Právní věty k problematice nahlížení do spisu

(celé rozsudky lze najít na www.nssoud.cz)


Nahlížení účastníka řízení do spisu podle § 38 správního řádu z roku 2004 je natolik komplexně
upraveným specifickým postupem poskytování informací, že je subsumovatelné pod § 2 odst. 3 zákona
č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (ve znění před novelou provedenou zákonem č.
61/2006 Sb.), z něhož plyne, že zákon o svobodném přístupu k informacím se nevztahuje na
poskytování informací podle zvláštního právního předpisu.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 8. 2008, čj. 2 As 38/2007-78



Nahlížení do spisu a studium spisu, které ustanovený advokát prováděl na počátku zastupování v
řízení o kasační stížnosti, je třeba pro určení odměny a náhrady hotových výdajů advokáta považovat
za součást úkonu právní služby spočívajícího v převzetí a přípravě zastoupení dle § 11 odst. 1
písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních
služeb, nikoli za samostatný úkon právní služby.

Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2008, čj. 5 Azs 33/2008-40



Podmínky stanovené v § 23 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, na jejichž
základě lze daňovému subjektu povolit nahlížení do určitých částí daňového spisu, se vztahují na
všechny tam vyjmenované části daňového spisu, tedy i na předkládací zprávu dle § 49 odst. 4 a 5
téhož zákona a korespondenci mezi správci daně.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2008, čj. 1 Afs 50/2007-106



Nejvyšší správní soud může při rozhodování o kasační stížnosti, v jejímž rámci řeší postavení
stěžovatele jako osoby zúčastněné na řízení před krajským (městským) soudem, omezit nahlížení
stěžovatele do spisu pouze na tu část spisu, která souvisí s předmětem kasační stížnosti (§ 45
odst. 1 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s.).

Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 1. 2008, čj. 8 Afs 101/2007-460



Právo účastníka řízení na nahlížení do spisu (§ 45 s. ř. s.) není porušeno tím, že soud po
vyhotovení rozsudku vrátí spis správnímu orgánu. Účastník má možnost nahlížet do spisu i u
správního orgánu, případně u soudu, poté, kdy je spis pro kasační řízení znovu vyžádán.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2007, čj. 2 Azs 75/2007-67



Sdělení předsedy senátu krajského soudu, kterým nebylo vyhověno žádosti účastníka řízení (žalobce)
o nahlížení do neveřejné části správního spisu (§ 45 odst. 3 s. ř. s.), není rozhodnutím ve smyslu
§ 53 s. ř. s. a z tohoto důvodu proti němu není přípustná kasační stížnost (§ 102 a contrario s. ř.
s.). Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost směřující proti uvedenému sdělení předsedy senátu
odmítne pro nepřípustnost [§ 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s.].

Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 7. 2007, čj. 7 Afs 28/2007-47



Cílem v § 23 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, vyjmenovaných omezení nahlížení
do daňového spisu je ochrana informací týkajících se ostatních subjektů, jež má správce daně k
dispozici a ze kterých pro jejich vhodnost může vycházet při stanovení daně za užití pomůcek.
Jestliže však správce daně při stanovení daňové povinnosti vycházel pouze z údajů, které se týkaly
žalobce samotného, nebyl dán žádný důvod daňovému subjektu odepřít seznámení se s pomůckou, na
základě které správce daně dospěl k výši daně.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2007, čj. 1 Afs 94/2006-60



Rozhodnutí, kterým správní orgán podle § 23 odst. 2 správního řádu nepovolí či omezí nahlížení do
spisu jiné osoby, podléhá soudnímu přezkumu ve správním soudnictví (§ 65 odst. 2 s. ř. s.).

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2005, čj. 5 A 12/2002-91



V daňovém řízení lze ukládat povinnosti nebo přiznávat práva pouze rozhodnutím. Úkon, kterým
správce daně neumožní nahlížení do spisu, je proto rozhodnutím ve smyslu § 32 odst. 1 zákona ČNR č.
337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a jako takový musí obsahovat tzv. základní náležitosti
stanovené v odst. 2 cit. ustanovení. Neobsahuje-li takové rozhodnutí poučení o opravných
prostředcích, lze odvolání proti rozhodnutí o nepovolení nahlížení do spisu podat podle § 32 odst.
4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, do šesti měsíců ode dne, kdy daňovému
subjektu nebylo do spisu umožněno nahlížet.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 3. 2005, čj. 7 Afs 9/2003-94



Ustanovení § 23 správního řádu o nahlížení do spisů je zvláštním ustanovením ve vztahu k zákonu č.
106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. V případech, na něž se vztahuje § 23 správního
řádu, nelze postupovat podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2004, čj. 5 A 158/2001-100



Rozhodnutí správce daně o rozsahu, v němž bylo daňovému subjektu umožněno nahlédnout do spisů
týkajících se jeho daňových povinností (§ 23 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a
poplatků), je rozhodnutím, jímž se upravuje vedení řízení, a to i přesto, že je přezkoumatelné
hierarchicky vyšším správcem daně v odvolacím řízení (§ 23 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.). Na
taková rozhodnutí se vztahuje kompetenční výluka stanovená v § 70 písm. c) s. ř. s. a žaloba ve
správním soudnictví není podle § 68 písm. e) s. ř. s. přípustná. Vady způsobené nesprávnou aplikací
§ 23 zákona ČNR č. 337/1992 Sb. lze ve správním soudnictví napadnout jedině po vyčerpání řádných
opravných prostředků v daňovém řízení žalobou směřující proti meritornímu rozhodnutí správce daně o
daňové povinnosti poplatníka.

Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2003, čj. 6 A 164/2002-8