APLIKACE PRÁVA INTERPRETACE PRÁVA PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST MARTIN ŠKOP AUTORITATIVNÍ APLIKACE PRÁVA o Konkretizace abstraktní normy (obecné) normy, kterou vydal „vyšší“ normotvůrce, normotvůrcem „nižším“ a normou konkrétnější. o Aplikace v užším smyslu, prováděná státními orgány, které mají zvláštní postavení ve státním mechanismu. APLIKAČNÍ PROCES o zjištění skutkového stavu dané věci o nalezení příslušné právní normy a operace s ní o vydání individuálního právního aktu Zjišťování skutkového stavu o Pojem pravdy n materiální (objektivní) n formální o důkazní prostředky n listiny n svědci n znalci n ohledání (věci, místa, osoby) n slyšení stran o důkazy n přímé n nepřímé Zjištění právní normy a operace s ní (zejména interpretace) o z formálního pohledu je nezbytné, aby norma byla: n účinná n byl ověřen její autentický text n nebyla v rozporu s jinou normou n správně interpretována Individuální právní akty o Vyvrcholení aplikační činnosti, výsledek pravomocného rozhodování státního orgánu, v němž se zakládají, mění, ruší nebo autoritativně ověřují konkrétní práva a právní povinnosti subjektů určených individuálně. o Rozlišujeme: n právní moc n vykonatelnost Struktura IPA o záhlaví o výrok (enunciát) o odůvodnění o poučení o možnosti podání řádných opravných prostředků Klasifikace IPA o Podle účinků, které způsobují n konstitutivní (zakládají, mění nebo ruší právní vztahy) n deklaratorní (autoritativně ověřují) Interní (normativní) instrukce o zvláštní forma činnosti, která se děje na základě právních norem. o Rozlišujeme: n individuální instrukce n normativní instrukce Interní normativní instrukce o Určujícím znakem interních instrukcí je to, že se jimi jen konkretizují úkoly a povinnosti podřízených složek a pracovníků. Vydáváním interních instrukcí se realizuje oprávnění řídit činnost podřízených - i když se tak děje za účelem konkretizace úkolů stanovených obecně závaznými právními předpisy - a tomuto oprávnění odpovídající povinnost řídit se vydávanými příkazy, povinnost, jež stejně jako oprávnění vyplývá z právní normy stanovící takový vztah nadřízenosti a podřízenosti. O obecně závazných vyhláškách naproti tomu platí, že sice mohou obsahovat i právní normy zavazující jen určitý okruh, tato závaznost nemá však nic společného s podřízenosti orgánu, který předpis vydal. (Pl. ÚS 49/93) INTERPRETACE PRÁVA o výklad práva o součást procesu aplikace práva, kdy se podřazuje (subsumuje) konkrétní případ pod obecnou právní normu o objekt interpretace (výkladu) práva: n heteronomní právo (primární objekt) n sekundární objekt (vše ostatní – např. texty aktů aplikace práva, smlouvy, důkazy) Správná interpretace práva o pro správnou interpretaci je nutno znát: n kdo je oprávněn vydat závaznou interpretaci a jakým způsobem je tato interpretace závazná n metody interpretace n možnost použití výkladu zužujícího nebo rozšiřujícího o desinterpretace o falsifikace Druhy interpretace práva – podle subjektu interpretace a dle závaznosti o Výklad orgánů veřejné moci: n autentický n legální o Výbor pro harmonizovaný systém vykonává z hlediska ustanovení článku 8 tuto činnost: poskytuje z moci úřední nebo na žádost informace nebo rady ke všem otázkám, týkajícím se zařazování zboží do harmonizovaného systému smluvním stranám, členským státům Rady, jakož i mezivládním organizacím a ostatním mezinárodním organizacím, které považuje za příslušné (Mezinárodní úmluva o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží) o Ústavní soud (ČSFR) podává výklad ústavních zákonů Federálního shromáždění, je-li věc sporná. Podmínky stanoví zákon Federálního shromáždění. n výklad orgánů aplikujících právo o judikatura (judikát) n výklad oficiální o výklad ostatních subjektů n doktrinální n výklad právní praxe n laický Druhy interpretace práva – podle metody o metoda: postup, jímž se snažíme dobrat interpretačního výsledku o metody: n jazyková n logická n systematická n historická n teleologická n komparativní Jazykový výklad o syntaktický výklad, gramatický výklad, sémantický výklad o Není-li důvod pro to, aby byl na základě interpretace přijat zvláštní právní význam slova, termínu, rozumí se mu ve smyslu obecného základu spisovného jazyka. o Je-li podána právní definice termínu, rozumí se mu v tomto smyslu. Může být podána přímo v pramenu práva (např. v zákoně - norma definice) nebo ve výkladu subjektu interpretace (např. judikátu). o Definici termínu v jednom pramenu práva (právním odvětví) nelze automaticky aplikovat pro texty jiných pramenů práva (právních odvětví). Jako příklad může sloužit rozdílné chápání pojmu promlčení