustanovením se zpřesňuje formální podoba oznámení plátce daně v případě daně sražené zahraničním osobám. K bodům 2, 11 až 13 - Návrh daňového řádu stanoví povinnost pro plátce daně podat vyúčtování, pokud tak stanoví daňový zákon, proto se v hmotně právním předpisu tato povinnost pro plátce daně z příjmů ze závislé činnosti zakládá. Obdobná úprava je provedena i pro plátce daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. V § 38d se dále doplňuje odstavec 12, podle kterého zůstává zachována úprava speciální procesní způsobilosti plátcových pokladen (dnes upravená v zákoně o správě daní a poplatků), pouze se jejich vymezení zařazuje podle příslušnosti do zákona o daních z příjmů. K bodu 3 - Plátce daně se zprošťuje povinnosti podávat vyúčtování k zajištění daně. K bodu 4 - Navrhovanou úpravou je explicitně nastaveno procesní postavení platebního zprostředkovatele pro účely správy daní. K bodu 5 - Jedná se o speciální úpravu zaokrouhlení záloh sražených plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků, protože dle obecné úpravy by se zálohy zaokrouhlovaly na celé stokoruny nahoru - § 146 odst. 2 daňového řádu. K bodům 6 a 7 - Návrh těchto ustanovení navazuje na úpravu navrženou v bodě 5. K bodu 8 - Při vybírání daně podle zvláštní sazby z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a záloh srážkou z příjmů uvedených v ust. § 6 zákona o daních z příjmů zůstává zachována úprava speciální procesní způsobilosti plátcových pokladen, pouze se jejich vymezení zařazuje podle příslušnosti do hmotně-právního předpisu. K bodu 9 - U záloh na daň vybíraných z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků plátcem daně srážkou se upřesňuje, že dlužnými daňovými částkami u závislé činnosti je nutno rozumět jak částky, které nebyly plátcem daně sraženy a odvedeny ve správné výši, tak i částky neodvedené v příslušné lhůtě. K bodu 10 - Zpřesňuje se počítání lhůt při odvodu dodatečně stanovené daně, záloh vč. dlužné částky na daňovém zvýhodnění. K bodu 14 - Jedná se o ustanovení, které slouží pro vyhledávací činnost správce daně. Ustanovení je v současnosti součástí zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. K části dvacáté Navrhovaná změna se týká poskytování informací od zdravotních pojišťoven pro všechny správce daně, nikoli pouze pro správce daně z příjmů; stejná změna se navrhuje u součinnosti správců daně a orgány sociálního pojištění. K části dvacáté první Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části dvacáté druhé K bodu 1 - Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K bodu 2 - Navržené ustanovení se týká změny správy placení peněžitých příjmů do neveřejných rozpočtů, které je odůvodněno v obecné části. K části dvacáté třetí K bodu 1 - Ustanovení odstavců l až 4 se navrhuje vypustit s ohledem na úpravu součinnosti mezi správcem daně a mezi daňovými subjekty vymezenými v § 57 návrhu daňového řádu. K bodu 2 - Navrhované ustanovení vyjadřuje specifika placení cla a daně v návaznosti na úpravu placení daní v § 163 daňového řádu. K bodu 3 - Navrhuje se vypustit odst. 2 vzhledem k dostatečné úpravě o úhradách daně (resp. cla) v návrhu daňového řádu. K bodu 4 - Navrhovaná úprava v § 270 odst. 4 vychází ze skutečnosti, že úhrada cla, které není 100 % příjmem rozpočtu České republiky, musí mít přednost i před exekučními náklady. Změna v odstavci 5 § 270 vychází z Celního kodexu Evropských společenství, podle kterého při vracení cla celní úřad musí zaplacené clo subjektu při splnění podmínek uvedených v čl. 235 a následujících vrátit. Takto vraceným clem lze uhradit pouze clo na základě ustanovení čl. 223 Celního kodexu. K bodu 5 - Navrhuje se vypustit celý § 275 vzhledem k tomu, že posečkání a splátky jsou dostatečně upraveny v daňovém řádu. K bodu 6 - Navrhuje se § 282 vypustit s ohledem na úpravu v § 160 návrhu daňového řádu. K bodu 7 - Navrhované změny vážou na ustanovení o úrokové a repo sazbě v návrhu daňového řádu. K bodu 8 - V § 320a se navrhuje speciální úprava pro doručování písemností zahraničním osobám s