I
(Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné)
NAŘÍZENÍ
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 479/2008
ze dne 29. dubna 2008
o společné organizaci trhu s vínem, o změně nařízení (ES) č. 1493/1999, (ES) č. 1782/2003,
(ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 3/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2392/86 a (ES) č. 1493/1999
OBSAH
HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
HLAVA II PODPŮRNÁ OPATŘENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
Kapitola I Programy podpory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
Oddíl 1 Úvodní ustanovení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
Oddíl 2 Předkládání a obsah programů podpory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
Oddíl 3 Zvláštní podpůrná opatření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
Oddíl 4 Obecná ustanovení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
Kapitola II Převod finančních prostředků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
HLAVA III REGULAČNÍ OPATŘENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
Kapitola I Obecná pravidla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
Kapitola II Enologické postupy a omezení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
Kapitola III Označení původu, zeměpisná označení a tradiční výrazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
Kapitola IV Označení původu a zeměpisná označení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
Oddíl 1 Definice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
Oddíl 2 Žádost o ochranu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
Oddíl 3 Postup při udělování ochrany . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
Oddíl 4 Zvláštní případy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
Oddíl 5 Ochrana a kontrola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
Oddíl 6 Obecná ustanovení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
6.6.2008 CS Úřední věstník Evropské unie L 148/1
Kapitola V Tradiční výrazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
Kapitola VI Označování a obchodní úprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
Kapitola VII Organizace producentů a mezioborové organizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
HLAVA IV OBCHOD SE TŘETÍMI ZEMĚMI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
Kapitola I Společná ustanovení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
Kapitola II Dovozní a vývozní licence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
Kapitola III Ochranná opatření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
Kapitola IV Pravidla týkající se dovozu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29
HLAVA V PRODUKČNÍ POTENCIÁL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30
Kapitola I Protiprávní výsadba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30
Kapitola II Přechodný režim práv na výsadbu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31
Kapitola III Režim klučení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
HLAVA VI OBECNÁ USTANOVENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36
HLAVA VII ZMĚNY, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38
Kapitola I Změny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38
Kapitola II Přechodná a závěrečná ustanovení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
a zejména na články 36 a 37 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1
),
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního
výboru (2
),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Režim Společenství pro odvětví vína je stanoven v nařízení
Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné
organizaci trhu s vínem (3) a v prováděcích nařízeních
k němu.
(2) Spotřeba vína ve Společenství soustavně klesá a objem vína
vyváženého ze Společenství od roku 1996 roste mnohem
pomaleji než odpovídající dovoz. To narušilo rovnováhu
mezi nabídkou a poptávkou, což vyvíjí tlak na ceny
a příjmy producentů.
(3) Ne všechny nástroje, které jsou nyní zahrnuty v nařízení
(ES) č. 1493/1999, se ukázaly pro směrování odvětví vína
ke konkurenčnímu a udržitelnému rozvoji jako účinné.
Opatření tržního mechanismu se často ukázala natolik
málo efektivní z hlediska nákladů, že vedla ke strukturálním
přebytkům, aniž by podněcovala strukturální zlepšení.
Některá stávající regulační opatření navíc nepřiměřeně
omezovala činnost konkurenceschopných producentů.
(4) Stávající právní úprava tedy zřejmě neumožňuje dosáhnout
udržitelným způsobem cílů stanovených v článku 33
Smlouvy, a zejména stabilizovat trh s vínem a zajistit
zemědělcům v tomto odvětví přiměřenou životní úroveň.
(5) Vzhledem k získaným zkušenostem by se proto měl režim
Společenství pro odvětví vína zásadně změnit, aby se
L 148/2 CS Úřední věstník Evropské unie 6.6.2008
(1
) Stanovisko ze dne 12. prosince 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním
věstníku).
(2) Stanovisko ze dne 12. prosince 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním
věstníku).
(3
) Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné
nařízením (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).
dosáhlo těchto cílů: zvýšení konkurenceschopnosti výrobců
vína ze Společenství; posílení pověsti jakostního vína ze
Společenství jako nejlepšího vína na světě; znovuzískání
starých trhů a proniknutí na nové trhy ve Společenství a po
celém světě; vytvoření režimu v oblasti vína, který by
fungoval na základě jasných, jednoduchých a účinných
pravidel udržujících rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou;
vytvoření režimu v oblasti vína, který by zachovával nejlepší
tradice výroby vína ve Společenství, posiloval sociální
struktury mnoha venkovských oblastí a zajišťoval, aby
veškerá produkce byla šetrná k životnímu prostředí.
Nařízení (ES) č. 1493/1999 by proto být mělo zrušeno
a nahrazeno tímto nařízením.
(6) Za účelem lepší identifikace a plánování potřeb v odvětví
vína předcházel tomuto nařízení proces hodnocení a konzultací.
Byla objednána externí hodnotící zpráva, zveřejněná
v listopadu roku 2004. Komise uspořádala dne
16. února 2006 seminář, kde měly zúčastněné subjekty
možnost vyjádřit své názory. Dne 22. června 2006 bylo
zveřejněno sdělení Komise ,,Směrem k udržitelnému evropskému
odvětví vína" a posouzení dopadů, kde je uvedena
řada možností pro reformu uvedeného odvětví.
(7) Od července do listopadu roku 2006 probíhaly diskuse na
úrovni Rady. V prosinci 2006 přijaly Evropský hospodářský
a sociální výbor a Výbor regionů zprávy o navrhovaných
variantách reformy vinařství, jak jsou uvedeny ve sdělení
Komise. Dne 15. února 2007 přijal Evropský parlament
z vlastního podnětu zprávu k tomuto sdělení, která
obsahuje závěry, jež byly v tomto nařízení zohledněny.
(8) Působnost nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října
2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských
trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty
(,,jednotné nařízení o společné organizaci trhů") (1
), by měla
nakonec zahrnovat také odvětví vína. Jednotné nařízení
o společné organizaci trhů obsahuje ustanovení horizontální
povahy, zejména o obchodu se třetími zeměmi,
hospodářské soutěži, kontrolách a sankcích a výměně
informací mezi Komisí a členskými státy. Aby bylo možné
ustanovení tohoto nařízení, která se týkají uvedených
horizontálních otázek, snadno začlenit do jednotného
nařízení o společné organizaci trhů, měla by se co nejvíce
přizpůsobit ustanovením jednotného nařízení o společné
organizaci trhů.
(9) Je důležité stanovit podpůrná opatření vedoucí k posílení
konkurenceschopných struktur. Uvedená opatření by mělo
financovat a stanovit Společenství, ale členské státy by si
měly samy zvolit vhodný soubor opatření uspokojující
potřeby jejich regionálních subjektů, případně s ohledem na
jejich zvláštnosti, a začlenit je do vnitrostátních programů
podpory. Za provádění těchto programů by měly být
odpovědné členské státy.
(10) Finanční klíč k rozdělení prostředků na vnitrostátní
programy podpory mezi členské státy by měl vycházet
z historického podílu rozpočtu na oblast vína jakožto
hlavního kritéria, dále z plochy, která je osázena révou,
a z historické výroby. Tento klíč by však měl být upraven
v případech, kdy by použití historického podílu rozpočtu
na oblast vína jako hlavního kritéria vedlo k nepatřičnému
rozdělení prostředků.
(11) Jedním z klíčových opatření způsobilých pro vnitrostátní
programy podpory by měla být propagace a uvádění na trh
vín Společenství ve třetích zemích. Nadále by se měla
financovat restrukturalizace a přeměna vinic, protože mají
pozitivní strukturální dopady na odvětví vína. Podpora by
měla být dostupná rovněž pro investice v odvětví vína,
které směřují ke zlepšení hospodářské výkonnosti podniků
jako takových. Podpora pro destilaci vedlejších výrobků by
měla představovat opatření dostupné pro členské státy,
které chtějí tento nástroj použít k zajištění jakosti vína
a zároveň chránit životní prostředí.
(12) Pro podporu v rámci programů podpory by měla být
způsobilá preventivní opatření jako pojištění sklizně,
vzájemné fondy a zelená sklizeň, aby se podnítil odpovědný
přístup k nouzovým situacím.
(13) Některá tradiční opatření by měla být v průběhu přechodného
období zachována z toho důvodu, že zmírní
jinak náhlé ukončení obvyklých tržních opatření, která byla
doposud financována z fondů Společenství. Dotčenými
opatřeními jsou podpora pro destilaci na konzumní
alkohol, podpora pro nouzovou destilaci a podpora pro
používání zahuštěného hroznového moštu.
(14) Konečně mohou členské státy dát z rozličných důvodů
přednost poskytování oddělené platby zemědělcům podle
režimu jednotné platby. Členským státům by proto měla
být tato možnost ponechána a s ohledem na zvláštnosti
režimu jednotné platby by takový převod měl být nevratný
a měl by odpovídajícím způsobem snížit rozpočet, který je
k dispozici pro vnitrostátní programy podpory v následujících
letech.
(15) Financování způsobilých opatření Společenstvím by, pokud
to je proveditelné, mělo záviset na dodržování některých
platných pravidel v oblasti životního prostředí dotyčnými
producenty. Každé zjištěné nedodržení by mělo mít za
následek úměrné snížení plateb.
6.6.2008 CS Úřední věstník Evropské unie L 148/3
(1
) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné
nařízením (ES) č. 248/2008 (Úř. věst. L 76, 1.3.2008, s. 6).
(16) Podpora odvětví vína by také měla vycházet ze strukturálních
opatření podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze
dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova
z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova
(EZFRV) (1
).
(17) Na odvětví vína by se měla vztahovat tato opatření uvedená
v nařízení (ES) č. 1698/2005: podpora mladých zemědělců
při zahájení činnosti a investice do technického zařízení
a zlepšení uvádění výrobků na trh, odborné vzdělávání,
podpora organizacím producentů na informační a propagační
činnosti po zavedení režimů jakosti, agroenvironmentální
podpora a předčasný odchod do důchodu
zemědělců, kteří se rozhodnou definitivně ukončit všechny
obchodní zemědělské činnosti za účelem převodu podniku
na jiné zemědělce.
(18) Za účelem zvýšení finančních prostředků, které jsou
k dispozici v rámci nařízení (ES) č. 1698/2005, by se měly
začít postupně převádět prostředky do rozpočtu podle
uvedeného nařízení, pokud jsou příslušné částky dostatečně
významné.
(19) V odvětví vína by se měla uplatňovat některá regulační
opatření, zejména z důvodu ochrany zdraví, jakosti
a očekávání spotřebitelů.
(20) Členské státy, které vyrobí více než 50 000 hektolitrů za
rok, by měly být i nadále zodpovědné za třídění moštových
odrůd, z nichž se na jejich území může vyrábět víno.
Některé moštové odrůdy by se měly vyloučit.
(21) Některé výrobky, na které se vztahuje toto nařízení, by se
měly uvádět na trh ve Společenství v souladu se zvláštním
zatříděním výrobků z révy vinné a odpovídajících specifi-
kací.
(22) Výrobky, na které se vztahuje toto nařízení, by se měly
vyrábět v souladu s určitými pravidly o enologických
postupech a omezeních, která zaručují, že jsou, pokud jde
o jakost a výrobní metody, splněny požadavky na ochranu
zdraví a očekávání spotřebitele. Z důvodu pružnosti by
aktualizování uvedených postupů a schvalování nových
postupů mělo být prováděno na úrovni prováděcích
opatření, s výjimkou politicky citlivých oblastí obohacování
a přikyselování vína, ve kterých by měly změny zůstat
v působnosti Rady.
(23) Zvyšování obsahu alkoholu ve víně by mělo podléhat
určitým omezením, a pokud k němu dojde, mělo by se
provádět přidáním zahuštěného hroznového moštu nebo
rektifikovaného moštového koncentrátu do vína nebo
sacharózy tam, kde to bylo povoleno. Omezení týkající se
povoleného zvýšení obohacení by měla být přísnější než
dosud.
(24) Kvůli nízké jakosti vína získaného úplným vylisováním
hroznů by měl být tento postup zakázán.
(25) Aby v této oblasti Komise splnila mezinárodní normy, měla
by zpravidla vycházet z enologických postupů doporučených
Mezinárodní organizací pro révu a víno (OIV).
(26) Scelování vína pocházejícího ze třetích zemí s vínem ze
Společenství a scelování vín pocházejících ze třetích zemí
by mělo být ve Společenství i nadále zakázáno. Podobně by
některé druhy hroznového moštu, hroznové šťávy a čerstvých
vinných hroznů, které pocházejí ze třetích zemí,
neměly být na území Společenství zpracovávány na víno
ani přidávány do vína.
(27) Koncepce jakostních vín ve Společenství se mimo jiné
zakládá na zvláštních vlastnostech souvisejících se zeměpisným
původem vína. Tato vína spotřebitel rozeznává
pomocí chráněných označení původu a zeměpisných
označení, i když současný systém není v tomto ohledu
plně rozvinut. Aby se požadavek na jakost příslušných
výrobků mohl opřít o průhlednější a propracovanější
rámec, je třeba zavést režim, podle něhož se žádosti
o označení původu nebo zeměpisné označení přezkoumávají
v souladu s přístupem, který se uplatňuje v horizontální
politice Společenství v oblasti jakosti potravin jiných než
vín a lihovin podle nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne
20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení
a označení původu zemědělských produktů a potravin (2
).
(28) Aby se zachovaly zvláštní znaky jakosti vín s označením
původu nebo se zeměpisným označením, mělo by být
členským státům povoleno uplatňovat v tomto ohledu
přísnější pravidla.
(29) Aby mohla být označení původu a zeměpisná označení
chráněna ve Společenství, měla by být uznávána a evidována
na úrovni Společenství. S cílem zajistit, aby příslušné názvy
splňovaly podmínky stanovené tímto nařízením, by žádosti
měly být vyřizovány vnitrostátními orgány dotyčného
členského státu s výhradou dodržení minimálních společných
ustanovení, včetně vnitrostátního řízení o námitce.
Komise by následně měla tato rozhodnutí přezkoumat, aby
se ujistila, že žádosti splňují podmínky stanovené tímto
nařízením a že všechny členské státy uplatňují stejný
přístup.
L 148/4 CS Úřední věstník Evropské unie 6.6.2008
(1
) Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné
nařízením (ES) č. 146/2008 (Úř. věst. L 46, 21.2.2008, s. 1).
(2
) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nařízení ve znění nařízení (ES)
č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).
(30) Ochrana by měla být přístupná pro označení původu
a zeměpisná označení třetích zemí, pokud jsou chráněna ve
své zemi původu.
(31) Postup zápisu do rejstříku by měl umožnit všem fyzickým
nebo právnickým osobám s oprávněným zájmem v členském
státě nebo ve třetí zemi, aby uplatnily svá práva
prostřednictvím vznesení námitek.
(32) Zapsaná označení původu a zeměpisná označení by měla
být chráněna proti jakémukoli použití, při kterém by se
zneužilo pověsti, kterou mají výrobky vyhovující požadavkům.
Aby byla zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž
a spotřebitel nebyl uváděn v omyl, měla by se tato ochrana
vztahovat rovněž na výrobky a služby, na něž se nevztahuje
toto nařízení, včetně výrobků, na které se nevztahuje
příloha I Smlouvy.
(33) Měly by se stanovit postupy umožňující změnit specifikace
výrobku i po udělení ochrany a zrušit označení původu
nebo zeměpisné označení, zejména pokud již nezajišťují
soulad s příslušnou specifikací výrobku.
(34) Označení původu a zeměpisná označení chráněná na
území Společenství by měla být předmětem kontrol, pokud
možno v souladu s nařízením Evropského parlamentu
a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních
kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů
týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví
a dobrých životních podmínkách zvířat (1
), včetně systému
kontrol, které by zajistily soulad se specifikacemi výrobku
v případě příslušných vín.
(35) Členským státům by mělo být umožněno vybírat poplatek
určený na pokrytí vynaložených nákladů, včetně nákladů
vzniklých při vyřizování žádostí o ochranu, prohlášení
o námitkách, žádostí o změnu specifikace a žádostí
o zrušení ochrany podle tohoto nařízení.
(36) Nový postup přezkumu by se z důvodů právní jistoty neměl
vztahovat na stávající označení původu a zeměpisná
označení ve Společenství. Dotčené členské státy by však
měly Komisi poskytnout základní informace a předpisy,
podle kterých byla označení uznána na vnitrostátní úrovni,
v opačném případě by měla ochranu označení původu
a zeměpisného označení ztratit. Rušení stávajících označení
původu a zeměpisných označení by mělo být z důvodu
právní jistoty omezeno.
(37) Politika jakosti je v některých státech upravena na
vnitrostátní úrovni podle vnitrostátních předpisů a postupů.
Tyto předpisy a postupy mohou zůstat nadále v platnosti.
(38) Ve Společenství se tradičně používají některé výrazy, které
spotřebitelům přinášejí informace o zvláštnostech a jakosti
vín a doplňují tak informace vyjádřené označením původu
a zeměpisným označením. Pro zajištění fungování vnitřního
trhu a rovných podmínek hospodářské soutěže, a aby
se předešlo uvádění spotřebitelů v omyl, by se na tyto
tradiční výrazy měla vztahovat ochrana ve Společenství.
(39) Popis, označování a obchodní úprava výrobků, na něž se
vztahuje toto nařízení, mohou mít velký vliv na jejich
prosazení se na trhu. Rozdíly v právních předpisech
členských států týkajících se označování vinařských
výrobků mohou bránit řádnému fungování vnitřního trhu.
(40) Je tedy třeba stanovit pravidla, která zohlední oprávněné
zájmy spotřebitelů a výrobců. Z tohoto důvodu jsou
pravidla Společenství o označování přiměřená.
(41) Tato pravidla by měla stanovit povinné používání určitých
výrazů umožňujících identifikaci výrobku podle kategorií
prodeje a poskytujících spotřebitelům určité důležité
informace. Na úrovni Společenství by mělo být upraveno
rovněž používání některých dalších nepovinných informací.
(42) Pokud není stanoveno jinak, měla by pravidla pro
označování v odvětví vína doplňovat pravidla stanovená
směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze
dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů
členských států týkajících se označování potravin, jejich
obchodní úpravy a související reklamy (2
), která se uplatňují
horizontálně. Zkušenosti ukázaly, že často není vhodné
rozlišovat pravidla pro označování podle kategorie vinařského
výrobku. Pravidla by se tedy měla v zásadě vztahovat
na všechny různé druhy vína včetně dovezených výrobků.
Zejména by měla u vín bez označení původu nebo
zeměpisného označení umožnit označení moštové odrůdy
a ročníku sklizně, s výhradou požadavků a výjimek
týkajících se pravdivosti označování a příslušného sledování,
jakož i nebezpečí uvedení spotřebitelů v omyl.
(43) Existence a vytváření organizací producentů může nadále
přispívat k zajišťování potřeb v odvětví vína stanovených na
úrovni Společenství. Jejich prospěšnost by měla spočívat
v rozsahu a účinnosti služeb, které svým členům nabízejí.
6.6.2008 CS Úřední věstník Evropské unie L 148/5
(1
) Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné
nařízením Rady (ES) č. 301/2008 (Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 4).
(2
) Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná
směrnicí Komise 2007/68/ES (Úř. věst. L 310, 28.11.2007, s. 11).
To platí i pro mezioborové organizace. Členské státy by
proto měly uznávat organizace, jež splňují určité požadavky
stanovené na úrovni Společenství.
(44) V zájmu lepšího fungování trhu s vínem by mělo být
členským státům umožněno provádět rozhodnutí přijatá
mezioborovými organizacemi. Do oblasti působnosti
těchto rozhodnutí by však neměly spadat postupy, které
by mohly narušit hospodářskou soutěž.
(45) Vytvoření jednotného trhu Společenství zahrnuje zavedení
obchodního režimu na vnějších hranicích Společenství.
Jeho součástí by měla být dovozní cla a v zásadě by měl
stabilizovat trh Společenství. Obchodní režim by měl
vycházet z mezinárodních závazků Společenství, zejména
z těch, jež vyplývají z dohod v rámci Světové obchodní
organizace (WTO).
(46) Sledování obchodních toků je zejména záležitost řízení,
a proto je třeba postupovat pružně. Komise by tedy měla
rozhodnout o zavedení licenčních požadavků a zohlednit
přitom potřebu dovozních a vývozních licencí pro řízení
daných trhů a zejména pro sledování dovozu daných
výrobků. Obecné podmínky týkající se těchto licencí by
však měly být stanoveny tímto nařízením.
(47) V případech, pro které jsou stanoveny dovozní a vývozní
licence, by se mělo požadovat složení jistoty jako záruky
uskutečnění transakcí, na které tyto licence byly vydány.
(48) Režim dovozních cel umožňuje obejít se na vnějších
hranicích Společenství bez jakýchkoli dalších ochranných
opatření. Vnitřní trh a mechanismus cel by se však mohly
za mimořádných okolností ukázat jako nevyhovující.
V takových případech by Společenství mělo mít možnost
přijmout neprodleně veškerá nezbytná opatření, aby trh
Společenství nebyl ponechán bez ochrany proti případným
narušením. Tato opatření by měla být v souladu s mezinárodními
závazky Společenství.
(49) S cílem vyloučit nebo napravit nepříznivé dopady, které by
na trh Společenství mohl mít zejména dovoz výrobků
z hroznové šťávy a hroznového moštu, by měl tento dovoz
podléhat za splnění určitých podmínek dodatečnému clu.
(50) K zajištění řádného fungování trhu s vínem, a zejména ve
snaze předejít narušením trhu, by se měla stanovit možnost
zakázat používání režimu aktivního nebo pasivního
zušlechťovacího styku. Má-li být tento druh nástroje řízení
trhu úspěšný, musí být zpravidla uplatňován bez zbytečného
prodlení. Komisi by proto měly být svěřeny příslušné
pravomoci.
(51) Výrobky dovážené ze třetích zemí by měly podléhat
pravidlům Společenství o druzích výrobků, označování
a označeních původu a zeměpisných označeních. Měly by
být provázeny zprávou o výsledku rozboru.
(52) Je vhodné, aby byla Komise za určitých podmínek
oprávněna otevřít a spravovat celní kvóty vyplývající
z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou
nebo z jiných aktů Rady.
(53) Nadvýroba vína ve Společenství se v důsledku porušování
přechodného zákazu nové výsadby zvýšila. Ve Společenství
se značná část výsadby uskutečnila protiprávně, což
způsobuje nekalou soutěž a stupňuje problémy odvětví
vína.
(54) U protiprávně osázených ploch by se mělo, pokud jde
o závazky producentů v souvislosti s těmito plochami,
rozlišovat mezi plochami osázenými do 31. srpna 1998
a po něm. Plochám protiprávně osázeným před 1. zářím
1998 by se měla poskytnout poslední možnost legalizace
za podmínek uvedených v čl. 2 odst. 3 nařízení (ES)
č. 1493/1999. Odpovídající ustanovení tohoto nařízení by
proto mělo mít zpětnou působnost.
(55) Plochy protiprávně osázené před 1. zářím 1998 dosud
nepodléhají povinnosti provést vyklučení. Příslušní producenti
by měli mít povinnost je legalizovat zaplacením
určitého poplatku. Pokud nebudou dotyčné plochy legalizovány
k 31. prosinci 2009, měli by mít producenti
povinnost tyto plochy na vlastní náklady vyklučit. Není-li
povinné vyklučení provedeno, měla by být zaplacena
pokuta.
(56) Plochy, které byly osázeny porušením příslušného zákazu
po 31. srpnu 1998, by měly být vyklučeny, což je sankce
uvedená v nařízení (ES) č. 1493/1999. Není-li povinné
vyklučení provedeno, měla by být zaplacena pokuta.
(57) Až do provedení legalizace a klučení by se víno z ploch
osázených při porušení zákazu a nelegalizovaných podle
nařízení (ES) č. 1493/1999 mělo uvádět na trh pouze za
účelem destilace na náklady dotyčného producenta. Předkládání
smluv o destilaci producenty by mělo zajistit lepší
sledování tohoto pravidla než dosud.
(58) Přechodný zákaz nové výsadby měl určitý vliv na
rovnováhu mezi poptávkou a dodávkou na trhu s vínem,
zároveň však vytvořil překážku pro konkurenceschopné
producenty, kteří chtěli pružně reagovat na zvýšenou
poptávku.
L 148/6 CS Úřední věstník Evropské unie 6.6.2008
(59) Jelikož zatím nebylo dosaženo rovnováhy na trhu a vzhledem
k tomu, že provedení doprovodných opatření jako
režim klučení vyžaduje určitý čas, je vhodné zachovat zákaz
nové výsadby do 31. prosince 2015. Poté by však měl být
definitivně zrušen, aby konkurenceschopní producenti
mohli svobodně reagovat na podmínky trhu. Členským
státům by se však mělo umožnit prodloužení zákazu na
svých územích až do 31. prosince 2018, pokud to považují
za nezbytné.
(60) Stávající povolení pro novou výsadbu ploch určených
k založení porostů za účelem produkce roubů, pro
pozemkové úpravy a vyvlastnění, jakož i pro vinohradnické
pokusy, nezpůsobila žádné závažnější narušení trhu, a měla
by proto zůstat nadále zachována, s výhradou nezbytných
kontrol.
(61) Je třeba i nadále udělovat práva na opětovnou výsadbu,
pokud se producenti zaváží vyklučit rovnocenné plochy
vinic, protože čistý dopad této výsadby na produkci je
zpravidla nulový.
(62) Členské státy by s výhradou přísných kontrol měly mít
rovněž možnost povolovat převod práv na opětovnou
výsadbu na jiný podnik, pokud má tento převod za cíl
zlepšení jakosti, týká se ploch určených k založení porostů
za účelem produkce roubů nebo je spojen s převodem části
podniku. Tyto převody by měly probíhat v rámci jednoho
členského státu.
