České a československé právní dějiny Právo v letech 1848-1918 II. Živnostenské, … a uherské právo ŽIVNOSTENSKÉ PRÁVO n Živnostenský řád č. 227/1859 ř. z. • organizační formy, … (= živnosti) • pracovněprávní ustanovení Novelizace živnostenského řádu n řemeslnická novela (1883) = zúžení volnosti živnostenského podnikání n dělnická novela 1885 n organizační novela 1907 Živnost n nedefinována, ale • jakákoliv právně a morálně dovolená výdělečná činnost • provozovaná pravidelně, resp. trvale, na odbyt a za účelem dosažení zisku n s výjimkou těch, na něž se vztahovaly jiné předpisy (například tovární výroby, svobodných povolání, literární činnosti nebo zemědělského podnikání) Druhy živností n osobní živnosti (vázaly k osobě svého nositele a jeho smrtí zanikaly) • svobodné živnosti • koncesované živnosti, později i • řemeslné živnosti • obchodní živnosti vázané na průkaz způsobilosti n reálné živnosti (bylo s nimi možné obchodovat a smrtí svého nositele přecházely na dědice) Úprava pracovněprávních vztahů n pečeť dřívější úpravy cechovních poměrů n neupraveny jednotně n posuny (zaměstnávání dětí, stávky, dělnická novela živnostenského zákona, nedělní a sváteční klid,všeobecné nemocenské pojištění, úrazové pojištění a d.) n spory řešily živnostenské soudy (1869) ŘÍZENÍ V CIVILNĚPRÁVNÍCH VĚCECH n občanské soudní řízení z josefínské doby n nesporné řízení 1854 n mandátní (příkazní) řízení 1855 n rozhodování o nepatrných (bagatelních) záležitostech 1873 n nový občanský soudní řád 1895 • jurisdikční norma + exekuční řád + uvozovací zákony Občanský soudní řád 1895 n rovnost před zákonem n oddělení soudnictví od správy n samostatnost a nezávislost soudců n odborné právnické vzdělání n kombinace zásady ústnosti s písemností řízení n soudní řízení veřejné n dispoziční a projednací zásada n zásada volného hodnocení důkazů n možnost odvolání n formálnost Trestní zákon z roku 1852 n = modernizující revize hmotněprávních ustanovení zákoníku z roku 1803 n dva díly: - o zločinech - o přečinech a přestupcích n liberální zásady (zákonnost, zákaz retroaktivity) n pregnantní formulace skutkových podstat (X přežívání dobou překonaných institutů) Mírov Doplnění trestního zákona n zákon o policejním dohledu 1873 = postih tuláctví a žebroty n zákon proti obecně nebezpečnému užívání třaskavin 1885 = postih anarchistické činnosti Vojenský trestní zákon 1855 (č. 19/1855 ř.z.) n pro osoby podléhající vojenským soudům n obsahoval i skutkové podstaty běžných (nevojenských) deliktů TRESTNÍ PROCES Trestní řády n prozatímní trestní řád z roku 1850 • v duchu revolučních postulátů n trestní řád z roku 1853 • v duchu bachovského absolutismu n trestní řád z roku 1873 • návrat k principům z roku 1850 Trestní řízení správní = řízení o trestních věcech vedeném správními (politickými) a policejními orgány n nejednotné n zejména Prügelpatent (výpraskový patent, č. 96/1954 ř. z.) = široké zmocnění postihovat nerespektování úředních nařízení (tzv. zprotivení se) Druhy trestných činů n zločiny n přečiny n přestupky Odpovědnost nenesli n nedospělí (do 14 let věku) n osoby duševně nemocné n zcela nepříčetní n opilí n ti, kdo jednali • v omylu (muselo jít o skutkový omyl a o delikty, které bylo možné spáchat jen úmyslně) • v nutné obraně • v krajní nouzi Odpovědni i ti, kdo pachatele n navedli n nadržovali mu n napomáhali mu při spáchání trestného činu n mu předem slíbili pomoc po spáchání skutku n s ním smlouvali o podílu na zisku nebo užitku n se o trestný čin pokusili (nedokonání = polehčující okolnost) Polehčující okolnosti n zákon je vymezoval u zločinů a u přečinů a přestupků dosti odlišně n například u zločinů: • nedokonání zločinu • věk do 20 let • bezúhonnost • svedení k činu jinou osobou • „prudké hnutí mysli“ • dobrovolné zdržení se způsobení větší škody • způsobení nepatrné škody Přitěžující okolnosti n zákon je vymezoval u zločinů a u přečinů a přestupků dosti odlišně n například u zločinů: • spáchání více různých zločinů nebo určitého zločinu opětovně • dřívější potrestání za stejný zločin • svedení jiného k zločinu • původcovství, návodcovství nebo náčelnictví skupiny pachatelů Systém trestů Za zločiny: n trest smrti • vykonáván zásadně oběšením n žalář • dva stupně podle podmínek výkonu • podle délky doživotní a časově omezený Systém trestů Za přečiny a přestupky: - pokuta - propadnutí věci - ztráta práv a povolení - vězení - tělesné tresty (bití holí nebo metlou, do roku 1867) - vyhoštěním z určitého místa nebo korunní země - vyhoštění ze všech zemí soustátí (cizinci) Zločiny n proti státu a jeho představitelům n proti náboženství n proti svévoli státních úředníků n proti životu a zdraví, osobní svobodě a cti občanů n proti vlastnictví Přečiny a přestupky n tři skupiny: • proti veřejné bezpečnosti • proti bezpečnosti jednotlivců • proti veřejné mravopočestnosti UHERSKÉ PRÁVO A. Do rakousko-uherského vyrovnání: n přežívalo staré uherské obyčejové právo n 1861 tzv. Judexkuriální konference • Prozatímní právní pravidla 1. zásadně platí feudální uherské právo 2. při převodu nemovitostí platí ustanovení rakouského ABGB 3. nadále platí i rakouské pozemkově knižní právo a horní právo B. Po rakousko-uherském vyrovnání: a) úsilí o kodifikaci práva - obchodní zákon 1875 - trestní zákon 1878 - přestupkový zákon 1879 - trestní řád 1896 - občanský soudní řád z roku 1911 - exekuční řízení 1881 - manželský zákon 1894 (obligatorní civilní sňatek) b) decizie