ohledem na specifika tohoto celního řízení. K části dvacáté čtvrté K bodu 1 - Navrhuje se zrušení ustanovení pro nadbytečnost, neboť postup při správě poplatků vyplývá z § 2 odst. 3 návrhu daňového řádu. K bodu 2 - Navrhuje se vypustit ustanovení o možnosti podat odvolání, neboť je ustanovením nadbytečným. K části dvacáté páté Ustanovením se ruší novela zákona o správě daní a poplatků. K části dvacáté šesté Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části dvacáté sedmé Ustanovením se ruší novela zákona o správě daní a poplatků. K části dvacáté osmé Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části dvacáté deváté Ustanovením se ruší novela zákona o správě daní a poplatků. K části třicáté V této části se navrhuje terminologická změna navazující na pojmy používané v návrhu daňového řádu, pokud jde o výkon rozhodnutí; ke změně působnosti orgánu pro vybírání a vymáhání nedochází. K části třicáté první Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákona s tzv. dělenou správou. K části třicáté druhé Ustanovením se ruší novela zákona o správě daní a poplatků. K části třicáté třetí až třicáté páté Ustanovení vyjadřují změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části třicáté šesté Poslední novelou zákona o spořitelních družstvech byl nově upraven § 27d o pokutách včetně zrušení odstavec 5 o rozpočtovém určení pokut; navrhuje se proto vrátit zpět ustanovení o rozpočtovém určení pokut. K části třicáté sedmé a třicáté osmé Ustanovení vyjadřují změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části třicáté deváté Ustanovením se ruší novela zákona o správě daní a poplatků. K části čtyřicáté až čtyřicáté sedmé Ustanovení vyjadřují změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. V části čtyřicáté první je promítnuta též změna působnosti orgánu, který bude uložené poplatky vymáhat. Navrhuje se sjednocení praxe při vybírání pokut obecným správcem daně u zákonů příslušejících do působnosti Ministerstva životního prostředí, neboť ukládající orgán, tj. Česká inspekce životního prostředí nemá dostatečnou kapacitu pro úkony v oblasti vymáhání. K části čtyřicáté osmé K bodu 1 - Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K bodům 2 a 3 - Navržená ustanovení korespondují s náhradou zákona o správě daní a poplatků daňovým řádem. K části čtyřicáté deváté Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části padesáté Ustanovením se ruší novela zákona o správě daní a poplatků. K části padesáté první Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákona s tzv. dělenou správou. K části padesáté druhé Ustanovením se ruší novela zákona o správě daní a poplatků. K části padesáté třetí a padesáté čtvrté Ustanovení vyjadřují změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části padesáté páté Ustanovením se ruší novela zákona o správě daní a poplatků. K části padesáté šesté a padesáté sedmé Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části padesáté osmé Novelizací zákona o výkonu trestu odnětí svobody se ošetřuje situace, kdy správce daně nařídí exekuci srážkami z pracovní odměny odsouzeného; jedná se o případ u odsouzeného, kdy nelze nařídit exekuci srážkami ze mzdy upravenou daňovým řádem. Postup v takovém případě bude obdobný jako u nařízení výkonu rozhodnutí srážkami z pracovní odměny odsouzeného soudem. K části padesáté deváté Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části šedesáté K bodu l - Jde o terminologickou úpravu textu v souladu s pojmy sankčního systému v návrhu daňového řádu. K bodu 2 - Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části šedesáté první až šedesáté třetí Ustanovení vyjadřují změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části šedesáté čtvrté K bodům 1 a 2 - Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou a dále se navrhuje, aby vybírání i vymáhání pokut prováděl ukládající orgán, tj. Český telekomunikační úřad. Úřad projednává správní delikty a dosud uložené pokuty pouze vybíral a k vymáhání předával podklady celnímu úřadu. K bodu 3 - Ustanovením se ruší