(63) Za účelem zlepšení správy produkčního potenciálu vinic,
podpory efektivního využívání práv na výsadbu, a tím
dalšího zmírnění dopadů přechodných omezení výsadby,
by měl nadále existovat systém státních nebo regionálních
rezerv.
(64) Členské státy by si s výhradou nezbytných kontrol měly při
správě rezerv ponechat větší prostor, aby mohly lépe
přizpůsobit využití práv na výsadbu z těchto rezerv
místním potřebám. Přitom by měl být umožněn nákup
práv na výsadbu, zajištění rezervy, jakož i prodej práv
z rezervy. Za tímto účelem by členské státy měly mít
i nadále právo systém rezerv nevyužívat, pokud mohou
prokázat, že disponují účinným systémem pro správu práv
na výsadbu.
(65) Udělení zvláštních výhod mladým výrobcům vína může
usnadnit nejen jejich usazení, ale také strukturální přizpůsobení
jejich podniků po prvním usazení, a měli by
proto být způsobilí získat zdarma práva na výsadbu z dané
rezervy.
(66) Aby bylo zajištěno optimální využití zdrojů a lepší přizpůsobení
nabídky poptávce, měla by být práva na výsadbu
využita jejich držiteli v přiměřené době. V opačném případě
by měla být přidělena či znovu přidělena do rezerv. Ze
stejných důvodů by měla být v přiměřené době udělena
práva přidělená do rezerv.
(67) Na členské státy, v nichž se režim práv na výsadbu
neuplatňoval k 31. prosinci 2007, by se přechodný zákaz
nové výsadby neměl vztahovat.
(68) Jako další doprovodné opatření, jehož cílem je vytvořit
odvětví vína odpovídající podmínkám trhu, by měl být
zaveden režim klučení. Pokud se producenti domnívají, že
podmínky v určitých oblastech nevedou k výnosné produkci,
měli by mít možnost snížit náklady a trvale se
v těchto oblastech vzdát výroby vína a měli by mít možnost
buď vykonávat na příslušné ploše alternativní činnost, nebo
zcela zanechat zemědělské výroby.
(69) Zkušenosti ukázaly, že pokud je členským státům ponechána
možnost povolit klučení oproti vyplacení prémie,
hrozí, že opatření a jeho očekávané účinky na dodávky
nebudou efektivní. Proto by na rozdíl od současného
režimu měli být producenti obecně způsobilí pro režim
klučení a mít výhradní právo rozhodnout se, zda jej využijí.
Za to by jim měla být poskytnuta prémie na hektar
vyklučených vinic. Členské státy, jejichž výroba vína je nižší
než 50 000 hektolitrů za rok, by však neměly mít přístup
k režimu klučení, jelikož výrazně neovlivňují výrobu ve
Společenství.
(70) Členské státy by měly mít možnost určit na základě
objektivních kriterií a v rozmezí daném Komisí konkrétní
úrovně prémie za klučení.
(71) Za účelem zajištění odpovědného zacházení s vyklučenými
plochami by nároky na prémie měly záviset na tom, zda
dotčení producenti dodržují platná pravidla týkající se
životního prostředí. Každé zjištěné nedodržení by mělo mít
za následek úměrné snížení prémie za klučení.
(72) Aby se zabránilo problémům v oblasti životního prostředí,
mělo by se členským státům umožnit, aby vyloučily klučení
v horských oblastech, na příkrých svazích, v některých
malých ostrovních oblastech a v oblastech se zvláštními
ekologickými omezeními v souladu se zvláštními podmínkami.
V souladu s politikou pro nejvzdálenější regiony
Společenství by režim klučení neměl být uplatňován na
Azorách, Madeiře a Kanárských ostrovech. Je třeba, aby
členské státy mohly ukončit klučení, pokud celková
vyklučená plocha dosáhne 8 % jejich ploch vinic (10 % na
regionální úrovni).
(73) Pokud by v některém členském státě vyklučená plocha
překročila 15 % celkové plochy vinic, měla by existovat
možnost stanovit horní hranici klučení v tomto členském
státě na 15 %, aby se zabránilo neúměrné koncentraci
zdrojů na vyklučení na náklady jiných členských států. Dále
6.6.2008 CS Úřední věstník Evropské unie L 148/7
by měla existovat možnost zastavit v daném roce klučení,
pokud vyklučená plocha v uvedeném roce dosahuje 6 %
jeho celkové plochy vinic.
(74) Zemědělská plocha dříve využívaná pro vinice by se po
vyklučení měla považovat za plochu způsobilou podle
režimu jednotné platby a měla by na ni být přidělena
oddělená přímá platba odpovídající průměru v regionu, jež
by z rozpočtových důvodů neměla přesáhnout určitou výši.
(75) Neoprávněné poskytování vnitrostátních podpor by ohrozilo
řádné fungování jednotného trhu. Proto je nutné, aby
se ustanovení Smlouvy, která upravují vnitrostátní podpory,
v zásadě vztahovala na výrobky, na něž se vztahuje
společná organizace trhu s vínem. Předpisy o prémii za
klučení a některá opatření programů podpory by však
neměly být samy o sobě překážkou poskytnutí vnitrostátní
podpory stanovené pro tytéž účely.
(76) Za účelem lepšího řízení produkčního potenciálu vinic je
vhodné, aby členské státy poskytovaly Komisi soupis svého
produkčního potenciálu. Informace v něm obsažené by
měly vycházet z registru vinic, který by měl být veden
a pravidelně aktualizován. Podrobnosti ohledně registru by
mělo stanovit prováděcí nařízení Komise. Nařízení Rady
(EHS) č. 2392/86 ze dne 24. července 1986 o zavedení
registru vinic Společenství (1
) by proto mělo být zrušeno.
Jako podnět členským státům k vypracování tohoto soupisu
by se podpora na restrukturalizaci a přeměnu měla omezit
pouze na členské státy, které předložily přehled.
(77) Aby byly k dispozici informace nezbytné k přijetí příslušných
politických a správních rozhodnutí, je třeba, aby
producenti hroznů určených k výrobě vína a výrobci
hroznového moštu a vína odevzdávali prohlášení o sklizni.
Členské státy by měly po obchodnících s hrozny určenými
k výrobě vína požadovat, aby každoročně podávali prohlášení
o množstvích z poslední sklizně uvedených na trh.
Výrobci hroznového moštu a vína a obchodníci s výjimkou
maloobchodníků by měli podávat hlášení o svých zásobách
moštu a vína.
(78) Za účelem dosažení uspokojivé úrovně sledovatelnosti
daných výrobků, zejména v zájmu ochrany spotřebitelů,
by se mělo stanovit, že všechny výrobky, na něž se vztahuje
toto nařízení, musí být při oběhu ve Společenství opatřeny
průvodním dokladem.
(79) Za účelem řešení opodstatněných případů nouze i po
ukončení přechodného opatření na podporu nouzové
destilace stanoveného v rámci programů podpory, k němuž
dojde v roce 2012, by členské státy měly mít možnost
poskytovat podporu pro nouzovou destilaci v rámci
celkového rozpočtového omezení představujícího 15 %
příslušné částky příslušného ročního rozpočtu členského
státu pro vnitrostátní program podpory. Tato podpora by
měla být před poskytnutím oznámena Komisi a schválena
podle tohoto nařízení.
(80) Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být
přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne
28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích
pravomocí svěřených Komisi (2
).
(81) Výdaje členských států v důsledku povinností vyplývajících
z uplatňování tohoto nařízení by mělo financovat
Společenství v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1290/
2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné
zemědělské politiky (3
).
(82) Členské státy a Komise by si měly vzájemně předávat
informace nezbytné pro uplatňování tohoto nařízení.
(83) Aby se zajistilo dodržení povinností stanovených v tomto
nařízení, je třeba provádět kontroly a v případě nedodržení
těchto povinností ukládat sankce. Komisi by proto měla být
udělena pravomoc stanovit příslušná pravidla, včetně
pravidel o zpětném získávání neoprávněných plateb
a o povinnosti členských států předkládat zprávy.
(84) Orgány členských států by měly být příslušné pro
zajišťování souladu s tímto nařízením a měly by přijmout
opatření, aby Komise tento soulad mohla sledovat
a zajišťovat.
(85) Pro začlenění odvětví vína do režimu jednotné platby by
měly být všechny aktivně obhospodařované plochy vinic
způsobilé pro režim jednotné platby podle nařízení Rady
(ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví
společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci
společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé
režimy podpor pro zemědělce (4
).
(86) Pěstitelé révy z Bulharska, České republiky, Estonska, Kypru,
Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Rumunska,
Slovinska a Slovenska by měli využívat zavedení položky
,,víno" do režimu jednotné platby za stejných podmínek
L 148/8 CS Úřední věstník Evropské unie 6.6.2008
(1
) Úř. věst. L 208, 31.7.1986, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné
nařízením (ES) č. 1631/98 (Úř. věst. L 210, 28.7.1998, s. 14).
(2
) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí
2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).
(3) Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné
nařízením (ES) č. 1437/2007 (Úř. věst. L 322, 7.12.2007, s. 1).
(4
) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné
nařízením Komise (ES) č. 293/2008 (Úř. věst. L 90, 2.4.2008, s. 5).
jako pěstitelé révy ze Společenství ve složení ke 30. dubnu
2004. Na položku ,,víno" v režimu jednotné platby by se
proto neměl vztahovat článek 143a nařízení (ES) č. 1782/
2003 týkající se plánu zvýšení.
(87) Nařízení (ES) č. 1782/2003 a nařízení Rady (ES) č. 3/2008
ze dne 17. prosince 2007 o informačních a propagačních
opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním
trhu a ve třetích zemích (1
) by měla být odpovídajícím
způsobem změněna.
(88) V důsledku přechodu od režimu stanoveného v nařízení
(ES) č. 1493/1999 a v ostatních nařízeních v odvětví vína
k režimu stanovenému v tomto nařízení by mohly
vzniknout potíže, které toto nařízení neřeší. Pro takový
případ by mělo být stanoveno, že Komise přijme nezbytná
přechodná opatření. Komise by rovněž měla být oprávněna
řešit konkrétní praktické problémy,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Toto nařízení stanoví zvláštní pravidla týkající se výroby
výrobků uvedených v příloze I části XII nařízení (ES) č. 1234/
2007 a jejich uvádění na trh.
2. Pokud jde o výrobky uvedené v odstavci 1, stanoví toto
nařízení
a) podpůrná opatření;
b) regulační opatření;
c) pravidla pro obchod se třetími zeměmi;
d) pravidla týkající se produkčního potenciálu.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v příloze I.
HLAVA II
PODPŮRNÁ OPATŘENÍ
KAPITOLA I
Programy podpory
Oddíl 1
Úvodní us tanovení
Článek 3
Oblast působnosti
Tato kapitola stanoví pravidla pro přidělování finančních
prostředků Společenství členským státům a pro využívání těchto
prostředků členskými státy prostřednictvím vnitrostátních programů
podpory (dále jen ,,programy podpory") k financování
podpůrných opatření v odvětví vína.
Článek 4
Slučitelnost a soudržnost
1. Programy podpory musí být slučitelné s právem Společenství
a soudržné s činnostmi, politikami a prioritami Společenství.
2. Členské státy odpovídají za programy podpory a zajišťují,
aby byly vnitřně soudržné a aby byly vypracovány a prováděny
objektivně, s ohledem na hospodářskou situaci příslušných
producentů a na potřebu vyhnout se neopodstatněnému
nerovnému zacházení s jednotlivými producenty.
Členské státy odpovídají za stanovení a provádění nezbytných
kontrol a sankcí v případě nedodržení programů podpory.
3. Podpora se neposkytuje
a) na výzkumné projekty a opatření na podporu výzkumných
projektů;
b) na opatření, která jsou obsažena v programech členských
států pro rozvoj venkova podle nařízení (ES) č. 1698/2005.
6.6.2008 CS Úřední věstník Evropské unie L 148/9
(1
) Úř. věst. L 3, 5.1.2008, s. 1.
Oddíl 2
Předkládání a obsah prog ramů podpor y
Článek 5
Předkládání programů podpory
1. Každý producentský členský stát uvedený v příloze II
předloží poprvé do 30. června 2008 Komisi návrh pětiletého
programu podpory, který obsahuje opatření v souladu s touto
kapitolou.
Podpůrná opatření obsažená v programech podpory se vypracovávají
na územní úrovni, kterou členské státy pokládají za
nejvhodnější. Před předložením Komisi se program podpory
konzultuje s příslušnými orgány a organizacemi na vhodné
územní úrovni.
Každý členský stát předloží jediný návrh programu podpory,
který může zohledňovat regionální zvláštnosti.
2. Programy podpory se použijí od uplynutí tří měsíců po
předložení Komisi.
Pokud však předložený program podpory není v souladu
s podmínkami stanovenými v této kapitole, vyrozumí o tom
Komise členský stát. V tom případě členský stát předloží Komisi
upravený program podpory. Je-li nesoulad napraven, použije se
upravený program od uplynutí dvou měsíců po jeho oznámení;
v opačném případě se použije tento pododstavec.
3. Odstavec 2 se použije obdobně pro změny programů
podpory předložené členskými státy.
4. Článek 6 se nevztahuje na případ, kdy jediným opatřením
členského státu v rámci programu podpory je přechod na režim
jednotné platby podle článku 9. Článek 21 se v tomto případě
použije pouze s ohledem na jeho odstavec 1 a ve vztahu k roku,
kdy se přechod uskuteční.
Článek 6
Obsah programů podpory
Programy podpory se skládají z těchto částí:
a) podrobný popis navrhovaných opatření a jejich kvantifikované
cíle;
b) výsledky konzultací;
c) posouzení očekávaných technických, hospodářských
a sociálních dopadů a vlivu na životní prostředí;
d) harmonogram provádění jednotlivých opatření;
e) obecný rozpis financování uvádějící prostředky, které mají
být použity, a předběžné přidělení prostředků na jednotlivá
opatření v souladu se stropy stanovenými v příloze II;
f) kritéria a množstevní ukazatele, které se mají používat při
sledování a hodnocení, a opatření přijatá k zajištění toho,
aby se programy podpory prováděly náležitým a účinným
způsobem;
g) určení příslušných orgánů a subjektů odpovědných za
provádění programu podpory.
Článek 7
Způsobilá opatření
1. Programy podpory zahrnují jedno nebo více z těchto
opatření:
a) podporu z režimu jednotné platby podle článku 9;
b) propagaci podle článku 10;
c) restrukturalizaci a přeměnu vinic podle článku 11;
d) zelenou sklizeň podle článku 12;
e) vzájemné fondy podle článku 13;
f) pojištění sklizně podle článku 14;
g) investice podle článku 15;
h) destilaci vedlejších výrobků podle článku 16;
i) destilaci na konzumní alkohol podle článku 17;
j) nouzovou destilaci podle článku 18;
k) používání zahuštěného hroznového moštu podle článku 19.
2. Programy podpory nesmějí obsahovat jiná opatření než ta,
která jsou uvedena v článcích 9 až 19.
Článek 8
Obecná pravidla pro programy podpory
1. Rozdělení dostupných finančních prostředků Společenství
a rozpočtové stropy se stanoví v příloze II.
2. Podpora Společenství se vztahuje pouze na způsobilé výdaje
vzniklé po předložení příslušného programu podpory podle čl. 5
odst. 1.
L 148/10 CS Úřední věstník Evropské unie 6.6.2008
3. Členské státy nepřispívají na náklady spojené s opatřeními
financovanými Společenstvím v rámci programů podpory.
4. Odchylně od odstavce 3 mohou členské státy poskytnout na
opatření uvedená v článcích 10, 14 a 15 vnitrostátní podporu
v souladu s příslušnými předpisy Společenství o státní podpoře.
Maximální míra podpory, jak je stanovena v příslušných předpisech
Společenství o státní podpoře, se vztahuje na celkové
veřejné financování, které zahrnuje prostředky Společenství
i vnitrostátní prostředky.
Oddíl 3
Zvláštní podpůr ná opatření
Článek 9
Režim jednotné platby a podpora pěstitelům révy
1. Členské státy mohou poskytnout podporu pěstitelům révy
tak, že jim přidělí platební nároky ve smyslu hlavy III kapitoly 3
nařízení (ES) č. 1782/2003 v souladu s bodem O přílohy VII
uvedeného nařízení.
2. Členské státy, které mají v úmyslu využít možnosti podle
odstavce 1, stanoví tuto podporu ve svých programech podpory,
včetně následných převodů prostředků do režimu jednotné
platby, prostřednictvím změny uvedených programů podle čl. 5
odst. 3.
3. Podpora podle odstavce 1 od počátku své použitelnosti
a) zůstává v režimu jednotné platby a není již k dispozici ani
nemůže být přidělena podle čl. 5 odst. 3 na opatření
uvedená v článcích 10 až 19 v následujících letech
provádění programů podpory;
b) úměrně snižuje výši finančních prostředků dostupných
v programu podpory pro opatření uvedená v článcích 10
až 19.
Článek 10
Propagace na trzích třetích zemí
1. Podpora podle tohoto článku zahrnuje informační nebo
propagační opatření týkající se vín Společenství ve třetích zemích
za účelem zlepšení jejich konkurenceschopnosti v těchto zemích.
2. Opatření uvedená v odstavci 1 se vztahují na vína
s chráněným označením původu nebo se zeměpisným označením
nebo na vína s označením moštové odrůdy.
3. Opatřeními uvedenými v odstavci 1 mohou být pouze
a) opatření zaměřená na vztahy s veřejností, propagační
a reklamní opatření, která především zdůrazňují výhody
výrobků Společenství, zejména pokud jde o jakost, bezpečnost
potravin a šetrnost k životnímu prostředí;
b) účast na akcích, veletrzích nebo výstavách mezinárodního
významu;
c) informační kampaně, zejména o systémech Společenství
týkajících se označení původu, zeměpisných označení
a ekologické produkce;
d) studie o nových trzích potřebné pro rozšiřování odbytu;
e) studie vyhodnocující výsledky propagačních a informačních
opatření.
4. Příspěvek Společenství na propagační opatření nepřesahuje
50 % způsobilých výdajů.
Článek 11
Restrukturalizace a přeměna vinic
1. Cílem opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic je
zvýšení konkurenceschopnosti výrobců vína.
2. Restrukturalizace a přeměna vinic se podporuje v souladu
s tímto článkem, pouze pokud členské státy předloží soupis
svého produkčního potenciálu v souladu s článkem 109.
3. Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic se může
vztahovat pouze na jednu nebo více z těchto činností:
a) změnu odrůdové skladby, rovněž prostřednictvím pře-
štěpování;
b) přemístění vinic;
c) zdokonalení technik obhospodařování vinic.
Podpora se nevztahuje se na běžnou obnovu starých vinic po
skončení jejich přirozené životnosti.
4. Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic se může
poskytovat pouze formou
a) náhrady producentům za ztrátu příjmů v důsledku provádění
tohoto opatření;
b) příspěvku na náklady restrukturalizace a přeměny vinic.
6.6.2008 CS Úřední věstník Evropské unie L 148/11
5. Náhrada producentům za ztrátu příjmů podle odst. 4
písm. a) může pokrýt až 100 % příslušné ztráty a poskytovat se
formou
a) povolení souběžné existence staré a nové vinice během
nejvýše tříletého období, které uplyne do ukončení
přechodného režimu práv na výsadbu, bez ohledu na hlavu
V kapitolu II;
b) finančního vyrovnání.
6. Příspěvek Společenství na skutečné náklady restrukturalizace
a přeměny vinic nepřesáhne 50 % způsobilých nákladů.
Příspěvek Společenství na náklady spojené s restrukturalizací
a přeměnou vinic v regionech zařazených mezi regiony
způsobilé v rámci cíle ,,konvergence" podle nařízení (ES) č. 1083/
2006 (1
) nepřesáhne 75 % způsobilých nákladů.
Článek 12
Zelená sklizeň
1. Pro účely tohoto článku se zelenou sklizní rozumí úplné
zničení nebo odstranění nezralých vinných hroznů, čímž se sníží
výnos dané plochy na nulu.
2. Podpora zelené sklizně má přispět k obnovení rovnováhy
mezi nabídkou a poptávkou na trhu s vínem ve Společenství,
a předcházet tak krizím na trhu.
3. Podporu na zelenou sklizeň lze poskytovat jako náhradu
formou paušální platby na hektar, jejíž výši určí dotyčný členský
stát.
Platba nepřesáhne 50 % celkových přímých nákladů na zničení
nebo odstranění vinných hroznů a ztráty příjmů spojené se
zničením nebo odstraněním vinných hroznů.
4. Příslušné členské státy vytvoří systém založený na objektivních
kritériích, který zajistí, aby opatření týkající se zelené sklizně
nevedlo k náhradě pro jednotlivé výrobce vína překračující
stropy uvedené v odst. 3 druhém pododstavci.
Článek 13
Vzájemné fondy
1. Podpora na vytvoření vzájemných fondů má pomáhat
výrobcům, kteří se snaží zajistit proti výkyvům trhu.
2. Podpora na vytvoření vzájemných fondů může být
poskytnuta formou dočasné nebo klesající podpory na pokrytí
správních nákladů fondů.
Článek 14
Pojištění sklizně
1. Podpora na pojištění sklizně přispívá k zabezpečení příjmů
producentů, pokud jsou postiženi přírodní pohromou, nepříznivými
klimatickými jevy, chorobami rostlin nebo škůdci.
2. Podporu na pojištění sklizně lze poskytnout formou
finančního příspěvku Společenství, který nesmí přesáhnout
a) 80 % nákladů na pojistné hrazené producenty jako pojištění
proti ztrátám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy
srovnatelnými s přírodní pohromou;
b) 50 % nákladů na pojistné hrazené producenty jako pojištění
proti
i) ztrátám uvedeným v písmenu a) a proti ostatním
ztrátám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy,
ii) ztrátám způsobeným zvířaty, chorobami rostlin nebo
škůdci.
3. Podporu na pojištění sklizně lze poskytnout pouze v případě,
že dotyčné platby pojistného plnění neposkytují producentům
náhradu vyšší než 100 % utrpěné ztráty příjmů, s přihlédnutím
k náhradám, které producenti případně obdrželi z jiných režimů
podpory spojených s pojištěným rizikem.
4. Podpora na pojištění sklizně nesmí narušit hospodářskou
soutěž na pojistném trhu.
Článek 15
Investice
1. Podporu lze poskytnout pro hmotné nebo nehmotné
investice do zařízení na zpracování, infrastruktury vinařského
závodu a obchodování s vínem, které zvyšují celkovou
výkonnost podniku a týkají se jedné nebo více z těchto oblastí:
a) výroba výrobků uvedených v příloze IV nebo jejich uvádění
na trh;
b) vývoj nových výrobků, postupů a technologií v souvislosti
s výrobky uvedenými v příloze IV.
L 148/12 CS Úřední věstník Evropské unie 6.6.2008
(1) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006
o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj,
Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 210,
31.7.2006, s. 25). Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1989/2006
(Úř. věst. L 411, 30.12.2006, s. 6).
2. Podpora podle odstavce 1 v maximální míře je omezena na
mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu doporučení
Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici
mikropodniků a malých a středních podniků (1
). Pokud jde
o území Azor, Madeiry, Kanárských ostrovů, menších ostrovů
v Egejském moři ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 1405/2006 ze
dne 18. září 2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti
zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři (2
),
a francouzských zámořských departementů, není poskytování
podpory v maximální míře omezeno velikostí podniku. V případě
podniků, na něž se nevztahuje čl. 2 odst. 1 hlavy I přílohy
doporučení 2003/361/ES a které mají méně než 750 zaměstnanců
nebo jejichž obrat je nižší než 200 milionů EUR, se
maximální míra podpory snižuje na polovinu.
Podpora se neposkytuje podnikům nacházejícím se v obtížích ve
smyslu Pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu
a restrukturalizaci podniků v obtížích.
3. Způsobilé výdaje nezahrnují položky uvedené v čl. 71
odst. 3 písm. a) až c) nařízení (ES) č. 1698/2005.
4. U příspěvku Společenství se použijí tyto maximální míry
podpory v souvislosti se způsobilými investičními náklady:
a) 50 % v regionech zařazených mezi regiony způsobilé
v rámci cíle ,,konvergence" podle nařízení (ES) č. 1083/
2006;
b) 40 % v jiných regionech než regionech zařazených mezi
regiony způsobilé v rámci cíle ,,konvergence";
c) 75 % v nejvzdálenějších regionech podle nařízení Rady (ES)
č. 247/2006 ze dne 30. ledna 2006, kterým se stanoví
zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších
regionů Unie (3
);
d) 65 % na menších ostrovech v Egejském moři ve smyslu
nařízení (ES) č. 1405/2006.
5. Článek 72 nařízení (ES) č. 1698/2005 se použije obdobně
na podporu uvedenou v odstavci 1 tohoto článku.
Článek 16
Destilace vedlejších výrobků
1. Na dobrovolnou či povinnou destilaci vedlejších výrobků
vinifikace, která byla provedena v souladu s podmínkami
uvedenými v bodě D přílohy VI, lze poskytnout podporu.
Výše podpory se stanoví na procenta objemová a na hektolitr
vyrobeného alkoholu. Na objem alkoholu obsažený ve vedlejších
výrobcích určených k destilaci, který přesáhne 10 % objemových
alkoholu vzhledem k vyrobenému vínu, se podpora neposkytne.
2. Maximální uplatnitelné výše podpory odrážejí náklady na
sběr a zpracování a stanoví se postupem podle čl. 113 odst. 1.
3. Alkohol získaný destilací podle odstavce 1, na niž byla
udělena podpora, se použije výhradně pro průmyslové nebo
energetické účely, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.
Článek 17
Destilace na konzumní alkohol
1. Do 31. července 2012 lze výrobcům poskytnout podporu
ve formě podpory na hektar u vína destilovaného na konzumní
alkohol.
