Bezpečnostní správa a správa obrany státu Vymezení základních pojmů Bezpečnostní správa: systém (organizace) a činnost všech orgánů veřejné správy a jiných k tomu zmocněných subjektů, které jsou pověřené bezpečnostními funkcemi. Policejní správa: souhrn činností policejních orgánů, jimž zákon ukládá úkoly ochrany ve věcech bezpečnosti a veřejného pořádku; jako činnost subsidiární. Pro oblast policejní správy jsou základními pojmy: - bezpečnost (veřejná bezpečnost) jako ochrana společnosti a jednotlivců před nebezpečím ohrožujícím bezpečnost státu, život, zdraví, svobodu, lidskou důstojnost a osobní čest jednotlivce a nebo majetek. - veřejný pořádek - v užším pojetí: ochrana pravidel chování lidí na veřejnosti, jež nejsou sice výslovně formulována v právních normách - v širším pojetí: ochrana pravidel chování obsažených výslovně v i mimo právní normy. · Organizace bezpečnostní správy · vláda České republiky · Bezpečnostní rada státu. · Ministerstvo vnitra. · Národní bezpečnostní úřad · ozbrojený bezpečnostní sbor: Policie České republiky. · ozbrojená zpravodajská služba: Bezpečnostní informační služba. · kraje a obce [ obecní (městská) policie]. · Bezpečnost České republiky Zajišťována ozbrojenými silami (Armáda ČR, Vojenská kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž), ozbrojenými bezpečnostními sbory, záchrannými sbory a havarijními službami. Ústavní zákon stanoví rovněž povinnost podílet se na zajišťování bezpečnosti České republiky státním orgánům, orgánům územních samosprávných celků a právnickým a fyzickým osobám. - vojenská asistence. - civilní kontrola ozbrojených sil. Je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy ČR nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí anebo je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně, může být vyhlášen podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace: § nouzový stav, § stav ohrožení státu, § válečný stav. Nouzový stav a stav ohrožení státu se vyhlašuje pro omezené, nebo pro celé území státu, válečný stav se vyhlašuje pro celé území státu. · Krizové řízení. Integrovaný záchranný systém Tzv. krizový zákon upravuje problematiku krizových situací, které nesouvisejí se zajišťováním obrany státu před vnějším napadením (tato problematika spadá do oblasti správy obrany a řeší ji konkrétně z. č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR), a při řešení takových situací. Krizové řízení: souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace. Krizová situace: mimořádná událost (neboli škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací), při níž je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu. Stav nebezpečí vyhlašuje pro území kraje nebo jeho část, hejtman kraje (primátor hl. m. Prahy) na dobu nejvýše 30 dnů, přičemž tuto dobu může hejtman prodloužit jen se souhlasem vlády. - tzv. krizový štáb, tzv. krizový plán (souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací). Koordinací přípravy na krizové stavy a jejich řešení a sjednocováním postupů správních úřadů, krajských úřadů, obecních úřadů, právnických osob a podnikajících fyzických osob Krizový zákon stanoví možnost ukládat povinnosti právnickým a fyzickým osobám, náhrady za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcných prostředků a vykonání pracovní povinnosti a pracovní výpomoci. Integrovaný záchranný systém: koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Mimořádnou událostí pak zákon rozumí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. Složky integrovaného záchranného systému (dále jen IZS): Hasičský záchranný sbor ČR, jednotky požární ochrany, zdravotnická záchranná služba a Policie ČR. Na vyžádání pak poskytují plánovanou pomoc tzv. ostatní složky IZS, jako zejména vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, ale i neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím. Složky IZS jsou při zásahu povinny se řídit příkazy velitele zásahu, resp. hejtmana kraje, starosty obce s rozšířenou působností nebo ministerstva vnitra, pokud provádějí koordinaci záchranných a likvidačních prací. Stálými orgány pro koordinaci složek IZS jsou operační a informační střediska IZS, kterými jsou operační střediska hasičského záchranného sboru kraje a operační středisko generálního ředitelství hasičského záchranného sboru. Zákon rovněž stanoví povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob při přípravě a provádění záchranných a likvidačních prací a v případech tzv. havárií v souvislosti s provozem technických zařízení, při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a odpady, apod. · Bezpečnostní