Uznání a výkon rozhodnutí podle nařízení Rady č. 44/2001 (Brusel I) Mgr. Roman Kališ Úprava před vstupem ČR do EU Zakotvena v zákoně č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním (ZMPS) Dva modely dle ZMPS • Rozhodnutí ve věcech majetkových – nebyla uznávána v žádném specifickém řízení a k uznání docházelo tím, že k němu český soud v řízení o nařízení výkonu rozhodnutí přihlédl, jakoby šlo o rozhodnutí tuzemské (§ 65 ZMPS) • Rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech určení rodičovství, pokud alespoň jedním z účastníků byl občan České republiky, byla uznávána ve zvláštním řízení, které se konalo před Nejvyšším soudem ČR a v němž tento soud rozhodoval rozsudkem, aniž by musel nařizovat ve věci jednání. • 5. 2004 1. 5. 2004 – Česká republika se stává součástí Evropského justičního prostoru (EJP) Koncepce uznání a výkonu rozhodnutí v rámci EJP vychází z odlišení tří fází „realizace“ rozhodnutí na území cizího státu Fáze „realizace“ soudního rozhodnutí na území cizího státu • Uznání rozhodnutí • Prohlášení vykonatelnosti rozhodnutí • Výkon rozhodnutí Úprava v rámci EJP je komplikovanější oproti progresivní národní úpravě Namísto jednoho řízení lze vést až tři samostatná řízení Výhodou však je: • Zúžení důvodů pro odepření uznání cizího rozhodnutí • Odpadá podmínka vzájemnosti zakotvená v § 64 písm. e) ZMPS Uznání cizího rozhodnutí v rámci EJP: • Rozhodnutí vydaná mimo území členských států EU • Rozhodnutí vydaná ve členských státech EU Rozhodnutí vydaná mimo členské státy EU • Existuje-li bezesmluvní reciprocita, pak regulováno ustanoveními § 63 – 68 ZMPS • Existuje-li ve vztahu k příslušnému státu úprava ve dvou či mnohostranných úmluvách, použije se úprava v nich obsažená (aplikační přednost dle čl. 10 Ústavy ČR) Rozhodnutí vydaná v členských státech EU • Režim uznání je spravován Nařízením • a ustanoveními § 68a – 68c ZMPS Teritoriální použití • Nařízení použije pouze orgán členského státu EU a to pouze na rozhodnutí vydaná na území jiného členského státu EU (čl. 32 Nařízení) Věcné použití – Nařízení dopadá na: • Rozhodnutí – všechna rozhodnutí bez ohledu na označení dle národního práva • Veřejnou listinu – týkající se právních vztahů v mezích věcné působnosti nařízení, vydanou a vykonatelnou v některém členském státě EU • Vykonatelný soudní smír – ve věci spadající pod věcnou působnost Nařízení Proces uznání cizího rozhodnutí • Úprava vychází z předpokladu, že uvnitř EJP je uznání cizího rozhodnutí automatické (čl. 33 odst. 1) • Řízení o uznání je pouze způsobem přezkumu procesního charakteru a nesmí vést k věcnému přezkumu uznávaného rozhodnutí (čl. 36 Nařízení) Možnost posouzení podmínek uznání existuje buď: • ve zvláštním (samostatné) řízení o uznání (čl. 33 odst. 2) • v rámci řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti (čl. 33 odst. 2) 3. jako předběžná otázka v rámci jiného řízení (čl. 33 odst. 3) Samostatné řízení • prováděno na návrh, český soud rozhoduje rozsudkem, aniž musí nařizovat ve věci ústní jednání (§ 68 ZMPS). Příslušným v tomto případě bude okresní soud v místě povinného Důvody odepření uznání: • Rozpor s veřejným pořádkem (34 odst. 1) • Vady řízení ve státě vydání rozhodnutí (čl. 34 odst. 2) • Res iudicata a překážky jí podobné (čl. 34 odst. 3 a 4) • Nedostatek mezinárodní pravomoci (čl. 35 odst. 1) Jsou-li tyto důvody namítnuty a objektivně dány, je soud povinen uznání cizího rozhodnutí odepřít 1. Rozpor s veřejným pořádkem • Rozpor s VP čl. státu, v němž se žádá o uznání • Rozpor musí být takového stupně, že porušuje základní principy právního řádu členského státu, ve kterém je žádáno o uznání (C-7/98 Krombach v. Bamberski) 2. Vady řízení ve státě vydání rozhodnutí • Čl. 34 odst. 2 - žalovanému, v jehož nepřítomnosti bylo rozhodnutí vydáno, nebyl doručen návrh na zahájení řízení nebo jiná rovnocenná písemnost v dostatečném časovém předstihu a takovým způsobem, který mu umožňuje přípravu na jednání před soudem 3. Res iudicata a překážky jí podobné (čl. 34 odst. 3 a 4) a) na území státu uznání bylo mezi týmiž účastníky vydáno