2. Před udělením podpory musí být předloženy příslušné
smlouvy o destilaci vína a příslušná potvrzení o dodávce za
účelem destilace.
Článek 18
Nouzová destilace
1. Do 31. července 2012 lze na základě rozhodnutí členského
státu v odůvodněných nouzových případech poskytnout podporu
na dobrovolnou nebo povinnou destilaci přebytečného
vína, aby se snížil nebo odstranil přebytek a zároveň se zajistilo
průběžné zásobování mezi sklizněmi.
2. Maximální uplatnitelné výše podpory se stanoví postupem
podle čl. 113 odst. 1.
3. Alkohol získaný destilací podle odstavce 1, na niž byla
udělena podpora, se použije výhradně pro průmyslové nebo
energetické účely, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.
4. Podíl dostupného rozpočtu na opatření pro nouzovou
destilaci nepřesáhne pro jednotlivé členské státy v příslušném
rozpočtovém roce tyto procentní podíly vypočítané z celkově
dostupných prostředků uvedených v příloze II:
-- 20 % v roce 2009,
-- 15 % v roce 2010,
-- 10 % v roce 2011,
-- 5 % v roce 2012.
5. Členské státy mohou zvýšit dostupné prostředky na opatření
pro nouzovou destilaci nad roční stropy stanovené v odstavci 4
6.6.2008 CS Úřední věstník Evropské unie L 148/13
(1
) Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.
(2
) Úř. věst. L 265, 26.9.2006, s. 1.
(3
) Úř. věst. L 42, 14.2.2006, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné
nařízením Komise (ES) č. 1276/2007 (Úř. věst. L 284, 30.10.2007,
s. 11).
příspěvkem z vnitrostátních prostředků podle těchto mezních
hodnot (vyjádřených v procentech příslušného ročního stropu
uvedeného v odstavci 4):
-- 5 % v hospodářském roce 2010,
-- 10 % v hospodářském roce 2011,
-- 15 % v hospodářském roce 2012.
Členské státy oznámí Komisi případný doplatek z vnitrostátních
prostředků podle prvního odstavce a Komise musí transakci
schválit před uvolněním těchto prostředků.
Článek 19
Používání zahuštěného hroznového moštu
1. Do 31. července 2012 lze poskytnout podporu výrobcům
vína, kteří používají zahuštěný hroznový mošt včetně rektifikovaného
moštového koncentrátu ke zvýšení přirozeného obsahu
alkoholu ve výrobcích v souladu s podmínkami stanovenými
v příloze V.
2. Výše podpory se stanoví na procenta objemová možného
obsahu alkoholu a na hektolitr moštu použitého k obohacení.
3. Maximální uplatnitelné výše podpory na toto opatření
v různých vinařských zónách se stanoví postupem podle čl. 113
odst. 1.
Článek 20
Podmíněnost
Zjistí-li se, že zemědělec někdy během tří let od platby v rámci
programů podpory na restrukturalizaci a přeměnu nebo kdykoli
během jednoho roku od platby v rámci programů podpory na
zelenou sklizeň ve svém podniku nedodržel požadavky podle
předpisů v oblasti řízení, jakož i dobrý zemědělský a ekologický
stav podle článků 3 až 7 nařízení (ES) č. 1782/2003, a toto
nedodržení je výsledkem jednání nebo opomenutí, které mu je
možné přímo přičíst, částka platby tomuto zemědělci se sníží
nebo zruší, a to zčásti nebo zcela, podle závažnosti, rozsahu,
přetrvávání a opakování nedodržení předpisů, a zemědělci se
případně uloží povinnost ji nahradit v souladu s podmínkami
stanovenými ve zmíněných ustanoveních.
Oddíl 4
Obecná ust anovení
Článek 21
Podávání zpráv a hodnocení
1. Členské státy předloží Komisi poprvé do 1. března 2010
a dále každoročně do 1. března zprávu o provádění opatření
stanovených ve svých programech podpory během předešlého
rozpočtového roku.
V těchto zprávách se uvádí a popisují opatření, na která se
poskytla pomoc Společenství v rámci programů podpory,
a zejména podrobnosti o provádění propagačních opatření
podle článku 10.
2. Členské státy předloží Komisi do 1. března 2011 a podruhé
do 1. března 2014 hodnocení nákladů a přínosů programů
podpory a uvedou, jak lze zvýšit jejich účinnost.
Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince
2011 zprávu o provádění propagačních opatření podle článku
10.
Článek 22
Prováděcí opatření
Prováděcí opatření k této kapitole se přijímají postupem podle
čl. 113 odst. 1.
Tato opatření mohou zahrnovat zejména:
a) formát předkládání programů podpory;
b) pravidla týkající se změn v programech podpory poté, co se
začaly uplatňovat;
c) prováděcí pravidla k opatřením stanoveným v článcích 10
až 19;
d) podmínky pro oznamování a zveřejňování pomoci
z prostředků Společenství;
e) podrobnosti o podávání zpráv.
KAPITOLA II
Převod finančních prostředků
Článek 23
Převod finančních prostředků na rozvoj venkova
1. Od rozpočtového roku 2009 budou prostředky uvedené
v odstavci 2, které vycházejí z historických výdajů podle nařízení
(ES) č. 1493/1999 na intervenční opatření zaměřená na regulaci
zemědělských trhů podle čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (ES)
č. 1290/2005, dostupné jako dodatečné prostředky Společenství
na opatření ve vinařských oblastech v rámci programování
rozvoje venkova podle nařízení (ES) č. 1698/2005.
L 148/14 CS Úřední věstník Evropské unie 6.6.2008
2. Pro jednotlivé kalendářní roky jsou k dispozici tyto částky:
-- 2009: 40,5 milionů EUR,
-- 2010: 80,9 milionů EUR,
-- od roku 2011: 121,4 milionů EUR.
3. Částky uvedené v odstavci 2 se rozdělují mezi dotyčné
členské státy v souladu s přílohou III.
Členské státy, které nemají ve stávající tabulce v příloze III
uvedeny žádné prostředky z důvodu malého rozsahu jiných
výsledných částek podle finančního klíče použitého k určení
částek v příloze III (méně než 2,5 milionu EUR, které mají být
převedeny v roce 2009), mohou rozhodnout o převedení částek
zahrnutých nyní v příloze II zcela nebo zčásti do přílohy III za
účelem použití v jejich programech pro rozvoj venkova. Dotyčné
členské státy v těchto případech oznámí tento převod Komisi do
30. června 2008 a Komise změní odpovídajícím způsobem
odstavec 2 a přílohy II a III.
HLAVA III
REGULAČNÍ OPATŘENÍ
KAPITOLA I
Obecná pravidla
Článek 24
Zatřídění moštových odrůd
1. S výhradou odstavce 2 zatřídí členské státy moštové odrůdy
mezi ty, které mohou být vysazovány, opětovně vysazovány
nebo štěpovány na jejich území pro účely výroby vína.
Členské státy mohou zatřídit pouze moštové odrůdy, které
splňují tyto podmínky:
a) daná odrůda náleží k druhu réva vinná (Vitis vinifera L.)
nebo pochází z křížení révy vinné s jinými druhy rodu Vitis;
b) odrůda není jednou z těchto: Noah, Othello, Isabelle,
Jacquez, Clinton a Herbemont.
Je-li moštová odrůda vyňata ze zatřídění uvedeného v prvním
pododstavci, musí se do patnácti let po vynětí vyklučit.
2. Členské státy, které nevyrobí za hospodářský rok více než
50 000 hektolitrů vína vypočtených podle průměrné výroby za
posledních pět hospodářských let, jsou osvobozeny od povinnosti
zatřídění uvedené v odstavci 1.
Avšak i v členských státech uvedených v prvním pododstavci lze
pro účely výroby vína vysazovat, opětovně vysazovat nebo
štěpovat pouze moštové odrůdy, které jsou v souladu s odst. 1
písm. a) a b).
3. Odchylně od odst. 1 prvního a druhého pododstavce
a odst. 2 druhého pododstavce se pro vědecké a výzkumné
účely povoluje vysazování, opětovné vysazování nebo štěpování
těchto moštových odrůd:
a) moštové odrůdy, které nejsou zatříděné, pokud se jedná
o členské státy uvedené v odstavci 1;
b) moštové odrůdy, které nejsou v souladu s odst. 1
písm. a) a b), pokud se jedná o členské státy uvedené
v odstavci 2.
4. Plochy osázené moštovými odrůdami pro účely výroby vína,
které byly vysázeny v rozporu s odstavci 1 až 3, se vyklučí.
Tyto plochy se však vyklučit nemusí, je-li jejich příslušná
produkce určena výhradně ke spotřebě domácnosti vinaře.
5. Členské státy přijmou opatření nezbytná ke kontrolování
toho, zda výrobci dodržují odstavce 1 až 4.
Článek 25
Výroba a uvádění na trh
1. Výrobky uvedené v příloze IV a vyrobené ve Společenství se
vyrábějí z moštových odrůd zatříděných podle čl. 24 odst. 1.
2. Označení druhu výrobku z révy vinné podle přílohy IV lze
ve Společenství použít pouze při uvádění na trh výrobku, který
splňuje odpovídající podmínky stanovené v uvedené příloze.
Bez ohledu na čl. 59 odst. 1 písm. a) však mohou členské státy
povolit používání výrazu ,,víno", pokud
a) je doprovázen názvem ovoce ve formě složeného názvu,
pro uvádění na trh výrobků, které byly získány kvašením
jiného druhu ovoce než vinných hroznů, nebo
b) je součástí složeného názvu.
Jakákoli záměna s výrobky odpovídajícími druhům vína
v příloze IV musí být vyloučena.
3. Druhy výrobků z révy vinné uvedené v příloze IV lze změnit
postupem podle čl. 113 odst. 2.
4. S výjimkou lahvového vína, u kterého lze prokázat, že se
plnění uskutečnilo před 1. zářím 1971, může být víno vyrobené
z moštových odrůd uvedených v zatřídění vytvořeném v souladu
6.6.2008 CS Úřední věstník Evropské unie L 148/15
s čl. 24 odst. 1 prvním pododstavcem, avšak neodpovídající
žádnému z druhů podle přílohy IV, použito jen pro vlastní
spotřebu domácnosti vinaře, k výrobě vinného octa nebo
k destilaci.
KAPITOLA II
Enologické postupy a omezení
Článek 26
Oblast působnosti
Tato kapitola upravuje povolené enologické postupy a platná
omezení výroby výrobků, na které se vztahuje toto nařízení,
a jejich uvádění na trh, jakož i postup, kterým se o těchto
postupech a omezeních rozhoduje.
Článek 27
Enologické postupy a omezení
1. Při výrobě a ošetření výrobků, na které se vztahuje toto
nařízení, ve Společenství se použijí pouze enologické postupy
povolené právem Společenství podle přílohy V nebo ty, o nichž
se rozhodne podle článků 28 a 29.
První pododstavec se nevztahuje na
a) hroznovou šťávu a zahuštěnou hroznovou šťávu;
b) hroznový mošt a zahuštěný hroznový mošt určený k výrobě
hroznové šťávy.
2. Povolené enologické postupy se použijí pouze k řádné
vinifikaci, řádnému uchovávání nebo k řádnému vývoji výrobku.
3. Výrobky, na které se vztahuje toto nařízení, se vyrábějí ve
Společenství v souladu s příslušnými omezeními stanovenými
v příloze VI.
4. Výrobky, na které se vztahuje toto nařízení a které byly
podrobeny enologickým postupům, jež Společenství nebo
případně konkrétní stát nepovolují, nebo postupům, jež porušují
omezení stanovená v příloze VI, nelze ve Společenství uvádět na
trh.
Článek 28
Přísnější pravidla stanovená členskými státy
Členské státy mohou omezit nebo vyloučit používání některých
enologických postupů a stanovit přísnější omezení pro vína
povolená právem Společenství, která jsou vyráběna na jejich
území, s cílem podpořit zachování podstatných vlastností vín
s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným
označením a šumivých a likérových vín.
Členské státy sdělí tato vyloučení a omezení Komisi, která o nich
uvědomí ostatní členské státy.
Článek 29
Povolení enologických postupů a omezení
1. Kromě enologických postupů týkajících se obohacování,
přikyselování a odkyselování stanovených v příloze V pro určité
výrobky v ní uvedené a kromě omezení uvedených v příloze VI
se o povolování enologických postupů a omezení, pokud jde
o výrobu a ošetření výrobků, na které se vztahuje toto nařízení,
rozhoduje postupem podle čl. 113 odst. 2.
2. Členské státy mohou povolit pokusné použití nepovolených
enologických postupů za podmínek, jež budou určeny postupem
podle čl. 113 odst. 2.
Článek 30
Podmínky povolení
Při povolování enologických postupů postupem podle čl. 113
odst. 2 Komise
a) vychází z enologických postupů doporučených a zveřejněných
Mezinárodní organizací pro révu a víno (OIV)
a z výsledků pokusného použití dosud nepovolených
enologických postupů;
b) zohledňuje ochranu lidského zdraví;
c) bere v úvahu případné riziko, že spotřebitelé mohou být na
základě svého ustáleného očekávání a vnímání uvedeni
v omyl, a zohlední, do jaké míry může dostupnost
a vhodnost informačních prostředků toto riziko vyloučit;
d) dbá, aby přirozené a podstatné vlastnosti vína byly
zachovány a aby nedošlo k zásadní změně ve složení
daného výrobku;
e) zajišťuje přijatelnou minimální úroveň péče o životní
prostředí;
f) dodržuje obecná pravidla týkající se enologických postupů
a omezení stanovená v přílohách V a VI.
Článek 31
Analytické metody
Analytické metody, podle kterých může být určeno složení
výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení, jakož i pravidla, podle
kterých může být stanoveno, zda tyto výrobky nebyly podrobeny
L 148/16 CS Úřední věstník Evropské unie 6.6.2008
nepovoleným enologickým postupům, jsou metody a pravidla
doporučené a zveřejněné OIV.
V případě neexistence metod a pravidel doporučených a zveřejněných
OIV se odpovídající metody a pravidla přijmou postupem
podle čl. 113 odst. 2.
Až do přijetí těchto pravidel se používají metody a pravidla
povolené dotyčným členským státem.
Článek 32
Prováděcí opatření
Prováděcí opatření k této kapitole a přílohám V a VI, pokud tyto
přílohy nestanoví jinak, se přijímají postupem podle čl. 113
odst. 2.
Tato opatření mohou zahrnovat zejména:
a) ustanovení, že se enologické postupy Společenství uvedené
v příloze IV nařízení (ES) č. 1493/1999 považují za
povolené enologické postupy;
b) povolené enologické postupy a omezení, včetně obohacování,
přikyselování a odkyselování týkající se šumivých vín,
jakostních šumivých vín a jakostních aromatických šumivých
vín;
c) povolené enologické postupy a omezení týkající se
likérových vín;
d) s výhradou bodu C přílohy VI předpisy pro míchání
a scelování moštů a vín;
e) kritéria čistoty a identifikace pro látky užívané v enologických
postupech, pokud v této věci neexistují předpisy
Společenství;
f) správní předpisy k provádění povolených enologických
postupů;
g) podmínky držení, oběhu a použití výrobků, které nejsou
v souladu s článkem 27, a případné výjimky z podmínek
uvedeného článku, jakož i stanovení kritérií s cílem zabránit
nepřiměřené tvrdosti v jednotlivých případech;
h) podmínky, za kterých mohou členské státy povolit držení,
oběh a použití výrobků, které nejsou v souladu s jinými
ustanoveními této kapitoly, než je článek 27, nebo
s předpisy k provedení této kapitoly.
KAPITOLA III
Označení původu, zeměpisná označení a tradiční výrazy
Článek 33
Oblast působnosti
1. Na výrobky uvedené v bodech 1, 3 až 6, 8, 9, 11, 15 a 16
přílohy IV se použijí pravidla týkající se označení původu,
zeměpisných označení a tradičních výrazů stanovená v kapitolách
IV a V.
2. Pravidla podle odstavce 1 se zakládají na
a) ochraně oprávněných zájmů
i) spotřebitelů a
ii) výrobců;
b) zajištění řádného fungování společného trhu s danými
výrobky;
c) podpoře výroby jakostních výrobků při současném
umožnění vnitrostátních opatření v oblasti politiky jakosti.
KAPITOLA IV
Označení původu a zeměpisná označení
Oddíl 1
Def inice
Článek 34
Definice
1. Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
a) ,,označením původu" název oblasti, konkrétního místa nebo
ve výjimečných případech země, který se používá k popisu
výrobku uvedeného v čl. 33 odst. 1, jenž splňuje tyto
požadavky:
i) jeho jakost a vlastnosti jsou převážně nebo výlučně
dány zvláštním zeměpisným prostředím zahrnujícím
přírodní a lidské činitele,
ii) hrozny, ze kterých se vyrábí, pocházejí výlučně z této
zeměpisné oblasti,
iii) jeho výroba probíhá v této zeměpisné oblasti,
iv) získává se z odrůd druhu réva vinná (Vitis vinifera L.).
6.6.2008 CS Úřední věstník Evropské unie L 148/17
b) ,,zeměpisným označením" označení odkazující na oblast,
konkrétní místo nebo ve výjimečných případech na zemi,
které se používá k popisu výrobku uvedeného v čl. 33
odst. 1, jenž splňuje tyto požadavky:
i) má určitou jakost, pověst nebo jiné vlastnosti, jež lze
přičíst tomuto zeměpisnému původu,
ii) nejméně 85 % hroznů použitých na jeho výrobu
pochází výlučně z této zeměpisné oblasti,
iii) k jeho výrobě dochází v této zeměpisné oblasti,
iv) získává se z odrůd druhu réva vinná (Vitis vinifera L.)
nebo z křížení révy vinné s jinými druhy rodu Vitis.
2. Některé tradičně užívané názvy slouží k označení původu,
pokud
a) označují víno;
b) odkazují na zeměpisný název;
c) splňují požadavky stanovené v odst. 1 písm. a) bodech i)
až iv);
d) podléhají postupu udělování ochrany pro označení původu
nebo zeměpisná označení podle této kapitoly.
3. Označení původu a zeměpisná označení včetně označení,
která se vztahují k zeměpisným oblastem ve třetích zemích, jsou
způsobilá k ochraně ve Společenství v souladu s pravidly této
kapitoly.
Oddíl 2
Žádost o ochranu
Článek 35
Obsah žádostí o ochranu
1. Žádosti o ochranu názvů jako označení původu nebo
zeměpisné označení zahrnují formální část, ve které se uvádí
a) název, který se má chránit;
b) jméno a adresa žadatele;
c) specifikace výrobku uvedená v odstavci 2;
d) jediný doklad shrnující specifikaci výrobku uvedenou
v odstavci 2.
2. Specifikace výrobku umožňuje zúčastněným stranám zkontrolovat
příslušné podmínky výroby týkající se daného označení
původu nebo zeměpisného označení.
Obsahuje alespoň tyto údaje:
a) název, který se má chránit;
b) popis vína (vín):
i) u vín s označením původu základní analytické
a organoleptické vlastnosti vína,
ii) u vín se zeměpisným označením základní analytické
vlastnosti, jakož i hodnocení nebo uvedení organoleptických
vlastností vína;
c) případně zvláštní enologické postupy používané při výrobě
vína (vín) a příslušná omezení pro výrobu vína (vín);
d) vymezení příslušné zeměpisné oblasti;
e) maximální hektarový výnos;
f) označení moštové odrůdy nebo odrůd, ze kterých se víno
(vína) vyrábí;
g) podrobnosti potvrzující souvislost uvedenou v čl. 34 odst. 1
písm. a) bodě i) nebo případně v čl. 34 odst. 1 písm. b)
bodě i);
h) příslušné požadavky stanovené v předpisech Společenství
nebo ve vnitrostátních předpisech anebo, pokud tak stanoví
členské státy, stanovené organizací, která spravuje chráněná
označení původu nebo zeměpisná označení, s přihlédnutím
ke skutečnosti, že tyto požadavky musí být objektivní,
nediskriminující a slučitelné s právem Společenství;
i) název a adresu orgánů nebo subjektů, které ověřují soulad
s ustanoveními specifikace výrobku, a jejich konkrétní
úkoly.
Článek 36
Žádost o ochranu týkající se zeměpisné oblasti ve třetí zemi
1. Pokud se žádost o ochranu týká zeměpisné oblasti ve třetí
zemi, musí obsahovat kromě údajů stanovených v článku 35
údaje, které potvrzují, že je daný název chráněn v zemi původu.
2. Žádost zašlou Komisi buď přímo žadatel, nebo příslušné
orgány dané třetí země.
3. Žádost o ochranu se podává v některém z úředních jazyků
Společenství nebo se k ní přiloží ověřený překlad do některého
z úředních jazyků Společenství.
L 148/18 CS Úřední věstník Evropské unie 6.6.2008
Článek 37
Žadatelé
1. Žádost o ochranu označení původu nebo zeměpisného
označení může podat jakákoli dotčená skupina výrobců nebo ve
výjimečných případech jednotlivý výrobce. Na žádosti se mohou
podílet i další dotčené osoby.
2. Výrobci mohou podat žádost o ochranu pouze na vína,
která vyrábějí.
3. Pokud se jedná o název označující přeshraniční zeměpisnou
oblast nebo o tradiční název, který se váže k přeshraniční
zeměpisné oblasti, může být podána společná žádost.
Oddíl 3
Postup udělování ochrany
Článek 38
Předběžné vnitrostátní řízení
1. Žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného
označení podle článku 34 u vín pocházejících ze Společenství
jsou předmětem předběžného vnitrostátního řízení podle tohoto
článku.
2. Žádost o ochranu se podává členskému státu, na jehož
území má označení původu nebo zeměpisné označení původ.
3. Členský stát posoudí, zda žádost o ochranu splňuje
podmínky stanovené v této kapitole.
Členský stát provede vnitrostátní řízení, které zajistí vhodné
zveřejnění žádosti a stanoví alespoň dvouměsíční lhůtu ode dne
zveřejnění, během níž může každá fyzická nebo právnická osoba
s oprávněným zájmem, která je usazena nebo má bydliště na
území tohoto členského státu, vznést proti navrhované ochraně
námitku podáním řádně odůvodněného prohlášení danému
členskému státu.
4. Pokud členský stát shledá, že označení původu nebo
zeměpisné označení nesplňuje příslušné požadavky nebo je
případně obecně neslučitelné s právem Společenství, žádost
zamítne.
5. Pokud členský stát shledá, že příslušné požadavky jsou
splněny,
a) zveřejní jediný doklad a specifikaci výrobku alespoň na
internetu a
b) postoupí Komisi žádost o ochranu obsahující tyto
informace:
i) jméno a adresu žadatele,
ii) jediný doklad uvedený v čl. 35 odst. 1 písm. d),
iii) prohlášení členského státu, že žádost podaná žadatelem
podle jeho názoru splňuje podmínky tohoto
nařízení,
iv) odkaz na zveřejnění uvedené v písmenu a).
Tyto informace se poskytují v některém z úředních jazyků
Společenství nebo se k nim přiloží ověřený překlad v některém
z těchto jazyků.
6. Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné
k dosažení souladu s tímto článkem do 1. srpna 2009.
7. Jestliže členské státy nemají vnitrostátní právní předpisy
týkající se ochrany označení původu a zeměpisných označení,
mohou, ovšem pouze přechodně, udělit na vnitrostátní úrovni
ochranu podle této kapitoly danému názvu s účinkem ode dne,
kdy byla Komisi podána žádost. Platnost této přechodné
vnitrostátní ochrany končí dnem, kdy je podle této kapitoly
přijato rozhodnutí o zápisu nebo o jeho zamítnutí.
Článek 39
Přezkum prováděný Komisí
1. Komise zveřejní datum pro podávání žádostí o ochranu
označení původu nebo zeměpisného označení.
2. Komise posoudí, zda žádost o ochranu podle čl. 38 odst. 5
splňuje podmínky stanovené v této kapitole.
3. Shledá-li se Komise, že podmínky stanovené v této kapitole
jsou splněny, zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie jediný
doklad podle čl. 35 odst. 1 písm. d) a odkaz na zveřejnění
specifikace výrobku uvedené v čl. 38 odst. 5.
V opačném případě rozhodne postupem podle čl. 113 odst. 2
o zamítnutí žádosti.
Článek 40
Řízení o námitce
Během dvou měsíců ode dne zveřejnění uvedeného v čl. 39
odst. 3 prvním pododstavci může každý členský stát nebo třetí
země nebo každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným
zájmem, která je usazena nebo má bydliště na území jiného
členského státu než státu, který požádal o ochranu, nebo na
území třetí země, vznést námitku proti navrhované ochraně
podáním řádně odůvodněného prohlášení týkajícího se podmínek
způsobilosti podle této kapitoly Komisi.
6.6.2008 CS Úřední věstník Evropské unie L 148/19
Fyzické nebo právnické osoby, které jsou usazeny nebo mají
bydliště ve třetí zemi, podávají prohlášení buď přímo, nebo
prostřednictvím orgánů příslušné třetí země ve lhůtě dvou
měsíců stanovené v prvním pododstavci.
Článek 41
Rozhodnutí o ochraně
Komise rozhodne na základě informací, které má k dispozici,
postupem podle čl. 113 odst. 2 buď o udělení ochrany označení
původu nebo zeměpisnému označení, které splňuje podmínky
této kapitoly a je slučitelné s právem Společenství, nebo
o zamítnutí žádosti, nejsou-li uvedené podmínky splněny.
Oddíl 4
Zvláštní přípravy
Článek 42
Homonyma
1. Název, pro který byla podána žádost a který je zcela nebo
částečně homonymní s názvem již zapsaným podle tohoto
nařízení, se zapíše s náležitým přihlédnutím k místnímu
a tradičnímu používání a ke skutečnému riziku záměny.
