Mezinárodní právo soukromé Úvod do problematiky CO JE MPS, JEHO ÚČEL, ČÁSTI n Právní obor řešící soukromoprávní vztahy s mezinárodním prvkem q v subjektu q v předmětu q skutečnosti významné pro vznik vztahu q v souvisejícím vztahu n Mezinárodní právo soukromé a procesní n Kde podat návrh na zahájení řízení, n podle čeho vyřešit hmotněprávně, n jak uznat a vykonat cizí rozhodnutí Historie n Egypt, Řecko n Řím n středověk n současnost MPS - PRAMENY q Vnitrostátní q Mezinárodní q Komunitární (řazené do tzv. evropského justičního prostoru) MPS – PRAMENY VNITROSTÁTNÍ q zák. č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním q zák. č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení q některá ustanovení z q obchodního zákoníku, q zákona o rodině, q zákoníku práce, q aj. MPS – mezinárodní smlouvy q Pramen mezinárodního práva veřejného q Aby byla závazná, musí splnit q Podmínky MPV q objektivní = smlouva je platná q subjektivní = smlouva je platná pro ČR q Podmínky vnitrostátního práva q čl. 10 Ústavy : Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. MPS – komunitární prameny q Primární právo q Sekundární právo q Nařízení q Směrnice q Rozhodnutí ESD q Rozhodnutí Rady q Podpůrně mezinárodní smlouvy Kolize vnitrostátní vs. mez. normy Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. Aplikační přednost mezinárodních smluv splňujících podmínky tohoto článku NEJEDNÁ SE O VYŠŠÍ PRÁVNÍ SÍLU Kolize vnitrostátní vs. komunit. normy Řešení plyne ze zřizovacích smluv (prim.právo) Aplikační přednost Přímý účinek (nařízení) Tyto koncepce formulované a dotvářené ESD Kolize mezinárodní vs. komunit. normy Obecně není nikde řešeno V rámci evropského justičního prostoru je tato otázka řešena přímo v komunitárních normách MEZINÁRODNÍ SMLUVY - STEJNÝ PŘEDMĚT Vídeňská úmluva o smluvním právu obsahuje pravidla pro tento případ střetu. a) čl. 59 odst. 1. písm. a) - lex posterior derogat priori (zákon pozdější ruší zákon dřívější). Toto pravidlo lze použít tam, kde je zřetelné, že nová úprava má nahradit úpravu dřívější a vedle sebe nemohou existovat. b) čl. 59 odst. 1 písm. b). - smlouvy mohou existovat vedle sebe, použije té úpravy, dle níž lze dosáhnout určitého výsledku snadněji a účinněji. SMLOUVY SE NETÝKAJÍ TÉHOŽ PŘEDMĚTU Vídeňská úmluva tuto situaci neupravuje. V praxi mohou nastat různé situace: n stejný předmět úpravy nepřímý (mezinárodní kupní smlouva), samotná úprava je realizována pomocí různých metod, resp. různých druhů norem. Závěr: přednost má unifikace hmotně právní n jedna smlouva upravuje okruh otázek úžeji než druhá. Např. smlouva o právní pomoci v. smlouva o vymáhání výživného. Jak hodnotit specialitu? Závěr: různé možnosti, v praxi často dle pravidla maximální účinnosti METODY MPS n metoda přímá q existuje norma přímo upravující práva a povinnosti stran q záležitost posledních 50.let q lex specialis q např. Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží – 160/1991 Sb. n metoda kolizní q speciální normy vybírající mezi několika dotčenými právními řády q původní metoda, starší q lex generalis