Správní soudnictví Přednáška dne 3. 11. 2009 Petr Lavický Přehled výkladu n Teoretické a historické základy n Platná právní úprava správního soudnictví n řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu n další druhy řízení n kasační stížnost Teoretické a historické základy Druhy soudnictví Správní soudnictví a správní řízení n Rozhodování správních orgánů o veřejných subjektivních právech è potřeba ochrany těchto práv nezávislým soudem n Správní soudnictví není pokračováním správního řízení; důvody: n povaha státní moci n garance spravedlivého procesu (vč. nezávislosti a nestrannosti) n základní strukturní princip n vznik sporu až po rozhodnutí správního orgánu Pojem správního soudnictví n Správní soudnictví představuje n postup soudu a účastníků řízení (FO či PO x správní orgán) n při poskytování ochrany veřejným subjektivním právům osob (nejen z oblasti „správního“ práva), n která byla porušena zásahem správního orgánu n rozhodnutím n jinou činností, případně nečinností Správní soudnictví v Československu n 1867, 1875: vznik správního soudnictví v Rakousku – Uhersku n z. č. 3/1918 Sb., o NSS a o řešení kompetenčních konfliktů n 1952 – zrušení NSS; poté prakticky jenom věci sociálního zabezpečení n 1992 – obnovení správního soudnictví (část V. OSŘ) n 2001 – zrušení části V. nálezem ÚS (č. 276/2001 Sb.) n 2003 – SŘS Platná právní úprava správního soudnictví Ústavní a mezinárodní prameny právní úpravy n Čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod n právo na přezkum rozhodnutí orgánu veřejné správy n Čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod n právo na soud ve věcech týkajících se „občanských práv a závazků“ a „jakéhokoliv trestního obvinění“ n požadavek plné jurisdikce n Čl. 91 a 92 Ústavy Zákonné prameny právní úpravy n Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (SŘS) n OSŘ n Zákon č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů Systematika SŘS n Část první – Základní ustanovení n Hlava I – Obecná ustanovení n Hlava II – Pravomoc a příslušnost soudů n Hlava III – Vyloučení soudců, přikázání věci jinému soudu, dožádání n Část druhá – Organizace n Hlava I – Nejvyšší správní soud n Hlava II – Krajské soudy n Část třetí – Řízení ve správním soudnictví n Hlava I – Obecná ustanovení o řízení n Hlava II – Zvláštní ustanovení o řízení n Hlava III – Opravné prostředky n Části čtvrtá a pátá (mají pouze přechodný význam) Organizace správního soudnictví n Krajské soudy n specializované senáty n specializovaní samosoudci n Nejvyšší správní soud n 2 kolegia (Finančně-správní; Sociálně-správní) n rozhoduje vždy v senátech, čítajících 3, 5, 7 nebo 9 členů n sjednocování judikatury n Dva články, nikoliv dvě instance Pravomoc I. n Soudy ve správním soudnictví rozhodují n o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy správními orgány n o ochraně proti nečinnosti správního orgánu n o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu n o kompetenčních žalobách Pravomoc II. n Dále správní soudy rozhodují n ve věcech volebních a ve věcech místního referenda, n ve věcech politických stran a politických hnutí, n o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem n Nikoliv o rušení podzákonných právních předpisů [srov. čl. 87 odst. 3 písm. a) Ústavy] Základní zásady řízení n Dispoziční zásada n řízení se zahajuje jenom na návrh n rozsah přezkumné činnosti a jeho hlediska jsou vymezena návrhem n omezenější uplatnění než v civilním sporu (nelze např. uzavřít smír, vzdát se nároku; žalovaný je vymezen zákonem) n Vyšetřovací zásada n Vyčerpání řádných opravných prostředků ve správním řízení Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu Žalobní legitimace n Žaloba směřuje proti rozhodnutí správního orgánu v oblasti veřejné správy n rozhodující jsou materiální znaky, nikoliv forma n musí jít o rozhodnutí o veřejných subjektivních právech n Tvrzená porušená subjektivní práva mohou mít hmotněprávní i procesní povahu n Zastaralé pojetí předmětu sporu Žalobce n FO či PO tvrdící zkrácení na svých právech n podmínkou není účastenství ve správním řízení n Zájemník (§ 65 odst. 2) n musel být účastníkem správního řízení; v něm nešlo o jeho práva, tento účastník v něm hájil pouze určité zájmy (např. ekologické spolky) n