Nesmí být zapsán homonymní název, který uvádí spotřebitele
v omyl a vzbuzuje domněnku, že se jedná o výrobky pocházející
z jiného území, a to ani v případě, že název svým zněním
danému území, regionu nebo místu původu příslušných výrobků
odpovídá.
Podmínkou užívání zapsaného homonymního názvu je, aby
v praxi existovalo jasné rozlišení mezi následně zapsaným
homonymem a názvem v rejstříku již uvedeným, s ohledem na
potřebu rovného zacházení s výrobci a neuvádění spotřebitele
v omyl.
2. Odstavec 1 se použije obdobně v případě, že název, pro
který byla podána žádost, je zcela nebo částečně homonymní se
zeměpisným označením chráněným podle předpisů členských
států.
Členské státy nezapíší rozdílná zeměpisná označení za účelem
ochrany na základě svých vnitrostátních právních předpisů
o zeměpisných označeních, pokud je označení původu nebo
zeměpisné označení chráněno ve Společenství na základě práva
Společenství týkajícího se označení původu a zeměpisných
označení.
3. Nestanoví-li prováděcí opatření Komise jinak, pokud název
moštové odrůdy obsahuje chráněné označení původu nebo
zeměpisné označení nebo je-li toto označení jeho součástí, nesmí
se používat pro označování výrobků, na které se vztahuje toto
nařízení.
4. Ochranou označení původu a zeměpisných označení
výrobků podle článku 34 nejsou dotčena chráněná zeměpisná
označení použitá v souvislosti s lihovinami ve smyslu nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne
15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování
a ochraně zeměpisných označení lihovin (1
) a naopak.
Článek 43
Důvody zamítnutí ochrany
1. Jako označení původu nebo zeměpisné označení se nechrání
názvy, které zdruhověly.
Pro účely této kapitoly se ,,názvem, který zdruhověl," rozumí
název vína, který, přestože se váže k místu nebo regionu, kde
byly tento výrobek původně vyráběn nebo uváděn na trh, se stal
ve Společenství běžným názvem určitého vína.
Při určování, zda název zdruhověl, se přihlíží ke všem
významným skutečnostem, a zejména
a) ke stávající situaci ve Společenství, především v oblastech
spotřeby;
b) k příslušným vnitrostátním právním předpisům nebo
právním předpisům Společenství.
2. Název nesmí být chráněn jako označení původu nebo
zeměpisné označení, pokud by vzhledem k pověsti ochranné
známky a její proslulosti mohla ochrana uvést spotřebitele
v omyl ohledně skutečné identity vína.
Článek 44
Vztah k ochranným známkám
1. Pokud je označení původu nebo zeměpisné označení
chráněno podle tohoto nařízení, zamítne se zápis ochranné
známky odpovídající některé ze situací uvedených v čl. 45 odst. 2
a týkající se výrobku spadajícího do jedné z kategorií uvedených
v příloze IV, pokud byla žádost o zápis ochranné známky podána
po dni podání žádosti o ochranu označení původu nebo
zeměpisného označení Komisi a označení původu nebo
zeměpisné označení je následně chráněno.
Ochranné známky zapsané v rozporu s prvním pododstavcem se
prohlásí za neplatné.
2. Aniž je dotčen čl. 43 odst. 2, může být ochranná známka,
jejíž použití odpovídá některé ze situací uvedených v čl. 45
odst. 2, o niž bylo zažádáno nebo jež je zapsána nebo zavedena
L 148/20 CS Úřední věstník Evropské unie 6.6.2008
(1
) Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16.
používáním, umožňují-li to příslušné právní předpisy, na území
Společenství přede dnem podání žádosti o ochranu označení
původu nebo zeměpisného označení Komisi, i nadále používána
a obnovena bez ohledu na ochranu označení původu nebo
zeměpisného označení, pokud neexistují důvody k prohlášení
ochranné známky za neplatnou nebo k jejímu zrušení podle
první směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988,
kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných
známkách (1
), nebo nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne
20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (2
).
V takových případech je povoleno používat dané označení
původu nebo zeměpisné označení vedle příslušných ochranných
známek.
Oddíl 5
Ochrana a kontrola
Článek 45
Ochrana
1. Chráněná označení původu a zeměpisná označení může
použít každý hospodářský subjekt, který uvádí na trh víno, jež
bylo vyrobeno v souladu s příslušnou specifikací výrobku.
2. Chráněná označení původu a zeměpisná označení a vína
s těmito chráněnými názvy v souladu se specifikací výrobku jsou
chráněna proti
a) jakémukoli přímému či nepřímému obchodnímu použití
chráněného názvu
i) u srovnatelného výrobku, který nevyhovuje specifikaci
výrobku s chráněným názvem, nebo
ii) pokud takové použití zneužívá pověst označení
původu nebo zeměpisného označení;
b) jakémukoli zneužití, napodobení nebo připomenutí, a to
i tehdy, je-li uveden skutečný původ výrobku nebo služby
nebo je-li chráněný název přeložen nebo doprovázen
výrazy jako ,,druh", ,,typ", ,,způsob", ,,jak se vyrábí v",
,,napodobenina", ,,chuť", ,,jako" nebo podobnými výrazy;
c) jakémukoli jinému nepravdivému nebo zavádějícímu údaji
o provenienci, původu, povaze nebo základních vlastnostech
výrobku použitému na vnitřním nebo vnějším obalu,
na reklamním materiálu nebo na dokladech týkajících se
daného vinařského výrobku, jakož i proti použití přepravního
obalu, který by mohl vyvolat mylný dojem, pokud
jde o původ výrobku;
d) všem ostatním praktikám, které by mohly spotřebitele uvést
v omyl, pokud jde o skutečný původ výrobku.
3. Chráněná označení původu nebo chráněná zeměpisná
označení nesmějí ve Společenství zdruhovět ve smyslu čl. 43
odst. 1.
4. Členské státy podniknou všechny potřebné kroky k tomu,
aby zabránily neoprávněnému používání označení původu
a zeměpisných označení, jak je uvedeno v odstavci 2.
Článek 46
Rejstřík
Komise vytvoří a aktualizuje veřejně přístupný elektronický
rejstřík chráněných označení původu a chráněných zeměpisných
označení vín.
Článek 47
Určení příslušného kontrolního orgánu
1. Členské státy určí příslušný orgán či orgány odpovědné za
kontrolu dodržování povinností stanovených touto kapitolou
v souladu kritérii podle článku 4 nařízení (ES) č. 882/2004.
2. Členské státy zajistí, aby se systém kontrol mohl vztahovat
na každý hospodářský subjekt dodržující ustanovení této
kapitoly.
3. Členské státy sdělí Komisi příslušný orgán nebo orgány
uvedené v odstavci 1. Komise jejich názvy a adresy zveřejní
a pravidelně je aktualizuje.
Článek 48
Ověření souladu se specifikacemi
1. V případě chráněných označení původu a zeměpisných
označení, která se vztahují k zeměpisným oblastem ve
Společenství, zajišťují každoroční ověření souladu se specifikací
výrobku během výroby a během nebo po úpravě vína
a) příslušný orgán nebo orgány uvedené v čl. 47 odst. 1 nebo
b) jeden nebo více kontrolních subjektů ve smyslu čl. 2 bodu 5
druhého pododstavce nařízení (ES) č. 882/2004, které
působí jako subjekty pro certifikaci výrobku v souladu
s kritérii stanovenými v článku 5 uvedeného nařízení.
6.6.2008 CS Úřední věstník Evropské unie L 148/21
(1) Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 1. Směrnice ve znění rozhodnutí 92/10/
EHS (Úř. věst. L 6, 11.1.1992, s. 35).
(2
) Úř. věst. L 11, 14.1.1994, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné
nařízením (ES) č. 1891/2006 (Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 14).
Náklady na toto ověření nesou hospodářské subjekty, jichž se
týká.
2. V případě chráněných označení původu a zeměpisných
označení, která se vztahují k zeměpisným oblastem ve třetí zemi,
zajišťují každoroční ověření souladu se specifikací výrobku
během výroby a během nebo po úpravě vína
a) jeden nebo více orgánů veřejné moci určených třetí zemí
nebo
b) jeden nebo více subjektů pro certifikaci.
3. Subjekty pro certifikaci uvedené v odst. 1 písm. b) a odst. 2
písm. b) musí splňovat požadavky stanovené evropskou normou
EN 45011 nebo pokynem ISO/IEC 65 (všeobecné požadavky na
orgány provozující systémy certifikace výrobků) a od 1. května
2010 musí podle nich být schváleny.
4. Ověřují-li orgán nebo orgány uvedené v odst. 1
písm. a) a odst. 2 písm. a) soulad se specifikací výrobku, musí
poskytovat náležité záruky objektivity a nestrannosti a mít
k dispozici kvalifikované pracovníky a zdroje nezbytné k plnění
svých úkolů.
Článek 49
Změny specifikace výrobku
1. Žadatel, který splňuje podmínky článku 37, může požádat
o schválení změny specifikace výrobku chráněného označením
původu nebo zeměpisným označením, zejména za účelem
zohlednění vývoje vědeckých a technických poznatků nebo
nového vymezení zeměpisné oblasti uvedené v čl. 35 odst. 2
písm. d) druhém pododstavci. V žádosti uvede požadované
změny a jejich odůvodnění.
2. Pokud navrhovaná změna zahrnuje jednu nebo více změn
v jediném dokladu uvedeném v čl. 35 odst. 1 písm. d), použijí se
na žádost o změnu obdobně články 38 až 41. Jsou-li však
navrhované změny pouze menšího rozsahu, rozhodne se
postupem podle čl. 113 odst. 2, zda se žádost schválí bez
použití postupu podle čl. 39 odst. 2 a článku 40, a v případě
schválení Komise zveřejní dotyčné údaje uvedené v čl. 39 odst. 3.
3. Pokud navrhovaná změna nevede ke změně jediného
dokladu, použijí se tato pravidla:
a) pokud se zeměpisná oblast nachází v určitém členském
státě, vyjádří se tento stát ke změně a v případě kladného
stanoviska zveřejní pozměněnou specifikaci výrobku a sdělí
Komisi schválené změny a jejich odůvodnění;
b) pokud se zeměpisná oblast nachází ve třetí zemi, rozhodne
o schválení navrhované změny Komise.
Článek 50
Zrušení ochrany
Postupem podle čl. 113 odst. 2 lze z podnětu Komise nebo na
základě řádně odůvodněné žádosti členského státu, třetí země
nebo fyzické nebo právnické osoby s oprávněným zájmem
rozhodnout o zrušení ochrany označení původu nebo zeměpisného
označení, pokud již není zajištěn soulad s příslušnou
specifikací výrobku.
Články 38 až 41 se použijí obdobně.
Článek 51
Stávající chráněné názvy vín
1. Názvy vín chráněné v souladu s články 51 a 54 nařízení (ES)
č. 1493/1999 a článkem 28 nařízení (ES) č. 753/2002 jsou
automaticky chráněny podle tohoto nařízení. Komise je uvede
v rejstříku stanoveném v článku 46 tohoto nařízení.
2. Členské státy v případě stávajících chráněných názvů vín
uvedených v odstavci 1 předají Komisi
a) formální část uvedenou v čl. 35 odst. 1;
b) vnitrostátní rozhodnutí o schválení.
3. Názvy vín uvedené v odstavci 1, ke kterým nebudou
do 31. prosince 2011 předloženy informace podle odstavce 2,
ztrácejí ochranu podle tohoto nařízení. Komise provede
odpovídající formální kroky k odstranění těchto názvů z rejstříku
uvedeného v článku 46.
4. Článek 50 se nepoužije na stávající chráněné názvy vín
uvedené v odstavci 1 tohoto článku.
Do 31. prosince 2014 lze z podnětu Komise postupem podle
čl. 113 odst. 2 rozhodnout o zrušení ochrany stávajících
chráněných názvů vín uvedených v odstavci 1 tohoto článku,
pokud nesplňují podmínky stanovené v článku 34.
Oddíl 6
Obecná ust anovení
Článek 52
Prováděcí opatření
Prováděcí opatření k této kapitole se přijímají postupem podle
čl. 113 odst. 1.
L 148/22 CS Úřední věstník Evropské unie 6.6.2008
Tato opatření mohou zejména zahrnovat odchylky od uplatňování
pravidel a požadavků stanovených v této kapitole,
a) jestliže se jedná o dosud projednávané žádosti o ochranu
označení původu nebo zeměpisných označení;
b) jestliže se jedná o výrobu určitých vín s chráněným
označením původu nebo zeměpisným označením v zeměpisné
oblasti, která se nachází v blízkosti zeměpisné oblasti,
odkud pocházejí hrozny;
c) jestliže se jedná o tradiční výrobní postupy u určitých vín
s chráněným označením původu.
Článek 53
Poplatky
Členské státy mohou vybírat poplatek za účelem uhrazení
nákladů, včetně nákladů vzniklých při vyřizování žádostí
o ochranu, prohlášení o námitkách, žádostí o změnu specifikace
a žádostí o zrušení ochrany podle tohoto nařízení.
KAPITOLA V
Tradiční výrazy
Článek 54
Definice
1. ,,Tradičním výrazem" se rozumí výraz tradičně používaný
v členských státech u výrobků uvedených v čl. 33 odst. 1 pro
označení
a) skutečnosti, že výrobek nese chráněné označení původu
nebo zeměpisné označení podle práva Společenství nebo
členského státu;
b) výroby nebo způsobu zrání nebo jakosti, barvy, místa nebo
zvláštní události spojených s historií výrobku s chráněným
označením původu nebo zeměpisným označením.
2. O uznání, definici a ochraně tradičních výrazů se rozhoduje
postupem podle čl. 113 odst. 1.
Článek 55
Ochrana
1. Chráněný tradiční výraz lze použít pouze pro výrobek, který
byl vyroben v souladu s definicí uvedenou v čl. 54 odst. 2.
Tradiční výrazy jsou chráněny proti neoprávněnému používání.
Členské státy podniknou kroky nezbytné k zastavení neoprávněného
používání chráněných tradičních výrazů.
2. Tradiční výrazy nesmějí ve Společenství zdruhovět.
Článek 56
Prováděcí opatření
Prováděcí opatření k této kapitole se přijímají postupem podle
čl. 113 odst. 1, zejména pokud jde o
a) postup udělování ochrany;
b) zvláštní úroveň ochrany.
KAPITOLA VI
Označování a obchodní úprava
Článek 57
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
a) ,,označováním" všechna slova, údaje, ochranné známky,
obchodní značky, vyobrazení nebo symboly na balení,
dokladu, štítku, etiketě nebo krčkové či rukávové etiketě,
které daný výrobek provázejí nebo se k němu vztahují;
b) ,,obchodní úpravou" všechny informace sdělované spotřebitelům
prostřednictvím obalu dotyčného výrobku, včetně
tvaru a typu lahví.
Článek 58
Použitelnost horizontálních předpisů
Pokud toto nařízení nestanoví jinak, použijí se směrnice 89/104/
EHS, směrnice Rady 89/396/EHS ze dne 14. července 1989
o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina
patří (1), směrnice 2000/13/ES a směrnice Evropského parlamentu
a Rady 2007/45/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví
pravidla pro jmenovitá množství výrobků v hotovém balení (2),
pro označování a obchodní úpravu výrobků, které spadají do
oblasti působnosti uvedených směrnic.
6.6.2008 CS Úřední věstník Evropské unie L 148/23
(1
) Úř. věst. L 186, 30.6.1989, s. 21. Směrnice naposledy pozměněná
směrnicí 92/11/EHS (Úř. věst. L 65, 11.3.1992, s. 32).
(2
) Úř. věst. L 247, 21.9.2007, s. 17.
Článek 59
Povinné údaje
1. Označení a obchodní úprava výrobků uvedených v bodech 1
až 11, 13, 15 a 16 přílohy IV, které jsou uváděny na trh ve
Společenství nebo vyváženy, obsahují tyto povinné údaje:
a) označení druhu výrobku z révy vinné v souladu s přílohou
IV;
b) u vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným
označením
i) výraz ,,chráněné označení původu" nebo ,,chráněné
zeměpisné označení" a
ii) název chráněného označení původu nebo zeměpisného
označení;
c) skutečný obsah alkoholu v procentech objemových;
d) uvedení provenience;
e) název stáčírny nebo, v případě šumivého vína, šumivého
vína dosyceného oxidem uhličitým, jakostního šumivého
vína nebo jakostního aromatického šumivého vína, název
výrobce nebo prodejce;
f) u dovážených vín název dovozce;
g) v případě šumivého vína, šumivého vína dosyceného
oxidem uhličitým, jakostního šumivého vína nebo jakostního
aromatického šumivého vína údaj o obsahu cukru.
2. Odchylně od odst. 1 písm. a) lze odkaz na druh výrobku
z révy vinné vynechat u vín, jejichž etiketa obsahuje chráněný
název označení původu nebo zeměpisného označení.
3. Odchylně od odst. 1 písm. b) lze vynechat odkaz na výrazy
,,chráněné označení původu" nebo ,,chráněné zeměpisné ozna-
čení",
a) pokud je na etiketě uveden tradiční výraz podle čl. 54
odst. 1 písm. a) nebo
b) pokud je za výjimečných okolností, jež se stanoví postupem
podle čl. 113 odst. 1, na etiketě uveden název chráněného
označení původu nebo chráněného zeměpisného označení.
Článek 60
Nepovinné údaje
1. Označení a obchodní úprava výrobků uvedených v čl. 59
odst. 1 mohou obsahovat zejména tyto nepovinné údaje:
a) ročník sklizně;
b) název moštové odrůdy nebo odrůd;
c) v případě jiných vín, než jsou vína uvedená v čl. 59 odst. 1
písm. g), údaje o obsahu cukru;
d) u vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným
označením tradiční výrazy podle čl. 54 odst. 1 písm. b);
e) symbol Společenství označující chráněné označení původu
nebo zeměpisné označení;
f) údaje o některých výrobních metodách;
g) u vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným
označením název jiné zeměpisné jednotky, která je menší
nebo větší než základní oblast pro označení původu nebo
zeměpisné označení.
2. Aniž je dotčen čl. 42 odst. 3, pokud jde o použití údajů
uvedených v odst. 1 písm. a) a b) u vín bez chráněného označení
původu či zeměpisného označení,
a) členské státy zavedou právní a správní předpisy s cílem
zajistit certifikační, schvalovací a kontrolní postupy, které
zaručí věrohodnost příslušných informací;
b) členské státy mohou na základě objektivních a nediskriminujících
kritérií a s náležitým ohledem na poctivou
hospodářskou soutěž u vín vyrobených z moštových odrůd
na jejich území vypracovat seznam vyloučených moštových
odrůd, zejména pokud
i) hrozí uvedení spotřebitele v omyl, pokud jde
o skutečný původ vína, vzhledem ke skutečnosti, že
název dané moštové odrůdy je nedílnou součástí
zavedeného označení původu nebo zeměpisného
označení,
ii) příslušné kontroly by nebyly efektivní z hlediska
nákladů vzhledem ke skutečnosti, že daná moštová
odrůda je pěstována na velmi malé části vinic
členského státu;
c) směsi vín z různých členských států nenesou označení
moštové odrůdy nebo odrůd, ledaže se dotyčné členské
státy rozhodnou jinak a zajistí proveditelnost příslušných
certifikačních, schvalovacích a kontrolních postupů.
Článek 61
Jazyky
1. Povinné a nepovinné údaje podle článků 59 a 60 vyjádřené
slovy se uvádějí v jednom nebo více úředních jazycích
Společenství.
L 148/24 CS Úřední věstník Evropské unie 6.6.2008
2. Bez ohledu na odstavec 1 se název chráněného označení
původu nebo zeměpisného označení nebo tradiční výraz podle
čl. 54 odst. 1 písm. a) uvádí na etiketě v jazyce nebo jazycích, na
které se vztahuje ochrana.
U chráněných označení původu nebo zeměpisných označení
nebo zvláštních vnitrostátních označení, která nepoužívají
latinskou abecedu, se může název rovněž uvést v jednom nebo
více úředních jazycích Společenství.
Článek 62
Vymáhání
Příslušné orgány členských států přijmou opatření, aby zajistily,
že výrobek uvedený v čl. 59 odst. 1 neoznačený v souladu
s touto kapitolou se neuvede na trh nebo se z něho stáhne.
Článek 63
Prováděcí opatření
Prováděcí opatření k této kapitole se přijímají postupem podle
čl. 113 odst. 1.
Tato opatření mohou zahrnovat zejména:
a) podrobné údaje o provenienci příslušného výrobku;
b) podmínky pro použití nepovinných údajů uvedených
v článku 60;
c) zvláštní požadavky ohledně údajů týkajících se ročníku
sklizně a moštové odrůdy uvedených na etiketách podle
čl. 60 odst. 2;
d) další odchylky kromě odchylek uvedených v čl. 59 odst. 2,
které stanoví, že lze vynechat odkaz na druh výrobku z révy
vinné;
e) pravidla týkající se ochrany, která má být udělena v souvislosti
s obchodní úpravou daného výrobku.
KAPITOLA VII
Organizace producentů a mezioborové organizace
Článek 64
Organizace producentů
1. Členské státy mohou uznat organizace producentů, které
a) jsou složeny z výrobců výrobků, na něž se vztahuje toto
nařízení;
b) jsou vytvořeny z podnětu výrobců;
c) sledují zvláštní cíl, který se může týkat zejména jedné nebo
více z těchto záležitostí:
i) společného přizpůsobení výroby požadavkům trhu
a zdokonalení výrobku,
ii) podpory soustředění nabídky a uvádění výrobků jejich
členů na trh,
iii) podpory racionalizace a zlepšení výroby a zpracování,
iv) omezování výrobních nákladů a nákladů na řízení
trhu a stabilizace výrobních cen,
v) podpory a poskytování technické pomoci pro používání
pěstitelských postupů a výrobních technik
šetrných k životnímu prostředí,
vi) podpory iniciativ k řízení vedlejších výrobků při
výrobě vína a nakládání s odpady, zvláště za účelem
ochrany jakosti vod, půdy a krajiny, jakož i k zachování
nebo podpoře biologické rozmanitosti,
vii) výzkumu zaměřeného na udržitelné metody výroby
a na rozvoj trhu,
viii) přispívání ke splnění programů podpory podle hlavy II
kapitoly I;
d) používají stanovy, které zavazují členy organizací zejména
k tomu, aby
i) uplatňovali pravidla přijatá organizací producentů
ohledně podávání zpráv, výroby samotné, uvádění
výrobků na trh a ochrany životního prostředí,
ii) poskytovali údaje požadované organizací producentů
ke statistickým účelům, zejména pokud jde o pěstitelské
plochy a vývoj trhu,
iii) platili sankce v případě porušení závazků vyplývajících
ze stanov;
e) podaly žádost o uznání za organizaci producentů v daném
členském státě, která obsahuje tyto údaje:
i) důkaz, že právní subjekt splňuje požadavky uvedené
v písmenech a) až d),
ii) důkaz, že má minimální počet členů stanovený
daným členským státem,
iii) důkaz, že disponuje minimálním množstvím výrobků,
které lze uvést na trh, stanoveným daným členským
státem,
6.6.2008 CS Úřední věstník Evropské unie L 148/25
iv) důkaz, že je schopen řádně vykonávat své činnosti
z hlediska trvání a efektivnosti a o soustředění
nabídky,
v) důkaz, že účinně umožňuje svým členům získat
technickou pomoc nezbytnou pro využití pěstitelských
metod šetrných k životnímu prostředí.
2. Organizace producentů uznané podle nařízení (ES) č. 1493/
1999 se považují za uznané organizace producentů podle tohoto
článku.
Článek 65
Mezioborové organizace
1. Členské státy mohou uznat mezioborové organizace, které
a) sdružují zástupce hospodářských činností spojených s výrobou,
obchodem nebo zpracováním výrobků, na něž se
vztahuje toto nařízení;
b) byly vytvořeny z podnětu všech nebo několika zástupců
uvedených v písmenu a);
c) provádějí jedno nebo více níže uvedených opatření
v jednom nebo více regionech Společenství a zohledňují
přitom veřejné zdraví a zájmy spotřebitelů:
i) zlepšení znalosti a transparentnosti výroby a trhu,
ii) přispění k lepší koordinaci uvádění výrobků na trh,
zvláště prostřednictvím průzkumů a studií trhu,
iii) vypracovávání vzorů smluv slučitelných s předpisy
Společenství,
iv) účinnější využívání produkčního potenciálu,
v) poskytování informací a provádění výzkumu nezbytného
ke změně zaměření výroby na výrobky lépe
vyhovující požadavkům trhu a chuti a očekáváním
spotřebitelů, zejména pokud jde o jakost výrobků
a ochranu životního prostředí,
vi) informování o zvláštních vlastnostech vína s chráněným
označením původu nebo zeměpisným označe-
ním,
vii) hledání postupů omezujících používání prostředků na
ochranu rostlin a jiných průmyslových prostředků
a zajišťujících jakost výrobků a ochranu půdy a vod,
viii) propagace integrované produkce nebo jiných metod
produkce šetrných k životnímu prostředí,
ix) podporování střídmé a zodpovědné konzumace vína
a informování o škodlivých účincích konzumace
alkoholu v nebezpečné míře,
x) provádění akcí na propagaci vína, zejména ve třetích
zemích,
xi) vývoj postupů a nástrojů ke zlepšení jakosti výrobků
ve všech etapách výroby, vinifikace a uvádění na trh,
xii) využívání, ochrana a propagace možností ekologického
zemědělství,
xiii) využívání, ochrana a propagace značek jakosti, jakož
i chráněných označení původu a zeměpisných ozna-
čení;
d) podaly žádost o uznání v daném členském státě a tato
žádost obsahuje tyto údaje:
i) důkaz, že právní subjekt splňuje požadavky uvedené
v písmenech a) až c),
ii) důkaz, že je právní subjekt činný v jednom nebo více
regionech daného území,
iii) důkaz, že právní subjekt zastupuje významnou část
výroby výrobků, na které se vztahuje toto nařízení,
nebo obchodu s nimi,
iv) důkaz, že právní subjekt nevyrábí ani nezpracovává
výrobky, na které se vztahuje toto nařízení, ani je
neuvádí na trh.
