1.            Mediace ve spotřebitelských věcech je regulována nepřímo zákonem o ochraně spotřebitele. N

2.            Nemožnost vést rozhodčí řízení ve spotřebitelských věcech vyplývá z výslovné úpravy směrnice č. 93/13/EHS. N

3.            Nemožnost vést rozhodčí řízení ve věcech výživného nezletilce plyne mj. z faktu, že tato otázka se týká věcí péče soudu o nezletilé, která se nenachází ve volné dispozici subjektů řízení. A

4.            Systém řešení spotřebitelských sporů zavedený v ČR za podpory Ministerstva průmyslu a obchodu je založen na tříprvkovém dobrovolném modelu. A

5.            Právní termín „mediace“ má jasný jazykový význam a nelze jej zaměňovat s jakoukoliv formou „vyjednávání“. N

6.            Obecně akceptovaným definičním znakem mediace v netrestních věcech je účast třetího intervenujícího subjektu bez autoritativního oprávnění ve vztahu k subjektům mediace. A

7.            Jediným subjektem, jenž je podle platné právní úpravy oprávněn realizovat v České republice obecnou mediaci v civilních věcech je Probační a mediační služba. N

8.            Doporučení Rady Evropy č. 98(1) je základním prostředkem unifikace úpravy mediace v členských státech Rady Evropy, proto musí být bez výhrad dodrženo. N

9.            Základním pilířem mediace je dobrovolnost a možnost „stran“ kdykoliv během mediačního procesu mediaci ukončit. A

10.        Podle návrhu zákona o mediaci v netrestních věcech by se postup podle této úpravy vztahoval pouze na registrované mediátory. A

11.        Součástí ochrany mlčenlivosti v rámci mediačního řízení podle návrhu zákona o mediaci v netrestních věcech je specifická úprava nepoužití listin použitých při mediačním řízení v občanském soudním řízení. A

12.        Mediátor podle návrhu zákona o mediaci v netrestních věcech odpovídá za škodu, která strana vznikne neupozorněním na riziko promlčení. N

13.        Praktickou nevýhodou aplikace § 12 zákona o sociálně-právní ochraně dětí pro nařízení mediace je zánik možnosti stran kdykoliv mediační řízení ukončit. A

14.        Univerzálním prostředkem, jak nařídit mediaci v průběhu soudního řízení je využití práva soudu podle § 272 odst. 2 a 3 o. s. ř. N

15.        Základní rozdíl mezi smírem podle § 67 a § 99 o. s. ř. spočívá v tom, že smír podle § 67 o. s. ř. je uzavírán na základě zvláštního mediačního řízení vedeného soudcem. N