Víno a veřejné právo, vše se zvláštním zřetelem na Evropskou unii Filip Křepelka Masarykova univerzita – Právnická fakulta krepelka@law.muni.cz Svatá písma jako prazdroj veřejného práva vinařského a vinného • Tóra – řada zmínek o pěstování, výrobě a pití vína u řady starozákonních postav (Noe...) Postupně se vytvořil v rámci pravidel stravy (košer) koncept ritálně přijatelného vína. V souvislosti s pěstováním vína se požaduje též zaopatření chudých (paběrky). • Korán – zakazuje pití alkoholických nápojů, tedy s ohledem na klima a technologie především vína včetně ovocných. • Evangelia – víno hraje opakovaně čarovnou roli (svatba v Káni, poslední večeře) Spotřební daně • S výjimkou zemí se zákazem výroby a prodeje se alkoholické daně podrobují zvláštnímu zdanění: spotřební daň (akcíz, přirážka k dani z přidané hodnoty, obratu či prodejní dani). • Ve srovnání s pivem a destiláty vychází bývá zvláštní daňová zátěž vína příznivější. • Výrobu není tak snadné zdaňovat. • Důvodem nižších spotřebních daní nebo jejich neuplatňování však může být též podpora zemědělců – vinařů stejně jako pocit menší nebezpečnosti pití vína ve srovnání s jinými alkoholickými nápoji. Prohibice výroby a spotřeby • Po řadu staletí státy, města, panství omezovaly různými nástroji včetně daní spotřebu alkoholických nápojů. • Ve 19. a 20. století řada států zavedla všeobecnou prohibici. Jednalo se však vždy o státy, kde se převážně konzumovalo pivo a destiláty. Státy s převládající konzumací vína nikdy prohibici nezavedly. • V USA, Kanadě a dalších zemích přistěhovalci původem z „vinných zemí“ prohibici odmítali. Restrikce spotřeby • Věk pro spotřebu a nákup alkoholických nápojů bývá nižší v zemích „vinných“ (16 let Itálie, Německo, Francie) ve srovnání se zeměmi „pivními“ a „destilátovými“ (21 let USA). Připouští se spotřeba pod dozorem rodičů (14 let Německo, 15 let Itálie). • Vinné země připouštějí řízení pod nízkým (až do 0.05% alkoholu v krvi) více než země „pivní“ a „destilátové“. To nevylučuje přísnější postih v případě dopravní nehody. Evropská integrace a víno - daně a cla • Směrnice (92/83/EHS, 92/84/EHS) sjednocují prostřednictvím vnitrostátního práva členských států konstrukci daně z jednotlivých alkoholických nápojů a stanoví minimální sazby. • Pro víno jako jediný alkoholický nápoj se připouští sazba daně v nulové výši. • V rámci volného pohybu zboží bez vypořádávání nepřímých daní při dovozu a vývozu pro osobní potřebu se s ohledem odstranění soustavných celních kontrol na společných hranicích stanoví minimální maximální objem dovozu pro osobní potřebu: 90 litrů vína (ve srovnání s 110 litry piva či 10 litry destilátů). • Uvolnění je velkorysé. Ve světě státy v rámci celní politiky dovolují bezcelní a bezdaňový dovoz 1-2 litry alkoholických nápojů, pokud jej vůbec připouštějí. Evropská unie v rámci jednotné celní politiky: 2 litry vína. Rozsudky Soudního dvora o zdanění vína • Komise proti Velké Británii (170/78 z roku 1983) – odsouzena výrazně vyšší sazba na převážně dovážené víno, mezi vínem a pivem byla shledána možnost a skutečnost substituce spotřebiteli. • Komise proti Švédsku (C-167/05 z roku 2007) – rozdíly v sazbách na alkoholické nápoje o různém podílu alkoholu nebyly shledány diskriminačními vůči převážně dováženému vínu. Rozdíly v sazbách nebyly tak vysoké. • Podobně se zaměnitelnost zkoumá v případě rozdílného zdanění jednotlivých druhů destilátů. • Nepředstavuje možnost nulové sazby na víno legislativně uznanou diskriminaci piva a destilátů? Společná zemědělská politika EU – legislativa a instituce • Právní rámec společné zemědělské politiky stanovuje nařízení Rady 1493/99. Podrobnosti stanoví řada nařízení Komise. Na legislativě se tedy prakticky nepodílí Evropský parlament. • Nařízení se uplatňuje přímo. Vyžaduje nicméně v mnoha ohledech doprovod či upřesnění legislativou členských států. • Výkon legislativního rámce společné zemědělské politiky je svěřen příslušným orgánům členských států: v ČR ministerstvo zemědělství, Státní zemědělský intervenční fond a Vinařský fond ČR • Komise – Generální ředitelství zemědělství slaďuje a dozoruje uplatnění jednotné právní úpravy. • Na národní a evropské úrovni existují asociace pěstitelů a zpracovatelů stejně jako vinařských oblastí. Společná zemědělská politika EU – kvóty pro vinice • Obecná zápoveď výsadby nových vinic (výjimky: dodatečné kvóty, rezervy apod.). • Podobné jsou produkční kvóty na některé zemědělské a potravinářské výrobky (cukr, mléko, hovězí). • Zápověď výsadby a užívání vinic se prosazuje prostřednictvím územního plánování včetně postihování protiprávního využívání stejně jako odepření dotací. • Kvótování vinic je na evropské úrovni předmětem složitého politického vyjednávání. • Na úrovni vnitrostátní je předmětem soudních sporů, nezřídka se v této souvislosti argumentovalo základními právy na majetek a podnikání, ovšem neúspěšně (rozsudek Hauer). Společná zemědělská politika EU – dotace na vinice a víno • Poskytují se dotace na vyklučení vinice. • Poskytují se dotace na vývoz vína a meziproduktů. • Poskytují se dotace v rámci intervenčních nákupů národních zemědělských intervenčních fondů (v ČR SZIF). • Část nadprodukce se na základě dotací vykupuje a zpracovává na průmyslový alkohol. • Navrhuje se výrazná redukce dotací ve spojení se zrušením produkčních kvót. • Rámec pro dotace stanoví závazky v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Malá osobní kauza na závěr • Evropská unie nepublikovala včas nové jazykové verze svého práva v Úředním věstníku. • Celní orgány vyměřili pokutu za nesprávnou celní deklaraci desertního vína dovezeného ze třetího státu. • Námitce nepoužitelnosti čelil Krajský soud v Ostravě, dotázal se v rámci tzv. předběžné otázky Soudního dvora. • Soudní dvůr (Skoma-Lux, C-161/06) potvrdil nepoužitelnost protiprávně nezveřejněného práva na vrub jednotlivce.