Správní řád z roku 2004 zvýšil odpovědnost účastníka řízení za rozsah odvolacího přezkumu, neboť jeho dispozici svěřil, v jakém rozsahu a z jakých hledisek má být prvostupňové rozhodnutí přezkoumáváno (§ 82 odst. 2). Pozornost, kterou je odvolací orgán povinen nad rámec uplatněných odvolacích námitek věnovat základním zásadám správního řízení, je limitována skutečnostmi, které jsou ze spisu zjevné. Nelze proto vytýkat odvolacímu orgánu, že sám nezjistil, že v řízení před správním orgánem I. stupně nebyly účastníkovi řízení řádně doručovány písemnosti (včetně rozhodnutí), pokud na tuto skutečnost odvolatel ve včas podaném odvolání obsahujícím základní specifikaci a obsah tohoto rozhodnutí nijak neupozornil a ze spisu to jinak nebylo možno seznat.

   Věc: Ing. Bohdan H. proti Krajskému úřadu Plzeňského kraje o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalobce.

Jud. NSS (SJS) 2 As 56/2007 - 71
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

   Správní orgán je oprávněn a povinen zvážit při svém rozhodování využití i jiného výkladu než jen doslovného jazykového. Dojde-li pak na základě různých výkladových metod k odlišným závěrům, musí aplikovat takový výklad, který vedle samotného znění předpisu zohledňuje rovněž širší souvislosti jeho přijetí, zejména pak jeho účel.

   Věc: Žalobce JUDr. Ing. J. M. proti žalované České správě sociálního zabezpečení, o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 9. 2005, čj. 42 Cad 133/2005 - 9.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Správní praxe zakládající legitimní očekávání je ustálená, jednotná a dlouhodobá činnost (příp. i nečinnost) orgánů veřejné správy, která opakovaně potvrzuje určitý výklad a použití právních předpisů. Takovou praxí je správní orgán vázán. Lze ji změnit, pokud je změna činěna do budoucna, dotčené subjekty mají možnost se s ní seznámit a je řádně odůvodněna závažnými okolnostmi.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pokud správní orgán na základě racionálních a přezkoumatelných důvodů dojde k závěru, že jeho dosavadní praxe v některém ohledu neodpovídala (či neodpovídala zcela) odborným hlediskům, je oprávněn tuto praxi do budoucna změnit; tato změna se ovšem musí týkat všech případů, jež mají shodnou či obdobnou povahu.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhodnutí správního orgánu není nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů jen proto, že nevysvětluje, proč se správní orgán považuje za příslušný věc projednat a rozhodnout. Otázku věcné příslušnosti správního orgánu posoudí krajský soud z úřední povinnosti, a neshledá-li k tomu dostatek podkladů v předloženém správním spisu, opatří další potřebné podklady zejména postupem podle § 74 odst. 1 věta druhá a čtvrtá s. ř. s.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Za situace, kdy žalobci bylo žalobou napadené správní rozhodnutí řádně doručeno, nemůže počátek běhu lhůty pro podání žaloby (§ 72 odst. 1 s. ř. s.) odviset od data, kdy jiný subjekt (zde správní orgán jiného státu), než který vydal žalobou napadené rozhodnutí, zašle žalobci toto rozhodnutí a poučí jej o možnosti a lhůtě k podání žaloby.
Žalobce (polský státní příslušník) se za situace, kdy nevyužil možnosti postupu podle § 16 odst. 3 správního řádu z roku 2004 nemůže dovolávat toho, že napadenému správnímu rozhodnutí (zde rozhodnutí ČSSZ) neporozuměl.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------