novela zákona o správě daní a poplatků. K části šedesáté páté až šedesáté sedmé Ustanovení vyjadřují změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části šedesáté osmé K bodu 1 - Navržená ustanovení korespondují s náhradou zákona o správě daní a poplatků daňovým řádem. K bodům 2 a 3 - Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části šedesáté deváté K bodu 1 - Navržené ustanovení koresponduje s náhradou zákona o správě daní a poplatků daňovým řádem. K bodu 2 - Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části sedmdesáté K bodu 1 - Navržené ustanovení koresponduje s náhradou zákona o správě daní a poplatků daňovým řádem. K bodu 2 - Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části sedmdesáté první až sedmdesáté čtvrté Ustanovení vyjadřují změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. V části sedmdesáté čtvrté změna působnosti orgánu ukládajícího pokuty při vybírání a vymáhání se oproti současnému stavu nemění, neboť to nebylo záměrem předkladatele návrhu zákona, pokud o to příslušný orgán výslovně nepožádal. K části sedmdesáté páté Ustanovením se ruší novela zákona o správě daní a poplatků. K části sedmdesáté šesté K bodu 1 - Vzhledem k úvahám v budoucnu vyjmout správu odvodů za porušení rozpočtové kázně z procesního prostředí daňového řádu, došlo k úpravě textu v § 2 odst. 3 písm. a) a písm. b) návrhu daňového řádu tak, že odvody za porušení rozpočtové kázně nebudou výslovně uvedeny pod písm. a) tohoto ustanovení, ale budou zahrnuty pod pojem “peněžitá plnění uvedená v písm. b), pro která příslušný zákon stanoví, že při jejich správě se postupuje podle daňového řádu”. V této fázi nejde o věcnou změnu, nýbrž pouze technickou úpravu, tzn. i nadále se budou spravovat odvody podle daňového řádu. S touto úpravou souvisí další změna v návrhu daňového řádu, a to v ustanovení o poskytování informací mezi správci odvodů a správními orgány, které prostředky poskytují příp. kontrolují jejich event. zneužití. Z návrhu daňového řádu je toto ustanovení vypuštěno a navrhuje se zařadit je do zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (§ 44a odst. 8), který je součástí souvisejícího zákona s daňovým řádem. K bodu 2 - Ustanovením se ruší novela zákona o správě daní a poplatků. K části sedmdesáté sedmé K bodu 1 - Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K bodu 2 - Ustanovením se ruší novela zákona o správě daní a poplatků. K části sedmdesáté osmé a sedmdesáté deváté Ustanovení vyjadřují změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části osmdesáté Vzhledem k úvahám v budoucnu vyjmout správu odvodů za porušení rozpočtové kázně z procesního prostředí daňového řádu, došlo k úpravě textu v § 2 odst. 3 písm. a) a písm. b) návrhu daňového řádu tak, že odvody za porušení rozpočtové kázně nebudou výslovně uvedeny pod písm. a) tohoto ustanovení, ale budou zahrnuty pod pojem “peněžitá plnění uvedená v písm. b), pro která příslušný zákon stanoví, že při jejich správě se postupuje podle daňového řádu”. V této fázi nejde o věcnou změnu, nýbrž pouze technickou úpravu, tzn. i nadále se budou spravovat odvody podle daňového řádu. S touto úpravou souvisí další změna v návrhu daňového řádu, a to v ustanovení o poskytování informací mezi správci odvodů a správními orgány, které kontrolují event. zneužití těchto prostředků. Z návrhu daňového řádu je toto ustanovení vypuštěno a navrhuje se zařadit je do zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (§ 22 odst. 8), který je součástí souvisejícího zákona s daňovým řádem. Do § 22 se navrhuje zařadit nově ustanovení, ze kterého bude zřejmé, že porušitel rozpočtové kázně má postavení daňového subjektu v řízení o odvodech a sankcích, a vypouští se ustanovení ohledně správy penále, které je nadbytečné. Návrh změn je zpracován k tisku 542, který je v současné době v prvním čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu, a u kterého se navrhuje účinnost od 1. ledna 2009. K části osmdesáté první Jedná se o speciální ustanovení k § 148 návrhu daňového řádu - “Lhůty pro