2. Organizace, které splňují kritéria stanovená v odstavci 1
a které byly uznány členskými státy, se považují za uznané
mezioborové organizace podle tohoto článku.
Článek 66
Postup uznávání
1. Žádosti o uznání za organizaci producentů nebo za
mezioborovou organizaci se podávají členskému státu, ve kterém
má daná organizace ústředí, a tento stát žádost posoudí.
2. Členské státy rozhodnou, zda organizaci uznají či nikoli, do
čtyř měsíců od podání žádosti.
Článek 67
Pravidla pro uvádění na trh
1. Za účelem zlepšení a stabilizace fungování společného trhu
s vínem, včetně vinných hroznů, moštů a vín, z nichž jsou
získány, mohou producentské členské státy, zejména prováděním
L 148/26 CS Úřední věstník Evropské unie 6.6.2008
rozhodnutí mezioborových organizací, stanovit tržní pravidla
pro uvádění na trh s cílem regulovat nabídku.
Tato pravidla musí být úměrná sledovanému cíli a nesmějí
a) vztahovat se na obchody po prvním uvedení daného
výrobku na trh;
b) umožnit určování cen, a to i orientačních nebo doporuče-
ných;
c) zadržet příliš vysoký podíl roční sklizně, který by jinak byl
dostupný;
d) umožnit odepření vydání státních osvědčení a osvědčení
Společenství pro uvádění vín do oběhu a na trh, pokud je
toto uvádění na trh slučitelné s uvedenými pravidly.
2. Pravidla uvedená v odstavci 1 musí být hospodářským
subjektům dána na vědomí prostřednictvím zveřejnění v plném
znění v úřední publikaci dotčeného členského státu.
Článek 68
Sledování
Členské státy
a) pravidelně kontrolují, zda organizace producentů a mezioborové
organizace dodržují podmínky pro udělení uznání
uvedené v článcích 64 a 65;
b) odebírají uznání, pokud organizace producentů nebo
mezioborová organizace již příslušné požadavky nesplňuje,
a ukládají těmto organizacím sankce v případě nedodržování
podmínek nebo v případě nesrovnalostí.
Článek 69
Hlášení
K 1. březnu každého roku a poprvé v roce 2009 ohlásí členské
státy Komisi rozhodnutí nebo opatření, která přijaly podle
článků 66, 67 a 68 během předchozího kalendářního roku.
HLAVA IV
OBCHOD SE TŘETÍMI ZEMĚMI
KAPITOLA I
Společná ustanovení
Článek 70
Obecné zásady
1. Pokud toto nařízení nestanoví jinak, uplatňují se na výrobky,
na něž se vztahuje toto nařízení, celní sazby společného celního
sazebníku.
2. Pokud toto nařízení nebo předpisy přijaté na základě tohoto
nařízení nestanoví jinak, je v obchodu se třetími zeměmi
zakázáno
a) vybírání jakýchkoli poplatků s účinkem rovnocenným clu;
b) uplatňování jakýchkoli množstevních omezení nebo opatření
s rovnocenným účinkem.
Článek 71
Kombinovaná nomenklatura
Na zařazení výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení, se použijí
obecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury
a zvláštní pravidla pro její používání. Celní nomenklatura
vyplývající z používání tohoto nařízení, včetně případných
definic a druhů v přílohách I a IV, se přejímá do společného
celního sazebníku.
KAPITOLA II
Dovozní a vývozní licence
Článek 72
Dovozní a vývozní licence
1. Postupem podle čl. 113 odst. 1 lze rozhodnout, že pro
dovoz do Společenství nebo vývoz ze Společenství jednoho nebo
více výrobků kódů KN 2009 61, 2009 69 a 2204 se vyžaduje
předložení dovozní nebo vývozní licence.
2. Při použití odstavce 1 se zohlední potřeba licencí pro řízení
daných trhů a, zejména v případě dovozních licencí, pro
sledování dovozu daných výrobků.
6.6.2008 CS Úřední věstník Evropské unie L 148/27
Článek 73
Vydávání licencí
Členské státy vydají vývozní a dovozní licenci každému žadateli
bez ohledu na místo jeho usazení ve Společenství, nestanoví-li
nařízení Rady nebo jiný akt Rady jinak a aniž jsou dotčena
opatření přijatá k provádění kapitoly IV.
Článek 74
Platnost licencí
Dovozní a vývozní licence platí na celém území Společenství.
Článek 75
Jistota
1. Není-li postupem podle čl. 113 odst. 1 stanoveno jinak, je
vydání dovozní nebo vývozní licence podmíněno složením
jistoty jako záruky toho, že výrobky budou dovezeny nebo
vyvezeny během doby platnosti licence.
2. S výjimkou případů vyšší moci jistota zcela nebo zčásti
propadá, jestliže se během doby platnosti licence dovoz nebo
vývoz neuskuteční nebo jestliže se uskuteční pouze částečně.
Článek 76
Zvláštní jistota
1. V případě hroznové šťávy a moštu kódů KN 2009 61,
2009 69 a 2204 30, u nichž použití celní sazby společného
celního sazebníku závisí na dovozní ceně výrobku, se skutečná
výše této ceny prověřuje buď kontrolou každé zásilky, nebo
použitím paušální dovozní hodnoty, kterou vypočítá Komise na
základě cenové kotace stejných výrobků v zemích původu.
Je-li vstupní cena dotyčné zásilky uvedená v dovozním prohlášení
vyšší než případně použitá paušální dovozní hodnota
zvýšená o rozpětí stanovené postupem uvedeným v čl. 113
odst. 1, které nesmí překročit paušální hodnotu o více než 10 %,
musí být složena jistota ve výši dovozního cla stanoveného na
základě paušální dovozní hodnoty.
Není-li vstupní cena dotyčné zásilky uvedena v dovozním
prohlášení, závisí použití společného celního sazebníku na
paušální dovozní hodnotě nebo na použití příslušných ustanovení
celních předpisů, a to za podmínek, jež budou stanoveny
postupem podle čl. 113 odst. 1.
2. Pokud se na dovezené výrobky použijí odchylky Rady
uvedené v části B odst. 5 nebo části C přílohy VI, složí dovozci
u určených celních úřadů za tyto výrobky jistotu v okamžiku
jejich propuštění do volného oběhu. Jistota se uvolní, jakmile
dovozce celnímu úřadu členského státu, v němž je výrobek
propuštěn do volného oběhu, uspokojivě prokáže, že mošty byly
zpracovány na hroznovou šťávu, použity v jiných výrobcích
mimo odvětví vína nebo, v případě vinifikace, že byly řádně
označeny.
Článek 77
Prováděcí opatření
Prováděcí opatření k této kapitole se přijímají postupem podle
čl. 113 odst. 1.
Tato opatření mohou zahrnovat zejména:
a) stanovení kritérií, podle kterých se určí, jaké kontrolní
postupy se použijí;
b) skutečnosti, které se mají vzít v úvahu pro výpočet paušální
dovozní hodnoty;
c) výši jistoty podle článků 75 a 76 a pravidla pro uvolnění
této jistoty;
d) případně seznam výrobků, pro které se vyžadují dovozní
nebo vývozní licence;
e) případně podmínky pro vydání dovozních nebo vývozních
licencí a dobu jejich platnosti.
KAPITOLA III
Ochranná opatření a aktivní a pasivní zušlechťovací styk
Článek 78
Ochranná opatření
1. Ochranná opatření proti dovozu do Společenství přijímá
Komise, s výhradou odstavce 3 tohoto článku, v souladu
s nařízením Rady (ES) č. 519/94 ze dne 7. března 1994
o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (1
)
a nařízením Rady (ES) č. 3285/94 ze dne 22. prosince 1994
o společných pravidlech dovozu (2
).
2. Není-li na základě jiného aktu Rady stanoveno jinak, přijímá
ochranná opatření proti dovozu do Společenství podle mezinárodních
dohod uzavřených v souladu s článkem 300 Smlouvy
Komise v souladu s odstavcem 3 tohoto článku.
L 148/28 CS Úřední věstník Evropské unie 6.6.2008
(1) Úř. věst. L 67, 10.3.1994, s. 89. Nařízení naposledy pozměněné
nařízením (ES) č. 427/2003 (Úř. věst. L 65, 8.3.2003, s. 1).
(2
) Úř. věst. L 349, 31.12.1994, s. 53. Nařízení naposledy pozměněné
nařízením (ES) č. 2200/2004 (Úř. věst. L 374, 22.12.2004, s. 1).
3. Opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 může Komise přijmout
na žádost některého členského státu nebo z vlastního podnětu.
Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost,
přijme příslušné rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího
obdržení.
Tato opatření se oznamují členským státům a jsou okamžitě
použitelná.
Rozhodnutí přijatá Komisí podle odstavců 1 a 2 může kterýkoli
členský stát do pěti pracovních dnů ode dne jejich oznámení
předložit Radě. Rada se neprodleně sejde. Kvalifikovanou
většinou může dotyčná rozhodnutí změnit nebo zrušit do
jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla předložena.
4. Pokud se Komise domnívá, že by ochranné opatření přijaté
podle odstavců 1 a 2 mělo být zrušeno nebo změněno,
postupuje takto:
a) jestliže opatření přijala Rada, navrhne Komise Radě, aby
opatření bylo zrušeno nebo změněno. Rada rozhodne
kvalifikovanou většinou;
b) v ostatních případech ochranná opatření Společenství zruší
nebo změní Komise.
Článek 79
Dodatečná dovozní cla
1. Na dovoz hroznové šťávy a hroznového moštu podléhající
celní sazbě stanovené v čl. 70 odst. 1, pokud se uvádějí na trh
označeny zvláštní ochrannou doložkou (,,SSG") v rámci Dohody
o zemědělství uzavřené během uruguayského kola mnohostranných
obchodních jednání, se použije dodatečné dovozní clo, aby
se zabránilo nepříznivým účinkům takového dovozu na trh
Společenství nebo aby se tyto účinky napravily, pokud
a) se dovoz uskuteční za cenu nižší, než jakou Společenství
oznámilo Světové obchodní organizaci, nebo
b) objem dovozu v některém roce překročí určitou úroveň.
Objem uvedený v písmenu b) vychází z možností přístupu na
trh, stanovených případně jako dovoz vyjádřený v procentním
podílu odpovídající domácí spotřeby během tří předcházejících
let.
2. Dodatečné dovozní clo se neuloží, pokud je nepravděpodobné,
že by dovoz narušil trh Společenství, nebo pokud by
účinky byly s ohledem na sledovaný cíl nepřiměřené.
3. Pro účely odst. 1 písm. a) se dovozní ceny stanoví na základě
dovozních cen CIF dané zásilky.
Dovozní ceny CIF se prověřují na základě reprezentativních cen
daného výrobku na světovém trhu nebo na dovozním trhu
Společenství s tímto výrobkem.
Článek 80
Pozastavení režimu aktivního nebo pasivního
zušlechťovacího styku
1. Pokud je trh Společenství narušen režimem aktivního nebo
pasivního zušlechťovacího styku nebo pokud hrozí, že by jím
mohl být narušen, lze na žádost členského státu nebo z podnětu
Komise a postupem podle čl. 113 odst. 1 rozhodnout o úplném
nebo částečném pozastavení používání režimu aktivního nebo
pasivního zušlechťovacího styku v případě výrobků, na něž se
vztahuje toto nařízení. Jestliže Komise obdrží žádost od
členského státu, rozhodne do pěti pracovních dnů od jejího
obdržení.
Tato opatření se oznamují členským státům a jsou okamžitě
použitelná.
Opatření, o kterých se rozhodne podle prvního pododstavce,
může kterýkoli členský stát do pěti pracovních dnů ode dne
jejich oznámení předložit Radě. Rada se neprodleně sejde.
Kvalifikovanou většinou může dotyčná opatření změnit nebo
zrušit do jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla předložena.
2. V míře nezbytné pro řádné fungování společné organizace
trhu s vínem může Rada postupem podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy
zcela nebo částečně zakázat používání režimu aktivního nebo
pasivního zušlechťovacího styku v případě výrobků, na něž se
vztahuje toto nařízení.
Článek 81
Prováděcí opatření
Prováděcí opatření k této kapitole se přijímají postupem podle
čl. 113 odst. 1.
KAPITOLA IV
Pravidla týkající se dovozu
Článek 82
Dovozní požadavky
1. Pokud není stanoveno jinak, zejména v dohodách uzavřených
podle článku 300 Smlouvy, použijí se ustanovení hlavy III
kapitol III a IV a čl. 25 odst. 2 tohoto nařízení o označeních
původu a zeměpisných označeních a o označování, jsou-li
použitelná, na výrobky kódů KN 2009 61, 2009 69 a 2204,
které se dovážejí do Společenství.
6.6.2008 CS Úřední věstník Evropské unie L 148/29
2. Pokud dohody uzavřené podle článku 300 Smlouvy
nestanoví jinak, vyrábějí se výrobky uvedené v odstavci 1 tohoto
článku podle enologických postupů a omezení doporučených
a zveřejněných OIV nebo povolených Společenstvím podle
tohoto nařízení a prováděcích opatření k němu.
3. Při dovozu výrobků uvedených v odstavci 1 je třeba
předložit
a) osvědčení dokládající soulad s ustanoveními uvedenými
v odstavcích 1 a 2 vystavené v zemi, ze které výrobek
pochází, příslušným subjektem, který je uveden na seznamu
zveřejněném Komisí;
b) zprávu o výsledku rozboru vypracovanou subjektem nebo
útvarem pověřeným zemí, z níž výrobek pochází, je-li
výrobek určen k přímé lidské spotřebě.
Článek 83
Celní kvóty
1. Celní kvóty pro dovoz výrobků, na něž se vztahuje toto
nařízení, vyplývající z dohod uzavřených podle článku 300
Smlouvy nebo z jiných aktů Rady se otevírají a spravují
postupem podle čl. 113 odst. 1 tohoto nařízení.
2. Celní kvóty se spravují způsobem, který brání jakékoli
diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty tím, že se
použije jedna z níže uvedených metod nebo jejich kombinace
nebo jiná vhodná metoda:
a) metoda založená na časovém pořadí podání žádostí (podle
zásady ,,kdo dřív přijde, je dřív na řadě");
b) metoda rozdělování kvót úměrně k požadovaným množstvím
v době podání žádostí (tzv. metoda ,,souběžného
zkoumání");
c) metoda založená na zohlednění tradičních obchodních
toků (tzv. metoda ,,tradičních dovozců/nových žadatelů").
3. Přijatá metoda správy celních kvót vezme v případě potřeby
v úvahu požadavky na zásobování trhu Společenství a nutnost
zachovat rovnováhu na tomto trhu.
Článek 84
Prováděcí opatření
Prováděcí opatření k této kapitole se přijímají postupem podle
čl. 113 odst. 1.
Tato opatření mohou zahrnovat zejména:
a) podrobnou úpravu dovozních požadavků;
b) záruky vztahující se na povahu, provenienci a původ
výrobku;
c) uznání dokladu, který slouží k ověření záruk uvedených
v písmenu b).
HLAVA V
PRODUKČNÍ POTENCIÁL
KAPITOLA I
Protiprávní výsadba
Článek 85
Protiprávní výsadba provedená po 31. srpnu 1998
1. Producenti na vlastní náklady vyklučí případné plochy vinic
osázené bez příslušného práva na výsadbu po 31. srpnu 1998.
2. Až do vyklučení podle odstavce 1 mohou být hrozny
a výrobky z hroznů pocházejících z ploch uvedených v odstavci 1
uváděny do oběhu pouze za účelem destilace výlučně na náklady
producenta. Z produktů destilace nesmí být vyroben alkohol,
jehož skutečný obsah alkoholu nepřesahuje 80 % objemových.
3. Aniž jsou případně dotčeny předchozí sankce uložené
členskými státy, ukládají od 31. prosince 2008 členské státy
producentům, kteří nesplnili povinnost klučení, sankce odstupňované
podle závažnosti, rozsahu a trvání tohoto nesplnění.
4. Členské státy sdělí Komisi každoročně do 1. března plochy
vinic osázené bez příslušného práva na výsadbu po 31. srpnu
1998 a plochy vyklučené v souladu s odstavcem 1.
5. Ukončením přechodného zákazu nových výsadeb dne
31. prosince 2015 podle čl. 90 odst. 1 nejsou dotčeny
povinnosti stanovené v tomto článku.
Článek 86
Povinná legalizace protiprávní výsadby provedené před
1. zářím 1998
1. Producenti si do 31. prosince 2009 za poplatek nechají
legalizovat případné plochy vinic osázené bez příslušného práva
na výsadbu před 1. zářím 1998.
L 148/30 CS Úřední věstník Evropské unie 6.6.2008
Aniž jsou dotčeny postupy v rámci schválení účetní závěrky,
nevztahuje se první pododstavec na plochy legalizované na
základě čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1493/1999.
2. Výši poplatku uvedeného v odstavci 1 určují členské státy.
Rovná se nejméně dvojnásobku průměrné hodnoty odpovídajícího
práva na výsadbu v daném regionu.
3. Až do legalizace podle odstavce 1 mohou být hrozny
a výrobky z hroznů pocházejících z ploch uvedených v odstavci 1
uváděny do oběhu pouze za účelem destilace výlučně na náklady
producenta. Z těchto produktů nesmí být vyroben alkohol, jehož
skutečný obsah alkoholu nepřesahuje 80 % objemových.
4. Dotčení producenti do 31. prosince 2009 vyklučí na vlastní
náklady protiprávně osázené plochy uvedené v odstavci 1, které
nejsou legalizovány v souladu s uvedeným odstavcem.
Členské státy ukládají producentům, kteří nesplní povinnost
klučení, sankce odstupňované podle závažnosti, rozsahu a trvání
tohoto nesplnění.
Až do vyklučení podle prvního pododstavce tohoto odstavce se
použije obdobně odstavec 3.
5. Členské státy oznámí Komisi do 1. března každého
příslušného roku
a) plochy vinic osázené bez příslušného práva na výsadbu
před 1. zářím 1998;
b) plochy legalizované v souladu s odstavcem 1, poplatky
uvedené v odstavci 1 a průměrnou hodnotu regionálních
práv na výsadbu podle odstavce 2.
Členské státy sdělí Komisi plochy vyklučené v souladu s odst. 4
prvním pododstavcem poprvé do 1. března 2010.
6. Ukončením přechodného zákazu nových výsadeb dne
31. prosince 2015 podle čl. 90 odst. 1 nejsou dotčeny
povinnosti stanovené v odstavcích 3, 4 a 5.
Článek 87
Kontrola neuvádění do oběhu nebo destilace
1. V souvislosti s čl. 85 odst. 2 a čl. 86 odst. 3 a 4 požadují
členské státy důkaz o neuvádění dotyčných výrobků do oběhu,
nebo pokud jsou dotyčné výrobky destilovány, předložení smluv
o destilaci.
2. Členské státy ověřují neuvádění do oběhu a destilaci uvedené
v odstavci 1. V případě nesplnění podmínek ukládají sankce.
3. Členské státy oznámí Komisi plochy, kterých se destilace
týká, a odpovídající objemy alkoholu.
Článek 88
Doplňující opatření
Na plochy uvedené v čl. 86 odst. 1 prvním pododstavci, pokud
nejsou legalizovány, a plochy uvedené v čl. 85 odst. 1 nelze
uplatnit vnitrostátní podpůrná opatření ani podpůrná opatření
Společenství.
Článek 89
Prováděcí opatření
Prováděcí opatření k této kapitole se přijímají postupem podle
čl. 113 odst. 1.
Tato opatření mohou zahrnovat:
a) podrobnosti týkající se ohlašovacích povinností členských
států včetně možného snížení prostředků přidělených
z rozpočtu uvedených v příloze II v případě nesplnění
povinnosti;
b) podrobné údaje o sankcích, které mají členské státy ukládat
v případě nesplnění povinností stanovených v článcích 85,
86 a 87.
KAPITOLA II
Přechodný režim práv na výsadbu
Článek 90
Přechodný zákaz výsadby révy
1. Aniž je dotčen článek 24, a zejména odstavec 3 uvedeného
článku, je výsadba révy moštových odrůd, které lze zatřídit podle
čl. 24 odst. 1, zakázána do 31. prosince 2015.
2. Do 31. prosince 2015 je také zakázáno přeštěpování
moštových odrůd, které lze zatřídit podle čl. 24 odst. 1, na
moštové odrůdy neuvedené ve zmíněném článku.
3. Bez ohledu na odstavce 1 a 2 jsou výsadba a přeštěpování
uvedené ve zmíněných odstavcích povoleny, pokud se na ně
vztahuje
a) právo na novou výsadbu podle článku 91;
b) právo na opětovnou výsadbu podle článku 92;
c) právo na výsadbu udělené z rezervy podle článků 93 a 94.
6.6.2008 CS Úřední věstník Evropské unie L 148/31
4. Práva na výsadbu uvedená v odstavci 3 se poskytují
v hektarech.
5. Články 91 až 96 se použijí do 31. prosince 2015.
6. Členské státy mohou rozhodnout, že na svém území nebo
na částech svého území ponechají zákaz uvedený v odstavci 1
v platnosti nejdéle do 31. prosince 2018. V tom případě se
pravidla pro přechodný režim práv na výsadbu podle této
kapitoly včetně tohoto článku použijí v daném členském státě
odpovídajícím způsobem.
Článek 91
Práva na novou výsadbu
1. Členské státy mohou producentům udělit práva na novou
výsadbu pro plochy
a) určené k nové výsadbě prováděné v rámci scelování
pozemků nebo vyvlastnění ve veřejném zájmu podle
vnitrostátních právních předpisů;
b) určené k pokusným účelům;
c) určené k založení porostů za účelem produkce roubů nebo
d) jejichž víno a výrobky z révy vinné jsou určeny pouze ke
spotřebě domácnosti vinaře.
2. Udělená práva na novou výsadbu
a) vykonávají producenti, kterým byla udělena;
b) musí být vyčerpána před koncem druhého hospodářského
roku následujícího po roku jejich udělení;
c) musí být využita pro ty účely, pro které byla udělena.
Článek 92
Práva na opětovnou výsadbu
1. Členské státy udělí práva na opětovnou výsadbu producentům,
kteří vyklučili plochu vinice.
U vyklučených ploch, na které se poskytuje prémie za klučení
podle kapitoly III, však práva na opětovnou výsadbu nevznikají.
2. Členské státy mohou udělit práva na opětovnou výsadbu
producentům, kteří se zaváží vyklučit plochy vinic. V takových
případech musí klučení příslušných ploch proběhnout do konce
třetího roku po vysázení nových vinic, na něž byla udělena práva
na opětovnou výsadbu.
3. Udělená práva na opětovnou výsadbu odpovídají ploše, která
se z hlediska čisté kultury rovná vyklučené ploše.
4. Práva na opětovnou výsadbu vykonává podnik, kterému
byla udělena. Členské státy mohou navíc stanovit, že tato práva
mohou být vykonávána pouze na té ploše, na které bylo
provedeno klučení.
5. Odchylně od odstavce 4 může členský stát rozhodnout, že
práva na opětovnou výsadbu mohou být zcela nebo částečně
převedena na jiný podnik ve stejném členském státě, pokud
a) část dotčeného podniku byla převedena tomuto jinému
podniku;
b) plochy tohoto jiného podniku jsou určeny
i) k výrobě vína s chráněným označením původu nebo
chráněným zeměpisným označením nebo
ii) k založení porostu určeného k produkci roubů.
Členské státy zajistí, aby uplatnění odchylky uvedené v prvním
pododstavci nevedlo na jejich území k celkovému nárůstu
produkčního potenciálu, a to zvláště v případě převodu
z nezavlažovaných ploch na zavlažované.
6. Odstavce 1 až 5 se použijí obdobně na práva podobná právu
na opětovnou výsadbu udělená na základě dřívějších právní
předpisů Společenství nebo vnitrostátních právních předpisů.
7. Práva na opětovnou výsadbu udělená podle čl. 4 odst. 5
nařízení (ES) č. 1493/1999 musí být využita ve lhůtách
stanovených v uvedeném nařízení.
Článek 93
Státní a regionální rezervy práv na výsadbu
1. Za účelem zlepšení řízení produkčního potenciálu vytvoří
členské státy státní rezervu nebo regionální rezervy práv na
výsadbu.
2. Členské státy, které vytvořily státní nebo regionální rezervy
práv na výsadbu podle nařízení (ES) č. 1493/1999, mohou tyto
rezervy zachovat, dokud uplatňují přechodný režim práv na
výsadbu podle této kapitoly.
3. Do státních nebo regionálních rezerv se přidělují tato práva
v případě, že se nevyužijí v rámci předepsané lhůty:
a) práva na novou výsadbu;
b) práva na opětovnou výsadbu;
c) práva na výsadbu udělená z rezervy.
L 148/32 CS Úřední věstník Evropské unie 6.6.2008
4. Producenti mohou převést práva na opětovnou výsadbu do
státní nebo regionální rezervy. Podmínky takového převodu,
případně i za úhradu z vnitrostátních prostředků, stanoví členské
státy s přihlédnutím k oprávněným zájmům zúčastněných stran.
5. Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy rozhodnout,
že systém rezerv nepoužijí, pokud mohou prokázat, že na svém
území disponují účinným alternativním systémem pro správu
práv na výsadbu. Tento alternativní systém se případně může
odchylovat od příslušných ustanovení této kapitoly.
První pododstavec se vztahuje také na členské státy, které
přestanou používat státní nebo regionální rezervy podle nařízení
(ES) č. 1493/1999.
