Právní věty k „řízení v prvním stupni“


Zamítnutí návrhu na opravu chyby v katastrálním operátu (§ 8 zákona č. 344/1992 Sb., katastrální
zákon) nebrání projednání nového návrhu téhož žadatele (§ 48 odst. 2 správního řádu z roku 2004).

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2008, čj. 6 As 12/2008-73


Úřední záznam o tom, že byl spáchán přestupek a kdo je z jeho spáchání podezřelý, poskytuje
správnímu orgánu pouze předběžnou informaci o věci; nelze jej však považovat za důkazní prostředek
(§ 51 odst. 1 správního řádu z roku 2004). K dokazování průběhu událostí popsaných v úředním
záznamu slouží mj. svědecký výslech osoby, která úřední záznam pořídila, nikoli tento záznam sám.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2009, čj. 1 As 96/2008-115


Přestože správní řád z roku 2004 podrobněji neupravuje podmínky provedení důkazu rekognicí podle
fotografie, lze ji jako důkazního prostředku ve správním řízení použít. Je však nezbytné trvat na
objektivně rovných podmínkách provedení důkazu, zejména na shodné velikosti a kvalitě předložených
fotografií, jakož i na zachycení vyfotografovaných osob zepředu, s přímým pohledem a obličejovou
částí zabírající větší část plochy fotografie.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 1. 2009, čj. 7 Azs 22/2008-107


Dokazování ohledáním (§ 51 odst. 1 a § 54 správního řádu z roku 2004) může být uskutečněno i
promítnutím audiovizuálního pořadu. Je-li tak učiněno mimo ústní jednání, musí být o této
skutečnosti vyhotoven protokol (§ 18 odst. 1 uvedeného zákona).

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 11. 2008, čj. 2 As 59/2008-80


Z § 74 odst. 1 zákona o přestupcích a § 59 správního řádu z roku 2004, které hovoří nikoliv o
„omluvě předem“, ale o „náležité omluvě“, resp. o „bezodkladné omluvě správnímu orgánu s uvedením
důvodů“, nelze dovozovat, že tato omluva musí být nezbytně učiněna před provedením samotného úkonu
správního orgánu. Právě naopak, i omluva s určitým odůvodněným časovým odstupem po události, která
bránila obviněnému z přestupku v účasti u ústního jednání (např. náhlé onemocnění, úraz,
hospitalizace, upoutání na lůžko, které bránily uvedené omluvě), může podle konkrétních okolností
splňovat znaky náležité či bezodkladné omluvy správnímu orgánu.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2009, čj. 7 As 9/2009-66


Za zjevně právně nepřípustnou [§ 66 odst. 1 písm. b) správního řádu z roku 2004] je možno považovat
pouze takovou žádost, u níž je již na první pohled zřejmé, že jí nelze vyhovět. To především
znamená, že tato nepřípustnost musí být patrna již ze samotné žádosti, nikoliv teprve z výsledků
dalšího dokazování či zjišťování.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 5. 2008, čj. 2 As 74/2007-55