stanovení daně” tak, aby při dožádání pomoci ze zahraničí tuzemským správcem daně neběžela lhůta pro stanovení daně. K části osmdesáté druhé až osmdesáté šesté Ustanovení vyjadřují změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části osmdesáté sedmé Ustanovením se ruší novela zákona o správě daní a poplatků. K části osmdesáté osmé Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části osmdesáté deváté K bodům 1 až 5 - Jde o terminologickou úpravu textu v souladu s pojmy sankčního systému v návrhu daňového řádu. K bodu 6 - Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. Text § 14 a § 95 této části v úplném znění je text z Poslaneckého tisku 566 - novela energetického zákona, který je v současné době projednáván ve Sněmovně Parlamentu. K části devadesáté Ustanovením se ruší novela zákona o správě daní a poplatků. K části devadesáté první až devadesáté třetí Ustanovení vyjadřují změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části devadesáté čtvrté Navržené ustanovení koresponduje s náhradou zákona o správě daní a poplatků daňovým řádem. K části devadesáté páté Ustanovením se ruší novela zákona o správě daní a poplatků. K části devadesáté šesté a části devadesáté sedmé Ustanovení vyjadřují změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. V části devadesáté šesté navržená změna vyjadřuje rovněž změnu působnosti ukládajícího orgánu - Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - při vybírání a vymáhání pokut, a to přenesením těchto úkonů na obecného správce daně z hlediska hospodárnosti řízení. K části devadesáté osmé K bodu l - Jde o terminologickou úpravu textu v souladu s pojmy používanými v návrhu daňového řádu. K bodům 2 až 5 - Jde o terminologickou úpravu textu v souladu s pojmy sankčního systému v návrhu daňového řádu a o ustanovení vyjadřující změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části devadesáté deváté K bodům l až 9 - V těchto ustanoveních se navrhuje náhrada pojmu “celní úřad” termínem “příslušný správce daně”, tj. obecné vyjádření pro orgán vykonávající správu placení poplatků s ohledem na připravovanou institucionální změnu v daňové správě. K bodům 10 a 11 - Jde o terminologickou úpravu textu v souladu s pojmy sankčního systému v návrhu daňového řádu včetně nahrazení dosud používaného “celního úřadu” nově obecným správcem daně vykonávajícím správu placení poplatků. K bodu 12 - Záměrem předkladatele návrhu zákona není - a nesouvisí to s návrhem daňového řádu - měnit právní předpis pro stanovení poplatků za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních (§ 100), které zajišťují obce; ani měnit postup výpočtu resp. platby a stanovení ostatních dvou poplatků (§ 88 a § 89), které přísluší do působnosti České inspekce životního prostředí. Navrženou změnou se odstraní nadbytečný text týkající odkazu na předpis, podle kterého se postupuje při vybírání a vymáhání poplatků. K bodům 13 a 14 - Navrhuje se provést terminologickou úpravu ustanovení v souladu s pojmy o sankcích používanými v návrhu daňového řádu beze změny výše dosud užívané sankce. K bodu 15 - Navrhuje se terminologická náhrada penále na úrok z prodlení k poplatkům stanovovaným podle § 88, 89 a § 100 a procesní postup k promíjení úroku z prodlení. K části sté Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části sto první Ustanovením se ruší novela zákona o správě daní a poplatků. K části sto druhé Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části sto třetí K bodu l - Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K bodu 2 - Ustanovením se ruší novela zákona o správě daní a poplatků. K části sto čtvrté až sto šesté Ustanovení vyjadřují změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části sto sedmé Ustanovení vyjadřují změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou a rovněž je zde promítnuta změna působnosti orgánu, který bude uložené poplatky vymáhat. Navrhuje se sjednocení praxe při vybírání pokut obecným správcem daně u zákonů příslušejících do působnosti Ministerstva životního prostředí, neboť