Článek 94
Udělování práv na výsadbu z rezervy
1. Členské státy mohou z rezervy udělit práva
a) bez úhrady producentům mladším 40 let, kteří mají
odpovídající odbornou kvalifikaci a způsobilost, kteří
poprvé zahájili činnost a kteří zastávají funkci vedoucího
podniku;
b) za úhradu do státního nebo případně regionálního fondu
producentům, kteří mají v úmyslu využít práva k výsadbě
vinic, jejichž produkce má zajištěný odbyt.
Členské státy stanoví kritéria pro určení výše úhrady uvedené
v písmenu b), která se může lišit v závislosti na předpokládaném
konečném produktu vinice a na zbývajícím přechodném období
zákazu nové výsadby podle čl. 90 odst. 1 a 2.
2. Při využívání práv na výsadbu udělených z rezervy členské
státy zajistí, aby
a) místo, použité odrůdy a pěstitelské techniky zaručovaly, že
následná produkce bude úměrná poptávce trhu;
b) dotyčné výnosy odpovídaly průměrnému výnosu v regionu,
a to obzvláště v případech, když se práva na výsadbu
původně získaná pro nezavlažované plochy využijí na
plochách zavlažovaných.
3. Práva na výsadbu udělená z rezervy, která se nevyužijí do
konce druhého hospodářského roku následujícího po roce
udělení, propadají a jsou znovu přidělena do rezervy.
4. Práva na výsadbu v rezervě, která se nepřidělí před koncem
pátého hospodářského roku po jejich přidělení do rezervy,
zaniknou.
5. Pokud v členském státě existují regionální rezervy, může
tento členský stát stanovit pravidla umožňující převod práv na
výsadbu mezi regionálními rezervami. Pokud v členském státě
existuje regionální i státní rezerva, může tento členský stát
rovněž povolit převody mezi nimi.
Na převody lze použít koeficient krácení.
Článek 95
Pravidlo de minimis
Tato kapitola se nepoužije v členských státech, v nichž se režim
Společenství týkající se práv na výsadbu neuplatňoval k 31. prosinci
2007.
Článek 96
Přísnější vnitrostátní předpisy
Členské státy mohou přijmout přísnější vnitrostátní předpisy pro
udělování nových práv na výsadbu nebo práv na opětovnou
výsadbu. Mohou vyžadovat, aby žádosti a příslušné informace,
které se jim mají předložit, byly doplněny dalšími údaji
nezbytnými pro sledování vývoje produkčního potenciálu.
Článek 97
Prováděcí opatření
Prováděcí opatření k této kapitole se přijímají postupem podle
čl. 113 odst. 1.
Tato pravidla mohou zejména zahrnovat:
a) ustanovení pro předcházení nadměrným správním výdajům
při uplatňování této kapitoly;
b) souběžnou existenci vinic ve smyslu čl. 92 odst. 2;
c) použití koeficientu krácení podle čl. 94 odst. 5.
KAPITOLA III
Režim klučení
Článek 98
Oblast působnosti a definice
Tato kapitola stanoví podmínky, za nichž pěstitelé révy obdrží
prémii za vyklučení vinic (dále jen ,,prémie za klučení").
6.6.2008 CS Úřední věstník Evropské unie L 148/33
Článek 99
Doba trvání režimu
Režim klučení se použije do konce hospodářského roku 2010/
2011.
Článek 100
Podmínky způsobilosti
Prémie za klučení může být udělena, pouze pokud daná plocha
a) neobdržela podporu Společenství ani vnitrostátní podporu
na opatření týkající se restrukturalizace a přeměny během
deseti hospodářských roků předcházejících žádosti o vyklu-
čení;
b) neobdržela podporu Společenství v rámci žádné jiné
společné organizace trhu během pěti hospodářských roků
předcházejících žádosti o vyklučení;
c) je udržována;
d) není menší než 0,1 hektaru. Členský stát však může pro
určité územní celky, v nichž průměrná plocha vinic na
vinařský podnik přesahuje jeden hektar, stanovit minimální
velikost 0,3 hektaru;
e) nebyla osázena v rozporu s žádným platným předpisem
Společenství nebo vnitrostátním předpisem a
f) je osázena moštovou odrůdou, kterou lze zatřídit podle
čl. 24 odst. 1.
Bez ohledu na písmeno e) jsou plochy legalizované podle čl. 2
odst. 3 nařízení (ES) č. 1493/1999 a čl. 86 odst. 1 tohoto
nařízení způsobilé pro prémii za klučení.
Článek 101
Výše prémie za klučení
1. Rozmezí udělovaných prémií za klučení se stanoví postupem
podle čl. 113 odst. 1.
2. Konkrétní výši prémie za klučení stanoví členské státy
v rozmezí uvedeném v odstavci 1 a na základě historických
výnosů daného podniku.
Článek 102
Postup a rozpočet
1. Producenti, kteří projeví zájem, podají každoročně žádosti
o prémii za klučení příslušným orgánům členských států do
15. září. Členské státy mohou stanovit dřívější datum než
15. září za předpokladu, že to bude později než 30. června a že
případně náležitě zohlední uplatnění výjimek podle článku 104.
2. Členské státy provádějí správní kontroly týkající se obdržených
žádostí, vyřizují způsobilé žádosti a každoročně do 15. října
oznamují Komisi celkovou plochu a částky, které jsou předmětem
uvedených žádostí, rozdělené podle oblastí a výnosů.
3. Maximální roční rozpočet na režim klučení je stanoven
v příloze VII.
4. Pokud celková částka oznámená členskými státy Komisi
přesahuje dostupné rozpočtové prostředky, stanoví se postupem
podle čl. 113 odst. 1 do 15. listopadu každého roku jednotná
procentní sazba pro schvalování oznámených částek, přičemž se
případně přihlédne k použití čl. 104 odst. 2 a 3.
5. Do 1. února každého roku schválí členské státy žádosti
a) týkající se ploch, o které se zažádalo, v celém rozsahu,
pokud Komise nestanovila procentní sazbu podle odstavce
4, nebo
b) týkající se ploch, které jsou výsledkem použití procentní
sazby podle odstavce 4 na základě objektivních a nediskriminujících
kritérií a v souladu s těmito prioritami:
i) členské státy v první řadě upřednostní žadatele, jejichž
žádost o prémii za klučení se týká všech jejich vinic,
ii) druhou prioritu pro členské státy představují žadatelé
ve věku nejméně 55 let, pokud tak členské státy
stanoví.
Členské státy oznámí Komisi každoročně do 1. března schválené
žádosti rozdělené podle oblastí a výnosů a celkovou částku
prémií za klučení vyplacených v jednotlivých oblastech.
6. Každoročně do 1. prosince oznámí členské státy Komisi za
předcházející hospodářský rok
a) vyklučené plochy rozdělené podle oblastí a výnosů a
b) celkovou částku prémií za klučení vyplacených v jednotlivých
oblastech.
Článek 103
Podmíněnost
Zjistí-li se, že zemědělec někdy během tří let od vyplacení prémie
za klučení ve svém podniku nedodržel požadavky podle předpisů
v oblasti řízení nebo podmínku dobrého zemědělského
L 148/34 CS Úřední věstník Evropské unie 6.6.2008
a ekologického stavu podle článků 3 až 7 nařízení (ES) č. 1782/
2003 a toto nedodržení je výsledkem jednání nebo opomenutí,
které mu je třeba přímo přičíst, částka platby tomuto zemědělci
se sníží nebo zruší, a to zčásti nebo zcela podle závažnosti,
rozsahu, přetrvávání a opakování tohoto nedodržení, a zemědělci
se případně uloží povinnost ji nahradit v souladu s podmínkami
stanovenými ve zmíněných ustanoveních.
Článek 104
Výjimky
1. Členský stát může rozhodnout o zamítnutí dalších žádostí
uvedených v čl. 102 odst. 1, pokud celková plocha vyklučených
vinic na jeho území dosáhne 8 % plochy vinic podle přílohy VIII.
Členský stát může rozhodnout o zamítnutí dalších žádostí
uvedených v čl. 102 odst. 1 pro určitou oblast, pokud celková
plocha vyklučených vinic v dané oblasti dosáhne 10 % plochy
vinic.
2. Postupem podle čl. 113 odst. 1 lze rozhodnout o zastavení
používání režimu klučení v členském státě, pokud by při
zohlednění dosud projednávaných žádostí další klučení vedlo
k celkové vyklučené ploše přesahující 15 % celkové plochy vinic
tohoto členského státu podle přílohy VIII.
3. Postupem podle čl. 113 odst. 1 lze pro určitý rok
rozhodnout o zastavení používání režimu klučení v členském
státě, pokud by při zohlednění dosud projednávaných žádostí
další klučení vedlo k vyklučené ploše přesahující 6 % celkové
plochy vinic tohoto členského státu podle přílohy VIII v daném
roce uplatnění režimu.
4. Členské státy mohou prohlásit vinice v horských oblastech
a na příkrých svazích za nezpůsobilé pro režim klučení za
podmínek, jež budou určeny postupem podle čl. 113 odst. 1.
5. Členské státy mohou prohlásit oblasti za nezpůsobilé pro
režim klučení, pokud by uplatnění režimu nebylo slučitelné
s požadavky ochrany životního prostředí. Plochy takto prohlášené
za nezpůsobilé nesmějí přesáhnout 3 % celkové plochy
vinic podle přílohy VIII.
6. Řecko může prohlásit vinice na ostrovech v Egejském moři
a na řeckých ostrovech v Jónském moři, s výjimkou ostrovů
Kréta a Euboia, za nezpůsobilé v rámci režimu klučení.
7. Režim klučení podle této kapitoly se nepoužije na Azorách,
Madeiře a na Kanárských ostrovech.
8. Členské státy, které zvolí možnost uvedenou v odstavcích 4,
5 a 6, sdělí Komisi v souvislosti s opatřením klučení, jež se má
provést, každoročně do 1. srpna a poprvé do 1. srpna 2008
a) plochy prohlášené za nezpůsobilé a
b) odůvodnění nezpůsobilosti v souladu s odstavci 4 a 5.
9. Členské státy upřednostní producenty na plochách nezpůsobilých
nebo prohlášených za nezpůsobilé podle odstavců 4 až
7 v rámci jiných podpůrných opatření stanovených v tomto
nařízení, zejména případně opatření na restrukturalizaci a přeměnu
vinic v rámci programů podpory a opatření na rozvoj
venkova.
Článek 105
Pravidlo de minimis
Tato kapitola se nepoužije v členských státech, které za
hospodářský rok nevyrobí více než 50 000 hektolitrů vína. Tato
výroba se vypočte na základě průměrné výroby za předchozích
pět hospodářských roků.
Článek 106
Doplňková vnitrostátní podpora
K udělené prémii za klučení mohou členské státy poskytnout
doplňkovou vnitrostátní podporu nepřesahující 75 % použitelné
prémie za klučení.
Článek 107
Prováděcí opatření
Prováděcí opatření k této kapitole se přijímají postupem podle
čl. 113 odst. 1.
Tato opatření mohou zahrnovat zejména:
a) podrobnosti o podmínkách způsobilosti podle článku 100,
zejména pokud jde o důkaz, že plochy byly v roce 2006
a 2007 udržovány;
b) rozsah a výši prémie uvedené v článku 101;
c) kritéria pro výjimky podle článku 104;
d) požadavky na členské státy týkající se podávání zpráv
o provádění režimu klučení včetně sankcí v případě
opožděného podávání zpráv a informací, jež členské státy
podávají producentům, pokud jde o dostupnost režimu;
6.6.2008 CS Úřední věstník Evropské unie L 148/35
e) požadavky týkající se podávání zpráv, pokud jde o doplňkovou
vnitrostátní podporu;
f) lhůty pro platby.
HLAVA VI
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 108
Registr vinic
1. Členské státy vedou registr vinic s aktuálními informacemi
o produkčním potenciálu.
2. Na členské státy, jejichž celková plocha vinic osázených
moštovými odrůdami, které lze zatřídit podle čl. 24 odst. 1,
nepřesahuje 500 hektarů, se povinnost uvedená v odstavci 1
nevztahuje.
Článek 109
Soupis
Členské státy, které ve svých programech podpory stanoví
opatření na ,,restrukturalizaci a přeměnu vinic" podle článku 11,
předloží Komisi každoročně do 1. března a poprvé do 1. března
2009 na základě registru vinic podle článku 108 aktualizovaný
soupis produkčního potenciálu.
Článek 110
Doba platnosti registru vinic a soupisu
Postupem podle čl. 113 odst. 1 lze rozhodnout, že články 108
a 109 se po 1. lednu 2016 již nebudou uplatňovat.
Článek 111
Povinná prohlášení
1. Producenti moštových hroznů a výrobci moštu a vína
každoročně podávají příslušným vnitrostátním orgánům prohlášení
o množství produktů z poslední sklizně.
2. Členské státy mohou požadovat od obchodníků s moštovými
hrozny, aby každoročně podávali prohlášení o množství
z poslední sklizně, které bylo uvedeno na trh.
3. Výrobci moštu a vína a obchodníci s výjimkou maloobchodníků
podávají každoročně příslušným vnitrostátním orgánům
prohlášení o svých zásobách moštu a vína, ať už tyto
zásoby pocházejí ze sklizně běžného roku nebo z dřívějších
sklizní. Mošty a vína dovezené ze třetích zemí se vykazují
samostatně.
Článek 112
Průvodní doklady a evidence
1. Výrobky, na něž se vztahuje toto nařízení, se uvádějí do
oběhu uvnitř Společenství pouze s úředně schváleným průvodním
dokladem.
2. Fyzické či právnické osoby a jejich seskupení, které za
účelem výkonu svého povolání mají v držení výrobky, na něž se
vztahuje toto nařízení, především výrobci, stáčírny a zpracovatelé,
jakož i obchodníci určení postupem podle čl. 113 odst. 1, musí
vést o uvedených výrobcích evidenci zaznamenávající vstupy
a výstupy těchto výrobků.
Článek 113
Postup projednávání ve výboru
1. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 195 odst. 2
nařízení (ES) č. 1234/2007.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec,
a) je Komisi nápomocen regulativní výbor;
b) použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES;
c) doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři
měsíce.
Článek 114
Finanční prostředky
Opatření stanovená v hlavě II kapitole I, s výjimkou opatření
uvedeného v čl. 7 odst. 1 písm. a), a v hlavě V kapitole III
představují intervenční opatření zaměřená na regulaci zemědělských
trhů podle čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1290/
2005.
Článek 115
Výměna informací mezi členskými státy a Komisí
1. Členské státy a Komise si vzájemně poskytují veškeré
informace nezbytné k použití tohoto nařízení, zejména pro
sledování a analýzu trhu a dodržování mezinárodních závazků
týkajících se výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení.
2. Postupem podle čl. 113 odst. 1 se přijmou podrobná
pravidla s cílem určit, jaké informace jsou nezbytné pro použití
odstavce 1 tohoto článku, jakož i jejich formu, obsah, časový
rozvrh a lhůty a pravidla pro předávání nebo zpřístupňování
informací a dokumentů.
L 148/36 CS Úřední věstník Evropské unie 6.6.2008
Článek 116
Sledování
Pro účely uplatňování tohoto nařízení zajistí členské státy, aby
správní a kontrolní postupy, které se týkají ploch, byly v souladu
s integrovaným administrativním a kontrolním systémem (IACS),
pokud jde o
a) počítačovou databázi;
b) systém identifikace zemědělských pozemků uvedený
v čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003;
c) správní kontroly.
Tyto postupy bez problémů nebo konfliktů umožní společné
používání systému IACS nebo výměnu údajů s tímto systémem.
Článek 117
Kontroly a správní sankce a jejich oznamování
S výjimkou záležitosti, na niž se vztahuje čl. 145 písm. n)
a) nařízení (ES) č. 1782/2003, se postupem podle čl. 113 odst. 1
tohoto nařízení přijmou:
a) pravidla pro zajištění jednotného používání předpisů
Společenství týkajících se odvětví vína, zejména pokud jde
o kontroly a pravidla upravující zvláštní finanční postupy
za účelem zlepšení kontrol;
b) pravidla týkající se správních a fyzických kontrol dodržování
povinností vyplývajících z tohoto nařízení, které mají
být prováděny členskými státy;
c) systém správních sankcí v případě nesplnění některé
z povinností vyplývajících z tohoto nařízení, který zohlední
závažnost, rozsah, přetrvávání a opakování zjištěného
nesplnění;
d) pravidla pro zpětné získávání neoprávněných plateb
v důsledku uplatňování tohoto nařízení;
e) pravidla pro podávání zpráv o provedených kontrolách
a jejich výsledcích.
Článek 118
Určení příslušných vnitrostátních orgánů
1. Aniž je dotčen článek 47, určí členské státy jeden nebo více
orgánů příslušných pro zajišťování souladu s předpisy Společenství
v odvětví vína. Určí zejména laboratoře pověřené prováděním
oficiálních rozborů v odvětví vína. Tyto určené
laboratoře musí splňovat kritéria pro provoz zkušebních
laboratoří stanovená v ISO/IEC 17025.
2. Členské státy sdělí Komisi názvy a adresy orgánů a laboratoří
uvedených v odstavci 1. Komise tyto informace zveřejní.
Článek 119
Vnitrostátní podpora pro nouzovou destilaci
1. Počínaje dnem 1. srpna 2012 mohou členské státy
poskytnout vnitrostátní podporu výrobcům vína pro dobrovolnou
nebo povinnou destilaci vína v odůvodněných případech
nouze.
2. Podpora uvedená v odstavci 1 musí být přiměřená a umožnit
řešení této nouze.
3. Celková částka podpory, která je v členském státě k dispozici
pro jakýkoli daný rok v rámci takové podpory, nesmí přesáhnout
15 % celkově dostupných finančních prostředků na členský stát
stanovených v příloze II pro tento rok.
4. Členské státy, které chtějí využít podpory uvedené
v odstavci 1, předloží Komisi řádně odůvodněné oznámení.
Rozhodnutí o tom, zda je toto opatření povoleno a je možné
podporu poskytnout, se přijme postupem podle čl. 113 odst. 1.
5. Alkohol získaný destilací podle odstavce 1 se použije
výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, aby nedošlo
k narušení hospodářské soutěže.
Článek 120
Zpráva Komise
Komise vypracuje do konce roku 2012 zprávu, která zejména
zohlední zkušenosti získané s prováděním reformy.
Článek 121
Prováděcí opatření
Prováděcí opatření k této hlavě se přijímají postupem podle
čl. 113 odst. 1.
Tato opatření mohou zahrnovat zejména:
a) podrobné údaje o registru vinic podle článku 108,
a zejména o jeho využití při sledování a kontrole produkčního
potenciálu;
b) podrobné údaje o soupisu podle článku 109, a zejména
využití při sledování a kontrole produkčního potenciálu;
c) podrobné údaje o měření ploch;
6.6.2008 CS Úřední věstník Evropské unie L 148/37
d) sankce v případě nesplnění ohlašovací povinnosti;
e) povinná prohlášení podle článku 111;
f) průvodní doklady a evidenci podle článku 112;
g) podrobnosti o vnitrostátní podpoře podle článku 119.
HLAVA VII
ZMĚNY A PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
KAPITOLA I
Změny
Článek 122
Změna nařízení (ES) č. 1493/1999
V čl. 2 odst. 3 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 1493/1999 se
datum ,,31. července 2002" nahrazuj datem:
,,31. července 2008".
Článek 123
Změny nařízení (ES) č. 1782/2003
Nařízení (ES) č. 1782/2003 se mění takto:
1) V čl. 33 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:
,,a) pokud jim byla poskytnuta platba během referenčního
období uvedeného v článku 38 v rámci alespoň
jednoho z režimů podpor uvedených v příloze VI
nebo, v případě olivového oleje, v hospodářském roce
uvedeném v čl. 37 odst. 1 druhém pododstavci nebo,
v případě cukrové řepy, cukrové třtiny a čekanky,
pokud obdrželi tržní podporu v reprezentativním
období uvedeném v písm. K přílohy VII, nebo,
v případě banánů, pokud obdrželi náhradu za ušlé
příjmy v reprezentativním období uvedeném v písm.
L přílohy VII, nebo, v případě ovoce a zeleniny,
konzumních brambor a školek, pokud byli producenty
ovoce a zeleniny, konzumních brambor nebo
sadebního materiálu ve školkách v reprezentativním
období používaném členskými státy pro tyto produkty
podle písm. M přílohy VII, nebo, v případě vína,
pokud získali platební nárok podle písm. N a O přílohy
VII;".
2) V čl. 37 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
,,Pro víno se referenční částka vypočítá a upraví v souladu
s body N a O přílohy VII."
3) V článku 41 se vkládá nový odstavec, který zní:
,,1b. Komise může v případě vína a s přihlédnutím
k posledním údajům, které jí členské státy poskytnou
v souladu s článkem 9 a čl. 102 odst. 6 nařízení Rady (ES)
č. 479 ze dne 29. dubna 2008 o společné organizaci trhu
s vínem (*), postupem podle čl. 144 odst. 2 tohoto nařízení
upravit vnitrostátní stropy stanovené v příloze VIII tohoto
nařízení. Do 1. prosince roku, jenž předchází úpravě
vnitrostátních stropů, sdělí členské státy Komisi regionální
průměrnou hodnotu nároků uvedených v písm. N přílohy
VII tohoto nařízení.
(*) Úř. věst. L 148, 6.6.2008, s. 1"
4) V čl. 43 odst. 2 se vkládá nové písmeno, které zní:
,,ad) v případě vína počet hektarů, jak je
vypočítán v souladu s písm. N a O přílohy
VII;".
5) V článku 44 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
,,2. ,Hektarem, na který lze poskytnout podporu,` se
rozumí jakákoli zemědělská plocha zemědělského podniku
kromě ploch, na nichž jsou lesy nebo které jsou vyčleněny
pro nezemědělskou činnost."
6) Článek 51 se nahrazuje tímto:
,,Článek 51
Zemědělské využití půdy
Zemědělci mohou využívat pozemky ohlášené v souladu
s čl. 44 odst. 3 pro jakoukoli zemědělskou činnost.
Odchylně od prvního pododstavce se může kterýkoli
členský stát do 1. listopadu 2007 rozhodnout, že až do
dne, který určí, nejdéle však do 31. prosince 2010, nemusí
být pozemky v jedné nebo více oblastech členského státu
ani nadále využívány pro:
a) produkci jednoho nebo více produktů uvedených
v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96 a v čl. 1 odst. 2
nařízení (ES) č. 2201/96. V tom případě však členské
státy mohou rozhodnout, že povolí pěstování vedlejších
plodin na hektarech, na něž lze poskytnout
podporu, během období nejvýše tří měsíců počínaje
každoročně 15. srpnem; na žádost členského státu
však toto datum může být postupem podle čl. 144
odst. 2 změněno pro oblasti, v nichž se z důvodů
podnebných podmínek obiloviny obvykle sklízejí
dříve, nebo
b) produkci konzumních brambor nebo
c) školky."
L 148/38 CS Úřední věstník Evropské unie 6.6.2008
7) V čl. 63 odst. 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
,,S ohledem na zahrnutí položky ,víno` do režimu jednotné
platby se členské státy mohou do 1. dubna 2009
rozhodnout uplatňovat odchylku stanovenou v prvním
pododstavci."
8) V článku 71c se doplňuje nový pododstavec, který zní:
,,Komise v případě vína a s přihlédnutím k posledním
údajům, které jí členské státy poskytnou v souladu
s článkem 9 a čl. 92 odst. 6 nařízení (ES) č. 479, postupem
podle čl. 144 odst. 2 tohoto nařízení upraví vnitrostátní
stropy stanovené v příloze VIIIa tohoto nařízení. Do
1. prosince roku, který předchází úpravě vnitrostátních
stropů, sdělí členské státy Komisi regionální průměr nároků
uvedených v písm. N přílohy VII tohoto nařízení."
9) V článku 145 se
-- vkládá nové písmeno, které zní:
,,d)e) prováděcí pravidla týkající se zařazení podpory
vína do režimu jednotné platby v souladu s nařízením
(ES) č. 479;",
-- vkládá nové písmeno, které zní:
,,n)a) pokud jde o víno, prováděcí pravidla týkající se
podmíněnosti podle článků 20 a 103 nařízení (ES)
č. 479 ;".
10) V příloze IV se poslední odrážka ve druhém sloupci
nahrazuje tímto:
,,-- Udržování olivových hájů a vinic v dobrém vegetativním
stavu".
11) V příloze VII se doplňují nová písmena, která znějí:
,,N. Víno (klučení)
Zemědělcům, kteří se účastní režimu klučení podle
hlavy V kapitoly III nařízení (ES) č. 479, jsou v roce
následujícím po vyklučení přiděleny platební nároky
odpovídající počtu hektarů, za něž obdrželi prémii za
klučení.
Jednotková hodnota těchto platebních nároků se rovná
regionálnímu průměru nároků v daném regionu. Avšak tato
jednotková hodnota nesmí v žádném případě přesáhnout
350 EUR/ha.
O. Víno (převod z programů podpory)
V případě, že se členské státy rozhodnou poskytnout
podporu podle článku 9 nařízení (ES) č. 479, stanoví
referenční částku pro každého zemědělce a počet hektarů,
na které lze poskytnout podporu, podle čl. 43 odst. 2
tohoto nařízení
-- na základě objektivních a nediskriminujících kritérií,
-- s ohledem na reprezentativní referenční období
jednoho nebo více hospodářských roků počínajíc
hospodářským rokem 2005/2006. Referenční kritéria
pro stanovení referenční částky a počtu hektarů, na
které lze poskytnout podporu, však nesmějí vycházet
z referenčního období zahrnujícího hospodářské roky
po hospodářském roce 2007/2008, pokud se převod
v rámci programů podpory týká náhrady poskytnuté
zemědělcům, kteří až dosud získávali podporu pro
destilaci na konzumní alkohol nebo byli příjemci
podpory pro využití zahuštěného hroznového moštu
pro obohacení vína podle nařízení (ES) č. 479,
-- tak, aby nepřesáhla celkovou částku, která je pro toto
opatření podle čl. 6 písm. e) nařízení (ES) č. 479
k dispozici."