rozhodnutí, jež je neslučitelné s uznávaným rozhodnutím b) Mezi týmiž účastníky bylo o témže nároku vydáno dřívější rozhodnutí na území jiného členského či třetího státu, splňuje-li toto dřívější rozhodnutí podmínky uznání v daném státě Rozdíl spočívá v tom, že: • Překážka uznání je dle důvodu sub a) založena bez ohledu na časovou prioritu a také přesto, že se nejedná o rozhodnutí o témže nároku • Překážka uznání dle bodu b) představuje klasickou překážku věci rozsouzené 4. Nedostatky mezinárodní pravomoci (čl. 35 odst. 1) • Došlo-li k porušení kritérií příslušnosti ve věcech • Pojištění (čl. 8 a násl. Nařízení) • Spotřebitelských (čl. 15 a násl. Nařízení) • Výlučné příslušnosti (dle čl. 22 Nařízení) • Jedná-li se o případ úpravy mezinárodní pravomoci (příslušnosti) podle dohod uzavřených mezi členskými státy před vstupem Nařízení v platnost (čl. 72 Nařízení) Řízení o vykonatelnost (exequatur) • Specifické řízení, jehož smyslem je ověřit, zda cizí rozhodnutí splňuje vymezené formální náležitosti • Návrh na prohlášení vykonatelnosti se podává orgánu uvedenému v Příloze II Nařízení V České republice je tímto orgánem • Okresní soud v místě domicilu povinného nebo v místě, kde má být rozhodnutí vykonáno, • U soudního exekutora. Soud v řízení o exequatur zkoumá zda: • Je předloženo vyhotovení rozhodnutí splňující podmínky pro přezkoumání jeho pravosti (čl. 53 odst. 1) • Je předložen dokument Osvědčení podle čl. 54 a 58 o soudních rozhodnutích a soudních smírech (vzor Osvědčení stanoví Příloha V k Nařízení) • O návrhu na prohlášení vykonatelnosti rozhoduje soud usnesením, které musí být odůvodněno (§ 68c ZMPS) Jsou-li formální náležitosti návrhu na prohlášení vykonatelnosti splněny je rozhodnutí vykonatelné Rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti se bezodkladně doručuje povinnému. Opravný prostředek proti rozhodnutí o vykonatelnosti • Proti usnesení o vykonatelnosti lze v ČR podat odvolání u orgánu uvedeného v Příloze III Nařízení – v ČR u místně příslušného okresního soudu Lhůta pro podání opravného prostředku (čl. 45 odst. 5): • Obecná – jeden měsíc od doručení prohlášení vykonatelnosti • Zvláštní – dva měsíce od doručení – mál-li strana, proti níž je výkon navrhován, domicil v jiném členském státě, než ve kterém bylo rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti vydáno • Rozhodnutí o opravném prostředku má formu usnesení V řízení o opravném prostředku lze vznést námitky týkající se: • nedodržení podmínek prohlášení vykonatelnosti • a námitky týkající se nedostatku podmínek uznání Shledá-li odvolací soud, že existují důvody pro neuznání cizího rozhodnutí, zruší rozhodnutí soudu I. Stupně a rozhodne o zamítnutí návrhu (čl. 45 odst. 1 Nařízení a § 68c odst. 2 ZMPS) Soud nesmí přezkoumávat cizí rozhodnutí meritorně! • proti rozhodnutí o opravném prostředku proti rozhodnutí o vykonatelnosti lze v podmínkách ČR podat dovolání nebo žalobu pro zmatečnost Částečné prohlášení vykonatelnosti • Vykonatelnost je prohlášena pouze ve vztahu k některým z výroků cizího rozhodnutí Důvody mohou být: • Objektivní – čl. 48 odst. 1 Nařízení – není splněna formální podmínka vykonatelnosti ve vztahu k určitému výroku rozhodnutí nebo některý z výroků postihuje důvod neplatnosti • Subjektivní – čl. 48 odst. 2 Nařízení – případ, kdy návrh na prohlášení vykonatelnosti pouze ve vztahu k určité části rozhodnutí podá sám oprávněný Řízení o výkon Cizí rozhodnutí může být vykonáno, pokud • je vykonatelné ve státě, kde bylo vydáno • rozhodnutí je prohlášeno za vykonatelné ve státě uznání • nebyly dány důvody odepření uznání rozhodnutí, byly-li namítnuty • Samotná úprava postupu při výkonu rozhodnutí je ponechána vnitrostátní úpravě • Návrh na výkon lze podat buď samostatně, nebo společně s návrhem na prohlášení vykonatelnosti • Opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení výkonu lze podat ve lhůtě stanovené pro podání opravného prostředku proti rozhodnutí o exequatur • Rozhodnutí o výkonu rozhodnutí nemůže nabýt právní moci dříve než rozhodnutí o prohlášení výkonatelnosti romankalis@seznam.cz