Státověda

Organizace státu a státní orgány, 13. listopadu 2009

 

Upozornění: Před příštím (posledním !) našim setkáním si prosím prostudujte zkušební otázky a část poslední přednášky můžeme věnovat konzultaci k prostudovanému s doporučením odpovědí na sporné zkušební otázky a vysvětlením nejasností odpřednášeného.

 

Organizace moderního státu. Státní orgán, pravomoc a působnost, zřízení a ustavení.

Charakteristika činnosti moderního státu (zákonodárství, správa, soudnictví a další právní ochrana)

 

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR  
       Moderní stát je státem demokratickým a materiálním právním státem.

 Znaky demokracie z pohledu státovědy
- suverenita lidu (svobodné volby, parlament jako jediný zákonodárce)
- pluralita
- dělba mocí
- vláda většiny + ochrana menšin + vláda na čas
- postavení jedince (svoboda + rovnost + lidská práva)
- vyloučení násilné vlády

Organizace státu (státní mechanismus) – sestává ze státních orgánů, zvláštních složek a státních organizací.

Státní orgán – vystupuje jménem státu, jeho rozhodnutí jsou vynucována státním donucením, Senát Parlamentu ČR
      je zřízen zákonem nebo ústavou a má určitou pravomoc a působnost.

Pravomoc – právní prostředky, jimiž orgán může zasahovat do právních vztahů
      (vydávání aktů normativních, individuálních, aktů řízení, organizační pravomoci)

Z hlediska státních činností : ústavodárná, zákonodárná, výkonná, soudní, kontrolní a dozorová

Působnost – oblast, kde vykonává pravomoc
Věcná, časová, osobní, funkční

Zřízení státního orgánu

Ustavení státního orgánu a osobní složení

Právní status státního orgánu


Moc zákonodárná:
 
      parlament, poslanec, mandát
normativní právní akt nejvyšší právní síly (den schválení, den platnosti, den účinnosti zákona)
      V ČR představuje moc zákonodárnou Parlament ČR, který sestává z Poslanecké sněmovny a Senátu.

Moc výkonná:
Španělský soál Pražského hradu je využíván např. při volbě prezidneta
vláda a hlava státu
státní správa – ústřední a územní orgány státní správy

veřejná a státní moc – samospráva – vlastní a přenesená působnost
V ČR jsou nejvyššími orgány moci výkonné vláda a prezident jako hlava státu.


Moc soudní:

Vydává individuální právní akty (rozsudky) – akty aplikace práva

Civilní (řeší spory mezi občany, chrání jejich práva, řeší statusové otázky), trestní (rozhoduje o vině a trestu),
      správní (rozhoduje o zákonnosti rozhodnutí a postupu orgánů státní správy), Nejvyšší soud ČR
      ústavní (kontroluje ústavnost zákonů a tím chrání i lidská práva)

Nezávislost soudnictví
Nestrannost soudců
 
      V ČR fungují obecné soudy v čele s Nejvyšším soudem ČR, správní soudnictví v čele s Nejvyšším správním soudem
     
      Orgánem ochrany ústavnosti a dodržování lidských práv v ČR je Ústavní soud ČR.

Další doporučená literatura: Ústava ČR

Nejvyšší správní soud

 

 

 

 

 

 

Ústavní soud