12) V příloze VIII se
-- za slovo ,,Itálie" v prvním sloupci tabulky vkládá
odkaz na poznámku pod čarou,
-- pod tabulku doplňuje nová poznámka, která zní:
,,Částky pro Itálii se pro roky 2008, 2009 a 2010
snižují o 20 milionů EUR (viz poznámka pod čarou
k příloze II nařízení (ES) č. 479)."
Článek 124
Změna nařízení (ES) č. 1290/2005
V článku 12 nařízení (ES) č. 1290/2005 se odstavec 2 nahrazuje
tímto:
,,2. Komise stanoví částky, které jsou podle čl. 10 odst. 2,
článků 143d a 143e nařízení (ES) č. 1782/2003, čl. 4 odst. 1
nařízení Rady (ES) č. 378/2007 ze dne 27. března 2007
o pravidlech pro dobrovolné odlišení přímých plateb podle
nařízení (ES) č. 1782/2003Úř. věst. (*) a čl. 23 odst. 2 nařízení
Rady (ES) č. 479 ze dne 29. dubna 2008 o společné organizaci
trhu s vínem (**) vyčleněny pro EZFRV.
(*) Úř. věst. L 95, 5.4.2007, s. 1.
(**) Úř. věst. L 148, 6.6.2008, s. 1".
6.6.2008 CS Úřední věstník Evropské unie L 148/39
Článek 125
Změny nařízení (ES) č. 3/2008
Nařízení (ES) č. 3/2008 se mění takto:
1) V článku 2 se
-- v odstavci 1 písmeno c) nahrazuje tímto:
,,c) informační kampaně v rámci systému Společenství
pro vína s chráněným označením původu
nebo zeměpisným označením, vína s označením
moštové odrůdy a lihoviny s chráněným zeměpisným
označením;",
-- odstavec 2 nahrazuje tímto:
,,2. Na vnitřním trhu mohou opatření uvedená
v čl. 1 odst. 1 zahrnovat informační opatření týkající
se odpovědné konzumace alkoholu a škodlivých
účinků konzumace alkoholu v nebezpečné míře.
Na vnitřním trhu mohou mít způsobilá opatření
rovněž podobu účasti na vnitrostátních a evropských
akcích, veletrzích nebo výstavách prostřednictvím
výstavních stánků zaměřených na zlepšení vnímání
produktů Společenství."
2) V čl. 3 odst. 1 se písmeno e) nahrazuje tímto:
,,e) příležitost informovat o systému Společenství pro vína
s chráněným označením původu nebo zeměpisným
označením, vína s označením moštové odrůdy
a lihoviny s chráněným zeměpisným označením
a potřeba informovat o odpovědné konzumaci
alkoholu a o škodlivých účincích konzumace alkoholu
v nebezpečné míře;".
3) V čl. 13 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
,,Procentní podíl uvedený v prvním pododstavci se zvyšuje
na 60 % pro opatření prováděná ve Společenství týkající se
informací o odpovědné konzumaci alkoholu a škodlivých
účincích konzumace alkoholu v nebezpečné míře."
KAPITOLA II
Přechodná a závěrečná ustanovení
Článek 126
Ustanovení usnadňující přechod
Postupem podle čl. 113 odst. 1 mohou být přijata opatření
a) k usnadnění přechodu od pravidel stanovených v nařízení
(ES) č. 1493/1999 k pravidlům zaváděným tímto naříze-
ním;
b) v případě potřeby k řešení konkrétních praktických
problémů. Tato opatření se mohou odchylovat od určitých
ustanovení tohoto nařízení, pokud je to řádně odůvodněno.
Článek 127
Použitelnost pravidel o státní podpoře
1. S výhradou odstavce 2 se články 87, 88 a 89 Smlouvy
použijí na výrobu výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení, a na
obchod s nimi.
2. Články 87, 88 a 89 Smlouvy se nepoužijí na
a) podporu uvedenou v článku 3 tohoto nařízení, včetně
podpory financované podle čl. 18 odst. 5;
b) doplňkové vnitrostátní podpory uvedené v článku 106;
c) vnitrostátní podporu uvedenou v článku 119.
Článek 128
Zrušení, přechodné prodloužení použitelnosti a odkazy
1. S výhradou odstavců 2 a 3 se zrušují nařízení (EHS) č. 2392/
86 a nařízení (ES) č. 1493/1999.
2. Nařízení (ES) č. 2392/86 a kapitoly I a II hlavy V, hlava VI,
články 24 a 80 a jim odpovídající ustanovení zejména
v příslušných přílohách nařízení (ES) č. 1493/1999 se použijí
i nadále až do doby, kdy se v souladu s čl. 129 odst. 2
písm. e) začnou používat příslušné kapitoly tohoto nařízení.
L 148/40 CS Úřední věstník Evropské unie 6.6.2008
3. Následující opatření stanovená v nařízení (ES) č. 1493/1999
se použijí i nadále, pokud opatření způsobilá podle uvedeného
nařízení byla zahájena nebo přijata před 1. srpnem 2008:
a) opatření podle hlavy II kapitol II a III (prémie za konečné
vzdání se vinohradnictví a za restrukturalizaci a přeměnu).
Po 15. říjnu 2008 se však podpora podle hlavy II kapitoly III
nevyplácí;
b) opatření podle hlavy III (tržní mechanismy);
c) opatření podle hlavy VII článku 63 (vývozní náhrady).
4. Odkazy na zrušené nařízení (ES) č. 1493/1999 se případně
považují za odkazy na toto nařízení.
Článek 129
Vstup v platnost a použitelnost
1. Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po
vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
2. Použije se ode dne 1. srpna 2008 s těmito výjimkami:
a) články 5 až 8 se použijí ode dne 30. června 2008;
b) článek 122 se použije ode dne 1. ledna 2008;
c) článek 123 se použije ode dne 1. ledna 2009;
d) hlava V kapitola III se použije ode dne 30. června 2008;
e) nestanoví-li nařízení přijaté postupem podle čl. 113 odst. 1
jinak, použijí se hlava III kapitoly II, III, IV, V a VI,
články 108, 111 a 112 a jim odpovídající ustanovení
zejména v příslušných přílohách, ode dne 1. srpna 2009.
3. Hlava V kapitola II se použije do dne 31. prosince 2015.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Lucemburku dne 29. dubna 2008.
Za Radu
předseda
D. RUPEL
6.6.2008 CS Úřední věstník Evropské unie L 148/41
PŘÍLOHA I
DEFINICE
Obecně
1. ,,Hospodářským rokem" se rozumí hospodářský rok pro výrobky, na něž se vztahuje toto nařízení. Začíná 1. srpna
každého roku a končí 31. července následujícího roku.
V souvislosti s révou
2. ,,Vyklučením" se rozumí úplné odstranění všech révových keřů, které se nacházejí na ploše vinice.
3. ,,Výsadbou" se rozumí definitivní vysazení štěpované nebo neštěpované révy či jejích částí za účelem produkce hroznů
nebo založení porostu za účelem produkce roubů.
4. ,,Přeštěpováním" se rozumí štěpování révového keře, na kterém již dříve bylo štěpování provedeno.
V souvislosti s výrobou
5. ,,Čerstvými vinnými hrozny" se rozumějí zralé nebo mírně zaschlé plody révy používané k výrobě vína, které mohou
být běžným zpracovatelským postupem rozdrceny nebo lisovány a které mohou spontánně alkoholově kvasit.
6. ,,Hroznovým moštem z čerstvých vinných hroznů, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu," se rozumí
výrobek, který
a) vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 12 % objemových a nejvýše 15 % objemových;
b) byl získán přidáním do nezkvašeného hroznového moštu o přirozeném obsahu alkoholu nejméně 8,5 %
objemových pocházejícího výhradně z moštových odrůd, které lze zatřídit podle čl. 24 odst. 1,
i) buď neutrálního alkoholu vinného původu, včetně alkoholu získaného destilací sušených hroznů se
skutečným obsahem alkoholu nejméně 96 % objemových,
ii) nebo nerektifikovaného výrobku získaného destilací vína, který vykazuje skutečný obsah alkoholu
nejméně 52 % objemových a nejvýše 80 % objemových.
7. ,,Hroznovou šťávou" se rozumí tekutý, nezkvašený, ale zkvasitelný výrobek, který
a) je získán přiměřeným zpracováním, které jej činí vhodným ke spotřebě v nezměněném stavu;
b) je získán z čerstvých vinných hroznů nebo z hroznového moštu nebo zředěním. Pokud je získán zředěním,
musí se jednat o zředění zahuštěného hroznového moštu nebo moštového koncentrátu.
Skutečný obsah alkoholu v hroznové šťávě nesmí překročit 1 % objemové.
8. ,,Moštovým koncentrátem" se rozumí nekaramelizovaná hroznová šťáva získaná částečným odstraněním vody
z hroznové šťávy libovolnou povolenou metodou s výjimkou přímého ohně tak, že při teplotě 20 oC není při užití
stanovené metody údaj odečtený na refraktometru nižší než 50,9 %.
Skutečný obsah alkoholu v moštovém koncentrátu nesmí překročit 1 % objemové.
9. ,,Vinným kalem" se rozumějí
a) zbytky, které se usazují v nádobách obsahujících víno po kvašení, během skladování či po povoleném ošetření;
b) zbytky vzniklé filtrací nebo odstředěním výrobku uvedeného v písmenu a);
L 148/42 CS Úřední věstník Evropské unie 6.6.2008
c) zbytky, které se usazují v nádobách obsahujících hroznový mošt během skladování či po povoleném ošetření;
d) zbytky vzniklé filtrací nebo odstředěním výrobku uvedeného v písmenu c).
10. ,,Výlisky z hroznů" nebo ,,matolinami" se rozumí zkvašený nebo nezkvašený zbytek po lisování čerstvých vinných
hroznů.
11. ,,Matolinovým vínem" se rozumí výrobek, který se získává
a) kvašením neošetřených matolin nasáklých vodou;
b) vyluhováním prokvašených matolin ve vodě.
12. ,,Alkoholizovaným vínem pro destilaci" se rozumí výrobek, který
a) vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 18 % objemových a nejvýše 24 % objemových;
b) se získává výhradně tím, že se do vína bez zbytkového cukru přidá nerektifikovaný výrobek pocházející
z destilace vína se skutečným obsahem alkoholu nejvýše 86 % objemových;
c) vykazuje obsah těkavých kyselin vyjádřený jako kyselina octová nejvýše 1,5 gramů na litr.
13. ,,Kupáží" se rozumí
a) hroznový mošt;
b) víno;
c) směs hroznových moštů nebo vín s různými vlastnostmi,
které jsou určeny k výrobě určitého druhu šumivých vín.
Obsah alkoholu
14. ,,Skutečným obsahem alkoholu v procentech objemových" se rozumí počet objemových jednotek čistého alkoholu ve
100 objemových jednotkách daného výrobku při teplotě 20 o
C.
15. ,,Možným obsahem alkoholu v procentech objemových" se rozumí počet objemových jednotek čistého alkoholu při
20 o
C, které mohou vzniknout úplným zkvašením cukrů obsažených ve 100 objemových jednotkách daného výrobku
při této teplotě.
16. ,,Celkovým obsahem alkoholu v procentech objemových" se rozumí součet skutečného a možného obsahu alkoholu
v procentech objemových.
17. ,,Přirozeným obsahem alkoholu v procentech objemových" se rozumí celkový objemový obsah alkoholu daného
výrobku před jakýmkoli obohacením.
18. ,,Skutečným obsahem alkoholu v procentech hmotnostních" se rozumí počet kilogramů čistého alkoholu obsažených
ve 100 kilogramech výrobku.
19. ,,Možným obsahem alkoholu v procentech hmotnostních" se rozumí počet kilogramů čistého alkoholu, který může
vzniknout úplným zkvašením cukrů obsažených ve 100 kilogramech výrobku.
20. ,,Celkovým obsahem alkoholu v procentech hmotnostních" se rozumí součet skutečného a možného obsahu alkoholu
v procentech hmotnostních.
6.6.2008 CS Úřední věstník Evropské unie L 148/43
PŘÍLOHA II
ROZPOČET NA PROGRAMY PODPORY
(podle čl. 8 odst. 1)
v 1 000 EUR
Rozpočtový rok 2009 2010 2011 2012 2013 Od roku 2014
BG 15 608 21 234 22 022 27 077 26 742 26 762
CZ 2 979 4 076 4 217 5 217 5 151 5 155
DE 22 891 30 963 32 190 39 341 38 867 38 895
EL 14 286 19 167 19 840 24 237 23 945 23 963
ES 213 820 284 219 279 038 358 000 352 774 353 081
FR 171 909 226 814 224 055 284 299 280 311 280 545
IT (*) 238 223 298 263 294 135 341 174 336 736 336 997
CY 2 749 3 704 3 801 4 689 4 643 4 646
LT 30 37 45 45 45 45
LU 344 467 485 595 587 588
HU 16 816 23 014 23 809 29 455 29 081 29 103
MT 232 318 329 407 401 402
AT 8 038 10 888 11 313 13 846 13 678 13 688
PT 37 802 51 627 53 457 65 989 65 160 65 208
RO 42 100 42 100 42 100 42 100 42 100 42 100
SI 3 522 4 820 4 987 6 169 6 091 6 095
SK 2 938 4 022 4 160 5 147 5 082 5 085
UK 160 221 227 284 280 280
(*) Vnitrostátní stropy v příloze VIII nařízení (ES) č. 1782/2003 pro Itálii se pro roky 2008, 2009 a 2010 sníží o 20 milionů EUR a tyto
částky jsou zahrnuty v částkách rozpočtu Itálie na roky 2009, 2010 a 2011 podle této tabulky.
L 148/44 CS Úřední věstník Evropské unie 6.6.2008
PŘÍLOHA III
ROZPOČTOVÉ PROSTŘEDKY PRO ROZVOJ VENKOVA
(podle čl. 23 odst. 3)
v 1 000 EUR
Rozpočtový rok 2009 2010 Od roku 2011
BG -- -- --
CZ -- -- --
DE -- -- --
EL -- -- --
ES 15 491 30 950 46 441
FR 11 849 23 663 35 512
IT 13 160 26 287 39 447
CY -- -- --
LT -- -- --
LU -- -- --
HU -- -- --
MT -- -- --
AT -- -- --
PT -- -- --
RO -- -- --
SI -- -- --
SK -- -- --
UK -- -- --
6.6.2008 CS Úřední věstník Evropské unie L 148/45
PŘÍLOHA IV
DRUHY VÝROBKŮ Z RÉVY VINNÉ
1. Víno
Vínem se rozumí výrobek, který byl získán výhradně úplným nebo částečným alkoholovým kvašením čerstvých,
rozdrcených nebo nerozdrcených vinných hroznů nebo hroznového moštu.
Víno
a) po případném použití postupů uvedených v části B přílohy V vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 8,5 %
objemových, jestliže bylo získáno výhradně z hroznů sklizených ve vinařských zónách A a B podle přílohy IX,
a nejméně 9 % objemových v ostatních vinařských zónách;
b) odchylně od jinak použitelného minimálního skutečného obsahu alkoholu, má-li chráněné označení původu nebo
zeměpisné označení, vykazuje po případném použití postupů uvedených v části B přílohy V skutečný obsah alkoholu
nejméně 4,5 % objemových;
c) vykazuje celkový obsah alkoholu nejvýše 15 % objemových. Odchylně však
-- horní mez pro celkový obsah alkoholu může dosáhnout 20 % objemových u vín z některých vinařských oblastí
ve Společenství, které se určí postupem podle čl. 113 odst. 2, vyrobených bez jakéhokoli obohacení,
-- horní mez pro celkový obsah alkoholu může překročit 15 % objemových u vín s chráněným označením původu
vyrobených bez jakéhokoli obohacení;
d) vykazuje celkový obsah kyselin, vyjádřený jako kyselina vinná, nejméně 3,5 gramu na litr nebo 46,6 miliekvivalentů
na litr, s výhradou odchylek, jež mohou být přijaty postupem podle čl. 113 odst. 2.
,,Retsinou" se rozumí víno, které bylo vyrobeno výhradně na zeměpisném území Řecka z hroznového moštu ošetřeného
pryskyřicí z borovice halepské (Pinus halepensis Mill.). Tuto pryskyřici lze užít pouze k výrobě vína ,,Retsina" za podmínek
stanovených v platných řeckých předpisech.
Odchylně od písmene b) se ,,Tokaji eszencia" a ,,Tokajská esencia" považují za víno.
2. Mladé víno v procesu kvašení
Mladé víno v procesu kvašení je výrobek, jehož alkoholové kvašení ještě není ukončeno a které ještě není odděleno od kalů.
3. Likérové víno
Likérové víno je výrobek,
a) který vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 15 % objemových a nejvýše 22 % objemových;
b) který vykazuje celkový obsah alkoholu nejméně 17,5 % objemových, kromě některých likérových vín s označením
původu nebo se zeměpisným označením, jež jsou uvedena na seznamu sestaveném postupem podle čl. 113 odst. 2;
c) který se získává
-- z částečně zkvašeného hroznového moštu,
-- z vína,
-- ze směsi výše uvedených výrobků nebo
-- z hroznového moštu nebo ze směsi tohoto výrobku s vínem, pokud jde o likérová vína, která se určí postupem
podle čl. 113 odst. 2, s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením;
L 148/46 CS Úřední věstník Evropské unie 6.6.2008
d) který vykazuje původní přirozený obsah alkoholu nejméně 12 % objemových, kromě některých likérových vín
s označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, jež jsou uvedena na seznamu sestaveném postupem
podle čl. 113 odst. 2;
e) do kterého byl přidán
i) samostatně nebo ve směsi
-- neutrální alkohol vinného původu, včetně alkoholu získaného destilací sušených hroznů, se skutečným
obsahem alkoholu nejméně 96 % objemových,
-- destilát z vína nebo sušených hroznů se skutečným obsahem alkoholu nejméně 52 % objemových
a nejvýše 86 % objemových,
ii) případně spolu s jedním nebo více z těchto výrobků:
-- zahuštěný hroznový mošt,
-- směs některého z výrobků uvedených v písm. e) bodě i) s hroznovým moštem uvedeným v písm. c) první
a čtvrté odrážce;
f) do kterého byly pro některá likérová vína s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením, jež jsou
uvedena na seznamu sestaveném postupem podle čl. 113 odst. 2, odchylně od písmene e) přidány
i) buď výrobky uvedené v písm. e) bodě i), samostatně nebo ve směsi,
ii) nebo jeden či více z těchto výrobků:
-- alkohol z vína nebo sušených hroznů se skutečným obsahem alkoholu nejméně 95 % objemových
a nejvýše 96 % objemových,
-- vínovice nebo matolinová pálenka se skutečným obsahem alkoholu nejméně 52 % a nejvýše 86 %
objemových,
-- destilát ze sušených hroznů se skutečným obsahem alkoholu nejméně 52 % objemových a nižším než
94,5 % objemových,
iii) a případně jeden nebo více z těchto výrobků:
-- částečně zkvašený hroznový mošt ze zaschlých vinných hroznů,
-- zahuštěný hroznový mošt získaný působením přímého ohně, který, s výjimkou použití tohoto postupu,
odpovídá definici zahuštěného hroznového moštu,
-- zahuštěný hroznový mošt,
-- směs některého z výrobků uvedených v písm. f) bodě ii) s hroznovým moštem uvedeným v písm. c) první
a čtvrté odrážce.
4. Šumivé víno
Šumivé víno je výrobek,
a) který se získává prvotním nebo druhotným alkoholovým kvašením
-- z čerstvých vinných hroznů,
-- z hroznového moštu,
-- z vína;
b) který se při otevření nádoby vyznačuje unikáním oxidu uhličitého pocházejícího výhradně z kvašení;
6.6.2008 CS Úřední věstník Evropské unie L 148/47
c) který v uzavřené nádobě při teplotě 20 o
C vykazuje přetlak nejméně 3 bary způsobený rozpuštěným oxidem
uhličitým;
d) u kterého kupáže určené k jeho výrobě vykazují celkový obsah alkoholu nejméně 8,5 % objemových.
5. Jakostní šumivé víno
Jakostní šumivé víno je výrobek,
a) který se získává prvotním nebo druhotným alkoholovým kvašením
-- z čerstvých vinných hroznů,
-- z hroznového moštu,
-- z vína;
b) který se při otevření nádoby vyznačuje unikáním oxidu uhličitého pocházejícího výhradně z kvašení;
c) který v uzavřené nádobě při teplotě 20 o
C vykazuje přetlak nejméně 3,5 baru způsobený rozpuštěným oxidem
uhličitým;
d) u kterého kupáže určené k jeho výrobě vykazují celkový obsah alkoholu nejméně 9 % objemových.
6. Jakostní aromatické šumivé víno
Jakostní aromatické šumivé víno je jakostní šumivé víno, které
a) se získává tak, že se pro kupáž použije pouze hroznový mošt nebo částečně zkvašený hroznový mošt, který je získán
ze zvláštních moštových odrůd uvedených na seznamu vypracovaném postupem podle čl. 113 odst. 2. Jakostní
aromatická šumivá vína, při jejichž tradiční výrobě se pro kupáž použije víno, se určí postupem podle čl. 113 odst. 2;
b) v uzavřené nádobě při teplotě 20 o
C vykazuje přetlak nejméně 3 bary způsobený rozpuštěným oxidem uhličitým;
c) vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 6 % objemových;
d) vykazuje celkový obsah alkoholu nejméně 10 % objemových.
Zvláštní pravidla týkající se dalších doplňkových vlastností nebo podmínek výroby a oběhu se přijímají postupem podle
čl. 113 odst. 2.
7. Šumivé víno dosycené oxidem uhličitým
Šumivé víno dosycené oxidem uhličitým je výrobek, který
a) se získává z vína bez chráněného označení původu nebo zeměpisného označení;
b) se při otevření nádoby vyznačuje unikáním oxidu uhličitého, který do něj byl zcela či částečně dodán;
c) v uzavřené nádobě při teplotě 20 o
C vykazuje přetlak nejméně 3 bary způsobený rozpuštěným oxidem uhličitým.
L 148/48 CS Úřední věstník Evropské unie 6.6.2008
8. Perlivé víno
Perlivé víno je výrobek, který
a) se získává z vína, které vykazuje celkový obsah alkoholu nejméně 9 % objemových;
b) vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 7 % objemových;
c) v uzavřené nádobě při 20 oC vykazuje přetlak nejméně 1 bar a nejvýše 2,5 baru způsobený rozpuštěným endogenním
oxidem uhličitým;
d) je plněn do nádob o objemu nejvýše 60 litrů.
9. Perlivé víno dosycené oxidem uhličitým
Perlivé víno dosycené oxidem uhličitým je výrobek, který
a) se získává z vína;
b) vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 7 % objemových a celkový obsah alkoholu nejméně 9 % objemových;
c) v uzavřené nádobě při 20 o
C vykazuje přetlak nejméně 1 bar a nejvýše 2,5 baru způsobený rozpuštěným oxidem
uhličitým, který byl zcela či částečně dodán;
d) je plněn do nádob o objemu nejvýše 60 litrů.
10. Hroznový mošt
Hroznový mošt je tekutý výrobek získaný přirozenou cestou nebo fyzikálním postupem z čerstvých vinných hroznů.
Skutečný obsah alkoholu v hroznovém moštu nesmí překročit 1 % objemové.
11. Částečně zkvašený hroznový mošt
Částečně zkvašený hroznový mošt je výrobek získaný kvašením hroznového moštu se skutečným obsahem alkoholu vyšším
než 1 % objemové a nižším než tři pětiny celkového obsahu alkoholu v procentech objemových.
12. Částečně zkvašený hroznový mošt ze zaschlých vinných hroznů
Částečně zkvašený hroznový mošt ze zaschlých vinných hroznů je výrobek získaný částečným zkvašením hroznového
moštu ze zaschlých vinných hroznů s celkovým obsahem cukru před kvašením nejméně 272 gramů na litr, jehož přirozený
a skutečný obsah alkoholu není nižší než 8 % objemových. Některá vína určená postupem podle čl. 113 odst. 2, která
splňují tyto požadavky, se však nepovažují za částečně zkvašený hroznový mošt ze zaschlých vinných hroznů.
13. Zahuštěný hroznový mošt
Zahuštěný hroznový mošt je nekaramelizovaný hroznový mošt, který se získává částečným odstraněním vody z hroznového
moštu libovolnou povolenou metodou, s výjimkou přímého ohně, tak, že při teplotě 20 oC není při použití metody
stanovené v souladu s článkem 31 údaj odečtený na refraktometru nižší než 50,9 %.
Skutečný obsah alkoholu v zahuštěném hroznovém moštu nesmí překročit 1 % objemové.
6.6.2008 CS Úřední věstník Evropské unie L 148/49
14. Rektifikovaný moštový koncentrát
Rektifikovaný moštový koncentrát je tekutý nekaramelizovaný výrobek, který
a) se získává částečným odstraněním vody z hroznového moštu libovolnou povolenou metodou, s výjimkou přímého
ohně, tak, že při teplotě 20 oC není při použití metody stanovené v souladu s článkem 31 údaj odečtený na
refraktometru nižší než 61,7 %;
b) byl podroben povolenému ošetření, jehož účelem bylo odkyselení a odstranění jiných složek než cukru;
c) vykazuje tyto vlastnosti:
-- hodnota pH nejvýše 5 při 25 oBrix,
-- optická hustota nejvýše 0,100 při 425 nm a tloušťce 1 cm při koncentraci hroznového moštu 25 o
Brix,
-- obsah sacharózy, který nelze stanovenou metodou rozboru zjistit,
-- Folin-Ciocalteuův index nejvýše 6,00 při 25 oBrix,
-- obsah titrovatelných kyselin nejvýše 15 miliekvivalentů na kilogram celkového cukru,
-- obsah oxidu siřičitého nejvýše 25 miligramů na kilogram celkového cukru,
-- celkový obsah kationtů nejvýše 8 miliekvivalentů na kilogram celkového cukru,
-- vodivost při 25 oBrix a při 20 oC nejvýše 120 S/cm,
-- obsah hydroxymethylfurfuralu nejvýše 25 miligramů veškerých cukrů na kilogram,
-- přítomnost mesoinositolu.