ukládající orgán, tj. Česká inspekce životního prostředí nemá dostatečnou kapacitu pro úkony v oblasti vymáhání. V této části se navrhuje ponechat uvedení správce daně provádějícího vybírání a vymáhání (z celního úřadu na správce daně), protože místní příslušnost správce daně se u tohoto zákona řídí místem zdroje znečištění, a nikoli podle sídla znečišťovatele. K části sto osmé až sto dvanácté Ustanovení vyjadřují změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. V části sto desáté je dále navržena změna související s tzv. fikcí veřejného rozpočtu odůvodněná v obecné části. K části sto třinácté Ustanovením se ruší novela zákona o správě daní a poplatků. K části sto čtrnácté Ustanovení vyjadřují změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou a dále je navržena změna související s tzv. fikcí veřejného rozpočtu odůvodněná v obecné části. K části sto patnácté Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákona s tzv. dělenou správou. K části sto šestnácté Ustanovením se ruší novela zákona o správě daní a poplatků. K části sto sedmnácté až sto dvacáté první Ustanovení vyjadřují změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. V části sto devatenácté je promítnuta též změna působnosti orgánu, který bude uložené poplatky vymáhat. Navrhuje se sjednocení praxe při vybírání pokut obecným správcem daně u zákonů příslušejících do působnosti Ministerstva životního prostředí, neboť ukládající orgán, tj. Česká inspekce životního prostředí nemá dostatečnou kapacitu pro úkony v oblasti vymáhání. K části sto dvacáté druhé Ustanovením se ruší novela zákona o správě daní a poplatků. K části sto dvacáté třetí K bodu 1 - Navrženým ustanovením se pod pojem celní orgán zobecňuje, že správu daní vykonávají celní úřady a celní ředitelství. K bodu 2 - Nejedná se o věcnou změnu, nýbrž o přesun stávajícího ustanovení ze zákona o správě daní a poplatků do zákona speciálního, pokud jde o zveřejňování údajů na úřední desce nebo dálkovým přístupem týkajících se seznamu plátců spotřební daně, provozovatelů daňových skladů, oprávněných příjemců a uživatelů. K bodu 3 - Jde o terminologickou úpravu textu v souladu s pojmy sankčního systému v návrhu daňového řádu. K bodu 4 - Navrhuje se zrušení ustanovení pro nadbytečnost, neboť postup při správě poplatků vyplývá z § 2 odst. 3 návrhu daňového řádu. K části sto dvacáté čtvrté Ustanovením se ruší novela zákona o správě daní a poplatků. K části sto dvacáté páté Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části sto dvacáté šesté Ustanovením se ruší novela zákona o správě daní a poplatků. K části sto dvacáté sedmé K bodu 1 - Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K bodu 2 - Ustanovením se ruší novela zákona o správě daní a poplatků. K části sto dvacáté osmé a sto dvacáté deváté Ustanovením se ruší novely zákona o správě daní a poplatků. K části sto třicáté až sto třicáté sedmé Ustanovení vyjadřují změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. V části sto třicáté první je promítnuta též změna působnosti orgánu, který bude uložené poplatky vymáhat. Navrhuje se sjednocení praxe při vybírání pokut obecným správcem daně u zákonů příslušejících do působnosti Ministerstva životního prostředí, neboť ukládající orgán, tj. Česká inspekce životního prostředí nemá dostatečnou kapacitu pro úkony v oblasti vymáhání. V části sto třicáté páté je navržena změna související s tzv. fikcí veřejného rozpočtu odůvodněná v obecné části. V části sto třicáté sedmé navržená změna vyjadřuje rovněž změnu působnosti ukládajícího orgánu - Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - při vybírání a vymáhání pokut, a to přenesením těchto úkonů na obecného správce daně z hlediska hospodárnosti řízení. K části sto třicáté osmé Nejedná se o věcnou změnu, nýbrž o přesun stávajícího ustanovení ze zákona o správě daní a poplatků do zákona speciálního, pokud jde o zveřejňování údajů o plátcích daně. Návrh k ustanovení § 95 vychází z dosavadní praxe, kdy jsou z lokálních registrů jednotlivých úřadů přenášena data