informační služba - ozbrojená zpravodajská služba České republiky. - státní orgán pro získávání, shromažďování a vyhodnocování informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu ČR. Ředitel BIS je z výkonu své funkce odpovědný vládě, která ho také může odvolat. Kontrolu nad BIS vykonává Poslanecká sněmovna. - zpravodajských prostředky: zpravodajská technika, krycí prostředky a krycí doklady a sledování. · Správa obrany státu Zaměření správy obrany a základy právní úpravy. Některé základní pojmy Obrana státu: souhrn opatření k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením. Zahrnuje výstavbu účinného systému obrany státu, přípravu a použití odpovídajících sil a prostředků a účast v kolektivním obranném systému. Správa na úseku obrany státu, tak jak je vymezena výše, představuje řídící a organizátorská činnost orgánů veřejné správy, která podle zákona zahrnuje výstavbu, přípravu a řízení ozbrojených sil, operační přípravu státního území, obranné plánování a opatření v národním hospodářství a na všech úsecích veřejného života v zájmu zajišťování obrany státu. Za přípravu a zajišťování obrany státu odpovídá vláda. · Zajišťování obrany státu: stanovení povinností státních orgánů, územních samosprávných celků a právnických a fyzických osob k zajišťování obrany České republiky před vnějším napadením, a odpovědnosti za porušení těchto povinností. Správa obrany státu se uskutečňuje, resp. může uskutečňovat: - v době míru, - za stavu ohrožení státu - za válečného stavu. Příprava občanů k obraně státu je dobrovolná. Zákon o zajišťování obrany přímo upravuje omezení základních práv a svobod za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, kdy se v nezbytně nutné míře omezuje svoboda pohybu a pobytu a právo pokojně se shromažďovat). Stát má právo omezit i jiná lidská práva, pokud to připouštějí smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je ČR vázána. Zákon upravuje také možnost za uvedených okolností přistoupit výjimečně k vyvlastnění ve zkráceném řízení. Zákon stanoví úkoly, pravomoci a oprávnění pro vládu, ministerstva, jiné ústřední správní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, obce, pracovníky správních úřadů a územních samosprávných celků, jako vykonavatele správních činností. Dále stanoví povinnosti právnickým („dodávací příkaz") a fyzickým osobám (věcné prostředky, pracovní povinnost, povolávací příkaz, pracovní výpomoc). · Organizace obrany státu Nejvýznamnější úkoly správy obrany státu připadají prezidentu republiky, vládě, Ministerstvu obrany, Generálnímu štábu Armády ČR a příslušným územním orgánům státní správy a samosprávy (Krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, obce v přenesené působnosti). Parlament ČR rozhoduje o vyhlášení válečného stavu, na návrh vlády vyhlašuje stav ohrožení státu, vyslovení souhlasu s pobytem ozbrojených sil jiných států na našem území a souhlas s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě. Vrchním velitelem ozbrojených sil je prezident (spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády). Záležitosti související s výkonem funkce prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil a řízením Hradní stráže zajišťuje Vojenská Kancelář prezidenta republiky, v jejímž čele stojí náčelník. Bezpečnostní rada státu, tvořená předsedou vlády a dalšími členy vlády připravuje vládě návrhy opatření k zajišťování bezpečnosti ČR. Kontrolu Armády provádí Inspekce ministra obrany. Součástí ministerstva obrany je Vojenské zpravodajství, v jeho čele stojí ředitel. Činnost zpravodajských služeb podléhá kontrole vlády a Parlamentu. Kontrolu Vojenského zpravodajství vykonává Poslanecká sněmovna ČR, která k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán, který se skládá ze sedmi členů - poslanců Poslanecké sněmovny. Specializovanými dekoncentrovanými územními orgány státní správy, podřízenými ministerstvu obrany jsou krajská vojenská velitelství (vojenské správní úřady). Vojenské újezdy: vymezené části území státu určené k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil. Újezd tvoří územní správní jednotku. Majetek na území újezdu smí být jen ve vlastnictví státu. Státní správu ve vojenských újezdech vykonávají újezdní úřady, v jejichž čele je přednosta (voják z povolání). · Ozbrojené síly, Armáda České republiky Stát vytváří k zajišťování své bezpečnosti ozbrojené síly, které se člení na Armádu ČR, Vojenskou kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž. Ozbrojené síly tvoří vojáci v činné službě. Jejich služebněprávní vztahy se řídí zákonem o vojácích z povolání a zákonem