Skutečný obsah alkoholu v rektifikovaném moštovém koncentrátu nesmí překročit 1 % objemové.
15. Víno ze zaschlých hroznů
Víno ze zaschlých hroznů je výrobek, který
a) byl bez obohacování vyroben z vinných hroznů ponechaných na slunci nebo ve stínu za účelem částečného
odstranění vody;
b) vykazuje celkový obsah alkoholu nejméně 16 % objemových a skutečný obsah alkoholu nejméně 9 % objemových;
c) vykazuje přirozený obsah alkoholu nejméně 16 % objemových (nebo 272 gramů cukru na litr).
16. Víno z přezrálých hroznů
Víno z přezrálých hroznů je výrobek, který
a) se vyrábí bez obohacování;
b) vykazuje přirozený obsah alkoholu vyšší než 15 % objemových;
c) vykazuje celkový obsah alkoholu nejméně 15 % objemových a skutečný obsah alkoholu nejméně 12 % objemových.
Členské státy mohou stanovit dobu zrání tohoto výrobku.
L 148/50 CS Úřední věstník Evropské unie 6.6.2008
17. Vinný ocet
Vinný ocet je ocet, který
a) se získává výhradně octovým kvašením vína;
b) vykazuje celkový obsah kyselin vyjádřený jako kyselina octová nejméně 60 gramů na litr.
6.6.2008 CS Úřední věstník Evropské unie L 148/51
PŘÍLOHA V
OBOHACOVÁNÍ, PŘIKYSELOVÁNÍ A ODKYSELOVÁNÍ V NĚKTERÝCH VINAŘSKÝCH ZÓNÁCH
A. Mezní hodnoty obohacování
1. Jestliže je to nutné z důvodů povětrnostních podmínek v určitých vinařských zónách Společenství uvedených
v příloze IX, mohou dotčené členské státy povolit zvýšení přirozeného obsahu alkoholu v procentech objemových
u čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu a mladého vína v procesu
kvašení a vína získaného z moštových odrůd, které lze zatřídit podle čl. 24 odst. 1.
2. Zvyšování minimálního přirozeného obsahu alkoholu v procentech objemových se provádí enologickými postupy
podle části B a nesmí překročit tyto mezní hodnoty:
a) 3 % objemová ve vinařské zóně A uvedené v příloze IX;
b) 2 % objemová ve vinařské zóně B uvedené v příloze IX;
c) 1,5 % objemových ve vinařské zóně C uvedené v příloze IX.
3. V letech s mimořádně nepříznivými povětrnostními podmínkami mohou členské státy požádat, aby byly mezní
hodnota nebo mezní hodnoty stanovené v bodě 2 zvýšeny o 0,5 %. V reakci na takovou žádost by Komise měla co
nejdříve předložit výboru podle čl. 195 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 návrh legislativního opatření. Komise se
bude snažit přijmout rozhodnutí postupem podle čl. 113 odst. 1 tohoto nařízení do čtyř týdnů od podání žádosti.
B. Postupy obohacování
1. Zvýšení přirozeného obsahu alkoholu v procentech objemových podle části A se provádí pouze těmito postupy:
a) v případě čerstvých vinných hroznů, částečně zkvašeného hroznového moštu nebo mladého vína v procesu
kvašení přídavkem sacharózy, zahuštěného hroznového moštu či rektifikovaného moštového koncentrátu;
b) v případě hroznového moštu přídavkem sacharózy, zahuštěného hroznového moštu či rektifikovaného
moštového koncentrátu nebo částečným zahuštěním včetně reverzní osmózy;
c) v případě vína částečným zahuštěním chladem.
2. Postupy uvedené v odstavci 1 se navzájem vylučují, pokud jsou víno nebo hroznový mošt obohaceny zahuštěným
hroznovým moštem nebo rektifikovaným moštovým koncentrátem a je vyplacena podpora podle článku 19.
3. Přídavek sacharózy podle odst. 1 písm. a) a b) může být proveden pouze suchým cukřením a výhradně v těchto
oblastech:
a) vinařská zóna A uvedená v příloze IX;
b) vinařská zóna B uvedená v příloze IX;
c) vinařská zóna C uvedená v příloze IX, s výjimkou vinic ležících v Itálii, Řecku, Španělsku, Portugalsku, na Kypru
a ve francouzských departementech, pro něž jsou příslušné tyto odvolací soudy:
-- Aix-en-Provence,
-- Nîmes,
-- Montpellier,
-- Toulouse,
-- Agen,
-- Pau,
L 148/52 CS Úřední věstník Evropské unie 6.6.2008
-- Bordeaux,
-- Bastia.
Vnitrostátní orgány však mohou výjimečně povolit obohacování suchým cukřením ve výše uvedených francouzských
departementech. Francie každé takové povolení neprodleně oznámí Komisi a ostatním členským státům.
4. Přídavek zahuštěného hroznového moštu nebo rektifikovaného moštového koncentrátu nesmí vyvolat zvýšení
původního objemu rozdrcených čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného moštu nebo
mladého vína v procesu kvašení o více než 11 % ve vinařské zóně A, 8 % ve vinařské zóně B a 6,5 % ve vinařské
zóně C podle přílohy IX.
5. Zahuštění hroznového moštu nebo vína, které byly podrobeny postupům uvedeným v odstavci 1,
a) nesmí vést ke snížení původního objemu těchto výrobků o více než 20 %;
b) bez ohledu na část A odst. 2 písm. c) nesmí zvýšit přirozený obsah alkoholu těchto výrobků o více než 2 %
objemová.
6. Postupy uvedené v odstavcích 1 a 5 nesmějí zvýšit celkový obsah alkoholu u čerstvých vinných hroznů, hroznového
moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu, mladého vína v procesu kvašení nebo vína
a) ve vinařské zóně A uvedené v příloze IX na více než 11,5 % objemových;
b) ve vinařské zóně B uvedené v příloze IX na více než 12 % objemových;
c) ve vinařské zóně C I uvedené v příloze IX na více než 12,5 % objemových;
d) ve vinařské zóně C II uvedené v příloze IX na více než 13 % objemových a
e) ve vinařské zóně C III uvedené v příloze IX na více než 13,5 % objemových.
7. Odchylně od odstavce 6 mohou členské státy
a) u červeného vína zvýšit horní mez celkového obsahu alkoholu u výrobků uvedených v odstavci 6 až na 12 %
objemových ve vinařské zóně A a na 12,5 % objemových ve vinařské zóně B, podle přílohy IX;
b) zvýšit celkový obsah alkoholu v procentech objemových u výrobků uvedených v odstavci 6 určených k výrobě
vín s označením původu na mez stanovenou členskými státy.
C. Přikyselování a odkyselování
1. U čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu, mladého vína v procesu
kvašení a vína lze použít
a) odkyselování ve vinařských zónách A, B a C I uvedených v příloze IX;
b) přikyselování a odkyselování ve vinařských zónách C I, C II a C III a) uvedených v příloze IX, aniž je dotčen
odstavec 7, nebo
c) přikyselování ve vinařské zóně C III b) uvedené v příloze IX.
2. Přikyselení výrobků uvedených v odstavci 1 jiných než vína lze provést až do výše 1,50 gramů na litr, vyjádřeno jako
kyselina vinná, nebo 20 miliekvivalentů na litr.
3. Přikyselení vína lze provést až do výše 2,50 gramů na litr, vyjádřeno jako kyselina vinná, nebo 33,3 miliekvivalentů na
litr.
4. Odkyselení vína lze provést až do výše 1 gramu na litr, vyjádřeno jako kyselina vinná, nebo 13,3 miliekvivalentů na
litr.
5. Hroznový mošt určený k zahuštění může být částečně odkyselen.
6.6.2008 CS Úřední věstník Evropské unie L 148/53
6. Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy v letech s mimořádně nepříznivými povětrnostními podmínkami
povolit přikyselování výrobků podle odstavce 1 ve vinařských zónách A a B uvedených v příloze IX za podmínek
uvedených v odstavcích 2 a 3.
7. Přikyselování a obohacování, kromě odchylek, jež budou stanoveny postupem podle čl. 113 odst. 2, jakož
i přikyselování a odkyselování jednoho a téhož výrobku se vzájemně vylučují.
D. Postupy
1. Každý z postupů uvedených v částech B a C, s výjimkou přikyselování a odkyselování vína, je povolen pouze
v případě, že se provádí za podmínek stanovených postupem podle čl. 113 odst. 2 v okamžiku zpracování čerstvých
vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu nebo mladého vína v procesu kvašení
na víno nebo na jiný nápoj určený k přímé lidské spotřebě podle čl. 1 odst. 1, kromě šumivého vína nebo šumivého
vína dosyceného oxidem uhličitým, ve vinařské zóně, ve které byly sklizeny použité čerstvé vinné hrozny.
2. Zahušťování vín musí proběhnout ve vinařské zóně, ve které byly sklizeny použité čerstvé vinné hrozny.
3. Přikyselování a odkyselování vína může proběhnout pouze v podniku vyrábějícím víno a ve vinařské zóně, ve kterých
byly sklizeny hrozny použité k výrobě daného vína.
4. Každý z úkonů uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 se musí nahlásit příslušným orgánům. Totéž se vztahuje na množství
zahuštěného hroznového moštu, rektifikovaného moštového koncentrátu nebo sacharózy, které mají za účelem
výkonu svého povolání v držení fyzické nebo právnické osoby či jejich seskupení, zejména pak producenti, stáčírny,
zpracovatelé a obchodníci, již budou určeni postupem podle čl. 113 odst. 2, ve stejné době a na stejném místě jako
čerstvé vinné hrozny, hroznový mošt, částečně zkvašený hroznový mošt nebo sudové víno. Oznámení těchto
množství však může být nahrazeno záznamem do evidence vstupů a využití zásob.
5. Každý z postupů uvedených v částech B a C musí být uveden v průvodním dokladu podle článku 112, na základě
něhož byly takto ošetřené výrobky uvedeny do oběhu.
6. S výjimkou odchylek odůvodněných výjimečnými povětrnostními podmínkami se tyto postupy nesmějí používat
a) ve vinařské zóně C uvedené v příloze IX po 1. lednu a
b) ve vinařských zónách A a B uvedených v příloze IX po 16. březnu
a provádějí se pouze u takových výrobků, které pocházejí ze sklizně bezprostředně předcházející těmto termínům.
7. Bez ohledu na odstavec 6 se však zahušťování chladem a přikyselování a odkyselování vína mohou provádět
v průběhu celého roku.
L 148/54 CS Úřední věstník Evropské unie 6.6.2008
PŘÍLOHA VI
OMEZENÍ
A. Obecně
1. Všechny povolené enologické postupy vylučují přidání vody, kromě případů, kdy existuje zvláštní technická potřeba.
2. Všechny povolené enologické postupy vylučují přidání alkoholu, kromě postupů spojených se získáváním
hroznového moštu z čerstvých vinných hroznů, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu, likérového vína,
šumivého vína, alkoholizovaného vína a perlivého vína.
3. Alkoholizované víno pro destilaci se použije pouze k destilaci.
B. Čerstvé vinné hrozny, hroznový mošt a hroznová šťáva
1. Hroznový mošt z čerstvých vinných hroznů, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu, lze použít pouze
k výrobě výrobků, které nespadají pod kódy KN 2204 10, 2204 21 a 2204 29. Tímto nejsou dotčeny případné
přísnější předpisy, které mohou členské státy uplatňovat na svém území při výrobě výrobků, které nespadají pod kódy
KN 2204 10, 2204 21 a 2204 29.
2. Hroznová šťáva ani zahuštěná hroznová šťáva nesmí být vinifikována ani přidávána do vína. Podrobení těchto
výrobků alkoholovému kvašení na území Společenství je zakázáno.
3. Odstavce 1 a 2 se nevztahují na výrobky určené ve Spojeném království, Irsku a v Polsku k výrobě výrobků kódu
KN 2206 00, pro které mohou členské státy povolit použití složeného výrazu obsahujícího obchodní označení ,,víno".
4. Částečně zkvašený hroznový mošt ze zaschlých vinných hroznů se uvede na trh jen za účelem výroby likérového vína,
a to pouze ve vinařských oblastech, ve kterých byl tento způsob tradičně používán před 1. lednem 1985, a pro výrobu
vína z přezrálých hroznů.
5. Nerozhodne-li Rada v souladu s mezinárodními závazky Společenství jinak, nesmějí být čerstvé vinné hrozny,
hroznový mošt, částečně zkvašený hroznový mošt, zahuštěný hroznový mošt, rektifikovaný moštový koncentrát,
hroznový mošt, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu, hroznová šťáva, zahuštěná hroznová šťáva a víno
nebo směs uvedených výrobků, které pocházejí ze třetích zemí, na území Společenství zpracovávány na výrobky
uvedené v příloze IV ani do takových výrobků přidávány.
C. Míchání vín
Nerozhodne-li Rada v souladu s mezinárodními závazky Společenství jinak, je na území Společenství zakázáno scelování
vína pocházejícího ze třetí země s vínem ze Společenství, jakož i scelování vín pocházejících ze třetích zemí.
D. Vedlejší výrobky
1. Úplné vylisování vinných hroznů se zakazuje. Členské státy s ohledem na místní a technické podmínky rozhodnou
o minimálním obsahu alkoholu, jejž musí obsahovat matoliny a vinné kaly po vylisování hroznů.
Množství alkoholu v těchto vedlejších výrobcích stanoví členské státy alespoň na 5 % objemu alkoholu obsaženého
v získaném víně.
2. Z vinných kalů a matolin nesmí být vyráběno víno ani jakýkoli jiný nápoj určený k přímé lidské spotřebě, s výjimkou
alkoholu, vínovice nebo matolinového vína. Lití vína na vinné kaly, na matoliny, nebo vymačkanou aszú dužninu se
povoluje tam, kde se tato metoda tradičně používá pro výrobu ,,Tokaji fordítás" a ,,Tokaji máslás" v Maďarsku
a ,,Tokajský forditáš" a ,,Tokajský mášláš" na Slovensku, za podmínek, které budou stanoveny postupem podle čl. 113
odst. 2.
3. Lisování vinných kalů a opětovné kvašení matolin pro jiné účely než destilace nebo výroba matolinového vína se
zakazuje. Filtrace a odstředění vinných kalů se nepovažují za lisování, pokud získané výrobky mají řádnou
a uspokojivou obchodní jakost.
6.6.2008 CS Úřední věstník Evropské unie L 148/55
4. Matolinové víno může být, je-li jeho výroba povolena daným členským státem, použito jen k destilaci nebo ke
spotřebě domácnosti vinaře.
5. Aniž je dotčena možnost členských států rozhodnout se požadovat odstranění vedlejších výrobků destilací, musí
s nimi každá fyzická nebo právnická osoba či jejich seskupení disponující vedlejšími výrobky nakládat za podmínek,
jež budou stanoveny postupem podle čl. 113 odst. 2.
L 148/56 CS Úřední věstník Evropské unie 6.6.2008
PŘÍLOHA VII
ROZPOČET PRO REŽIM KLUČENÍ
Rozpočet, který je k dispozici pro režim klučení podle čl. 102 odst. 3, činí
a) na hospodářský rok 2008/2009 (rozpočtový rok 2009): 464 milionů EUR;
b) na hospodářský rok 2009/2010 (rozpočtový rok 2010): 334 milionů EUR;
c) na hospodářský rok 2010/2011 (rozpočtový rok 2011): 276 milionů EUR.
6.6.2008 CS Úřední věstník Evropské unie L 148/57
PŘÍLOHA VIII
Plochy, které mohou členské státy prohlásit na nezpůsobilé pro režim klučení
(uvedené v čl. 104 odst. 1, 2 a 5)
v ha
Členský stát Celková plocha vinic Plochy uvedené v čl. 104 odst. 5
BG 135 760 4 073
CZ 19 081 572
DE 102 432 3 073
EL 69 907 2 097
ES 1 099 765 32 993
FR 879 859 26 396
IT 730 439 21 913
CY 15 023 451
LU 1 299 39
HU 85 260 2 558
MT 910 27
AT 50 681 1 520
PT 238 831 7 165
RO 178 101 5 343
SI 16 704 501
SK 21 531 646
L 148/58 CS Úřední věstník Evropské unie 6.6.2008
PŘÍLOHA IX
VINAŘSKÉ ZÓNY
(uvedené v přílohách IV a V)
Vinařské zóny jsou tyto:
1. Vinařská zóna A zahrnuje:
a) v Německu plochy vinic nezahrnuté v odst. 2 písm. a);
b) v Lucembursku vinařskou oblast Lucembursko;
c) v Belgii, Dánsku, Irsku, Nizozemsku, Polsku, Švédsku a Spojeném království vinařské oblasti těchto zemí;
d) v České republice vinařskou oblast Čechy.
2. Vinařská zóna B zahrnuje:
a) v Německu plochy vinic ve stanovené pěstitelské oblasti Bádensko;
b) ve Francii plochy vinic v departementech neuvedených v této příloze a v těchto departementech:
-- Alsasko: Bas-Rhin, Haut-Rhin,
-- Lotrinsko: Meurthe-et-Moselle, Meuse, Moselle, Vosges,
-- Champagne: Aisne, Aube, Marne, Haute-Marne, Seine-et-Marne,
-- Jura: Ain, Doubs, Jura, Haute-Saône,
-- Savojsko: Savoie, Haute-Savoie, Isre (obec Chapareillan),
-- Val de Loire: Cher, Deux-Svres, Indre, Indre-et-Loire, Loir-et-Cher, Loire-Atlantique, Loiret, Maine-etLoire,
Sarthe, Vendée, Vienne, jakož i plochy vinic v okrese Cosne-sur-Loire departementu Nivre;
c) v Rakousku vinařskou oblast Rakousko;
d) v České republice vinařskou oblast Morava a plochy vinic nezahrnuté v odst. 1 písm. d);
e) na Slovensku plochy vinic v těchto oblastech: Malokarpatská vinohradnícka oblasť, Južnoslovenská
vinohradnícka oblasť, Nitrianska vinohradnícka oblasť, Stredoslovenská vinohradnícka oblasť a Východoslovenská
vinohradnícka oblasť a plochy vinic nezahrnuté v odst. 3 písm. f);
f) ve Slovinsku plochy vinic v těchto oblastech:
-- v oblasti Podravje: Štajerska Slovenija, Prekmurje,
-- v oblasti Posavje: Bizeljsko Sremič, Dolenjska, Bela krajina a plochy vinic nezahrnuté v odst. 4 písm. d);
g) v Rumunsku oblast Podişul Transilvaniei.
3. Vinařská zóna C I zahrnuje:
a) ve Francii plochy vinic:
-- v těchto departementech: Allier, Alpes-de-Haute-Provence, Hautes-Alpes, Alpes-Maritimes, Arige,
Aveyron, Cantal, Charente, Charente-Maritime, Corrze, Côte-d'Or, Dordogne, Haute-Garonne, Gers,
6.6.2008 CS Úřední věstník Evropské unie L 148/59
Gironde, Isre (s výjimkou obce Chapareillan), Landes, Loire, Haute-Loire, Lot, Lot-et-Garonne, Lozre,
Nivre (s výjimkou okresu Cosne-sur-Loire), Puy-de-Dôme, Pyrénées-Atlantiques, Hautes-Pyrénées, Rhône,
Saône-et-Loire, Tarn, Tarn-et-Garonne, Haute-Vienne, Yonne,
-- v okresech Valence a Die departementu Drôme (s výjimkou kantonů Dieulefit, Loriol, Marsanne
a Montélimar),
-- v okrese Tournon, kantonech Antraigues, Burzet, Coucouron, Montpezat-sous-Bauzon, Privas, SaintEtienne-de-Lugdars,
Saint-Pierreville, Valgorge a la Voulte-sur-Rhône departmentu l'Ardche;
b) v Itálii plochy vinic v oblasti Valle d'Aosta a v provinciích Sondrio, Bolzano, Trento a Belluno;
c) ve Španělsku plochy vinic v provinciích A Corua, Asturias, Cantabria, Guipúzcoa a Vizcaya;
d) v Portugalsku plochy vinic v části regionu Norte, který odpovídá stanovené pěstitelské oblasti ,,Vinho Verde",
jakož i v oblastech ,,Concelhos de Bombarral, Lourinh, Mafra e Torres Verdas" (s výjimkou ,,Freguesias da
Carvoeira e Dois Portos"), které náleží k ,,Regio viticola da Extremadura";
e) v Maďarsku všechny plochy vinic;
f) na Slovensku plochy vinic v oblasti Tokajská vinohradnícka oblasť;
g) v Rumunsku plochy vinic nezahrnuté v odst. 2 písm. g) ani odst. 4 písm. f).
4. Vinařská zóna C II zahrnuje:
a) ve Francii plochy vinic:
-- v těchto departementech: Aude, Bouches-du-Rhône, Gard, Hérault, Pyrénées-Orientales (s výjimkou
kantonů Olette a Arles-sur-Tech), Vaucluse,
-- v části departementu Var na jihu vymezené severní hranicí obcí Evenos, Le Beausset, Sollis-Toucas, Cuers,
Puget-Ville, Collobrires, la Garde-Freinet, Plan-de-la-Tour a Sainte-Maxime,
-- v okrese Nyons a kantonech Dieulefit, Loriol, Marsanne a Montélimar v departementu Drôme,
-- ve správních jednotkách departementu Ardche, které nejsou zahrnuty v odst. 3 písm. a);
b) v Itálii plochy vinic v těchto oblastech: Abruzzo, Campagnia, Emilia-Romagna, Friuli-Venezia Guilia, Lazio,
Liguria, Lombardia s výjimkou provincie Sondrio, Marche, Molise, Piemonte, Toscana, Ombria, Venezia
s výjimkou provincie Belluno, včetně ostrovů náležejících k těmto regionům, například ostrov Elba a ostatní
ostrovy toskánského souostroví, ostrovy Ponziane, Capri a Ischia;
c) ve Španělsku plochy vinic v těchto provinciích:
-- Lugo, Orense, Pontevedra,
-- Ávila (s výjimkou obcí, které odpovídají stanovené pěstitelské oblasti (,,comarca") Cebreros), Burgos, León,
Palencia, Salamanca, Segovia, Soria, Valladolid, Zamora,
-- La Rioja,
-- Álava,
-- Navarra,
-- Huesca,
L 148/60 CS Úřední věstník Evropské unie 6.6.2008
-- Barcelona, Girona, Lleida,
-- v části provincie Zaragoza ležící na sever od řeky Ebro,
-- v obcích provincie Tarragona zahrnutých do označení původu Penedés,
-- v části provincie Tarragona, která odpovídá stanovené pěstitelské oblasti (,,comarca") Conca de Barberá.
d) ve Slovinsku plochy vinic v těchto oblastech: Brda nebo Goriška Brda, Vipavska dolina nebo Vipava, Kras
a Slovenska Istra;
e) v Bulharsku plochy vinic v těchto oblastech: Dunavska ravnina ( ), Černomorski rajon
( ), Rozova dolina ( );
f) v Rumunsku plochy vinic v těchto oblastech: Dealurile Buzăului, Dealu Mare, Severinului a Plaiurile Drâncei,
Colinele Dobrogei, Terasele Dunării, jižní vinařská oblast včetně písků a jiné příznivé oblasti.
5. Vinařská zóna C III a) zahrnuje:
a) v Řecku plochy vinic v těchto nomoi (okresech): Florina/, Imathia/, Kilkis/, Grevena/
, Larisa/, Ioannina/, Levkas/, Achaia/, Messinia/, Arcadia/,
Korinthia/, Iraklio/, Chania/, Rethymno/, Samos/, Lassithi/, jakož
i ostrov Thira/ (Santorini/);
b) na Kypru plochy vinic v nadmořské výšce nad 600 metrů;
c) v Bulharsku plochy vinic nezahrnuté v odst. 4 písm. e).
6. Vinařská zóna C III b) zahrnuje:
a) ve Francii plochy vinic
-- v departementech na Korsice,
-- v části departementu Var, která leží mezi mořem a hranicí tvořenou těmito obcemi (včetně nich): Evenos,
Le Beausset, Sollis-Toucas, Cuers, Puget-Ville, Collobrires, La Garde-Freinet, Plan-de-la-Tour a Sainte-
Maxime,
-- v kantonech Olette a Arles-sur-Tech departementu Pyrénées-Orientales;
b) v Itálii plochy vinic v těchto oblastech: Calabria, Basilicata, Apulia, Sardinia a Sicilia, včetně ostrovů náležejících
k těmto oblastem, například ostrovy Pantelleria a Liparské, Egadské a Pelagijské ostrovy;
c) v Řecku plochy vinic nezahrnuté v odst. 5 písm. a);
d) ve Španělsku: plochy vinic nezahrnuté v odst. 3 písm. c) ani odst. 4 písm. c);
e) v Portugalsku plochy vinic nezahrnuté v odst. 3 písm. d);
f) na Kypru plochy vinic v nadmořské výšce pod 600 metrů;
g) na Maltě všechny plochy vinic.
7. Vymezení oblastí, které se vztahují ke správním jednotkám uvedeným v této příloze, vyplývá z vnitrostátních předpisů
platných k 15. prosinci 1981, v případě Španělska z vnitrostátních předpisů platných k 1. březnu 1986 a v případě
Portugalska z vnitrostátních předpisů platných k 1. březnu 1998.
6.6.2008 CS Úřední věstník Evropské unie L 148/61