Správní orgán, nejvyšší státní zástupce, případně jiná osoba či orgán na základě § 66 n Správní úřad či orgán územního samosprávného celku podle § 67 Žalovaný n Správní orgán, který rozhodl v posledním stupni nebo správní orgán, na který jeho působnost přešla n Správní orgán: n § 4 odst. 1 písm. a) SŘS n nikoliv organizační, ale obsahové pojetí: správní orgán je souhrn určitých kompetencí Nepřípustnost a kompetenční výluky n § 68 a § 70 SŘS n Restriktivní interpretace n Ze soudního pravomoci nelze vyloučit přezkum rozhodnutí týkajících se n základních práv a svobod (čl. 36 odst. 2 Listiny) n občanských práv a závazků nebo trestních obvinění (6 odst. 1 Úmluvy) Přezkoumání napadeného rozhodnutí n Zásadně v mezích žalobních bodů n Z úřední povinnosti se přihlíží k: n nepřezkoumatelnosti n nejzávažnějším vadám, jež mohly mít vliv na zákonnost (viz č. 272/2004 Sb. NSS) n nicotnosti n skutečnostem, k nimž z úřední povinnosti přihlíží správní orgán Rozhodnutí o žalobě n Odmítnutí n § 37 odst. 5 SŘS n § 46 SŘS n Zastavení řízení (§ 47 SŘS) n Zamítnutí žaloby n Zrušení napadeného rozhodnutí n Prohlášení napadeného rozhodnutí za nicotné n Moderace výše trestu nebo upuštění od něj Další druhy řízení Žaloba proti nečinnosti (§ 79) n Směřuje proti nečinnosti správního orgánu spočívající v n nevydání rozhodnutí ve věci samé n nevydání osvědčení n Vyhovující rozhodnutí ukládá povinnost rozhodnout nebo vydat osvědčení, nikoliv k tomu, jaký má být jeho obsah Zásahová žaloba (§ 82) n Směřuje proti zásahu, pokynu či donucení n Zásah n faktická činnost neformální povahy n např. faktické pokyny (typicky v dopravě), bezprostřední zásahy (při ohrožení, při demonstraci, příkazy ke zjednání nápravy), zajišťovací úkony atd. n Žaloba je nepřípustná, pokud zásah již netrvá nebo nehrozí jeho opakování n Nelze se domáhat ani určení nezákonnosti zásahu Soudnictví ve věcech volebních a ve věcech místního referenda (§ 88) n Agenda je rozdělena mezi krajské soudy a NSS (ten rozhoduje v případě parlamentních voleb a voleb do Evropského parlamentu) n Ochrana ve věcech n seznamu voličů n registrace n neplatnosti voleb a hlasování n zániku mandátu n místního referenda Řízení ve věcech politických stran a politických hnutí (§ 94) n Určení, že návrh na registraci, případně návrh na registraci změny stanov nemá nedostatky (věcná příslušnost KS) n Rozpuštění politické strany či hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti (věcná příslušnost NSS) Kompetenční žaloby (§ 97) n Kompetenční spory: n mezi veřejnou správou a soudy; o nich rozhoduje tzv. konfliktní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb. n uvnitř veřejné správy (§ 97 SŘS) n tzv. zbytkové kompetenční spory; o nich rozhoduje Ústavní soud (§ 120 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu) Řízení o zrušení opatření obecné povahy (§ 101a) n Opatření obecné povahy n je správním aktem n s konkrétně určeným předmětem (vztahuje se k určité konkrétní situaci) n a s obecně vymezeným okruhem adresátů n Např. dopravní značení, územní plán, OOP ve věci přenositelnosti telefonních čísel Opravné prostředky n SŘS zná 2 opravné prostředky n kasační stížnost n návrh na obnovu řízení n Oba opravné prostředky jsou mimořádné, nikoliv řádné n Přípustnost obnovy je velmi úzce vymezena (zásahová žaloba, politické strany). Z toho důvodu dosud nebyl zaznamenán jediný přípustný návrh Kasační stížnost Pojem n Směřuje proti pravomocnému rozhodnutí (rozsudku nebo usnesení) krajského soudu ve věcech správního soudnictví n Funkčně příslušným je Nejvyšší správní soud n Je vybudována na kasačním systému Účastníci řízení n Stěžovatel n žalobce, jehož žalobu KS zamítl n žalovaný správní orgán, vyhověl-li KS žalobě n Všichni, kdo byli účastníky řízení před KS n Stěžovatel musí být zastoupen advokátem Přezkumná činnost NSS n Nejvyšší správní soud je zásadně vázán rozsahem a důvody kasační stížnosti n Ke skutečnostem, které stěžovatel uplatnil teprve po vydání napadeného rozhodnutí krajského soudu, Nejvyšší správní soud nepřihlíží Rozhodnutí o kasační stížnosti n Kasační princip rozhodování n zrušení rozhodnutí KS a vrácení věci k dalšímu řízení (nelze rozhodnutí změnit); nelze zrušit ani rozhodnutí správních orgánů n zamítnutí kasační stížnosti