o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze. V ozbrojených silách jsou zaměstnáni rovněž občanští zaměstnanci, kteří tvoří civilní personál ozbrojených sil (zákoník práce). Při řízení ozbrojených sil uplatňují svoje vymezené pravomoci prezident, jako vrchní velitel ozbrojených sil, vláda, Ministerstvo obrany a náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Základním úkolem ozbrojených sil je připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení. Plní též úkoly, které vyplývají z mezinárodních smluvních závazků o společné obraně proti napadení. Je uplatňována tzv. civilní kontrola ozbrojených sil příslušnými ústavními orgány (Parlament ČR) a orgány pověřenými zvláštními předpisy (např. Nejvyšší kontrolní úřad). Armáda ČR je základem ozbrojených sil. Je zapojena např. do integrované vojenské struktury NATO, do systému obranného, operačního a civilního nouzového plánování, do společných cvičení a operací. Organizačně se člení na vojenské útvary, vojenská zařízení a vojenské záchranné útvary. Plní základní úkoly svěřené ozbrojeným silám, v rámci mezinárodní spolupráce a dále ji lze použít např. ke střežení objektů důležitých pro obranu státu, k plnění vymezených úkolů Policie ČR, k záchranným pracím při pohromách nebo jiných závažných situacích, k letecké přepravě ústavních činitelů. · Branná povinnost - odvodní povinnost, služební povinnost. Branná povinnost: povinnost státního občana ČR plnit úkoly ozbrojených sil, směřuje erga omnes. Doplňování ozbrojených sil se realizuje na základě dobrovolného vstupu do armády za účelem výkonu služebního poměru vojáka z povolání a na základě povinné a aktivní zálohy ozbrojených sil. Branná povinnost vzniká dnem následujícím po dni, v němž občan dosáhne věku 18 let a zaniká dosažením věku 60 let. Branná povinnost se plní za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. Dobrovolně mohou převzít brannou povinnost občané, kteří jí nepodléhají, a občané státu sdruženého v obranných systémech mezinárodních organizací, jichž je ČR členem. Tzv. dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti: situace mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav, kdy občan nebo voják v povinné záloze požádá o povolání do služebního poměru vojáka z povolání. Druhým typem dobrovolného převzetí výkonu branné povinnosti je žádost o zařazení do aktivní zálohy. Na řízení prováděná podle branného zákona se podpůrně vztahuje správní řád. Branná povinnost: Povinnost podrobit se odvodnímu řízení [procesu, ve kterém se rozhoduje o schopnosti nebo neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu. K provádění odvodů se zřizují u krajských vojenských velitelství odvodní komise. Pokud je občan pravomocně uznán schopen vykonávat vojenskou činnou službu, stává se vojákem.]; povinnost vykonávat vojenskou činnou službu; občané podléhající branné povinnosti a vojáci za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu si k cestě do zahraničí musí opatřit souhlas, na jehož udělení není právní nárok. · Vztahy uvnitř vojenské organizace. V ozbrojených silách se uplatňují vztahy nadřízenosti a podřízenosti. Vyjádřením uvedené specifičnosti jsou zejména: a) princip centralizace a vertikálního řízení b) uplatnění institutu státní služby. c) uplatnění nedílné velitelské pravomoci a odpovědnosti d) uplatnění přímé vojenské kázně a kázeňské odpovědnosti. Na zabezpečování kázně a pořádku vojáky na veřejnosti a ve vojenských objektech se podílí specializovaná složka policejní správy - Vojenská policie. Úprava vztahů při výkonu vojenské činné služby je vtělena do zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, a zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. V právních vztazích upravených oběma zákony rozhodují tzv. služební orgány, kterými jsou prezident republiky, ministr obrany, a v rozsahu určeném rozkazem prezidenta nebo rozkazem ministra velitelé, náčelníci, ředitelé a jiní vedoucí zaměstnanci. Samostatně v obou zákonech je upraveno vojenské kázeňské právo. · Služební poměr Specifický státně zaměstnanecký poměr tzv. příslušníků, kteří vykonávají službu v bezpečnostním sboru. Jím se rozumí Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Celní správa ČR, Vězeňská služby ČR, Bezpečnostní informační služba ČR a Úřad pro zahraniční styky a informace. Při svém vzniku, změně a zániku je charakterizován aplikací formy jednostranného správního aktu. Soudní přezkoumání rozhodnutí ve věcech služebního poměru se pro veřejnoprávní charakter služebního poměru odehrává ve správním soudnictví. V plné míře se uplatňuje správněprávní odpovědnost disciplinární.