do centrálního registru plátců DPH vedeného na MF. K tomuto centrálnímu registru plátců umožňuje MF elektronický přístup s upozorněním na pouhý informativní charakter získaných údajů. Závazné informace o registraci plátců poskytují finanční úřady. Podle § 4 odst. 1 písm. r) zákona o dani z přidané hodnoty je správcem daně příslušný finanční úřad. Údaje z registru plátců daně slouží plátcům daně k ověření potřebných skutečností: 1. Plátce daně, který uskutečňuje zdanitelné plnění, je povinen vystavit daňový doklad a za jeho správnost odpovídá, proto musí mít možnost, aby údaje mohl nezávisle ověřit. 2. Plátce daně, který přijal zdanitelné plnění, prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem, který vystavil plátce daně. Změna je navrhována ke znění § 95 v připravované novele zákona o dani z přidané hodnoty s účinností od 1. 1. 2009. K části sto třicáté deváté Ustanovením se ruší novela zákona o správě daní a poplatků. K části sto čtyřicáté K bodu 1 - Navržené ustanovení koresponduje s náhradou zákona o správě daní a poplatků daňovým řádem. K bodu 2 - Ustanovením se ruší novela zákona o správě daní a poplatků. K části sto čtyřicáté první až sto čtyřicáté čtvrté Ustanovení vyjadřují změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. Dále v části sto čtyřicáté první je navržena změna související s tzv. fikcí veřejného rozpočtu odůvodněná v obecné části. V části sto čtyřicáté čtvrté - bod 1 se navrhuje vyjmout z přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků údaje (např. týkající se správních nebo místních poplatků), na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle daňového řádu. K části sto čtyřicáté páté K bodu 1 - Navrhuje se jednoznačně vyjádřit, podle jakého právního předpisu se postupuje při správě odvodů. K bodu 2 - Jde o terminologické vyjádření pojmu obecného správce daně. K bodu 3 - Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákona s tzv. dělenou správou. K části sto čtyřicáté šesté Ustanovením se ruší novela zákona o správě daní a poplatků. K části sto čtyřicáté sedmé a sto čtyřicáté osmé Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. Dále v části sto čtyřicáté sedmé je navržena změna související s tzv. fikcí veřejného rozpočtu odůvodněná v obecné části. K části sto čtyřicáté deváté a sto padesáté Ustanovením se ruší novely zákona o správě daní a poplatků. K části sto padesáté první Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákona s tzv. dělenou správou. K části sto padesáté druhé K bodu 1 - Jde o terminologickou úpravu textu v souladu s pojmy sankčního systému v návrhu daňového řádu. K bodu 2 - Navrhuje se zrušení ustanovení pro nadbytečnost, neboť postup při správě poplatků vyplývá z § 2 odst. 3 návrhu daňového řádu. K bodu 3 - Navrhuje se mezi zpoplatněné žádosti doplnit žádost o vyslovení neúčinnosti doručení, neboť se jedná o speciální ustanovení vůči obecnému institutu navrácení v předešlý stav. Důvody existence tohoto zpoplatnění a jeho výše jsou tedy stejné jako v případě žádosti o prodloužení lhůty a žádosti o navrácení v předešlý stav. K bodu 4 - Navrhuje se, aby první žádost o prodloužení lhůty nepodléhala správnímu poplatku. Osobám zúčastněným na správě daní je stejně jako ve stávající právní úpravě, dána možnost požádat ze závažných důvodů před uplynutím lhůty stanovené tímto nebo zvláštním zákonem nebo správcem daně o její prodloužení. Správci daně se zároveň stanoví povinnost automaticky povolit prodloužení jím stanovené lhůty na základě první žádosti alespoň o dobu, která v den podání zbývá ze lhůty, jež je předmětem žádosti o prodloužení. Vzhledem k nároku žadatele na toto zákonem garantované prodloužení se nejeví jako vhodné zpoplatnit takovouto žádost správním poplatkem. K bodu 5 - Pod pojem daň se navrhuje zařadit mezi zde vyjmenované příjmy rovněž příjmy Národního fondu. K bodům 6 a 7 - Navrhuje se změna v návaznosti na ustanovení daňového řádu, podle kterého správce daně na žádost daňového subjektu poskytne kopii obrazového nebo zvukového záznamu, pokud je součástí daňového