podle občanského zákoníku a trestního zákona, o Používá-li se odborných termínů technických, biologických atd., rozumí se jim ve smyslu, který mají v příslušné odborné sféře poznání, nepodává-li právní norma jejich vlastní definici. Logický výklad o použití argumentů právní logiky (ale i logických postupů prostoupených zkušeností) o Argumenty: n argumentum per eliminationem n argumentum a contrario n argumentum a fortiori o argumentum a minori ad maius (zákaz) o argumentum a maiori ad minus (dovolení) n argumentum per analogiam n argumentum ad absurdum n reductio ad impossibile Analogie (obdoba) o není-li normou nařízeno jinak, rozhodneme se podobně, jak byl rozhodnut případ jiný o použití normy na jiný skutkový děj, než na který byla zamýšlena o očekávání podobného v podobných případech o lze použít n je-li více případy (skutkovými podstatami) více podobnosti než rozdílnosti n je v dané věci stejné ratio o analogia legis (analogie zákona) – hledáme uvnitř daného právního předpisu o analogia iuris (analogie práva) – hledáme právní normu v jiném zákoně, popřípadě až v „právu“, či používáme principy Systematická interpretace o zjišťujeme obsah právní normy ve vztahu k celému komplexu právních norem o lex superior derogat legi inferiori (lex superior derogat inferior) o lex posterior derogat legi priori o lex specialis derogat legi generali Historický, teleologický, komparativní výklad o Nepatří mezi klasické metody. Jejich použití má být pouze podpůrné. Nelze je použít contra legem. o RATIO LEGIS!! o HISTORICKÝ → význam ve vztahu k okolnostem jejího vzniku o TELEOLOGICKÝ → sledování účelu zákona; účel se může přizpůsobovat měnícím se společenským podmínkám – měnící se smysl a účel o KOMPARATIVNÍ → srovnání Druhy výkladu – výklad rozšiřující/zužující o Výklad doslovný (adekvátní) o Výklad zužující - rozsah právní normy se stanoví úžeji, než by vyplývalo z doslovného znění textu o Výklad rozšiřující - rozsah právní normy se stanoví rozšířeněji, než by vyplývalo z doslovného znění textu Ústavně konformní interpretace o V situaci, kdy určité ustanovení právního předpisu umožňuje různé interpretace, je při jeho aplikaci úkolem všech státních orgánů interpretovat jej ústavně konformním způsobem. (III. ÚS 277/96) Právní odpovědnost o Uplatnění nepříznivých následků, stanovených právní normou, vůči tomu, kdo porušil právní povinnost. o Zahrnuje: n prvek nepříznivých právních následků n Prvek státního donucení o Vztah mezi porušením právní povinnosti a právní odpovědností; proto je nutno rozlišovat: n primární právní povinnost n porušení primární povinnosti n sekundární povinnost o Aktivní a pasivní koncepce odpovědnosti Porušení právní povinnosti a jeho právní následky o způsoby porušení právní povinnosti n komisivní n omisivní o druhy právních následků porušení právní povinnosti: n právní následky spojené s primární povinností n právní následek, kterým je vznik sekundární povinnosti n jiné právní následky (neplatnost právního úkonu) Způsoby porušení právní povinnosti o zkrácení daně nepodáním daňového přiznání o obviněná pustila v bytě plyn, aby otrávila své děti o „Vzniklý následek je totiž soudem přisuzován […] jedinému komisivnímu jednání obžalované spočívajícímu v jediném úderu židlí.“ Funkce právní odpovědnosti o Základní funkce jsou: n REPARAČNÍ n SATISFAKČNÍ n REPRESIVÍ n PREVENTIVNÍ Prvky zaviněného porušení právní povinnosti SUBJEKTIVNÍ PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST o objekt o subjekt o objektivní stránka n protiprávní jednání n škodlivý následek n kauzální nexus o subjektivní stránka n zavinění ZAVINĚNÍ Subjektivní a objektivní právní odpovědnost o Objektivní odpovědnost – odpovědnost za protiprávní stav. Jejím předpokladem není zavinění. n Možnost liberace (exkulpace) n Absolutní odpovědnost – bez možnosti liberace Právní odpovědnost o Každý odpovídá i za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci, jichž bylo při plnění závazku použito. Této odpovědnosti se nemůže zprostit. o Své odpovědnosti se nemůže provozovatel zprostit, jestliže škoda byla způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se odpovědnosti zprostí, jen jestliže prokáže, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. o Emitent veřejně obchodovatelného cenného papíru je povinen nejméně jedenkrát ročně vhodným způsobem uveřejnit zprávu o výsledcích svého hospodaření, vycházející z roční účetní závěrky ověřené auditorem a o své finanční situaci (dále jen "roční zpráva"). Způsob uveřejnění zprávy oznámí emitent v Obchodním věstníku. o Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až patnáct let.