spisu (podle § 64 odst. 3), tj. zpřesnění textu položek týkajících se pořizování kopií na elektronických médiích tak, aby bylo zřejmé, že se bude vybírat poplatek za jednu přehrávku na určitý technický nosič dat, kterým se rozumí kromě uvedené diskety nebo CD také například DVD, flash disk nebo ZIP. K části sto padesáté třetí K bodu 1 - Navržené ustanovení se týká změny správy peněžitých příjmů neveřejných rozpočtů, které je odůvodněno v obecné části. K bodům 2 až 4 - Ustanovení vyjadřují změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. A dále v bodě 3 se navrhuje terminologické zpřesnění textu, aby bylo zřejmé, že úřad vyměřuje, a nejen vybírá (dobrovolná platba daného subjektu), ale též vymáhá (nedobrovolné plnění) příslušné poplatky. K části sto padesáté čtvrté Ustanovením se ruší novela zákona o správě daní a poplatků. K části sto padesáté páté a sto padesáté šesté Ustanovení vyjadřují změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části sto padesáté sedmé Ustanovením se ruší novela zákona o správě daní a poplatků. K části sto padesáté osmé až sto šedesáté první Ustanovení vyjadřují změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části sto šedesáté druhé Ustanovením se ruší novela zákona o správě daní a poplatků. K části sto šedesáté třetí Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části sto šedesáté čtvrté až sto šedesáté šesté Ustanoveními se ruší novely zákona o správě daní a poplatků. K části sto šedesáté sedmé Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části sto šedesáté osmé Ustanovením se ruší novela zákona o správě daní a poplatků. K části sto šedesáté deváté Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části sto sedmdesáté až sto sedmdesáté druhé Ustanoveními se ruší novely zákona o správě daní a poplatků. K části sto sedmdesáté třetí až sto sedmdesáté šesté Ustanovení vyjadřují změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. V části sto sedmdesáté třetí a sto sedmdesáté čtvrté navržená změna vyjadřuje rovněž změnu působnosti ukládajícího orgánu - Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - při vybírání a vymáhání pokut, a to přenesením těchto úkonů na obecného správce daně z hlediska hospodárnosti řízení. K části sto sedmdesáté sedmé a sto sedmdesáté osmé Ustanoveními se ruší novely zákona o správě daní a poplatků. K části sto sedmdesáté deváté Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části sto osmdesáté Ustanovením se ruší novela zákona o správě daní a poplatků. K části sto osmdesáté první až sto osmdesáté čtvrté Ustanovení vyjadřují změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. V části sto osmdesáté třetí navržená změna vyjadřuje rovněž změnu působnosti ukládajícího orgánu - Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - při vybírání a vymáhání pokut, a to přenesením těchto úkonů na obecného správce daně z hlediska hospodárnosti řízení. K části sto osmdesáté páté K bodu 1 - Ustanovením se ruší novela zákona o správě daní a poplatků. K bodům 2 a 3 - Ustanovení vyjadřují změny navrhované u zákonů s tzv. dělenou správou. K části sto osmdesáté šesté a sto osmdesáté sedmé Ustanoveními se ruší novely zákona o správě daní a poplatků. K části sto osmdesáté osmé až sto devadesáté první Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákonů s tzv. dělenou správou. K části sto devadesáté druhé a sto devadesáté třetí Ustanoveními se ruší novely zákona o správě daní a poplatků. K části sto devadesáté čtvrté a sto devadesáté páté Ustanovení vyjadřuje změny navrhované u zákonů s tzv. dělenou správou. K části sto devadesáté šesté Ustanovením se ruší novela zákona o správě daní a poplatků. K části sto devadesáté sedmé Ustanovení vyjadřuje změnu navrhovanou u zákona s tzv. dělenou správou. K části sto devadesáté osmé až dvousté Ustanoveními se ruší novely zákona o správě daní a poplatků. K části dvousté první Tento návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu, obsahuje shodný den účinnosti jako návrh daňového řádu. V Praze dne 19. listopadu 2008